#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Doporučení pro použití infuzního podání inzulinu k léčbě hyperglykémie u nemocných v kritickém stavu


Autoři: Černý Vladimír
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 24, 2013, č. 2, s. 120-122
Kategorie: Nová mezinárodní doporučení

KOMENTÁŘ

V originálním textu je hodnota glykémie uváděna v mg/dL a pro potřeby textu byly hodnoty převedeny na mmol/l za pomocí on-line konvertoru.

(Dostupné na: http://www.onlineconversion.com/blood_sugar.htm)

VÝBĚR Z DOPORUČENÍ

1. Zajišťuje dosažení glykémie pod 8,3 mmol/l u dospělých pacientů v intenzivní péči snížení mortality ve srovnání s režimy které udržují vyšší hodnoty glykémie?

  • U kriticky nemocných dospělých pacientů by měla být zahájena léčba inzulinem při hodnotě glykémie cca 8,3 mmol/l, s cílem udržovat hodnoty glykémie absolutně pod hodnotu 10 mmol/l.
  • Použitý protokol by měl zajistit co nejméně epizod hypoglykémie (definováno jako glykémie pod 3,8 mmol/l).

Kvalita evidence: velmi nízká.

2. Jaký je přínos (morbidity benefits) udržování glykémie pod 8,3 mmol/l u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Není zjevný rozdíl mezi různými ukazateli morbidity (renální selhání, počet transfuzí, výskyt bakterémie, výskyt polyneuromyopatie, doba pobytu na JIP) u všeobecné populace pacientů na JIP.

Kvalita evidence: velmi nízká.

  • U pacientů po srdeční operaci doporučujeme implementaci protokolu udržení glykémie pod 8,3 mmol/l, s cílem snížení výskytu hluboké sternální infekce a mortality.

Kvalita evidence: velmi nízká.

  • U traumatických pacientů doporučujeme implementaci protokolu udržení glykémie pod 8,3 mmol/l (absolutně pod hodnotu 10 mmol/l), s cílem snížení výskytu infekce a dosažení kratšího pobytu na JIP.

Kvalita evidence: velmi nízká.

  • U většiny pacientů přijatých na JIP s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda, intrapa-renchymové mozkové krvácení subarachnoidální krvácení nebo traumatické poranění mozku doporučujeme implementaci protokolu udržení glykémie pod 8,3 mmol/l (absolutně pod hodnotu 10 mmol/l) a minimálním výskytem vzestupů glykémie nad 5,5 mmol/l.

Kvalita evidence: velmi nízká.

  • U pacientů s poraněním mozku doporučujeme zabránit vzestupům glykémie nad 5,5 mmol/l.

Kvalita evidence: velmi nízká.

3. Jaký je dopad hypoglykémie u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Glykémie pod 3,8 mmol/l je spojena s rizikem vyšší mortality a i krátké epizody poklesu glykémie pod 2,2 mmol/l jsou nezávislým ukazatelem vyššího rizika mortality.

Kvalita evidence: nízká.

4. Jak by měla být léčena hypoglykémie u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Glykémie pod 3,8 mmol/l (nebo 5,5 mmol/l u neurologických pacientů) by měla být léčena okamžitým zastavením podávání inzulinu a současným podáním 10–20 g hypertonické (50%) glukózy.
  • Glykémie by měla být zkontrolována za 15 minut, s případným dalším podáním glukózy, pokud nebylo dosaženo po jejím předchozím podání hodnoty glykémie nad 3,8 mmol/l.

Kvalita evidence: velmi nízká.

5. Jak často by měla být glykémie monitorována u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Měření glykémie doporučujeme v 1–2hodinových intervalech u všech pacientů, kterým je podáván inzulin.

Kvalita evidence: velmi nízká.

6. Jsou glukometry typu POCT (point of care testing) přesné pro měření glykémie během podávání inzulinu u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Považujeme většinu glukometrů typu POCT za „přijatelné“, avšak nikoliv za optimální pro rutinní monitorování glykémie během podávání inzulinu.

Kvalita evidence: velmi nízká.

7. Kdy by měl být použit pro měření glykémie jiný odběr krve než z prstu?

  • Odběr arteriální nebo žilní krve doporučujeme u pacientů v šoku, s vazopresory nebo u pacientů s těžkými periferními otoky nebo u pacientů s prolongovaným podáváním inzulinu.

Kvalita evidence: střední.

8. Může kontinuální monitorování glykémie nahradit měření glykémie metodami typu POCT?

  • Při absenci dat nelze formulovat žádné doporučení pro nebo proti použití metod kontinuálního monitorování glykémie.

Kvalita evidence: velmi nízká.

9. Jak by měl být inzulin připravován pro použití a podáván? Může kontinuální monitorování glykémie nahradit měření glykémie metodami typu POCT?

  • Doporučujeme podávat inzulin v koncentraci 1 jednotka v 1 ml po předchozím „primingu“ infuzního setu.

Kvalita evidence: střední.

10. Jaká je role inzulinu podávaného podkožně u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Podkožní podávání inzulinu může být alternativou u vybraných pacientů.

Kvalita evidence: velmi nízká.

11. Jak se má u dospělých pacientů v intenzivní péči kontinuální podávání inzulinu ukončovat?

  • U stabilních dospělých pacientů v intenzivní péči doporučujeme ukončování kontinuálního podávání inzulinu postupem založeném na nějakém protokolu určující bolusové podání inzulinu.

Kvalita evidence: velmi nízká.

  • Kalkulaci bazální a bolusové dávky inzulinu doporučujeme provádět na základě údajů z předchozího kontinuálního podávání inzulinu a podle přívodu glycidů.

Kvalita evidence: velmi nízká.

12. Jaké aspekty nutrice mají být zváženy v souvislosti s léčbou inzulinem u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Při kalkulaci dávky inzulinu musí být zohledněny množství a čas podávaných glycidů.
  • Protokol kontroly glykémie má obsahovat pokyny pro případ neplánovaného přerušení přívodu glycidů.
Kvalita evidence: nízká.

13. Jaké faktory mají být zohledněny pro programy podávání inzulinu u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Podávání inzulinu je považováno za rizikovou terapii a protokoly jeho podávání mají zahrnovat systematická opatření k minimalizaci chyb.

Kvalita evidence: velmi nízká.

14. Jaká je charakteristika optimálního protokolu podávání inzulinu u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Doporučujeme vznik lokálního protokolu ke kontrole glykémie.

Kvalita evidence: velmi nízká.

15. Jaký je dopad variability glykémie na klinický výsledek u dospělých pacientů v intenzivní péči?

  • Variabilita glykémie je nezávislý prediktor mortality u řady populací kriticky nemocných, nicméně neexistuje konsenzus, jak variabilitu glykémie definovat.

Kvalita evidence: velmi nízká.

16. Jaké jsou implikace hyperglykémie u kriticky nemocných dětských pacientů?

  • Při absenci dat nelze formulovat žádné doporučení pro nebo proti použití těsné kontroly glykémie u kriticky nemocných dětských pacientů.

Link: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/ 23164767

Adresa pro korespondenci:

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Sokolská tř. 581, 500 05 Hradec Králové

Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine,

Dalhousie University, Halifax,Nova Scotia, Canada

e-mail: cernyvla1960@gmail.com


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 2

2013 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Čelistně-ortodontické kazuistiky od A do Z
nový kurz
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA

Mepolizumab v reálné klinické praxi
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#