Subjektivní zdraví, nemocnost a spotřeba zdravotní péče u rizikového, škodlivého a problémového pití alkoholu


Autoři: Hana Sovinová 1;  Ladislav Csémy 2
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha 1;  Psychiatrické centrum Praha 2
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2011; 150: 394-397
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východisko.
Česká republika patří mezi země s vysokou spotřebou alkoholu na obyvatele. Nadměrná konzumace alkoholu u mladých dospělých nepříznivě ovlivňuje zdravotní stav. Cílem práce je sledovat subjektivní zdraví, nemocnost a spotřebu zdravotní péče u osob s rizikovým, škodlivým a problémovým konzumem alkoholu.

Metody.
Analýzy vycházejí z dotazového šetření provedeného na reprezentativním vzorku 2221 osob (muži 51,4 %) ve věku 18–39 let (průměrný věk. 29,9 let, s.d. 5,8). Úroveň rizika ve vztahu k pití byla zjišťována screeningovým dotazníkem AUDIT (The Alcohol Use Disorders Identification Test), přičemž pro analýzy byla použita kategorizace na čtyři skupiny s kritickými hodnotami 8, 16 a 20 bodů. V dotazníku byly sledovány konzumní zvyklosti dotázaných, zdravotní stav, demografické, sociální a psychologické charakteristiky.

Výsledky.
Subjektivní posouzení tělesného a duševního zdraví se výrazně liší v závislosti na dosaženém skóre ve screeningovém dotazníku AUDIT. Více než čtvrtina respondentů, která spadá do kategorie problémového pití, považuje své tělesné a duševní zdraví za špatné nebo velmi špatné. Problémoví pijáci ve srovnání s bezproblémovými konzumenty častěji vyhledávají odbornou pomoc pro psychické problémy (3,1% vs. 21,3 %; p < 0,01), mají za poslední rok v průměru více vyšetření u lékaře (3,1 vs. 4,8; p < 0,05), více epizod nemoci (1,4 vs. 6,8; p < 0,01), více dnů neschopnosti pro nemoc (10,4 vs. 27,6; p < 0,01) a jsou častěji hospitalizováni (6,9 % vs. 18,7 %; p < 0,01).

Závěry.
Výsledky potvrzují asociaci mezi rizikovým, škodlivým a problémovým pitím, vnímáním zdravotního stavu a čerpáním zdravotnických služeb. Úprava nevhodných konzumních vzorců prostřednictvím krátké intervence praktického lékaře může vést ke zlepšení zdravotního stavu a ke snížení zdravotnických nákladů společnosti.

Klíčová slova:
alkohol, škodlivé pití, AUDIT, nemocnost, mladí dospělí.

ÚVOD

Přehledné studie z posledních let uvádějí, že největší pozornost, pokud jde o vztah zdraví a alkoholu, byla věnována mortalitě v závislosti na dávce. Rehm (1) uvádí ve své metaanalýze takových prací 80. Nadměrná spotřeba alkoholu ovlivňuje vznik nebo průběh asi 60 nemocí nebo zdravotních okolností (2–4). Z chronických onemocnění, na nichž se podílí alkohol, jsou to zejména nádorová onemocnění (předně jater, dutiny ústní, jícnu), kardiovaskulární onemocnění (hypertenze, koronární onemocnění srdce, cerebrovaskulární onemocnění), neuropsychiatrické poruchy (epilepsie, deprese, závislost na alkoholu) a onemocnění trávicího traktu (zejména alkoholová jaterní cirhóza). U většiny těchto onemocnění jsou známá relativní rizika mortality v závislosti na pohlaví a dávce alkoholu (4).

Z akutních efektů alkoholu je asi největší pozornost věnována úrazům a zdravotním následkům dopravních nehod (5).

Méně je studií, které se věnují dopadům pití alkoholu na nemocnost a kvalitu života. Je to dáno jednak metodologickými obtížemi a jednak i náklady, které si takto zaměřené studie vyžadují (6).

Murray a Lopez (6) odhadují celkový podíl alkoholu na roční mortalitě na 1,5 %. Významný dopad alkoholu na zdraví a úmrtnost vede k otázkám po efektivních možnostech, jak tyto lidské i ekonomické ztráty omezit. Práce Babora (7) a Andersona a Baumberga (8) shrnují evidenci, která prostou osvětu považuje za málo účinnou, léčbu chronických následků pití pak za velmi nákladnou a nepříliš efektivní z hlediska veřejného zdravotnictví. Jako ekonomicky výhodná a přitom dostatečně účinná se z jejich pohledu jeví krátká intervence v podmínkách primární péče. Účinnost krátkých intervencí dokládá řada prací, z poslední doby také systematický přehled Bertholeta et al. (9). Podle ní se v osmi studiích potvrdil efekt krátkých intervencí, přičemž průměrná redukce spotřeby byla 38 gramů alkoholu týdně. Screening a krátké intervence nejsou neznámé ani u nás. Sovinová a Csémy (10) adaptovali do českého prostředí jeden z nejrozšířenějších screeningových instrumentů a ověřovali jeho vlastnosti. Pokud jde o metody krátké intervence, byla do češtiny přeložena a vydána příručka Světové zdravotnické organizace (11).

Cílem této práce je zjistit úroveň rizika ve vztahu k pití alkoholu měřenou screeningovým dotazníkem k rozpoznání poruch vyvolaných pitím alkoholu AUDIT (z angl. The Alcohol Use Disorders Identification Test) u vzorku mladých dospělých Čechů ve věku 20–39 let a analyzovat souvislosti mezi úrovní rizika a jejich zdravotním stavem během posledního roku. Jde o první podobně koncipovanou studii v České republice. V mezinárodní literatuře jsme nenašli práci, která by sledovala vztah mezi kategoriemi pití dle AUDITU a zdravotním stavem.

SOUBOR RESPONDENTŮ A POUŽITÉ METODY

Soubor

Výzkumný soubor tvořilo celkem 2221 osob ve věku 18–39 let. Průměrný věk souboru byl 29,9 let (s.o. 5,8). Vzorek byl reprezentativní pro Českou republiku, pokud jde o pohlaví, věk, stupeň vzdělání a kraj. Charakteristiky souboru jsou shrnuty v tabulce 1. Způsob výběru byl dvoustupňový. V prvním kroku byly vybrány volební okrsky. Pomocí modulu Complex Samples byl proveden postupný výběr s krokem vypočítaným podle počtu oprávněných voličů v okrsku (počet oprávněných voličů je „Measure of Size“ v metodě výběru PPS Systematic), čímž byla zaručena stejná pravděpodobnost zahrnutí pro každého voliče. Postupný výběr byl proveden pro každý kraj samostatně (kraj byl stratifikační proměnná), čímž bylo zaručeno reprezentativní zastoupení všech krajů. Požadovaný počet vybraných okrsků v jednotlivých krajích byl vypočten proporcionálně podle počtu oprávněných voličů v kraji. Ve druhém kroku byla použita technika náhodné procházky, kdy v rámci vybraného volebního okrsku vyhledávali tazatelé respondenty dle kvótního předpisu. Celkem pracovalo v terénu 234 vyškolených tazatelů. Sběr dat proběhl v říjnu až listopadu 2009. Z celkem 2663 oslovených odmítlo účast na výzkumu 442 osob (16,3 %); jako důvod neúčasti byl nejčastěji uváděn nedostatek času.

Tab. 1. Procento osob, které vyhledaly lékařskou či jinou odbornou pomoc pro problémy tělesného nebo duševního zdraví v posledním roce podle úrovně rizikovosti pití
Procento osob, které vyhledaly lékařskou či jinou odbornou pomoc pro problémy tělesného nebo duševního zdraví v posledním roce podle úrovně rizikovosti pití

Výzkumný instrument

K získání dat sloužil originální dotazník vyvinutý pro tento výzkum. Sestával z celkem 61 otázek, některé z nich však měly více podotázek. Od každého respondenta bylo získáno celkem 206 údajů. Obsahově se dotazník členil na čtyři větší tematické okruhy. Prvním z nich byla sada otázek zaměřená na chování ve vztahu k alkoholu, další oblasti pokrývaly zdravotní stav, psychosociální adaptaci a demografické údaje zahrnující informace o rodině a zaměstnání.

Způsob sběru dat

Informace byly získávány prostřednictvím řízeného strukturovaného rozhovoru, který většinou probíhal v bytech dotázaných. Z celkového počtu 2 228 uskutečněných rozhovorů bylo nakonec sedm vyřazeno pro větší počet chybějících údajů.

Vytvoření elektronického datového souboru

Data z dotazníků byla přepsána s kontrolou do datového souboru programu Statistická analýza sociologických dat (SASD). Vyčištěná data byla konvertována do formátu souboru Statistical Package for Social Sciences (SPSS).

Sledované proměnné

Úroveň rizika ve vztahu k pití alkoholu byla zjišťována pomocí screeningového dotazníku AUDIT. Průměrná roční spotřeba alkoholu v litrech čistého lihu byla vypočtena na základě obvyklé frekvence a kvantity specificky dle druhu alkoholického nápoje. Ze zdravotních charakteristik jsme sledovali tyto proměnné: subjektivní posouzení tělesného a duševního zdraví, vyhledání odborné pomoci pro problémy tělesného a duševního zdraví během posledních 12 měsíců, počet vyšetření u lékaře, počet epizod nemoci, počet dnů v nemoci a hospitalizace – vše během posledního roku.

Statistické analýzy

Zpracování dat bylo provedeno v programu SPSS verze 16. Pro testování rozdílu v distribuci četností byl použit χ2-test, rozdíly ve skupinových průměrech byly testovány analýzou variance.

VÝSLEDKY

Pro kategorizaci úrovně rizika bylo použito doporučených kritických hodnot screeningového dotazníku AUDIT: do 8 bodů nízké riziko, 8–15 bodů rizikové pití, 16–19 bodů škodlivé pití, 20 a více bodů problémové pití nebo závislost. Rozložení vzorku v těchto kategoriích je naznačeno v grafu 1. Sedmdesát jedna procent dotázaných spadá do kategorie pití s nízkým rizikem, 20,7 % pije rizikově, 4,4 % škodlivě a v kategorii vysokého rizika (problémové pití) se ocitá 3,6 % dotázaných. Celková průměrná roční spotřeba alkoholu koresponduje s úrovní rizika. U osob s nízkým rizikem je průměrná spotřeba 4,8 litrů 100% alkoholu, poté spotřeba strmě lineárně narůstá až na 38,8 litrů u osob s problémovým pitím.

Úroveň rizika definovaná skórem v dotazníku AUDIT (nízké riziko, rizikové pití, škodlivé pití, problémové pití) a odpovídající průměrná roční spotřeba vyjádřená v litrech 100% alkoholu
Graf 1. Úroveň rizika definovaná skórem v dotazníku AUDIT (nízké riziko, rizikové pití, škodlivé pití, problémové pití) a odpovídající průměrná roční spotřeba vyjádřená v litrech 100% alkoholu

Subjektivní zdraví tělesné i duševní se v závislosti na úrovni rizika pití lišilo statisticky významně pro obě pohlaví (p < 0,001). Zejména osoby s problémovým pitím alkoholu udávaly výrazně častěji zhoršené somatické nebo psychické zdraví. Na grafu 2 je dobře patrné, že více než pětina problémových konzumentů hodnotí své duševní a tělesné zdraví jako spíš špatné nebo velmi špatné.

Subjektivní hodnocení tělesného a duševního zdraví v závislosti na úrovni rizika pití alkoholu
Graf 2. Subjektivní hodnocení tělesného a duševního zdraví v závislosti na úrovni rizika pití alkoholu

Informace o aktivním vyhledání lékařské či jiné odborné pomoci jsou shrnuty v tabulce 1. Zatímco se vzorek nelišil, pokud jde o vyhledávání lékařské pomoci pro tělesné obtíže, v případě potřeby odborné pomoci pro psychické problémy se skupina problémových konzumentů výrazně lišila a vyhledávala pomoc pro tyto problémy v několikanásobně vyšší míře než skupiny s nižším rizikem.

V tabulce 2 jsou shrnuty údaje o průměrném počtu vyšetření u lékaře, průměrném počtu onemocnění a dnů nemoci během posledního roku a o výskytu léčení v nemocnici. U všech těchto proměnných jsme zjistili statisticky významné rozdíly při porovnání podle úrovně rizika pití. Celý sledovaný vzorek absolvoval v průměru 3 vyšetření u lékaře, avšak podskupina problémových konzumentů celkem 4,8. Skupina problémových konzumentů měla rovněž zvýšený počet onemocnění během posledního roku. Zatímco u celého souboru byl průměr 1,3, problémoví konzumenti byli nemocní v průměru 6,8×. V počtu prostonaných dnů jsme zjistili zvýšené hodnoty již u podskupiny škodlivě konzumujících (13,8 dnů), a zřetelně vyšší u problémových konzumentů (27,6 dnů). (Kritická hodnota F a statistická významnost rozdílu jsou uvedeny v tabulce 2.) Výskyt hospitalizací byl u skupiny škodlivého a problémového pití prakticky trojnásobně vyšší oproti skupinám s nižší úrovní rizika (15,4 %, resp. 18,7 % oproti 6,9 % , resp. 5, 9 %, p < 0,001).

Tab. 2. Průměrný počet vyšetření u lékaře, počet epizod nemoci a dnů neschopnosti, procento hospitalizací podle úrovně rizikovosti pití
Průměrný počet vyšetření u lékaře, počet epizod nemoci a dnů neschopnosti, procento hospitalizací podle úrovně rizikovosti pití

DISKUZE A ZÁVĚR

Zatímco převažující část odborné literatury se v dané oblasti věnuje specifickým zdravotním dopadům (např. mortalita pro vybrané diagnózy) (4) především v závislosti na dávce alkoholu, cílem naší studie bylo zjistit, zda úroveň rizika měřená screeningovým testem, do jehož skóre se promítají kromě konzumních zvyklostí rovněž symptomy problémového pití a důsledky pití, má odraz v obecném zdravotním stavu mladých dospělých. Výsledky studie svědčí o tom, že škodlivé a problémové pití má měřitelné důsledky na zdravotní stav mladých dospělých. Osoby nadměrně konzumující alkohol častěji vyhledávají lékaře, jsou častěji nemocné, mají více dnů nemoci a ocitají se častěji v nemocnici.

Zdravotní stav obecně ovlivňují i jiné faktory životního stylu, například nedostatek pohybové aktivity, nevhodná výživa, nadváha a zejména kouření. V případě kouření je nutné počítat s interakcí ve vztahu k alkoholu, protože kouření koreluje s pitím. V našem vzorku bylo 31 % denních kuřáků, v podskupině s nízkým rizikem pro konzum alkoholu jich bylo 22 %. Z toho vyplývá, že kouření patrně v určité míře ovlivňuje zdravotní stav u všech úrovní rizika pití. Proto jsme provedli analýzy také s kontrolou pro faktor kouření. Efekt konzumu alkoholu na zdravotní stav zůstal i po kontrole pro kouření zachován.

Výsledky práce mají dle našeho názoru dvě podstatné implikace pro praxi. Za prvé prokazují, že úrovně rizika pití měřené jednoduchým screeningovým dotazníkem mají vztah ke zdravotnímu stavu, a že tedy screeningový instrument je plausibilní pro identifikaci úrovně rizika. Druhou implikací je, že krátkou radu a nebo krátkou intervenci zaměřenou na redukci rizikového a škodlivého pití (12–14) je možné a vhodné realizovat v podmínkách primární péče, přičemž mají tyto intervence smysl již u kategorie rizikového pití, kdy zdravotní dopady jsou zatím minimální a závažné poškození neregistrujeme. Identifikace problémového pití pomocí dotazníku AUDIT pomůže praktikovi v tom, aby takového pacienta doporučil do specializované odborné péče.

V ouvislosti s iskuzí k ýsledkům je třeba připomenout i omezení práce, které jsou dány způsobem sběru dat. U dotazových šetření se zpravidla nepodaří do vzorku zahrnout těžké pijáky a osoby se silnou závislostí na alkoholu. Tyto osoby jsou obtížně zastižitelné v ístě bydliště nebo často účast na výzkumu odmítají. Proto je nutné počítat s ím, že tato část populace je patrně i v ašem výzkumném vzorku zastoupena méně, než je její reálný výskyt v opulaci. Její nižší zastoupení však nemá zásadní vliv na závěry práce.

Implementace časné identifikace problémů s alkoholem a aplikace krátké intervence mohou vést k úpravě zdravotního stavu a ekonomickým úsporám, které si jinak vyžaduje specializovaná léčba onemocnění, na jejichž vzniku se nadměrný konzum alkoholu podílí.

Zkratky

  • SASD – Statistická analýza sociologických dat
  • SPSS – Statistical Package for Social Sciences

Práce vznikla s podporou grantu IGA MZ ČR č. NS/9645-3/2008.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Hana Sovinová
Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48, 100 42 Praha 10
e-mail: sovinova@szu.cz


Zdroje

1. Rehm J, Gutjahr E, Gmel G. Alcohol and all – cause mortality: A pooled analysis. Contemporary Drug Problems 2001; 28: 337–361.

2. Gutjahr E, Gmel G, Rehm J. Relation between average alcohol consumption and disease: An overview. European Addiction Research 2001; 7: 117–127.

3. Ridolfo B, Stevenson C. The qQuantification of drug – caused mortality and morbidity in Australia 1998. Canberra: Australian Institute of Health and Welfare 2001.

4. Rehm J, Gmel G, Sempos TC, Trevisan M. Alcohol – related morbidity and mortality. Alcohol Research and Health 2003; 27: 39–51.

5. Gmel G, Rehm J. Harmful alcohol use. Alcohol Research and Health 2003; 27: 52–62.

6. Murray CJL, Lopez AD. Quantifying the burden of disease and injury attributable to ten major risk factors. In: Murray CJL, Lopez A. (eds.) The global burden of disease: A comprehensive assessment of mortality and disability from diseases, Injuries and Risk Factors in 1990 and Projected to 2020. Boston: Harvard School of Public Health on behalf of the World Health Organization and the World Bank 1996; 295–324.

7. Babor T, Caetano R, Casswell S, Edwards G, Giesbrecht N, Graham K, et al. Alcohol: No ordinary commodity – research and public policy. Oxford, UK: Oxford University Press 2010.

8. Anderson P, Baumberg B. Alcohol in Europe. A public health perspective. A report for the European Commission. http://ec.europa. eu/health-eu/doc/alcoholineu_content_en.pdf

9. Bertholet N, Daeppen J-B, Wietlisbach V, Fleming M, Burnand B. Reduction of alcohol vonsumption by brief alcohol intervention in primary care systematic review and Meta-analysis. Arch Intern Med 2005; 165: 986–995.

10. Sovinová H, Csémy L. The Czech AUDIT: Internal consistency, latent structure and identification of risky alcohol consumption. Cejp, Cent Eur J Public Health 2010; 18(3): 127–131.

11. Babor T, Higgins C. Kráké intervence u rizikového a škodlivého pití. Praha: Státní zdravotní ústav 2010.

12. Fleming M, Mundt MP, French MT, Manwell LB, Stauffacher EA, Barry KL. Brief physician advice for problem drinkers: long-term efficacy and benefit-cost analysis. Alcohol Clin Exp Res 2002; 26: 36–43.

13. Fleming M, Barry KL, Manwell LB, Johnson K, London R. Brief physician advice for problem alcohol drinkers: A randomized controlled trial in community – based primary care practices. JAMA 1997; 277: 1039–1045.

14. Anderson P, Gual A, Colom J. Alkohol a primární zdravotní péče. Klinická vodítka pro identifikaci a krátké intervence (Česká verze Sovinová H, Csémy L) http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/ alkohol-a-primarni-zdravotni-pece

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka
Článek Úvodník

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se