Rudolf Linc – 90 let


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2011; 150: 700
Kategorie: Osobní zprávy

Dne 15. prosince se dožívá docent MUDr. Rudolf Linc 90 let. Morfologové mívají vysoký věk: Antonín Fingerland 99, Erickson Kent 95, Dagmar Benešová 94, Frederico Ruyschi 93, James Winslow 91, Antoni van Leeuwenhoek 91, patologický anatom Rudolf Vaněček překročil 95 roků. Mezi českými lékaři se Josef Švejcar dožil 100 roků, Helena Rašková 97, Vilém Laufberger 96, Jiří Král 96, Václav Tošovský 94, Zdeněk Mysliveček 93, Zdeněk Mařatka 96, Karel Hübschmenn 91, František Herles 91, Gabriela Divišová 91. V roce 1921 byla střední délka života 49,7 roků.

jp_36914_f_1
jp_36914_f_1

Doc. MUDr. Rudolf Linc se narodil 15. prosince 1921 ve Znojmě jako druhé dítě. Jeho rodiče byli putující herci, otec se stal ředitelem Moravského oblastního divadla, matka hrála ve Vinohradském divadle, starší sestra Libuše byla učitelka, bratr Vladimír defektolog, bratr Karel byl herec u E. F. Buriana a později ředitel Kladenského divadla. Tam někde byly geny pro vynikající mimořádnou paměť našeho oslavence. Vyrůstal ve skromných poměrech, vychovával ho dědeček, který jako námořník procestoval celý svět. R. Linc maturoval v Praze na gymnáziu v Libni v roce 1941 s výtečným prospěchem. Pedagogickou dráhu začal jako student dávající kondice z latiny svým vrstevníkům. Získal široké základy vzdělání, v oblasti historie, filozofie a kultury. Před studiem medicíny byl vybaven jazykově a v obecné biologii. Za okupace byl totálně nasazený do uhelných skladů. Za revoluce v roce 1945 stavěl barikádu na Libeňském mostě.

Studovat medicínu začal v legendárním roce 1945, kdy se improvizovaně přednášelo v masovém měřítku. Byla to horečná doba naplněná nadějemi. Na medicíně byl velikou osobností tohoto období profesor anatomie Ladislav Borovanský, který skvěle přednášel, demonstroval v pitevně, zkoušel a podobně jako jiní profesoři psal skripta. Pan Stanislav Macháček vytvářel v té době obrovské barevné anatomické obrazy, aby na ně bylo vidět i z dálky. Linc odhodil své záliby, téměř asketicky horečně studoval, zkoušky skládal s výtečným prospěchem. Studium ukončil v roce 1949, za neuvěřitelné za 4 roky, byl prvý z poválečných začínajících mediků. Již na samém začátku studia mu učarovala anatomie. Jeho zkouška se stala fakultní legendou, jedním řezem našel nervus peroneus, na mozku provedl šikmý řez, kde popsal jádra i mozkové komory.

Jeho znalosti byly tak vynikající, že mu profesor Borovanský ihned nabídl placenou funkci demonstrátora. Rudu jsem poznal při demonstraci. Měl před sebou mozek, dlouhý nůž, kterým mozek předpisově rozřezával, do toho na nás chrlil termíny, které jsme nestačili ani zachytit. Skončil svoji produkci jak houslový virtuos. V oné pohnuté době se stal ještě jako medik asistentem. Plně se zapojil do procesu pedagogického i badatelského. V té době z ústavu odchází Josef Zrzavý, Jaroslav Kos a Jaroslav Fleischmann. R. Linc byl ustanoven jako prvý asistent. Přednášel paralelně systematickou anatomii, na tabuli dokonale kreslil barevnými křídami, zkoušel. Vedl prvé kroky pozdějších profesorů, jako byl Milan Doskočil, Ludmila Puzanové, Radomír Čihák a Jiří Heřt. Oblíbený byl u dam i u mas. Spolupracoval s profesorem chirurgie Jiřím Divišem, který ocenil jeho syndrom neurenterochordální adheze, s profesorem Jaromírem Kurcem provedl operaci anomálie slzného aparátu, neurolog profesor Kamil Henner ho ocenil jako morfologického konzultanta, krátce spolupracoval i s chirurgem profesorem Arnoldem Jiráskem. Jeho aktivity směřovaly k habilitačnímu řízení. Byl v té době beze sporu nejlépe vybavený. Záludností kariéristů, kteří zneužili své funkce v KSČ, se podařilo Lince dostat mimo lékařskou fakultu. Hlavní strůjce Hrubý se později znemožnil svoji neschopností odbornou i lidskou.

V roce 1952 byl R. Linc pověřen prestižními přednáškami z plastické anatomie na Akademii výtvarných umění a na VŠUP, kde za první republiky přednášel profesor Karel Weigner, po revoluci v roce 1945 profesor Josef Zrzavý.

Na Akademii výtvarných umění působil 50 let na tři generace výtvarníků až do roku 2010, což je ve vysokoškolské výuce zcela ojedinělé. Pro výtvarníky sepsal učebnici „Technika figurální kresby“ (již dvě vydání) a připravil film „Plastika lidského těla“. Znalost reliéfu lidského těla vyžaduje hluboké znalosti. Absolventi uměleckých škol takové dříve měli, samozřejmě uměli nakreslit či vymodelovat končetiny, dnes u tzv. konceptuálního umění, kdy se umění demateralizuje, jsou takové dovednosti podceňované, je tu přesun od fyzického k mentálnímu, „umělec“ může být obdařen totální dyscheirií.

Linc vždy usiloval, aby poznatky anatomické a kineziologické byly využívány v praxi. Od roku 1953 vedl s profesorem chirurgie Václavem Davidem praktika z chirurgické a topografické anatomie. Linc začal přednášet s Fleischmannem v Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy, který byl později přeměněném na Institut tělesné výchovy a sportu. Linc se přihlásil na konkurz, který vypsal na docenturu anatomie a kineziologie děkan nově vzniklé FTVS, po posudku profesora Borovanského mu byla docentura v roce 1959 udělena. Začala náročná výuka rehabilitačních pracovníků. Linc navázal na novém pracovišti na ontogenetické práce Borovanského a Otakara Hněvkovského, kteří před válkou sepsali monografii „K problematice růstu mládeže“.

V Kladrubech byla zahájena výuka, pro kterou sepsal R. Linc příručku s vlastními ilustracemi. Ve výzkumu studoval řadu anatomických otázek, např. sezamské kůstky, arterii carotis interna, variace arteriae oftalmicae, ve spojitosti s operacemi veny pulmonální. Řada prací byla antropologického charakteru. Setkávali jsme se v antropologické společnosti, témata si volil náročná, namnoze ontogenetického charakteru.

Linc suverénně zvládl kineziologii výborně využitelné při studium tělesné výchovy a baletu. Sepsal na padesát monografií (bližší údaje v knihovně FTVS). Pozoruhodná a dodnes používaná je hutná, fakty nabitá „Nauka o pohybu“, ve které ve spolupráci s malíři Bohuslavem Kutilem a Danuší Tichou vznikly vynikající didakticky cenné ilustrace. V Italském překladu „Anatomia umana applicata“ byla v roce 1981 oceněna jako kniha roku. Spolu s Fleischmannem sepsali české anatomické názvosloví, které se uplatňuje v soudních řízeních.

Napsal na 50 knih. Jeho knihy byly přeloženy do italštiny, chorvatštiny, ruštiny, slovenštiny. Rudolf Linc získal za svůj život řadu ocenění, jmenujme Čestné členství anatomické společnosti, Medaili FTVS, Zlatou medaili Akademie výtvarných umění, ale největšího ocenění se mu dostává od jeho vděčných žáků. Linc vzdělal stovky mediků, tisíce fyzioterapeutů, stovky výtvarníků, kteří dodnes vzpomínají na jeho lekce.

V posledních dvaceti letech našeho života se naše cesty proťaly, vznikla pracovní i lidská chiazma. Ruda jako konzultant se aktivně podílel na projektech historických lékařských výstav v Bruselu, v Národním muzeu, na historických publikacích, spolupracuje na připravovaném anatomickém slovníku. Jako „volontér“ přichází na katedru anatomie a biomechaniky FTVS, kde s mladickým zápalem uplatňuje své letité zkušenosti pedagogické při praktických demonstracích na preparátech.

Ruda není příkladem aktivního stáří, je příkladem aktivního života, který běží bez ohledu na kalendářní věk. Osobně je skromný, nenáročný, nekuřák, nikdy neholdoval alkoholu, má výraznou heterosexuální orientací, při výšce 176 cm si udržuje přiměřenou hmotnost, vždy je pečlivě upravený, rázuje pěšky přes Nuselský most, je spolehlivě dochvilný, navštěvuje schůze lékařských společností, knihovny, výstavy svých žáků, každý den má naplněný diář akcemi.

Má samozřejmou moudrost danou zkušenostmi, je obdařen střídmým optimismem, má smysl pro humor. Nelítá v oblacích, nemá rád ušlechtilé proklamace, akcentuje věci pozitivní, konkrétní, hmatatelné, nesporně prospěšné.

„Na letícím kameni mech nenaroste.“ 

prof. MUDr. Antonín Doležal, DrSc.

Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha


Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka
Článek Kniha
Článek LYMPHO 2011
Článek Rejstřík

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých


Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
nový kurz
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se