Karcinom jícnu a rizikové faktory podle histologických typů


Oesophageal cancer and risk factors by histological type

Design:
Oesophageal cancer is a disease with multifactorial aetiology and possible differences with regard to histological type. The aim of this paper is to assess the relationship between individual selected risk factors and determine the degree of association in oesophageal cancer development while taking histological types into account.

Methods:
Within the framework of the multicenter study led by the IARC (International Agency for Research on Cancer) for Middle and Eastern European countries, carried out from March 2000 to November 2002 for the purpose of elucidating the relationship between lifestyle, the environment and working environment, its risks and health disorders, the influence of selected risk factors in 88 oesophageal cancer patients (76 males and 12 females) and 200 controls (123 males and 77 females) was monitored as well. The participants were interviewed by a trained interviewer using a standardized questionnaire.

Results:
The assessment was carried out using OR (odds ratio) and adjusted OR for age, BMI, smoking, alcohol consumption, profession, pyrosis and regurgitation. In the study group, males diagnosed with oesophageal cancer regardless of histological type were younger than females and this difference was statistically significant. When evaluating overweight and obesity using OR, a statistically significant inverse association (OR = 0.38; OR = 0.22, respectively) was ascertained. In current smokers, there was a significant positive association (OR = 5.84). After adjustment for the studied factors, a relatively strong statistically significant positive association was found only in oesophageal adenocarcinoma (OR = 26.89). A dose-response relationship was revealed for the frequency of cumulative consumption of alcohol and the risk of oesophageal carcinoma development where the OR rose depending on the dose, from 4.93 in a group consuming doses of under 100 g of pure alcohol weekly to 14.10 in a group consuming 300 or more grams of pure alcohol weekly. The results of ORs for each profession showed a higher risk for professions exposed to combustion fumes, asbestos, silica, concrete dust and black carbon, with OR of 2.31, and the result was statistically significant also for technical professions where a relatively strong positive association was found (OR = 2.51). The adjusted OR for pyrosis and regurgitation was twice as high in oesophageal adenocarcinoma (OR = 25.98) compared to oesophageal squamous cell carcinoma (OR = 12.44).

Conclusion:
The presented study is exceptional due to its analysis of risk factors in relation to different histological types of oesophageal cancer and is quite unique for the Czech Republic. So far in the Czech Republic, the evaluation of selected risk factors to such an extent has not been performed yet. Therefore, the results are compared with the foreign literature. The uniqueness of the presented study lies in the fact that the results are related to individual histological subtypes, which are not even sufficiently described in foreign literature.

Key words:
cancer – esophageal neoplasms – risk factors

The author declares he has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Submitted:
21. 2. 2012

Accepted:
1. 5. 2012


Autoři: S. Magnusková 1;  K. Azeem 1;  V. Kamarád 2;  H. Tomášková 3;  V. Janout 1,3;  H. Kollárová 1
Působiště autorů: Ústav preventivního lékařství, LF UP v Olomouci 1;  Ústav histologie a embryologie, LF OU, Ostrava 2;  Ústav epidemiologie a veřejného zdraví, LF OU, Ostrava 3
Vyšlo v časopise: Gastroent Hepatol 2012; 66(5): 364-371
Kategorie: Klinická a experimentální gastroenterologie: původní práce

Souhrn

Účel studie:
Karcinom jícnu je onemocnění s multifaktoriální etiologií a s možnými rozdíly s ohledem na histologický typ. Cílem předkládané práce je posoudit vztah mezi jednotlivými sledovanými faktory a posoudit míru asociace při vzniku karcinomu jícnu s přihlédnutím k jednotlivým histologickým typům.

Metody:
V rámci multicentrické studie pod vedením mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny IARC (International Agency for Research on Cancer) pro země střední a východní Evropy za účelem objasnění vztahů mezi životním stylem, životním a pracovním prostředím, jeho riziky a poruchami zdraví, která probíhala od března 2000 do listopadu 2002, byl mimo jiné sledován i vliv některých rizikových faktorů u 88 pacientů s karcinomem jícnu (76 mužů a 12 žen) a kontrolní skupinou, kterou tvořilo 200 osob (123 mužů a 77 žen). Informace byly získávány od zúčastněných osob přímo, formou rozhovoru s vyškoleným tazatelem, a byly zaznamenávány do standardizovaného dotazníku.

Výsledky:
Vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí hrubého OR a adjustovaného OR, kde byl zohledněn vliv věku, hodnot BMI (Body Mass Index), kouření, konzumace alkoholu, profese, pálení žáhy a regurgitace. Ve studovaném souboru bylo zjištěno, že muži jsou mladší při stanovení diagnózy karcinomu jícnu bez ohledu na histologické rozdělení než ženy a tento rozdíl je statisticky významný. Při hodnocení nadváhy a obezity pomocí hrubého OR byla zjištěna statisticky významná inverzní asociace pro nadváhu i obezitu (OR = 0,38, resp. OR = 0,22). U současných kuřáků byla při analýze pomocí hrubého OR nalezena statisticky významná pozitivní asociace (OR = 5,84). Po adjustaci sledovaným faktorům byla nalezena velmi silná statisticky významná pozitivní asociace pouze u adenokarcinomu jícnu (OR = 26,89). Významná asociace byla nalezena mezi zvyšující se dávkou konzumovaného alkoholu a rostoucím rizikem vzniku karcinomu jícnu, kdy OR narůstalo v závislosti na dávce od 4,93 u dávky do 100 g čistého alkoholu za týden do 14,10 u konzumace 300 g a více čistého alkoholu za týden. Výsledky hrubého OR pro jednotlivé profese ukázaly na vyšší riziko pro profese exponované zplodinám spalování, azbestu, křemeni, cementovému prachu, černému uhlí, kdy nalezené OR bylo 2,31 a výsledek byl statisticky významný a také pro technické profese, pro které byla zjištěna poměrně silná pozitivní asociace (OR = 2,51). Pro pyrózu a regurgitaci bylo adjustované OR dvojnásobně vyšší u adenokarcinomu jícnu (OR = 25,98) v porovnání se spinocelulárním karcinomem jícnu (OR = 12,44). ­

Závěry:
Předložená studie je výjimečná analýzou rizikových faktorů ve vztahu k jednotlivým histologickým typům karcinomu jícnu a v ČR je zcela ojedinělá. V ČR nebylo dosud provedeno sledování rizikových faktorů karcinomu jícnu v takovém rozsahu. Výsledky jsou proto srovnávány se zahraniční literaturou. Význam předkládané práce spočívá v tom, že výsledky jsou vztaženy k jednotlivým histologickým subtypům, což jsou údaje, které nejsou dostatečně popsány ani v zahraniční literatuře.

Klíčová slova:
karinom – nádory jícnu – rizikové faktory


Karcinom jícnu je osmým nejčastějším nádorovým onemocněním na světě a šestou nejčastější příčinou úmrtí. Karcinom jícnu je zhoubné nádorové onemocnění vyššího věku, které se vyznačuje rychlým průběhem a vysokou letalitou. Jeho největší výskyt je mezi 50. a 70. rokem života [1,2]. Poměr mezi počtem mužů a žen je udáván 2–4 : 1 [1].

Z histologického hlediska rozlišujeme dva hlavní typy, a to spinocelulární karcinom, který je umístěn zejména v proximální části jícnu, a adeno­karcinom jícnu, který je lokalizován do distální části jícnu a gastro­ezofageálního spojení [3]. I když se u nás nejčastěji vyskytuje spinocelulární karcinom, v posledních třech dekádách došlo k významnému nárůstu adenokarcinomu jícnu. Tento trend je zřejmý i ve vyspělých západních státech, zejména u mužů bílé rasy, a je spojován s rostoucím počtem obézních osob v západních zemích. Karcinom jícnu je závažné fatální onemocnění, jehož úmrtnost odpovídá přibližně 90 % roční incidence. O závažnosti tohoto onemocnění vypovídá i vzestupný trend v incidenci i mortalitě [2].

Karcinom jícnu je onemocnění s multi­faktoriální etiologií a s možnými rozdíly s ohledem na histologický typ. K rizikovým faktorům jsou řazeny zejména kouření a nadměrná konzumace alkoholu, faktory pracovního prostředí, chronická expozice dráždivým látkám a horkým nápojům, vliv ioni­zujícího záření, hereditární faktory, expozice v pracovním prostředí, socio­ekonomické faktory a u adenokarcinomu jícnu i obezita a také Barrettův jícen. Z protektivních faktorů se uplatňují zejména faktory výživové [3]. Váha jednotlivých faktorů se liší sílou asociace, ale tyto faktory se navzájem ovlivňují, shlukují a potencují.

Cílem předkládané práce je posoudit vztah mezi jednotlivými sledovanými faktory a posoudit míru asociace při vzniku karcinomu jícnu s přihlédnutím k jednotlivým histologickým typům.

Metody

V rámci multicentrické studie pod vedením IARC pro země střední a východní Evropy za účelem objasnění vztahů mezi životním stylem, životním a pracovním prostředím, jeho riziky a poruchami zdraví, která probíhala od března 2000 do listopadu 2002, byl mimo jiné sledován i vliv některých rizikových faktorů u 88 pacientů s karcinomem jícnu (76 mužů a 12 žen) a kontrolní skupinou, kterou tvořilo 200 osob (123 mužů a 77 žen).

Pro sledování byla použita forma nemocniční (hospital-based study) analytické observační studie případů a kontrol. Z 88 osob s karcinomem jícnu se u 48 osob jednalo o histologicky ověřenou formu spinocelulárního karcinomu jícnu (41 mužů a 7 žen) a u 34 osob o adeno­karcinom jícnu (30 mužů a 4 ženy). U 6 osob (5 mužů a 1 žena) nebylo histologické vyšetření jednoznačné. Kontrolní skupina byla vybírána ve stejném zdravotnickém zařízení, kdy kritériem pro zařazení byl věk (s možnou odchylkou tří let), shodné pohlaví a zdravotní stav, kdy byly vybírány osoby, které neměly život ohrožující onemocnění a jejich nemoc nesouvisela se sledovaným nádorovým onemocněním. Jednalo se o osoby např. s vertebrogenním syndromem, s kožními nemocemi, s poruchami sluchu a podobně. Studie probíhala ve spolupráci s FN Olomouc, kde byly získávány jak případy (I. a II. chirurgická klinika), tak kontroly.

Informace byly získávány od zúčastněných osob přímo, formou rozhovoru s vyškoleným tazatelem, a byly zaznamenávány do standardizovaného dotazníku. Dotazník životního stylu obsahoval mimo jiné i otázky týkající se údajů o kouření, konzumaci alkoholu, údaje pro výpočet BMI, o výši dosaženého vzdělání, o profesním zařazení, o zdravotním stavu, včetně informací o pyróze a regurgitaci, o výživových zvyklostech, RTG vyšetření a jiné.

Hodnoty pro výpočet BMI se zjišťovaly dva roky před vznikem karcinomu jícnu a byly pro analýzu rozděleny do kategorií normální váha (≥ 18,5 < 25 kg/m²), nadváha (≥ 25 < 30 kg/m²) a obezita (≥ 30 kg/m²).

I když jako kuřák byla hodnocena osoba, která vykouřila za život nejméně 100 cigaret, osoby v hodnoceném souboru můžeme zařadit mezi středně silné a silné kuřáky (20 a více cigaret za den).

Konzumace alkoholu byla rozdělena do kategorií podle konzumace v gramech za týden (0 = 0 g; 1 = 1–99 g; 2 = 100–299 g; 3 = ≥ 300 g).

Dotazník obsahoval rovněž otázku na nejvyšší dosažené vzdělání. Podle vzdělání byly osoby rozděleny do skupin na základní, vyučen, středoškolské a vysokoškolské vzdělání.

Součástí dotazníku byla i otázka týkající se povolání a délky výkonu této profese. Profese, ve které osoba strávila nejvíce let, byla považována za referenční. Osoby byly rozděleny podle profese do pěti skupin: 1 – technicko-administrativní profese (např. sekretářka, učitel, prodavačka); 2 – profese exponované zplodinám spalování, azbestu, křemeni, cementovému prachu, černému uhlí (např. čerpadlář, zedník, horník); 3 – technické profese (např. zámečník, soustružník, strojník); 4 – zemědělství (např. dělník v zemědělství, dojička, mlynář); 5 – profese v chemickém a jiném průmyslu (např. dřevozpracující profese, farmaceutická nebo kožedělná výroba).

V rámci dotazníku bylo rovněž zjišťováno, zda se u osob minimálně jednou týdně objevují potíže, jako jsou pyróza (pálení žáhy) a regurgitace.

Statistické hodnocení bylo provedeno pomocí programu STATA v. 10. Analýza byla provedena pomocí hrubého OR a logistickou regresí pomocí adjustovaného OR a 95% intervalu spolehlivosti (IS). Sledované charakteristiky případů a kontrol jsou uvedeny v tab. 1.

Tab. 1. Vybrané charakteristiky případů a kontrol u karcinomu jícnu. Tab. 1. Selected characteristics of oesophageal cancer and controls.
Vybrané charakteristiky případů a kontrol u karcinomu jícnu.
Tab. 1. Selected characteristics of oesophageal cancer and controls.
* kontrolní skupina

Výsledky

Na začátku analýzy bylo provedeno srovnání případů a kontrol podle věku a pohlaví (tab. 1,2). Ve studovaném souboru bylo zjištěno, že muži jsou při stanovení diagnózy karcinomu jícnu bez ohledu na histologické rozdělení mladší než ženy, a tento rozdíl je statisticky významný. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn i u spino­celulárního karcinomu jícnu. Také u skupiny kontrol byl průměrný věk u mužů nižší než u žen, což bylo dáno podmínkami výběru kontrolní skupiny. U adeno­karcinomu jícnu nebyl zjištěn rozdíl v průměrném věku u mužů a žen. Vyšší výskyt karcinomu jícnu byl zjištěn u mužů než u žen a i tento rozdíl je statisticky významný. Průměrný věk případů bez ohledu na histologické rozdělení byl 59 let (věkové rozmezí 34–81 let) a pro kontroly 60 let (věkové rozmezí ­27–79). Průměrný věk mužů se spinocelulárním karcinomem jícnu byl 57,1 let s odchylkou ± 8,3, u žen 67,4 s odchylkou ± 6,1. Průměrný věk u mužů s adenokarcinomem jícnu byl 60,8 let s odchylkou ± 9,4, u žen 60,8 s odchylkou ± 10,9. Rozdělení osob dle věku, pohlaví a histologického typu popisuje tab. 2. Věkovou strukturu souboru ukazují grafy 1,2.

Tab. 2. Rozdělení souboru podle pohlaví, věku a histologického typu. Tab. 2. Distribution of group by gender, age and histological type.
Rozdělení souboru podle pohlaví, věku a histologického typu.
Tab. 2. Distribution of group by gender, age and histological type.

Karcinom jícnu dle histologických typů – věková struktura.
Graph 1. Oesophageal carcinoma by histological type – age structure.
Graf 1. Karcinom jícnu dle histologických typů – věková struktura. Graph 1. Oesophageal carcinoma by histological type – age structure.

Karcinom jícnu celkem – věková struktura.
Graph 2. Total oesophageal carcinoma – age structure.
Graf 2. Karcinom jícnu celkem – věková struktura. Graph 2. Total oesophageal carcinoma – age structure.

V rámci analýzy byla zjišťována asociace pomocí hrubého OR (tab. 3), což pomohlo při výběru sledovaných proměnných pro model logistické regrese.

Tab. 3. Vztah mezi BMI, kouřením, konzumací alkoholu, vzděláním, profesním zaměřením, regurgitací, pyrózou a karcinomem jícnu bez ohledu na histologický typ (hrubé OR). Tab. 3. Effects of BMI, tobacco smoking, alcohol consumption, education, profession, regurgitation, pyrosis on the risk of oesophageal cancer regardless of histological type (Odds Ratio).
Vztah mezi BMI, kouřením, konzumací alkoholu, vzděláním, profesním zaměřením, regurgitací, pyrózou a karcinomem jícnu bez ohledu na histologický typ (hrubé OR).
Tab. 3. Effects of BMI, tobacco smoking, alcohol consumption, education, profession, regurgitation, pyrosis on the risk of oesophageal cancer regardless of histological type (Odds Ratio).
1* základní kategorie

Základní analýza byla zaměřena na zjištění asociace mezi jednotlivými sledovanými proměnnými ve vztahu k základním histologickým typům u karcinomu jícnu. Do sledovaných proměnných byly zařazeny: věk, BMI, kouření, konzumace alkoholu, profese, pálení žáhy a regurgitace (tab. 4).

Tab. 4. Analýza vlivu věku, BMI, kouření, konzumace alkoholu, profese, pyrózy a regurgirace na riziko vzniku karcinomu jícnu podle histologických typů v modelech logistické regrese. Tab. 4. Analysis of the influence of age, BMI, tobacco smoking, alcohol consumption, profession, pyrosis and regurgitation on the risk of oesophageal cancer development by adjusted odds ratio (logistic regression).
Analýza vlivu věku, BMI, kouření, konzumace alkoholu, profese, pyrózy a regurgirace na riziko vzniku karcinomu jícnu podle histologických typů v modelech logistické regrese.
Tab. 4. Analysis of the influence of age, BMI, tobacco smoking, alcohol consumption, profession, pyrosis and regurgitation on the risk of oesophageal cancer development by adjusted odds ratio (logistic regression).
1* základní kategorie + chybějící údaj pro profese 4 a 5 (nedostatečný počet respondentů v těchto profesích)

Při hodnocení nadváhy a obezity pomocí hrubého OR byla zjištěna statisticky významná inverzní aso­ciace pro nadváhu i obezitu (OR = 0,38, resp. OR = 0,22). Výsledky ukazuje tab. 3. Inverzní asociace byla nalezena i po přizpůsobení sledovaným faktorům včetně histologických typů, ale výsledek nebyl vždy statisticky významný (tab. 4).

U současných kuřáků byla při analýze pomocí hrubého OR nalezena statisticky významná pozitivní asociace (OR = 5,84) (tab. 3). Po adjustaci sledovaným faktorům byla nalezena velmi silná statisticky významná pozitivní asociace pouze u adenokarcinomu jícnu (OR = 26,89), ale ne u spinocelulárního karcinomu jícnu (tab. 4).

Ačkoli hrubé OR ukázalo na vyšší riziko vzniku karcinomu jícnu u osob, které konzumovaly alkohol (OR = 14,10), ve vztahu k histologickým subtypům v modelu logistické regrese se tuto závislost nepodařilo prokázat (tab. 3,4). Významná asociace byla nalezena mezi zvyšující se dávkou konzumovaného alkoholu a rostoucím rizikem vzniku karcinomu jícnu, kdy OR narůstalo v závislosti na dávce od 4,93 u dávky do 100 g čistého alkoholu za týden do 14,10 u konzumace 300 g a více čistého alkoholu za týden (tab. 3).

Vliv vzdělání na vznik karcinomu jícnu naznačil statisticky nevýznamnou inverzní asociaci u vysokoškolského vzdělání. Vzhledem ke zjištěné asociaci nebylo vzdělání zařazeno do dalších analýz.

Výsledky hrubého OR pro jednotlivé profese ukázaly na vyšší riziko u profesí exponovaných zplodinám spalování, azbestu, křemeni, cementovému prachu, černému uhlí (profese 2), kdy nalezené OR bylo 2,31 a výsledek byl statisticky významný, a také u technických profesí (profese 3), pro které byla zjištěna poměrně silná pozitivní asociace (OR = 2,51). Výsledky ukazuje tab. 3. Při rozdělení případů na základě jejich histologického zařazení a po adjustaci na vybrané sledované faktory zůstala statisticky významná pozitivní asociace pouze u technických profesí (profese 3) pro adenokarcinom jícnu s nalezeným rizikem (OR = 5,34). Ostatní výsledky nebyly statisticky významné (tab. 4).

Regurgitace a pyróza patřila k dalším sledovaným proměnným. V rámci sledování frekvence těchto příznaků u osob s karcinomem jícnu a v kontrolní skupině bylo zjištěno, že osoby s karcinomem jícnu udávají ve významně vyšší míře uvedené potíže (tab. 3). Protože více než polovina osob s uvedenými potížemi udávala, že trpí zároveň pyrózou i regurgitací, byly v modelu logistické regrese tyto sledované faktory analyzovány společně. Pro pyrózu a regurgitaci bylo adjustované OR dvoj­násobně vyšší u adenokarcinomu jícnu (OR = 25,98) v porovnání se spinocelulárním karcinomem jícnu (OR = 12,44). Výsledky analýz pomocí adjustovaného OR ukazuje tab. 4.

Diskuze

Karcinom jícnu je zhoubné nádorové onemocnění postihující častěji muže [1]. V literatuře uváděný poměr mezi muži a ženami je pro ČR 5,4 : 1 [4], ve světě se tento poměr pohybuje 2–4 : 1 [1]. Ve studovaném souboru byl nalezený poměr mezi muži a ženami 6,3 : 1 nezávisle na histo­logickém rozdělení, což je na horní hranici udávaného poměru. Při porovnání věkové struktury u karcinomu jícnu v ČR je nejvyšší četnost bez ohledu na pohlaví ve věkové skupině 55–59 let a při rozdělení dle pohlaví je to u mužů ve věku 55–59 let a u žen ve věku 75–79 let [5], a průměrný věk u mužů v době stanovení diagnózy je tedy nižší než u žen. V hodnoceném souboru byla nejvyšší četnost tohoto onemocnění ve věkové skupině 50–64 let a tato struktura se potvrdila i po rozdělení podle histo­logických typů. Průměrný věk byl u mužů se spinocelulárním karcinomem jícnu 57,1 let a byl přibližně o 10 let nižší než u žen, u kterých byl průměrný věk 67,4 let. U adenokarcinomu jícnu se tento věkový rozdíl neprojevil a průměrný věk byl pro muže i ženy 60,8 let. Věková struktura studovaného souboru je v souladu s publikovanými daty.

Zatímco u osob se spinocelulárním karcinomem jícnu bývají nalezeny nižší hodnoty BMI, tedy v kategorii normální váhy a podvýživy [6,7], u osob s adenokarcinomem jícnu je nadváha a obezita považována za faktor zvyšující riziko vzniku tohoto nádorového onemocnění. Kubo et al uvádí [8], že osoby s nadváhou a obezitou mají dvoj­násobné riziko vzniku adenokarcinomu jícnu ve srovnání s osobami s normální hmotností a také nárůst adeno­karcinomu jícnu u mužů zejména bílé rasy je dáván do souvislosti s nárůstem obezity ve vyspělých západních státech [9–11]. S nadváhou a obezitou souvisí i gastroezofageální reflux. Proto je významným zjištěním nalezení inverzní asociace mezi obezitou a adenokarcinomem jícnu. Tento výsledek může být ovlivněn prevalencí nadváhy a obezity v kontrolním souboru, kde 71,5 % osob mělo nadváhu a obezitu, přičemž hodnoty BMI rovny nebo vyšší než 30 mělo 24,5 % osob v kontrolním souboru ve srovnání se skupinou s karcinomem jícnu, kde obezitu mělo pouze 10,2 % osob a celkově nadváhu i obezitu 45,5 % osob. Přitom údaje týkající se hodnot pro výpočet BMI nemohly být ovlivněny počínajícím onemocněním, protože se zjišťovaly dva roky před vznikem onemocnění u osob s karcinomem jícnu, resp. před danou hospitalizací u kontrolního souboru.

Kouření je kauzálním rizikovým faktorem zejména u spinocelulárního karcinomu jícnu, ale i u adenokarcinomu jícnu. Výsledky předkládané studie ukazují na mnohem silnější asociaci u adenokarcinomu jícnu, než je běžně uváděno v literatuře [12,13]. U kouření je třeba zvážit také konzumaci alkoholu jako možného ovlivňujícího faktoru, protože osoby, které více kouří, většinou i současně konzumují alkoholické nápoje, stejně tak jako možný vliv různých expozic v rámci profesního zaměření. I když se při analýze přihlíželo i k bývalým kuřákům, neměla tato skutečnost vliv na zjištěnou asociaci [13–15]. Výsledky analýzy mohou být zkresleny i designem studie (hospital-based study), kdy prevalence kuřáctví u kontrolní skupiny, která je vybírána z hospitalizovaných osob, neodpovídá prevalenci kuřáctví v běžné populaci a výsledky jsou potom podhodnoceny.

Konzumace alkoholu je tradičně uváděna jako kauzální rizikový faktor pro vznik karcinomu jícnu, zejména spinocelulárního [16,17]. U adenokarcinomu jícnu jsou výsledky epidemiologických studií rozdílné, když u některých asociace nalezena nebyla [18–20], zatímco jiné našly středně silnou asociaci [21,22]. V předkládané studii se tato asociace potvrdila pouze při analýze bez ohledu na histologický typ, kdy nalezené OR bylo až 14,1 [23]. Při analýze rozdělené podle histo­logických typů se asociace nepotvrdila ani u spinocelulárního karcinomu jícnu ani u adenokarcinomu jícnu. Nicméně závislost mezi konzumací alkoholu a karcinomem jícnu ukazuje na vztah mezi dávkou a následkem, kdy s rostoucí konzumací alkoholu se zvyšovalo i riziko vzniku karcinomu jícnu stejně jako u jiných publikovaných studií [18–20,24], i když výsledek nebyl statisticky významný.

V předkládané studii je vzdělání nahrazeno profesním zařazením, protože asociace mezi vzděláním a karcinomem jícnu nebyla nalezena a zařazení do jednotlivých profesních skupin lépe vystihuje možné expozice v pracovním prostředí.

U profesí exponovaných zplodinám spalování, azbestu, křemeni, cementovému prachu, černému uhlí (např. čerpadlář, zedník, horník) byla při analýze hrubého OR nalezena středně silná statisticky významná pozitivní asociace. Také analýza u technických profesí (např. zámečník, soustružník, strojník) nalezla statisticky významnou pozitivní asociaci. Po adjustaci dalším sledovaným proměnným však tato asociace byla potvrzena jen u adenokarcinomu jícnu a technických profesí, nalezená asociace byla velmi silná a statisticky významná (OR = 5,34). U technických profesí je popisována vyšší expozice např. minerálním olejům a mazadlům. Zhao et al a Sullivan et al nalezli nárůst rizika vzniku karcinomu jícnu právě u takto exponovaných osob [25,26]. Zvýšené riziko karcinomu jícnu je známo u horníků [27,28], zedníků [29,30], profesí exponovaných zplodinám spalování [30–32], což jsou profese, které byly součástí i studovaného souboru zařazeného do skupiny 2. Zatímco při analýze pomocí hrubého OR byl vztah mezi těmito profesemi a vyšším rizikem vzniku karcinomu jícnu nalezen, po adjustaci se nalezená asociace nepotvrdila, pravděpodobně z důvodu malého počtu respondentů.

Haguenoer et al a Engel et al upozorňují na zvýšené riziko vzniku karcinomu jícnu při práci se dřevem [28,33]. Meyer et al ukazuje na nárůst rizika karcinomu jícnu v zemědělství [34]. Ve studovaném souboru byla četnost těchto profesí velmi nízká, a proto se při analýze asociace neprojevila.

Engel et al a Ward et al ukazují na možný vztah mezi administrativní profesí (profese 1) a vyšším rizikem vzniku adenokarcinomu jícnu, což může souviset s nižší pohybovou aktivitou a vyššími hodnotami BMI [33,35]. Ve studovaném souboru se tato asociace mezi technicko-administrativními profesemi a adenokarcinomem jícnu nepotvrdila.

Při analýze podle histologických typů se pouze technické profese ukázaly být rizikové pro vznik adenokarcinomu jícnu. Studie je limitována poměrně nízkým počtem osob, a proto se po rozdělení do histologických typů a analýze dle jednotlivých profesí vyskytly potíže s malými čísly, které nebylo možno dále statisticky analyzovat. I přesto přináší zajímavé výsledky a ukazuje na vztah mezi některými profesemi a vyšším rizikem vzniku karcinomu jícnu.

I když u karcinomu jícnu patří k nejsilnějším rizikovým faktorům kouření a konzumace alkoholu, nedá se podceňovat ani vliv profesionální expozice. V předkládané studii byly asociace většinou pouze naznačeny, což může být dáno celkovou velikostí souboru. Vzhledem k tomu, že očekávané asociace jsou slabé až středně silné, musí být soubor pro potvrzení vztahu poměrně velký. Při analýze u skupin s nízkým zastoupením vycházely také intervaly spolehlivosti velmi široké.

V rámci analýzy podle histologických typů u karcinomu jícnu se zjišťoval i výskyt pyrózy a regurgitace a rozdíly jejich výskytu u spinocelulárního karcinomu jícnu a adenokarcinomu jícnu. Analýza byla provedena pomocí hrubého OR i přizpůsobením dalším sledovaným faktorům. Vzhledem k tomu, že více než polovina respondentů s karcinomem jícnu uváděla pyrózu i regurgitaci současně, byly tyto položky při adjustaci sloučeny. Pyrózu i regurgitaci uváděly statisticky významně více osoby s karcinomem jícnu ve srovnání s osobami v kontrolní skupině, a to nejen ty s adenokarcinomem jícnu, kde je možná souvislost s etio­logií gastro­ezofagealního refluxu a Barretova jícnu [36,37], ale i osoby se spino­celulárním karcinomem jícnu. Významného rozdílu ve výskytu těchto příznaků u osob s karcinomem jícnu ve srovnání se zdravou kontrolní skupinou by se mohlo využít jako markeru pro včasný záchyt tohoto závažného nádorového onemocnění.

Vlivy jednotlivých faktorů na výskyt obou typů karcinomu jícnu se různí. Protože však vznik nádorových onemocnění je proces multifaktoriální, dá se předpokládat, že i u karcinomu jícnu se jednotlivé vlivy shlukují (clustering) a modifikují. A znalosti těchto vlivů i jejich vzájemného působení lze využít právě v prevenci karcinomu jícnu, a tím přispět k ovlivnění incidence tohoto onemocnění.

Závěr

Předložená studie je výjimečná analýzou rizikových faktorů ve vztahu k jednotlivým histologickým typům karcinomu jícnu a v ČR je zcela ojedinělá. V ČR nebylo dosud provedeno sledování rizikových faktorů karcinomu jícnu v takovém rozsahu. Výsledky jsou proto srovnávány se zahraniční literaturou. Význam předkládané práce spočívá v tom, že jsou výsledky vztaženy k jednotlivým histologickým subtypům, což jsou údaje, které nejsou dostatečně popsány ani v zahraniční literatuře.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Doručeno: 21. 2. 2012

Přijato: 1. 5. 2012

Mgr. Silvie Magnusková

Ústav preventivního lékařství, LF UP v Olomouci

Hněvotínská 3, 775 15

silvikm@centrum.cz


Zdroje

1. Ferlay J, Shin HR, Bray F et al. Estimates of worldwide burden of cancer in 2008: GLOBOCAN 2008. Int J Cancer 2010; 127(12): 2893–2917.

2. Coleman MP, Gatta G, Verdecchia A et al. EUROCARE-3 summary: cancer survival in Europe at the end of the 20th century. Ann Oncol 2003; 14 (Suppl 5): 128–149.

3. Lambert R, Hainaut P. Epidemiology of oesophagogastric cancer. Baillieres Best Pract Res Clin Gastroenterol 2007; 21(6): 921–945.

4. Dušek L et al. Epidemiology of malignant tumours of the oesophagus (C15). In: Czech cancer care in numbers 2008–2009. Praha: Grada 2010.

5. Dušek L et al. Český národní webový portál epidemiologie nádorů (online). Masarykova Univerzita 2005. http://www.svod.cz.

6. Corley DA, Kubo A, Zhao W. Abdominal obesity and the risk of esophageal and gastric cardia carcinomas. Cancer Epidemiol Bio­markers Prev 2008; 17(2): 352–358.

7. Smith M, Zhou M, Whitlock G et al. Esophageal cancer and body mass index: results from a prospective study of 220,000 men in China and a meta-analysis of published studies. Int J Cancer 2008; 122(7): 1604–1610.

8. Kubo A, Corley DA. Body mass index and adenocarcinomas of the esophagus or gastric cardia: a systematic review and ­meta-analysis. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2006; 15(5): 872–878.

9. Engel LS, Chow WH, Vaughan TL et al. Population attributable risks of esophageal and gastric cancers. J Natl Cancer Inst 2003; 95: 1404−1413.

10. Lagergren J. Controversies surrounding body mass, reflux, and risk of oesophageal adenocarcinoma. Lancet Oncol 2006; 7(4):  347–349.

11. Rubenstein JH, Taylor JB. Meta-analysis: the association of oesophageal adenocarcinoma with symptoms of gastro--oeso­phageal reflux. Aliment Pharmacol Ther 2010; 32(10): 1222–1227.

12. Freedman ND, Abnet CC, Leitzmann MF et al. A prospective study of tobacco, alcohol, and the risk of oesophageal and gastric cancer subtypes. Am J Epidemiol 2007; 165(12): 1424–1433.

13. Wu AH, Wan P, Bernstein L. A multiethnic population-based study of smoking, alcohol and body size and risk of adenocarcinomas of the stomach and esophagus (United States). Cancer Causes Control 2001; 12(8): 721–732.

14. Lee CH, Lee JM, Wu DC et al. Independent and combined effects of alcohol intake, tobacco smoking and betel quid chewing on the risk of esophageal cancer in Taiwan. Int J Cancer 2005; 113(3): 475–482.

15. Kollarova H, Machova L, Horakova D et al. Epidemiology of esophageal cancer an overview article. Biomed Pap Med Fac Univ Palacky Olomouc Czech Repub 2007; 151(1): 17–20.

16. Freedman ND, Abnet CC, Leitzmann MF et al. A prospective study of tobacco, alcohol, and the risk of oesophageal and gastric cancer subtypes. Am J Epidemiol 2007; 165(12): 1424–1433.

17. Hashibe M, Boffetta P, Janout V et al. Esophageal cancer in Central and Eastern Europe: tobacco and alcohol. Int J Cancer 2007; 120(7): 1518–1522.

18. de Jonge PJ, Steyerberg EW, Kuipers EJ et al. Risk factors for the development of esophageal adenocarcinoma in Bar­rett's esophagus. Am J Gastroenterol 2006; 101(7): 1421–1429.

19. Lagergren J, Bergström R, Lind­gren A et al. The role of tobacco, snuff and alcohol use in the aetiology of cancer of the oeso­phagus and gastric cardia. Int J Cancer 2000; 85(3): 340–346.

20. Lagergren J. Adenocarcinoma of oeso­phagus: what exactly is the size of the problem and who is at risk? Gut 2005; 54 (Suppl 1): i1–5.

21. Vaughan TL, Davis S, Kristal A et al. Obesity, alcohol, and tobacco as risk factors for cancers of the esophagus and gastric cardia: adenocarcinoma versus squamous cell carcinoma. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 1995; 4(2): 85–92.

22. Kabat GC, Ng SK, Wynder EL. Tobacco, alcohol intake, and diet in relation to adenocarcinoma of the esophagus and gastric cardia. Cancer Causes Control 1993; 4(2): 123–132.

23. Kollarova H, Machova L, Horakova D et al. Risk of oesophageal cancer. Ces a Slov Gastroent a Hepatol 2008; 62(2): 79–83.

24. Vioque J, Barber X, Bolumar F et al. Esophageal cancer risk by type of alcohol drinking and smoking: a case-control study in Spain. BMC Cancer 2008; 8: 221.

25. Zhao Y, Krishnadasan A, Kennedy N et al. Estimated effects of solvents and mineral oils on cancer incidence and mortality in a cohort of aerospace workers. Am J Ind Med 2005; 48(4): 249–258.

26. Sullivan PA, Eisen EA, Woskie SR et al. Mortality studies of metalworking fluid exposure in the automobile industry: VI. A ­case-control study of esophageal cancer. Am J Ind Med 1998; 34(1): 36–48.

27. Santibañez M, Vioque J, Alguacil J et al. Occupational exposures and risk of oesophageal cancer by histological type: a case--control study in eastern Spain. Occup Environ Med 2008; 65(11): 774–781.

28. Haguenoer JM, Cordier S, Morel C et al. Occupational risk factors for upper respiratory tract and upper digestive tract cancers. Br J Ind Med 1990; 47(6): 380–383.

29. Brophy JT, Keith MM, Gorey KM et al. Cancer and construction: what occupational histories in a Canadian community reveal. Int J Occup Environ Health 2007; 13(1): 32–38.

30. Verma DK, Kurtz LA, Sahai D et al. Current chemical exposures among Ontario construction workers. Appl Occup Environ Hyg 2003; 18(12): 1031–1047.

31. Kirkeleit J, Riise T, Bjørge T et al. In­creased risk of oesophageal adenocarcinoma among upstream petroleum workers. Occup Environ Med 2010; 67(5): 335–340.

32. Lagorio S, Forastiere F, Iavarone I et al. Mortality of filling station attendants. Scand J Work Environ Health 1994; 20(5): 331–338.

33. Engel LS, Vaughan TL, Gammon MD et al. Occupation and risk of esophageal and gastric cardia adenocarcinoma. Am J Ind Med 2002; 42(1): 11–22.

34. Meyer A, Alexandre PC, Chrisman Jde R et al. Esophageal cancer among Brazilian agricultural workers: case-control study based on death certificates. Int J Hyg Environ Health 2011; 214(2): 151–155.

35. Ward MH, Dosemeci M, Cocco P. Mortality from gastric cardia and lower esophagus cancer and occupation. J Occup Med 1994; 36(11): 1222–1227.

36. Lagergren J, Bergstrom R, Lind­gren A et al. Symptomatic gastroesophageal reflux as a risk factor for esophageal adenocarcinoma. N Engl J Med 1999; 340(11): 825–831.

37. Chak A, Faulx A, Eng C et al. Gastroesophageal reflux symptoms in patients with adenocarcinoma of the esophagus or cardia. Cancer 2006; 107(9): 2160–2166.

Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Chirurgie všeobecná

Článek vyšel v časopise

Gastroenterologie a hepatologie

Číslo 5

2012 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se