Bridge 2009 (Bipolar Disorder: Improving Diagnosis, Guidance and Education)


Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 105, 2009, No. 3, pp. 141-142.
Kategorie: Kongresy, konference, kurzy

(Francie, Paříž, 22. – 23. ledna 2009)

V lednu se již třetím rokem konal v Paříži edukační program zaměřený na diagnostiku a léčbu bipolární poruchy (BP) sponzorovaný firmou Sanofi-Aventis. Program zaštiťují největší odborníci v této oblasti – J. Angst, C. Bowden, E. Vieta, A. Young, G. Perugi a J. M. Azorin. V současné době je již k dispozici 11 modulů, které se zabývají problematikou BP. Účastníci mají možnost vyslechnout erudované přednášky, v menších skupinkách se účastnit workshopů a dostanou k dispozici edukační materiál, včetně literatury, ze které je čerpáno. Tentokrát byla probírána problematika smíšených stavů, bipolární deprese, suicidality a tělesné komorbidity u BP.

Smíšené epizody BP

Smíšené stavy lze považovat za základní manifestaci BP. Stávající model je nedostatečný a zavádějící, specifické symptomy nejsou poznány (emoční instabilita, impulzivita, psychotické rysy) a nebývají diagnostikovány. Jsou výsledkem komplexních temperamentových, afektivních, toxických neurologických a psychologických proměnných a bývají rezistentní na léčbu. Navodit je může abúzus alkoholu i např. léčba antidepresivy (AD).

Měli bychom se snažit o jemnější diagnostiku (tj. dysforická mánie a depresivní smíšený stav) se specifikací počtu depresivních příznaků. Ukazuje se, že nejde pouze o akademickou problematiku , ale o problém se skutečným dopadem pro klinickou praxi hlavně v oblasti farmakoterapie. Účinnou léčbu tvoří antikonvulziva, atypická antipsychotika a elektrokonvulzivní terapie. U smíšené manické epizody je menší účinnost lithia ve srovnání s valproátem a smíšené depresivní stavy bývají rezistentní na AD.

Bipolární deprese

Bylo opět zdůrazněno, že bipolární deprese je často iniciálně diagnostikována jako unipolární deprese. Dle známých epidemiologických studií přinejmenším 20 % nemocných s depresivní symptomatologií, kvalifikovanou jako unipolární deprese, má bipolární depresi; např. dle studie v italské soukromé praxi 49 %, ve Francii 40 %, brněnské údaje se příliš neliší.

Bylo upozorněno na rysy bipolarity u „unipolárních“ depresí, tj. pozitivní rodinná anamnéza, časný a rychlý začátek, afektivní labilita, iritabilita, narušený spánek, elevovaná nálada. Osvědčuje se nová škála „Bipolar Inventory of Signs and Symptoms Scale (BISS)“, která zahrnuje projevy anxiety, deprese, iritability a mánie (Bowden C. et al., Acta Psychiatr. Scand., 2007), včetně strukturovaného interview pro každou položku. Většina psychiatrické péče, poskytované nemocným s BP, souvisí s depresivní symptomatikou.

AD mohou vést ke zhoršení. V randomizovaných studiích nebylo prokázáno, že by byla účinnější než stabilizátory nálady. Nová data potvrzují akutní a profylaktický efekt valproátu u pacientů s bipolární depresí. V léčbě bylo zdůrazněno, že tricyklická antidepresiva mají vyšší riziko přesmyku a byla citována studie, ukazující, že kombinace stabilizátorů nálady s AD nebyla účinnější než jejich kombinace s placebem (Sachs G. et al., 2007) a jejich užití korelovalo s rozvoje mánie. V akutní (krátkodobé) léčbě byla prokázána účinnost lithia, valproátu, lamotriginu, kombinace olanzapinu a fluoxetinu a monoterapie quetiapinem. Jsou zmíněny nejnovější studie, podporující efekt valproátu, je shrnut efekt lamotriginu (ve 4/ 5 placebem kontrolovaných studiích se lamotrigin nelišil od placeba v primárních výstupech, sekundární výstupy hovořily ve prospěch lamotriginu) a rekapitulovány studie s kombincí olanzapinu a fluoxetinu (Tohen M., 2003) a monoterií quetiapinem (Calabrese J. R. et al., 2005). Zmíněny jsou také dvě úspěšné studie s pramipexolem, dopaminovým agonistou, jako přídatné terapie ke stabilizátorům nálady vůči placebu.

Pro udržovací léčbu je doporučováno lithium, valproát a lamotrigin. V nedávné metaanalýze udržovacích studií byla nalezena redukce relapsu deprese vůči placebu na valproátu 60%, lamotriginu 23%, lithiu 16% a olanzapinu 22% (Smith, L. A., 2007).

Suicidalita u BP

Stanovení rizika a prevence suicidia je jedna z hlavních úloh psychiatrů a poskytovatelů péče o psychicky nemocné. Suicidální chování je velmi časté. S vysokým rizikem suicidálního jednání je spojena deprese, smíšené rysy, komorbidita a převažující depresivní polarita, rodinná anamnéza, diagnostický podtyp (BP II) a předchozí suicidální pokusy.

Přednášející se detailně zabývali klasifikací a stanovením suicidálního jednání. Celoživotní riziko u BP je nejvyšší vzhledem k ostatním psychickým poruchám (23,4%). Za relevantní predikátory je považován věk při začátku onemocnění, míra beznaděje dle Beckova dotazníku, předchozí suicidální pokusy a převažující depresivní polarita (Valtonen H., 2006). Dle nedávné metaanalýzy lithium může působit protektivně (Baldessarini R. et al., 2006). Nejvyšší riziko suicidálního jednání je u neléčených nemocných s BP a bylo zdůrazněno vysoké riziko při vysazení lithia.

Tělesná komorbidita u nemocných s BP

Poslední modul se zabýval somatickým stavem nemocných s BP. Nemocní s BP mají vyšší riziko somatické morbidity a mortality, hlavně pro kardiovaskulární onemocnění. Je u nich vysoká prevalence rizikových faktorů jako u ostatních psychicky nemocných. Mechanismy účinku jednotlivých atypických antipsychotik jsou spojeny se zvýšeným rizikem váhového přírůstku, dyslipidémií a hyperglykémií. Psychiatři mohou úspěšně redukovat rizikové faktory monitorováním, včasnou intervencí a volbou léků s nižším potenciálem pro rozvoj nežádoucích metabolických účinků.

K nemodifikovatelným rizikovým faktorům pro rozvoj kardiovaskulárního onemocnění u psychicky nemocných patří nepochybně pohlaví, pozitivní rodinná a osobní anamnéza, věk a etnicita. Naopak k modifikovatelným rizikovým faktorům patří obezita, kouření, hyperglykémie, hypertenze, dyslipidémie

Byl opakovaně zaznamenán vysoký výskyt metabolického syndromu u nemocných s BP, rozdíly ve výskytu jsou podmíněny hlavně použitou definicí. Je doporučováno sledovat laboratorní kritéria na začátku léčby, po 3 měsících a po roce.

Všechna témata byla prospěšná, velmi si cením poskytnutých edukačních materiálů, které lze použít pro pre- a postgraduální výuku. Poděkování firmě Sanofi-Aventis, že umožnila i českým psychiatrům účast na tomto edukačním programu.

Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.


Štítky
Adiktologie Dětská psychiatrie Psychiatrie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská psychiatrie

Číslo 3

2009 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se