Epidemiologická studie obezity v populaci rozdílného rasového, kulturního, ekonomického a dietního prostředí


Epidemiological study of obesity in populations of different racial, cultural, economic and dietary backgrounds

The aim of this work was to evaluate the current situation of body mass index (BMI) values within the global population in terms of geographical region, cultural and economic differences. It was used to test the hypothesis that BMI values differ according to geographical region, culture, and economic performance. Based on statistical evaluation of data from 2010 and 2014 provided by the World Health Organisation (WHO), there has been a statistically insignificant increase in BMI in specific areas of the world. In both periods in question, North America led with the highest BMI values, whereas countries in the sub-Saharan Africa had the lowest BMI values. There were significant differences (p < 0.05) in the values of BMI between most evaluated areas. Similarly, there was a significant difference (p < 0.05) between economically developed and economically less developed countries. However, the increase in BMI values between 2010 and 2014 was statistically inconclusive in both economies. The highest BMI in the monitored period was detected in Christian countries, followed by Islamic countries, and finally in countries where Buddhism and Hinduism are the dominant religions. In this context, among economically less-developed countries, Christian countries had the highest BMI values, whereas among economically developed countries Islamic countries had the highest BMI values. There was no significant difference in BMI values between economically developed and economically less-developed Buddhist and Hinduism countries. Thus, the hypothesis was judged correct.

Key words:
body mass index – geographical region – economic development – culture

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Submitted:
16. 11. 2016

Accepted:
4. 1. 2017


Autoři: M. Zelenková 1–3;  L. Zelenka 4;  I. Knížková 5;  P. Kunc 5;  V. Lovětínská 4;  D. Lukešová 2
Působiště autorů: Centrum pro léčbu obezity, ISCARE I. V. F. a. s., Praha 1;  Katedra chovu zvířat a potravinářství v tropech, FTZ – ČZU v Praze 2;  Multioborová JIP, Nemocnice Na Františku, Praha 3;  Centrum pro traumatologii, ÚVN – VFN Praha 4;  Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha 5
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2017; 71(4): 341-347
Kategorie: Bariatrie: původní práce
doi: 10.14735/amgh2017341

Souhrn

Cílem práce bylo zhodnotit současnou situaci v oblasti hodnot body mass indexu (BMI) v celosvětové populaci z hlediska geografického původu a kulturních a ekonomických odlišností. Byla testována hypotéza existence rozdílů v hodnotách BMI v závislosti na geografickém původu, kulturních a ekonomických odlišnostech. Na základě statistického zhodnocení dat z let 2010 a 2014, poskytnutých Světovou zdravotnickou organizací, bylo zjištěno, že došlo ke statisticky nevýznamnému nárůstu BMI v jednotlivých oblastech světa. První místo zaujala za obě sledovaná období v dosažené hodnotě BMI Severní Amerika, naopak nízké hodnoty BMI vykázaly státy Subsaharské Afriky. Mezi většinou hodnocených oblastí existovaly signifikantní rozdíly (p < 0,05) v hodnotách BMI, obdobně byl signifikantní rozdíl (p < 0,05) mezi ekonomicky vyspělými a ekonomicky méně vyspělými státy. Vzrůst hodnot BMI mezi lety 2010 a 2014 byl však u obou ekonomik statisticky neprůkazný. Nejvyšší BMI vykazovaly za sledované roky státy s křesťanskou kulturou, poté státy s islámskou kulturou a nakonec státy s buddhizmem a hinduizmem. V této souvislosti je třeba konstatovat, že u ekonomicky méně vyspělých států bylo dosaženo nejvyšších hodnot BMI u křesťanských států, naopak z ekonomicky vyspělých států měly nejvyšší hodnotu BMI státy islámské. Mezi ekonomicky méně vyspělými státy a ekonomicky vyspělými státy s buddhizmem a hinduizmem neexistoval signifikantní rozdíl v hodnotách BMI. Testovaná hypotéza byla potvrzena.

Klíčová slova:
index tělesné hmotnosti – geografické oblasti – ekonomická vyspělost – kulturní prostředí

Úvod

Obezita je v současnosti pokládána za nejčastější multifaktoriálně podmíněné metabolické onemocnění. Je definována jako nadměrné zmnožení tuku v organizmu a je důsledkem vlivu životních podmínek, životního prostředí a životního stylu s velmi častou pozitivní energetickou bilancí. Obezita vzniká především u geneticky predisponovaných osob s vysokým přísunem živin a minimálním energetickým výdejem v důsledku poklesu pohybové aktivity. Obecně prevalence obezity celosvětově stoupá. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto prohlásila obezitu za globální epidemii a jeden z největších zdravotních problémů současnosti [1]. Faktem je, že tato skutečnost se týká nejen dospělých pacientů, ale ve stále větší míře i dětí a dospívajících [2].

Ke stanovení obezity se používá body mass index (BMI), i když klasifikace obezity podle BMI je značně zjednodušující a nezohledňuje celou řadu aspektů. Tělesná konstituce (množství svalové hmoty) může BMI zásadním způsobem ovlivnit, a především muži s vyšším obsahem svaloviny se tak snadno mohou dostat do pásma nadváhy či obezity, přestože jejich obsah tuku může být zcela normální nebo jen lehce nadnormální [3]. Jako normální hmotnost bývá udávána hodnota BMI 18,5–25. Zdravotní rizika jasně stoupají od BMI 25 [4].

S obezitou, zejména při nitrobřišním hromadění tuku, souvisí řada závažných civilizačních chorob, jako jsou např. diabetes mellitus 2. typu [5], ischemická choroba srdeční, mozkové cévní příhody, hypertenze, poruchy krevních tuků a některé nádory [6–8]. Obezita představuje, hned po kouření, druhou nejčastější příčinu úmrtí, které lze předcházet [9]. Na základě těchto skutečností byla stanovena hypotéza, že existují rozdíly v hodnotách BMI v závislosti na geografickém původu a kulturních a ekonomických odlišnostech. Cílem práce bylo zhodnotit současnou situaci v oblasti hodnot BMI v celosvětové populaci z hlediska geografického původu, kulturních a ekonomických odlišností.

Metodika

Sběr dat

K ověření hypotézy a splnění cíle byly prvotní údaje o hodnotách BMI v jednotlivých státech světa (n = 181) z let 2010 a 2014 získány z databáze WHO. Při hodnocení BMI ze světových oblastí bylo respektováno jejich rozdělení podle WHO – Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika a Karibik, Asie a Pacifik, subsaharská Afrika, severní Afrika a Střední východ. Jako kritérium pro porovnání BMI podle ekonomické vyspělosti, tj. státy méně ekonomicky vyspělé a státy ekonomicky vyspělé, byla brána v úvahu hodnota hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele dané země. Vliv kulturního prostředí byl posuzován na základě převládajícího náboženství v jednotlivých státech. Byly stanoveny tři základní kulturní skupiny – křesťanská kultura, islámská kultura a kultura buddhistická a hinduistická.

Zhodnocení získaných dat

Byly porovnány a zhodnoceny změny hodnot BMI v jednotlivých letech ve stanovených geografických oblastech a mezi oblastmi, dále mezi ekonomicky vyspělými a méně vyspělými státy a rovněž podle kulturního prostředí. Získaná data byla podrobena statistické analýze pomocí statistického programu Statistica komplet CZ, verze 9 (StatSoft, USA). Získaná a vypočtená data byla zpracována pomocí základní popisné statistiky výběrového souboru vč. grafického zpracování (graf průměru s odchylkami) a dále analyzována pomocí vícefaktorové procedury ANOVA a následným POST-HOC testem (Fisherův LSD (Least significant difference) test).

Výsledky

Průměrné hodnoty BMI ve světových oblastech ve sledovaném období

V letech 2010 a 2014 byly průměrné hodnoty BMI v jednotlivých oblastech shrnuty do grafu 1. V tab. 1 je uvedeno pořadí jednotlivých oblastí podle dosažené průměrné výše BMI.

Průměrné hodnoty BMI v jednotlivých světových oblastech.
Graph 1. The average BMI values in different world regions.
Graf 1. Průměrné hodnoty BMI v jednotlivých světových oblastech. Graph 1. The average BMI values in different world regions.

Tab. 1. Pořadí oblastí podle průměrné výše hodnoty BMI ve sledovaném období. Tab. 1. Ranking of regions according to the value of BMI in individual years.
Pořadí oblastí podle průměrné výše hodnoty BMI ve sledovaném období.
Tab. 1. Ranking of regions according to the value of BMI in individual years.
AP – Asie a Pacifik, EV – Evropa, SASV – severní Afrika a Střední východ, SAM – Severní Amerika, JAMK – Jižní Amerika a Karibik, SSA – subsaharská Afrika

Ze zhodnocených dat vyplynulo, že nejvyšší hodnoty BMI dosáhla oblast Severní Ameriky, poté státy Středního východu a severní Afriky a třetí v pořadí byla oblast Jižní Ameriky a Karibiku, zatímco Evropa v tomto hodnocení byla na čtvrté pozici. Poslední místo, tedy s nejnižšími hodnotami BMI, zaujala oblast subsaharské Afriky. Toto pořadí platilo pro oba hodnocené roky, tj. 2010 i 2014. U všech hodnocených oblastí došlo mezi oběma sledovanými roky ke zvýšení hodnoty BMI, avšak toto zvýšení nebylo v rámci jednotlivých oblastí statisticky významné.

V rámci statistického hodnocení hodnot BMI sledovaného roku 2010 mezi jednotlivými oblastmi vyplynulo, že statisticky neprůkazný byl rozdíl mezi hodnotami BMI Evropy a Severní Ameriky a Evropy a Jižní Ameriky a Karibiku, dále pak nebyl průkazný rozdíl mezi Severní Amerikou a Jižní Amerikou a Karibikem, Středním východem a severní Afrikou a Severní Amerikou a dále Středním východem a severní Afrikou a Jižní Amerikou a Karibikem. Ostatní porovnání hodnot BMI mezi státy bylo statisticky průkazné (p < 0,05). Oblast subsaharské Afriky byla signifikantně odlišná (p < 0,05) vůči všem zbývajícím oblastem.

V rámci hodnocení hodnot BMI z roku 2014 mezi jednotlivými oblastmi vyplynulo, že situace ve statistické průkaznosti byla obdobná, nicméně došlo ke statisticky významné změně v hodnotách BMI mezi Evropu a Jižní Amerikou a Karibikem. Oblast Jižní Ameriky a Karibiku zaznamenala signifikantně (p < 0,05) vyšší hodnotu BMI v porovnání s Evropou, což bylo odlišné ve srovnání s rokem 2010, kdy mezi těmito oblastmi nebyl statisticky průkazný rozdíl.

Průměrné hodnoty BMI v závislosti na ekonomické vyspělosti

Průměrné hodnoty BMI v letech 2010 a 2014 podle ekonomické vyspělosti států byly zaznamenány do grafu 2.

Průměrné hodnoty BMI v závislosti na ekonomické vyspělosti států.
Graph 2. The average BMI values depending on the country’s economic development.
Graf 2. Průměrné hodnoty BMI v závislosti na ekonomické vyspělosti států. Graph 2. The average BMI values depending on the country’s economic development.

V roce 2010 byla průměrná hodnota BMI v ekonomicky méně vyspělých státech 24,30 ± 2,40 a v ekonomicky vyspělých státech 26,32 ± 1,34. V roce 2014 dosáhla průměrná hodnota BMI v ekonomicky méně vyspělých státech 24,63 ± 2,42 a v ekonomicky vyspělých státech měla hodnotu 26,60 ± 1,43. V obou sledovaných letech, tj. v roce 2010 a 2014, existoval signifikantní rozdíl (p < 0,05) mezi vyspělými a méně vyspělými státy. Vzrůst hodnot BMI mezi lety 2010 a 2014 byl u obou ekonomik statisticky neprůkazný.

Průměrné hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí

Data průměrných hodnot BMI podle kulturního prostředí byla rovněž získána z let 2010 a 2014 a zdokumentována v grafu 3.

Průměrné hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí.
Graph 3. The average BMI values depending on culture.
Graf 3. Průměrné hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí. Graph 3. The average BMI values depending on culture.

Z výsledků vyplynulo, že existovaly rozdíly v hodnotách BMI u obyvatelstva žijících v různých kulturních prostředích. Státy s křesťanskou kulturou měly v roce 2010 BMI v průměru 25,70 ± 1,95, s islámskou kulturou 24,82 ± 2,51 a s kulturou ovlivněnou buddhizmem a hinduizmem činil BMI 22,73 ± 1,24. Mezi všemi státy byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,05) v průměrných hodnotách BMI.

V roce 2014 došlo k nesignifikantnímu nárůstu hodnot BMI v rámci každé kultury ve srovnání s rokem 2010. Hodnota u křesťanské kultury byla v průměru 25,98 ± 1,96, u islámské 25,18 ± 2,57 a u buddhistické a hinduistické 23,08 ± 1,28. Mezi všemi hodnocenými kulturami byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p < 0,05) v průměrných hodnotách BMI.

Z výsledků vyplynulo, že nejvyšší průměr BMI vykázaly státy s křesťanskou kulturou následované islámskou kulturou a kulturou ovlivněnou buddhizmem a hinduizmem.

Průměrné hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí a ekonomické vyspělosti států

V grafu 4 jsou uvedeny výsledky hodnot BMI v závislosti na kulturním prostředí a ekonomické vyspělosti států a v tab. 2 bylo stanoveno pořadí států podle těchto kritérií.

Průměrné hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí a ekonomické vyspělosti.
Graph 4. The average BMI values depending on culture and economic development.
Graf 4. Průměrné hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí a ekonomické vyspělosti. Graph 4. The average BMI values depending on culture and economic development.

Tab. 2. Pořadí podle průměrné výše hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí a ekonomické vyspělosti v jednotlivých letech. Tab. 2. Ranking according to the average value of BMI depending on culture and economic development in individual years.
Pořadí podle průměrné výše hodnoty BMI v závislosti na kulturním prostředí a ekonomické vyspělosti v jednotlivých letech.
Tab. 2. Ranking according to the average value of BMI depending on culture and economic development in individual years.
BMI – body mass index, EN – ekonomicky méně vyspělé státy, EV – ekonomicky vyspělé státy, I – islámská kultura, BH – buddhizmus a hinduizmus, K – křesťanská kultura

U ekonomicky méně vyspělých a ekonomicky vyspělých zemí došlo v roce 2010 i 2014 ke statisticky nevýznamnému nárůstu BMI v jednotlivých kulturních prostředích.

U ekonomicky méně vyspělých států byl v roce 2010 i v roce 2014 nejvyšší průměrný BMI zjištěn v křesťanské kultuře. Mezi státy s islámskou kulturou a dále buddhistickou a hinduistickou kulturou neexistoval signifikantní rozdíl v průměrných hodnotách BMI v obou letech, ostatní rozdíly byly statisticky průkazné (p < 0,05).

U ekonomicky vyspělých zemí byla situace odlišná. Nejvyšší průměrná hodnota BMI byla zjištěna u států s islámskou kulturou. Mezi státy s islámskou a křesťanskou kulturou neexistoval signifikantní rozdíl v průměrných hodnotách BMI v letech 2010 i 2014, avšak ostatní rozdíly byly statisticky průkazné (p < 0,05).

Z hodnocení BMI u křesťanských států méně vyspělých a vyspělých vyplynulo, že mezi nimi existovaly signifikantní rozdíly (p < 0,05), a to jak v roce 2010, tak v roce 2014.

Průměrné hodnoty BMI však byly průkazně odlišné (p < 0,05) i v méně vyspělých a vyspělých státech s islámskou kulturou. Ekonomicky vyspělé státy s islámskou kulturou měly vyšší průměr BMI v obou sledovaných letech.

Státy s kulturou ovlivněnou buddhizmem a hinduizmem jako jediné nevykázaly statisticky významné rozdíly v ekonomické vyspělosti v obou sledovaných letech 2010 a 2014.

Diskuze

Z výsledků práce vyplynulo, že hodnoty BMI celosvětově vrůstají ve všech zemích, tj. zemích ekonomicky rozvinutých i v zemích méně ekonomicky rozvinutých. Toto zjištění bylo v souladu s vědeckými pracemi vybraných autorů [10–11]. Mezi oblasti s nejvyššími hodnotami BMI byly v následujícím pořadí řazeny země Severní Ameriky, severní Afriky, Středního východu, Jižní Ameriky a Evropy. Naopak nejnižších hodnot BMI dosahovali lidé žijící v oblasti subsaharské Afriky. K rozšíření obezity ve vyspělých zemích světa přispívá postupující změna životního stylu, tj. minimální fyzická aktivita, zvýšený příjem nutričně nevyvážené stravy, chronický stres, který řada pacientů řeší přejídáním. Dalším faktorem je nedostatek času na jídlo, což vede k příjmu chutné, ale energeticky nepřiměřeně bohaté stravy [11]. V Severní Americe jsou hodnoty BMI ovlivňovány i jednotlivými etnickými skupinami žijícími na území Spojených států amerických – Afroameričany, bílou rasou a hispánskou rasou. Obezitou trpělo v letech 2008 souhrnně 26,5 % všech tří etnických supin, prevalence obezity byla u Afroameričanů o 51 % a u Hispánců o 21 % vyšší než prevalence obezity u bílé rasy [12]. Některé etnické skupiny, např. Afroameričané, preferují ženy s vyšším BMI a považují je za přitažlivější, stejně tak Afroameričanky na svém zevnějšku preferují oblejší tvary a nepovažují se za nepřitažlivé ve srovnání se skupinou žen bílého etnika [13]. Studie v USA prokázala, že jak viscerální, tak i podkožní tuk velmi úzce souvisí s inzulinovou rezistencí u Afroameričanů na rozdíl od Evropanů [14]. Afroameričani mají oproti bílému etniku signifikantně méně centrálního-viscerálního tuku, na rozdíl od bílého etnika se však u nich častěji objevuje inzulinová rezistence [15].

Z výsledků práce vyplynulo, že v hodnotách BMI existovaly rozdíly podle kulturního prostředí. Nejvyšší hodnoty BMI byly zjištěny u populace křesťanských států, dále u populace s islámskou kulturou a v neposlední řadě ve státech, kde je vyznáván buddhizmus a hinduizmus. Pokud byl BMI hodnocen v rámci rozdílných kulturních přístupů na pozadí odlišných ekonomických podmínek, pak bylo možno konstatovat, že v horších ekonomických podmínkách dosahovaly nejvyšších hodnot BMI křesťané, poté muslimové a nakonec vyznavači buddhizmu a hinduizmu. Naopak v podmínkách vyspělého ekonomického zázemí se vyskytoval výrazně vyšší BMI u muslimů, následovali křesťané a poté vyznavači buddhizmu a hinduizmu. Vzhledem k tomu, že hinduizmus a buddhizmus je vyznáván v zemích převážně ekonomicky chudších, tato skutečnost vysvětluje, proč se v daných oblastech dlouhodobě udržují nižší hodnoty BMI. Křesťanství je oproti buddhizmu a hinduizmu rozšířeno převážně v rozvinutých státech Severní i Jižní Ameriky a v Evropě, což je pravděpodobně důvodem, proč se zaznamenávají vyšší hodnoty BMI. V bohatých zemích, tedy především na arabském poloostrově a v zemích severní Afriky, v kulturním prostředí islámu, budou hrát významnou roli tamní zvyklosti (např. i zákaz sportovních aktivit, zejména pro ženy) [16]. Nicméně studie v oblasti vlivu kulturního prostředí na hodnoty BMI, resp. na obezitu, jsou prozatím jen sporadické.

Závěr

Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že došlo ke statisticky nevýznamnému nárůstu hodnot BMI v jednotlivých oblastech světa. První místo za obě sledovaná období v dosažené hodnotě BMI náleželo Severní Americe, naopak nízké hodnoty BMI vykazovaly státy subsaharské Afriky. Mezi většinou hodnocených oblastí existovaly signifikantní rozdíly (p < 0,05) v hodnotách BMI. Obdobně byl zaznamenán signifikantní rozdíl (p < 0,05) mezi ekonomicky vyspělými a ekonomicky méně vyspělými státy. Vzrůst hodnot BMI ve sledovaných letech 2010 a 2014 byl u obou ekonomik statisticky neprůkazný. Nejvyšší hodnoty BMI vykazovaly za sledované roky státy s křesťanskou kulturou, poté s islámskou kulturou a nakonec státy s buddhizmem a hinduizmem. V této souvislosti lze konstatovat, že u ekonomicky méně vyspělých států byly zaznamenány nejvyšší hodnoty BMI u států s křesťanskou kulturou na rozdíl od ekonomicky vyspělých států, kdy nejvyšší hodnoty BMI měly státy s islámskou kulturou. Mezi ekonomicky méně vyspělými státy a ekonomicky vyspělými státy z kulturního prostředí s buddhizmem a hinduizmem neexistoval signifikantní rozdíl v hodnotách BMI.

Na základě dosažených výsledků a cíle práce lze konstatovat, že hypotéza byla potvrzena, neboť byly zjištěny průkazné rozdíly v celosvětové populaci z hlediska geografického původu, kulturních a ekonomických odlišností. Obecně lze konstatovat, že došlo k nárůstu hodnot BMI ve všech světových oblastech, tj. v Severní Americe, v oblastech Středního východu a severní Afriky, v oblasti Jižní Ameriky a Karibiku a Evropě, kde byla překročena hodnota BMI 25. Obdobně tuto hodnotu překonaly i ekonomicky vyspělé státy a dále ekonomicky vyspělé státy v islámském a křesťanském kulturním prostředí.

Metoda sběru WHO týkající se hodnot BMI je založena na zadávání údajů do databáze podle jasně definovaných kritérií WHO, které umožňují relevantně hodnotit situaci v celé populaci (např. vzorek musí obsahovat nejméně 100 dospělých s přihlédnutím k odhadu prevalence s 95% intervalem spolehlivosti apod.). Podmínkou akceptace dat je rovněž dodržení standardních postupů měření. V případě zjištěných nesrovnalostí a nejasností ohledně poskytnutých dat jsou národní zadavatelé vyzváni k vysvětlení příslušnou žádostí. Cílem celého postupu je udržet databázi BMI v objektivním a relevantním stavu. Z tohoto pohledu lze považovat data za spolehlivá pro další zpracovávání. Nedostatkem pro hlubší statistickou analýzu je fakt, že data ze 181 států světa jsou k dispozici pouze z let 2010 a 2014 (4letý cyklus sběru), takže lze statisticky porovnat pouze tyto 2 roky vzájemně, ale nelze již vytvořit predikci dlouhodobého trendu vývoje hodnot BMI celosvětově i ve sledovaných oblastech.

Práce byla podpořena grantem IGA FTZ ČZU v Praze (č. projektu 20162012 a 20145 028).

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Doručeno: 16. 11. 2016

Přijato: 4. 1. 2017

MUDr. Miroslava Zelenková

Multioborová JIP

Nemocnice Na Františku

Na Františku 847/8

110 00 Praha 1

mirkazelenkova@seznam.cz


Zdroje

1. Swinburn BA, Sacks G, Hall KD et al. The global obesity pandemic: shaped by global drivers and local enviroments. Lancet 2011; 378 (9793): 804–814. doi: 10.1016/S0140-6736 (11) 60813-1.

2. Broyles ST, Denstel D, Church TS et al. The epidemiological transition and the global childhood obesity epidemic. Int J Obes 2015; 5 (Suppl 2): S3–S8 doi: 10.1038/ijosup.2015.12.

3. Hainer V. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada Publishing 2011: 464.

4. Kunešová M. Obezita – etiopatogeneze, diagnostika a léčba. Int Med Praxi 2004; 9: 435–440.

5. Mandviwala T, Khalid U, Deswal A. Obesity and cardiovascular disease: a risk factor or a risk marker? Curr Atheroscler Rep 2016; 18 (5): 21. doi: 10.1007/s11883-016-0575-4.

6. Housová J, Kasalický M, Michalský D et al. Obezita jako rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění – bariatrická léčba. Kap Kardiol 2005; 7 (1–40): 90–94.

7. Housová J, Kasalický M, Dolinková M et al. Možnosti bariatrické chirurgie při léčbě metabolického syndromu. Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa 2006; Suppl 2: 23.

8. Palmer BF, Clegg DJ. The sexual dimorphism of obesity. Mol Cell Endocrinol 2015; 402: 113–119. doi: 10.1016/j.mce.2014.11.029.

9. Dicker D, Feldman BS, Leventer-Roberts M et al. Obesity or smoking: Which factor contributes more to the incidence of myocardial infarction? Eur J Intern Med 2016; 32 (6): 43–46. doi: 10.1016/j.ejim.2016.03.029.

10. Popkin BM. The shift in stages of the nutrition transition in the developing world differs from past experiences! Public Health Nutr 2002; 5 (1A): 205–214.

11. Rogers PJ, Brunstrom JM. Appetite and energy balancing. Physiol Behav 2016; 164 (Pt B): 465–471. doi: 10.1016/j.physbeh. 2016.03.038.

12. Flegal KM, Caroll MD, Ogden CL et al. and trends in obesity among US adults. JAMA 2010; 303 (3): 235–241. doi: 10.1001/jama.2009.2014.

13. Fitzgibbon ML, Blackman LR, Avellone ME. The relationship between body image discrepancy and body mass index across ethnic groups. Obes Res 2000; 8 (8): 582–589.

14. Tulloch-Reid MK, Hanson RL, Sebring NG et al. Both subcutaneous and visceral adipose tissue correlate highly with insulin resistance in african americans. Obes Res 2004; 12 (8): 1352–1359.

15. Karelis AD, St-Pierre DH, Conus F et al. Metabolic and body composition factors in subgroups of obesity: what do we know? J Clin Endocrinol Metab 2004; 89 (6): 2569–2575.

16. Sadeghirad B, Motaghipisheh S, Kolahdooz F et al. Islamic fasting and weight loss: a systematic review and meta-analysis. Public Health Nutr 2014; 17 (2): 396–406. doi: 10.1017/S1368980012005046.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Výhody léčby pacientů s DM 2. typu GLP-1 agonisty
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Syndrom suchého oka – diagnostika, komplikace a léčba
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Systémová léčba psoriázy
Autoři: MUDr. Jiří Horažďovský, Ph.D

Klinická farmakokinetika betablokátorů
Autoři:

Současné možnosti terapie osteoartrózy
Autoři: MUDr. Jakub Holešovský

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×