Česká perinatologie 2010: Quo vadis?

Vážené kolegyně a kolegové,

dostáváte do rukou čtvrté číslo letošího ročníku České gynekologie s převážně perinatologickým zaměřením. Výběr prací Vám, jak pevně věříme, přinese obohacení o nové poznatky v oblastech např. ošetření poporodních poranění, dystokie ramének a s tím spjatou neonatální morbiditou, poporodního krvácení a v mnoha dalších vysoce aktuálních tématech.

České porodnictví i neonatologie, byť svými výsledky stále na špici výsledků v evropském i světovém kontextu, se v současné době potýkají s velmi vážnými problémy. Personální a finanční nedostatky jsou stále mnohde substituovány extrémním pracovním nasazením a vypětím lidí zapálených pro náš obor, lékaři i porodní asistentky pracují neustále pod permanentní hrozbou soudních žalob a mediálně oblíbeného pranýřování.

Přes to všechno dosáhla za rok 2009 perinatální mortalita 3,4 promile (minulý rok 3,2 promile) a drží se na výborné úrovni. Perinatální úmrtnost všech plodů od 500 gramů klesla v roce 2009 na 5,2 promile z 5,6 promile v roce minulém. Zhoršují se však podmínky pro poskytování perinatální péče v důsledku pokračujícího nárůstu novorozenců s nízkou porodní hmotností, zvyšujícího se věku rodiček, stoupajícího podílu vícečetných gravidit, přičemž perinatální úmrtnost vícečetných gravidit je více než dvojnásobná než u jednočetných gravidit. Se vzestupem frekvence císařských řezů úzce souvisí zvyšující se počet poporodních hysterektomií a komplikovaných stavů. Nemění se podíl instrumentálních vaginálních porodů, který zůstává na stabilní úrovni 2 %, a pokračuje nárůst podílu vakuumextrakcí.

Velkým problémem také zůstává mateřská úmrtnost. Rozhodně nelze konstatovat zlepšení. V roce 2008 bylo registrováno 19 případů. V popředí příčin jsou porodnické hemoragie a embolické komplikace. K velmi častým patří také kardiovaskulární komplikace. Podíl těchto nejčastějších příčin se v posledních dvaceti letech nezměnil. Z tohoto důvodu výbor Sekce perinatální medicíny stejně tak jako výbor ČGPS doporučuje centrální projednávání jednotlivých případů (které bylo de facto zrušeno MZ ČR v září 2008), aby byl zajištěn jednotný postup a kompletní přehled v této problematice. Bohužel přehled o případech mateřské úmrtnosti se zhoršil a oficiální statistiky jsou nedostatečné, přitom máme horší výsledky než okolní vyspělé země. Ačkoli má Česká republika jako jedna z mála zemí celostátní povinný sběr individuálních perinatologických dat, je kvalita této databáze (kvůli špatnému zadávání údajů) v řadě položek velmi pochybná. Změna rozsahu získávaných údajů, jejich jednoznačné definice a kontrola kvality databáze patří k přetrvávajícím úkolům výboru Sekce perinatální medicíny. Byly vytvořeny předpoklady pro elektronický sběr agregovaných dat, která, ač omezena, pokud jde o rozsah získatelných informací, stále zůstávají jedním z nejrychlejších a nejspolehlivějších zdrojů o bazální kvalitě námi poskytované péče. Jinými slovy: v mnoha situacích jsou data poskytovaná primáři nejlepší a nejspolehlivější.

Perinatologická centra i spolupracující pracoviště pracují v současné době často na hranici kapacitních možností, a přesto zatím dosahují výborných výsledků. Podpora sítě perinatologických center obou kategorií je pro další vývoj v ČR zásadně důležitá. Neméně důležitá je podpora všech typů zařízení ve smyslu zajištění dostatečně kvalifikovaného personálu. Oba tyto body jsou zásadním úkolem pro management zdravotnictví v ČR.

Doc. MUDr. Alena Měchurová, CSc.
předsedkyně Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP

Doc. MUDr. Martin Procházka, Ph.D.
zástupce vedoucího redaktora České gynekologie