#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Farmakodynamika, mechanismus přenosu signálu


Autoři: Černý Vladimír
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 24, 2013, č. 1, s. 46-48
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Atestační příprava

  1. Vymezení otázky a struktura problému
  2. Důležité body
  3. Související problematika/témata a příklady doplňujících otázek ze strany zkušební komise
  4. Volné užitečné odkazy, zdroje a klíčová slova (např. pro hledání v PubMed)

1. Vymezení otázky a struktura problému

  • Definice farmakodynamiky (pomůcka k zapamatování: farmakodynamika = co udělá látka s organismem)
  • Definice farmakokinetiky (pomůcka k zapamatování: farmakokinetika = co udělá organismus s látkou)
  • Tři základní oblasti současné farmakodynamiky:
    • a) přenos signálů mezi farmakem a cílovou strukturou v organismu (teorie receptorů, jejich struktura),
    • b) molekulární farmakologie,
    • c) klinické posouzení účinku farmaka

Receptory

  • definice (charakteristika definice: receptor jako buněčná struktura, která reaguje selektivně s extracelulární látkou, reakce iniciuje biochemickou reakci a následně vede k objektivně popsatelnému efektu farmaka);
  • základní princip (Paul Ehrlich): farmaka nemohou mít efekt pokud se nenaváží na svůj receptor;
  • vazba farmaka na receptor a jejich charakteristika podmiňuje:
    • vztah mezi dávkou a efektem,
    • selektivitu farmaka,
    • farmaka mají aktivitu (schopnost vyvolat daný farmakologický efekt) a afinitu (schopnost vazby na receptor),
    • efekt farmaka (agonista, antagonista, inverzní agonista, parciální agonista/antagonista) podle afinity a aktivity,
    • agonista = látka má afinitu a aktivitu,
    • parciální agonista = látka má afinitu, ale aktivitu jen při vysokých koncentracích farmaka,
    • inverzní agonista (často nazýván jako superantagonista) = látka má afinitu, její efekt ale snižuje odpověď receptoru pod úroveň bazální aktivity (obr. 1);

Obr. 1. Schematické znázornění možného efektu farmak na receptory Full agonist = plný antagonista, Partial agonist = parciální agonista, Neutral antagonist = neutrální antagonista, Inverse agonist = inverzní agonista osa y – efekt osa x – dávka nebo koncentrace farmaka
Schematické znázornění možného efektu farmak na receptory 
Full agonist = plný antagonista, 
Partial agonist = parciální agonista,  
Neutral antagonist = neutrální antagonista,
Inverse agonist = inverzní agonista 
osa y – efekt 
osa x – dávka nebo koncentrace farmaka

  • stav receptoru může být aktivní nebo inaktivní (obr. 2);

Obr. 2. Schematické znázornění stavu receptoru R = receptor, G = protein, E = efektor, Agonist = agonista, hvězdička označuje aktivní stav
Schematické znázornění stavu receptoru
R = receptor, G = protein, E = efektor,
Agonist = agonista, hvězdička označuje aktivní stav

  • stabilizace receptoru je dynamický proces, agonisté stabilizují receptor v jeho aktivním stavu, antagonisté stabilizují receptor v inaktivním stavu, neutrální antagonisté se váží symetricky na receptory v aktivním a neaktivním stavu;
  • typy struktury receptorů:
    • membránové receptory (tzv. G protein-coupled), např. pro látky typu beta agonistů,
    • ligand-gated ion channel, např. anestetika s efektem přes GABA nebo acetycholinový receptor,
    • voltage sensitive ion channel (např. pro látky ovlivňující sodíkový kanál),
    • enzym (např. pro inhibitory fosfodiesterázy).

Molekulární farmakologie

  • a) Popisuje efekt farmak na molekulární úrovni (popis specifických proteinů a jejich změn po podání farmaka).
  • b) Přesně popisuje místo změn v buňce po podání farmaka.
  • c) Zabývá se vlivem změn DNA na změnu účinku farmaka.
  • d) Chování farmaka vlivem farmak.
  • e) Přispívá k poznání příčin, proč někteří lidé reagují na stejná farmaka odlišně.

Klinické posouzení účinku farmaka

  • křivka popisující vztah mezi dávkou a efektem,
  • účinnost farmaka,
  • potence farmaka,
  • ED 50,
  • LD 50,
  • terapeutický index,
  • variabilita efektu farmak,
    • farmakogenetika, co to je genetický polymorfismus,
    • stav fyziologckých funkcí pacienta (věk, přidružené choroby),
    • lékové interakce,
    • princip interakce,
    • klinické příklady v oboru a jejich význam,
  • anestezie jako model farmakologických interakcí v praxi,
    • sumace, synergie,
    • novější pojmy: aditivní interakce (interakce mezi 2 agonisty působící stejným mechanismem, např. současné podání fentanylu a sufentanilu), supra-aditivní interakce (2 agonisté s odlišným mechanismem, např. fentanyl a izofluran).

2. Důležité body

  • Definice základních pojmů farmakodynamiky.
  • Příklady lékových interakcí v klinické praxi.
  • Možné implikace farmakogenetiky v praxi.
  • Vliv věku a přidružených chorob na farmakodynamiku léčiv/anestetik

3. Související témata a příklady doplňujících otázek ze strany zkušební komise

  • Nejčastější lékové interakce (užitečné, nechtěné, závažné) v kontextu oboru AIM.

4. Volné užitečné odkazy, zdroje a klíčová slova

http://www.slideshare.net/drdhriti/pharmacodynamics-mechanisn-of-drug-action

http://www.slideshare.net/shahmurad65/lecture-1-pharmacodynamics

Google: pharmacodynamic lectures(s)

Adresa pro korespondenci:

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Sokolská tř. 581, 500 05 Hradec Králové

Department of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine,

Dalhousie University, Halifax, Nova Scotia, Canada


Štítky
Anesteziologie a resuscitace Intenzivní medicína

Článek vyšel v časopise

Anesteziologie a intenzivní medicína

Číslo 1

2013 Číslo 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#