Vztah mezi dietním příjmem alkoholu a některými metabolickými a kardiovaskulárními rizikovými faktory u zdravých mužů
Relation Between Alcohol Intake and Some Metabolic and Cardiovascular Risk Factors in the Healthy Men
Background.
Czech Republic belongs to countries with worldwide highest alcohol per capita intake. Although mild intake of alcohol may exhibit protective effects, its abuse is associated with true deleterious consequences for the whole organism. The aim of our study was to assess relation between alcohol intake and several metabolic and cardiovascular risk factors.
Methods and Results.
In the group of clinically healthy men (n=102, mean age 39.1±10.8 years) complete clinical examination, biochemical work-up and weekly dietary profile assessment were performed. Data were compared using standard statistical tests and linear regression analyses. Participants were divided into 4 groups according to the regular weekly alcohol intake (group 0: <70 g; group 1: 70–210 g; group 2: 211–420 g; group 3: >420 g alcohol/week). We found close relation between alcohol intake and several risk factors for cardiovascular diseases and metabolic syndrome such as WHR, BMI, total caloric intake, blood pressure, serum lipids, or iron metabolites and markers of oxidative stress (AGEs, AOPP).
Conclusions.
This study proves an important relationship between alcohol intake and risk factors for cardiovascular diseases or metabolic syndrome. Subjects abusing alcohol thus seem not to be only at higher risk for alcohol-mediated liver damage, but also for the cardiovascular and common metabolic diseases.
Key words:
alcohol, biochemical markers, cardiovascular disease, metabolic syndrome, liver disease.
Autoři:
L. Vítek 1,2; M. Leníček 1; J. Zelenka 1; M. Kalousová 1; B. Staňková 2; L. Novotný 3; P. Schreib 4; T. Zima 1; A. Žák 2
Působiště autorů:
Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Praha
1; IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
2; Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN, Praha
3; České vysoké učení technické, Praha
4
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2007; 146: 367-373
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Východisko.
Česká republika patří mezi země s nejvyšším příjmem alkoholu na obyvatele na světě. Ačkoli alkohol může působit v mírných dávkách protektivně, jeho nadměrné užívání má nepochybné negativní dopady na celý organizmus. Cílem studie bylo posoudit vztah příjmu alkoholu k některým metabolickým a kardiovaskulárním rizikovým faktorům.
Metody a výsledky.
U skupiny klinicky zdravých mužů (n=102, průměrný věk 39,1±10,8 roku) bylo provedeno kompletní klinické a biochemické vyšetření a hodnocení týdenního dietního profilu. Pro hodnocení dat byly použity standardní statistické testy a lineární regresní analýza. U mužů rozdělených do 4 skupin podle týdenní konsumpce alkoholu (skupina 0: <70 g; skupina 1: 70–210 g; skupina 2: 211 až 420 g; skupina 3: >420 g alkoholu/týden) byl zjištěn jednoznačný vztah mezi příjmem alkoholu a některými kardiovaskulárními rizikovými faktory či komponentami metabolického syndromu, jako jsou markery distribuce tělesného tuku, body mass index, celkový energetický příjem, krevní tlak, sérové triglyceridy a LDL cholesterol, aktivita γ-glutamyltransferázy, nebo metabolity železa či markery oxidačního stresu (AGEs, AOPP).
Závěry.
Studie poukazuje na zřetelný vztah mezi příjmem alkoholu a rizikovými faktory rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, diabetes mellitus nebo komponentami metabolického syndromu. Jedinci s abúzem alkoholu nejsou tedy ohroženi pouze toxickým poškozením jater alkoholem, ale i zvýšeným rizikem vzniku těchto nemocí.
Klíčová slova:
alkohol, biochemické markery, kardiovaskulární onemocnění, metabolický syndrom, jaterní onemocnění.
Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistkaČlánek vyšel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Aktuální poznatky k léčbě gestačního diabetu a DM2 v těhotenství metforminem
- Nejčastější nežádoucí účinky venlafaxinu během terapie odeznívají
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
Nejčtenější v tomto čísle
- Indikace k uzávěru perzistujícího foramen ovale u nemocné s plicní hypertenzí a proběhlou paradoxní embolizací
- Rostlinné steroly jako funkční potraviny
- Adjuvantní chemoterapie v léčbě nemalobuněčného plicního karcinomu
- Paracetamol u dětí – nejen lék, ale i jed