Mirtazapin se vyznačuje dobrou snášenlivostí a rychlým nástupem účinku. Efekt na léčbu deprese je znám, méně známé jsou však jeho účinky na velkou depresivní poruchu s komorbidním ethylismem.
Mirtazapin je tetracyklické antidepresivum kombinující dva synergické mechanismy účinku zahrnující zvýšení serotoninové a noradrenergní neurotransmise. Je tak jedním z mála noradrenergních a specifických serotoninergních antidepresiv (NaSSA). Má rychlý nástup účinku − v prvních 4 týdnech léčby, dle některých studií i v 1. týdnu léčby − a je signifikantně účinnější než placebo. Závěry preklinických a případových studií naznačují dobrý efekt léku také u současné závislosti na amfetaminu a poruch spojených s užíváním dalších látek včetně alkoholu. Bývá obecně dobře snášen, mezi nežádoucí účinky patří váhový přírůstek a sedativní efekt. Výhodou je, že není spojen se sexuální dysfunkcí, která může nastat při léčbě SSRI a u řady dalších antidepresiv. Léčba mirtazapinem je typicky spojena s nízkou mírou předčasného přerušení léčby.
Recentně bylo americkým týmem vědců provedeno několik menších studií zaměřených na efekt mirtazapinu u velké depresivní poruchy a komorbidních poruch vyvolaných alkoholem. Níže je uveden krátký přehled.
Studie trvající 8 týdnů zahrnula 12 subjektů průměrného věku 36 let. Výsledky naznačují robustní účinnost mirtazapinu v akutní fázi léčby na snížení depresivity a omezení užívání alkoholu. Nelze však vyloučit i pozitivní vliv souběžně probíhajícího motivačního tréninku.
Výzkumu se zúčastnilo 10 ze 12 subjektů z předchozí studie. Ukázalo se, že po 2 letech splňují kritéria velké depresivní poruchy nálady pouze 2 z původních 10. Kritéria závislosti na alkoholu splňuje 5 z původních 10. Výsledky naznačují perzistující zlepšení po léčbě mirtazapinem, ale nelze vyloučit také vliv dalších působících faktorů.
Studie zahrnula 14 subjektů průměrného věku 41,3 roku. Zlepšení z hlediska depresivity bylo významné už ve 2. týdnu a následně při kontrolách v týdnu 3, 4, 6, 8, 10 a 12. Skupina užívající placebo vykazovala zlepšení ve 12. týdnu. Obě skupiny také absolvovaly motivační trénink. Výsledky ovšem neukazují redukci abúzu alkoholu.
U mladých lidí bývá obecně horší odpověď na léčbu antidepresivy a vyšší citlivost na nežádoucí účinky včetně suicidiálního jednání. Předběžné výsledky ukazují dobrou toleranci mirtazapinu bez signifikantních nežádoucích účinků včetně suicidiálního jednání a naznačují jak snížení depresivity, tak i konzumace alkoholu.
Pozitivní efekt mirtazapinu na depresivitu u stejné komorbidity ukazují také dvě další studie provedené v Jižní Koreji a Turecku, tam ovšem nebyla zkoumána spotřeba alkoholu.
Mirtazapin byl ve všech těchto studiích dobře tolerován, což ukazuje na jeho relativní bezpečnost pro použití při léčbě osob se současně se vyskytující velkou depresivní poruchou a poruchami vyvolanými alkoholem. Ačkoliv nebyl prokázán efekt na dlouhodobé snížení požívání alkoholu, výsledky studií naznačují trvalou účinnost mirtazapinu na snížení hladiny deprese u této komorbidity. Prokázalo se zlepšení deprese brzy po zahájení léčby mirtazapinem, pravděpodobně v důsledku rychlého nástupu účinku léku již v průběhu 1. či 2. týdne léčby.
(kat)
Zdroj: Cornelius J. R., Chung T. A., Douaihy A. B. et al. A review of the literature of mirtazapine in co-occurring depression and an alcohol use disorder. J Addict Behav Ther Rehabil 2016; 5 (4), pii: 159, doi: 10.4172/2324-9005.1000159.
