Infuzní terapie je běžnou součástí strategie léčby bolestí zad. Neexistují pro ni však jednoznačná indikační kritéria ani jednoznačné doporučení ohledně složení infuzní směsi. Výsledky studií zaměřených na infuzní terapii bolestí a svalových spasmů rozebírá ve své přednášce primář Oddělení léčby bolesti FN Brno MUDr. Marek Hakl, Ph.D.
Vzhledem k absenci jasných indikačních kritérií infuzní terapie bolesti jsou její složení, dávkování a důraz na tuto léčbu většinou dány pouze zvyklostmi pracoviště.
Infuzní terapie se používá při kloubní, svalové nebo kombinované muskuloskeletální bolesti a také při funkčních a reakčních spasmech. Mezi nejčastější indikace infuzní terapie bolesti patří vertebrogenní algický syndrom, periferní neuropatická bolest, komplexní regionální bolestivý syndrom, úžinové syndromy, cervikokraniální syndrom nebo chronické migrenózní stavy.
V současné době se používají dva typy infuzní terapie bolesti. První z nich obsahuje mezokain v dávce 100–200 mg, guaifenesin a nesteroidní antiflogistikum nebo metamizol. Druhou možností je přípravek Neodolpasse, který obsahuje diklofenak v dávce 75 mg a orfenadrin v dávce 30 mg. Studie sledující účinnost infuzní terapie jsou dostupné pouze pro přípravek Neodolpasse.
Orfenadrin je antagonista muskarinových a acetylcholinových receptorů, antagonista histaminových receptorů H1 a současně blokátor sodíkových kanálů. Tento vícenásobný mechanismus účinku pravděpodobně stojí za dlouhodobým spasmolytickým a analgetickým účinkem, který vede k tlumení nociceptivní a neuropatické bolesti.
Primář Hakl prezentoval výsledky 3 studií s přípravkem Neodolpasse nebo orfenadrinem. První studie zahrnovala pacienty s akutní bolestí zad a hodnotila intenzitu bolesti a délku imobilizace. Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. První skupina dostávala paracetamol s orfenadrinem, druhá paracetamol s placebem. Ve skupině s orfenadrinem byla zjištěna výrazně kratší doba imobilizace (8,6 vs. 12,9 dne).
Druhá studie se věnovala pacientům s lokalizovanou periferní neuropatickou bolestí, která prokázala srovnatelný účinek 30 mg orfenadrinu a 1% kapsaicinu.
Třetí studie zahrnovala pacienty s chronickým vertebrogenním algickým syndromem. Porovnávala analgetický účinek kombinace orfenadrinu a diklofenaku s parekoxibem a paracetamolem. Z výsledků studie vyplynulo, že nejlepší analgetický efekt byl pozorován při podávání orfenadrinu a diklofenaku.
Komplexnost účinku orfenadrinu demonstroval prim. Hakl na srovnání jeho mechanismů účinků s mechanismy účinků jednotlivých složek klasických směsných infuzí (viz obr. 1). Dlouhodobost účinku orfenadrinu srovnával s délkou účinku guaifenesinu (viz obr. 2).
Obr. 1
Obr. 2
Infuze přípravku Neodolpasse se jeví jako optimální analgetická směs, která využívá synergního účinku diklofenaku a orfenadrinu, jejichž kombinace přináší vedle dlouhodobého spasmolytického efektu i vlastní analgetický potenciál.
(holi)
Zdroje:
1. Hakl M. Neodolpasse − léčba bolestivých spasmů a bolesti (přednáška). 7. severočeské algeziologické dny, Ústí nad Labem, 31. března 2017.
2. Tervo T., Petaja L., Lepisto P. A controlled clinical trial of a muscle relaxant analgesic combination in the treatment of acute lumbago. Br J Clin Pract 1976; 30: 62−64.
3. Schaffler K., Reitmeir P., Gschanes A., Eggenreich U. Comparison of the analgesic effects of a fixed-dose combination of orphenadrine and diclofenac (Neodolpasse) with its single active ingredients diclofenac and orphenadrine: a placebo-controlled study using laser-induced somatosensory-evoked potentials from capsaicin-induced hyperalgesic human skin. Drugs R D 2005; 6(4): 189−199.
4. Wetzel L., Zadrazil M., Paternostro-Sluga T. et al. Intravenous nonopioid analgesic drugs in chronic low back pain patients on chronic opioid treatment: a crossover, randomised, double-blinded, placebo-controlled study. Eur J Anaesthesiol 2014; 31: 35–40, doi: 10.1097/EJA.0b013e328365ae28.
