VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chroni
Novinky Léčba svalových hematomů u pacientů s hemofilií
Svalové hematomy představují u těžké hemofilie asi 10−25 % všech krvácení. Drobné hematomy zvládne pacient sám pomocí infuze koncentrátu chybějícího koagulačního faktoru, ale co když je krevní výron větší?
Novinky Novinky v diagnostice a léčbě karcinomu prsu – co zajímavého zaznělo na BOD 2019
Nezanedbatelný počet přednášek a posterů na letošních dubnových Brněnských onkologických dnech (BOD) byl věnován problematice karcinomu prsu. Přinášíme souhrn nejzajímavějších sdělení.
Články časopisu Kombinovaná léčba oboustranné parézy bránice po srdečníoperaci v novorozeneckém věku
Novinky Léčba chronického bércového vředu venózní etiologie
Bércový vřed – ulcus cruris venosum – se řadí mezi recidivující chronické otevřené rány. Jedná se o tkáňovou ztrátu kůže na bérci či noze. Prevalence se pohybuje kolem 1 % evropské a americké populace. Rizikové faktory vzniku jsou vyšší věk, obezita, předchozí poranění dolních končetin (DKK), hluboká žilní trombóza a záněty žil.
Články časopisu 7 – Udržovací léčba CD – methotrexát (MTX)
Vedoucí redaktor textu: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.
Novinky Úloha kontrastní MRI v diferenciální diagnostice psoriatické a revmatoidní artritidy
V minulosti byla léčebná strategie u pacientů s psoriatickou artritidou postavena na kritériích pro artritidu revmatoidní. Nedávné studie však ukazují, že management terapie včetně medikace a monitorace léčby musí být přizpůsoben jednotlivým typům artritidy.
Novinky Úloha kontrastní MRI v diferenciální diagnostice psoriatické a revmatoidní artritidy
V minulosti byla léčebná strategie u pacientů s psoriatickou artritidou postavena na kritériích pro artritidu revmatoidní. Nedávné studie však ukazují, že management terapie včetně medikace a monitorace léčby musí být přizpůsoben jednotlivým typům artritidy.
Články časopisu Transkraniální sonografie mediotemporálního laloku u pacientů s Alzheimerovou demencí
V současné době žije celosvětově okolo 50 milionů pacientů s demencí, přičemž odhady ukazují, že do roku 2050 se tento počet téměř ztrojnásobí. Regionální odhady prevalence demence u osob nad 60 let se pohybují od 4,6 % ve střední Evropě, vč. ČR, po 8,7 % v severní Africe a na Středním východě [1–3]. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova demence (AD). Výskyt AD roste s věkem a kvůli narůstající délce dožití a stárnutí populace v rozvinutých zemích významně stoupá počet pacientů s tímto onemocněním [4,5]. Ačkoli v současnosti neexistuje kauzální léčba AD, vyvíjí se velké množství nových sloučenin, které mají potenciál modifikovat průběh nemoci a zpomalit její progresi. Pro budoucí úspěšnou léčbu je však nezbytná časná diagnostika.
Neurozobrazovací metody umožňují detekovat strukturální změny mozku nejen v období plně rozvinutých klinických příznaků AD, ale již v presymptomatickém období. Nejvýznamnější strukturou v diagnostice AD se zdá být mediotemporální lalok (MTL) a jeho část – hipokampus. Zlatým standardem v detekci atrofie MTL a hipokampu je MR, která je předmětem výzkumu již po celá desetiletí.