Sekundární prevence kolorektálního karcinomu v České republice


Autoři: Suchánek Š.
Působiště autorů: Interní klinika 1. LF UK a ÚVN – VFN Praha
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2019; 73(5): 373-374
Kategorie: Editorial

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

tímto číslem časopisu Gastroenterologie a hepatologie začíná nový formát editorialů. Budou uvedeny vždy dva – jeden klasický, shrnující obsah aktuálního čísla, a druhý, zaměřený na vybrané medicínské téma.


Tentokráte je tímto tématem sekundární prevence kolorektálního karcinomu (KRK) v ČR. V posledním vydání celosvětové epidemiologické databáze GLOBOCAN z podzimu loňského roku byl potvrzen pozitivní trend poklesu výskytu a úmrtí na toto zhoubné onemocnění. Z nelichotivých předních pozic se ČR významně posunula – v incidenci na 15. místo v Evropě a 23. místo ve světě a v mortalitě na 20., resp. 26. pozici [1]. Od roku 2000 (zahájení organizovaného screeningu) do roku 2017 (poslední dostupná data) došlo při přepočtu na evropský průměr ASR (E) na 100 tisíc obyvatel ke snížení incidence o 21 % a mortality o 40 % [2].

Důvodem je velmi pravděpodobně dlouhotrvající Národní program screeningu KRK, ale i vysoká dostupnost koloskopie a s tím spojené terapeutické výkony. Program prochází kontinuálním vývojem reagujícím na nové celosvětové trendy. V roce 2006 byla vytvořena on-line databáze (Registr preventivních kolonoskopií), díky které jsou k dispozici kvalitní data, na jejichž podkladě lze program hodnotit a řídit. Do roku 2018 byly do této databáze zadány informace o 300 tisících preventivních koloskopií (testy na okultní krvácení do stolice (TOKS) – pozitivní a screeningové), které byly provázeny vysokým počtem odstraněných adenomů (112 923; 36,4 %; ve 42,8 % šlo o pokročilé adenomy) i nalezených karcinomů (9 673; 3,1 %; 44 % z nich ve stadiu I).

V roce 2010 byly doposud využívané guajakové TOKS (gTOKS) doplněny o testy imunochemické (FIT – fecal immunochemical tests) a screeningovou koloskopii. V roce 2014 FIT zcela nahradily gTOKS a bylo zahájeno adresné zvaní osob, které se screeningu neúčastní, a tím došlo k přechodu programu z oportunního na populační.

V letošním roce jsou poprvé k dispozici data z nového Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS), který je spravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Díky tomu lze na problematiku KRK nahlížet z širšího pohledu a podrobněji vysvětlit pokles epidemiologických ukazatelů. Je jasné, že na výše zmíněné statistické trendy nemají vliv pouze screeningová vyšetření, ale i kolonoskopie prováděné z jiných indikací, při kterých jsou odstraněny adenomové polypy. Z první analýzy NRHZS vyplývá, že za poslední 3 hodnocené roky (2016–2018) dosáhlo pokrytí cílové populace (přibližně 4,1 milionu osob starších 50 let) přes 50 %. Nejčastějším testem (40,5 %) byl FIT prováděný v ambulanci praktických lékařů (dominantně) a gynekologů, dále FIT vyhodnocený v laboratořích (2,1 %) a screeningová koloskopie (0,9 %). Významnou roli ale hrála i tzv. diagnostická koloskopie, kterou absolvovalo přes 270 tisíc osob (6,6 %), kdy u čtvrtiny z nich byla provedena endoskopická polypektomie.

Uvedená data ukazují, že sekundární prevence KRK je v ČR na vysoké úrovni. Nicméně i nadále je nutné podnikat kroky k jejímu vylepšení ve shodě s aktuálními trendy. Velmi diskutovaným a studovaným tématem je nárůst výskytu KRK u jedinců mladších 50 let, který je označován v anglosaské literatuře jako „early onset colorectal cancer“, v češtině jako „věkově předčasný kolorektální karcinom“. Důvodů pro tento jev je několik – narůstající obezita, výskyt metabolického syndromu, zánětů a alergií u mladších osob, nadužívání antibiotické léčby v dětství, industrializace v potravinovém řetězci a ostatní regionální vlivy zevního prostředí. Některá mezinárodní doporučení pro screening KRK na tento vývoj již reagují, např. v USA jedna z odborných společností (American Cancer Society) doporučuje provádění screeningu již od 45 let [3]. Výhodou tohoto organizačního posunu je vyšší pravděpodobnost časného záchytu prekurzorů KRK a tím ovlivnění incidence a mortality ve vyšších věkových kategoriích. Dále lze předpokládat nižší míru komplikací při koloskopii u mladších osob. Nevýhodou je, že efektivita takovýchto změn je zatím založena pouze na počítačových modelech a nebyla potvrzena populačními studiemi. Podobné trendy jsou patrné i v Evropě, např. v Německu, kde studie u téměř 85 tisíc osob ve věku 50–54 let prokázala relativně vysoký výskyt pokročilé kolorektální neoplazie (6,8 %) [4].

Podobná situace je i v ČR, kde se KRK ve věku 40–49 let vyskytuje u 1 408 pacientů a alarmující je zejména podíl pokročilých stadií – stadium III u 402 osob (28,5 %) a stadium IV u 319 osob (22,6 %). Z výše zmíněných důvodů je plánována úprava českého screeningového programu. Prvním krokem je posun dolní věkové hranice pro screeningovou koloskopii z 55 na 50 let. Tato změna je zahrnuta v návrhu nového Věstníku Ministerstva zdravotnictví, jehož schválení je již ve finální fázi.

Vzhledem k narůstajícím požadavkům na kvalitu poskytované péče obsahuje návrh Věstníku také úpravu hladiny pozitivity (cut-off) pro FIT na nové, celosvětově používané jednotky s hodnotou 15 µg/g stolice. Dále je stanovena kontrola kvality jak pro FIT (zapojení do systému externí kontroly kvality), tak i pro koloskopie. Každé centrum pro screeningovou koloskopii bude muset splňovat následující indikátory kvality: provedení min. 100 preventivních koloskopií za 1 kalendářní rok a jejich zadání do Registru preventivních kolonoskopií; adekvátní střevní očista dle Bostonské škály BBPS (Boston Bowel Preparation Scale) u ≥ 90 % preventivních koloskopií; podíl totálních koloskopií (dosažení céka potvrzené foto nebo videodokumentací) u ≥ 95 % preventivních koloskopií; záchyt adenomových polypů při preventivních koloskopiích (ADR – adenoma detection rate) u obou pohlaví celkem ≥ 25 % (u mužů ≥ 30 %, u žen ≥ 20 %), a dále sledovaní a vykazování závažných komplikací (krvácení, perforace).

Souhrnně lze tedy konstatovat, že prevence KRK má v ČR vybudovanou dlouhodobou tradici a je nutné poděkovat všem zúčastněným za jejich úsilí, které se již pozitivně projevuje na populačních datech. Zvláštní poděkování pak zaslouží nedávno zesnulému prof. Meinhardu Classenovi, který byl jedním z hlavních zahraničních podporovatelů české gastroenterologie a stál u zrodu Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu v ČR. Čest jeho památce.

MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D.

koeditor sekce gastrointestinální onkologie

stepan.suchanek@uvn.cz


Zdroje

1. Global Cancer Observatory. International Agency for Research on Cancer. [online]. Available from: http: //gco.iarc.fr.

2. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v ČR. [online]. Dostupné z: https: //www.iba.muni.cz/index.php?pg=vyzkum&prid=72.

3. Wolf AM, Fontham ET, Church TR et al. Colorectal cancer screening for average-risk adults: 2018 guideline update from the American Cancer Society. CA Cancer J Clin 2018; 68 (4): 250–281. doi: 10.3322/caac.21457.

4. Brenner H, Zwink N, Ludwig L et al. Should screening colonoscopy be offered from age 50? Dtsch Arztebl Int 2017; 114 (6): 94–100. doi: 10.3238/arztebl.2017.0094.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 5

2019 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se