Životní jubileum prof. Zdeňka Marečka

V květnu letošního roku se dožívá 80 let významný český hepatolog a internista prof. MUDr. Zdeněk Mareček, DrSc.

Profesor Mareček promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK Praha v roce 1962. Vzápětí nastoupil jako sekundární lékař na interní oddělení tehdejšího Okresního ústavu národního zdraví Mělník. Zde strávil první 3 roky své internistické praxe. A jak už to bývá, i jeho léta na okrese se stala základem výborného diagnostického citu a intuice. Mnohdy bizarní historky z tohoto období se staly i pro nás, jeho žáky, zdrojem cenných informací a poučení. Po atestaci I. stupně z interny nastoupil v roce 1966 na I. interní kliniku Fakultní nemocnice I v Praze 2 (dnešní VFN). Stal se členem hepatologické skupiny přednosty kliniky prof. Vojtěcha Hoeniga. Pod jeho vedením se začal věnovat problematice stopových prvků a jejich významu pro vznik jaterních onemocnění.

Postupem času se stal uznávaným specialistou na Wilsonovu chorobu. Jeho soubor více než 100 rodin s touto vrozenou poruchou metabolizmu mědi je unikátní i dnes. V roce 1979 obdržel cenu České hepatologické společnosti (ČHS) za práci věnovanou renální tubulární acidóze u Wilsonovy choroby. Jeho monografie Wilsonova choroba byla oceněna jako nejlepší hepatologická monografie v roce 1998.

Druhou oblastí zájmu od samého počátku vědecké kariéry byla oblast metabolizmu žlučových kyselin a s tím související problematika patogeneze cholelitiázy. V roce 1987 dostal prof. Mareček cenu Středočeského kraje za patent na izolaci kyseliny chenodeoxycholové z kachní žluče, v roce 1997 potom obdržel cenu ministra zdravotnictví za řešení grantového projektu Pronukleační a antinukleační faktory v patogenezi cholesterolové cholelitiázy. V roce 1992 úspěšně obhájil doktorskou dizertační práci na téma Wilsonovy choroby, v roce 1995 úspěšně habilitoval s prací Patogeneze cholesterolové cholelitiázy a v roce 1996 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství.

Mimo již zmíněné oblasti výzkumného zájmu se prof. Mareček celou svou kariéru věnoval i problematice komplikací jaterní cirhózy, především portální hypertenze. Jeho následovníci patří v posledních desetiletích k vedoucím osobnostem na tomto poli v ČR. Krvácení do zažívacího traktu jako urgentní komplikace portální hypertenze jej přivedla i k problematice akutní medicíny. Vrcholem jeho aktivity v této oblasti bylo na konci 80. let minulého století otevření Oddělení akutní medicíny na I. interní klinice VFN. Pro nadčasovost tohoto kroku svědčí skutečnost, že i po rychlém vývoji oboru intenzivní medicíny, změně koncepce akutní péče ve VFN a organizačních změnách na I. interní klinice toto oddělení funguje i po 30 letech od svého vzniku.

I tak byla ale hlavním odborným zájmem prof. Marečka hepatologie. V roce 1984 se stal členem výboru hepatologické společnosti a v letech 1990–2000 byl jeho předsedou. Z pohledu ČHS je nezbytně nutné připomenout jednu událost, která bude se jménem prof. Marečka navždy spojena a která zásadním způsobem ovlivnila českou hepatologii počátku 21. století –⁠ v roce 2001 se v Praze uskutečnil výroční kongres Evropské asociace pro studium jater (EASL), o jehož přidělení do Prahy se prof. Mareček v 90. letech minulého století z pozice člena revizní komise EASL významně zasadil a jehož byl prezidentem. Bez jeho aktivity v přípravném výboru a bez jeho organizačních schopností by taková akce nikdy v Praze neproběhla. Osobně jsem měl to potěšení, že jsem jako člen organizačního výboru několikaletou přípravu této klíčové mezinárodní akce sledoval přímo z centra dění. Do Prahy se podařilo přilákat tehdy rekordní účast 3 500 lékařů, špičku evropské i americké hepatologie. Sjezdu se z emigrace zúčastnil i prof. Hoenig, zakladatel české hepatologie. Zkušenost to byla naprosto jedinečná a inspirující pro celou moji další kariéru. Vlastně celý můj profesní život je s aktivitami pana profesora úzce spojen. Od svých počátků na Oddělení akutní medicíny I. interní kliniky jsem měl možnost sledovat jeho všeobecný interní rozhled, diagnostický cit a citlivý přístup k pacientům. Jeho schopnost předávat své zkušenosti a znalosti mladším ostatně nalezla uplatnění při jeho významných aktivitách v rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání. Jeho přednášky a semináře byly vždy přehledné, jednoduché a pro mediky i začínající lékaře snadno pochopitelné. Jeho umění za každé situace zdůraznit a vybrat to nejdůležitější mě vždy fascinovalo. Ve svém uvažování byl vždy o krok vpředu před ostatními. Svými pedagogickými aktivitami, ale i jako člen atestačních komisí pro vnitřní lékařství a hepatogastroenterologii, se prof. Mareček podílel na utváření několika generací českých specialistů v těchto oborech.

I po odchodu do důchodu se prof. Mareček nadále věnuje pacientům ve své soukromé ordinaci, účastní se řady odborných akcí, a zůstává tak stále v těsném kontaktu s oborem, jemuž věnoval celý svůj život.

Vážený pane profesore,

dovolte mi, abych Vám jménem svým, jménem Vašich nejbližších bývalých spolupracovníků a žáků poděkoval za léta, která jste nám věnoval a utvářel naše profesní znalosti a dovednosti. Jménem výboru ČHS České lékařské společnosti J. E. Purkyně Vám děkuji za Vaši celoživotní práci pro českou hepatologii a přeji Vám k významnému životnímu jubileu především pevné zdraví, neutuchající životní elán a energii!

prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc.

předseda výboru ČHS ČLS JEP

petr.urbanek@uvn.cz