#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Diferenciální diagnostika dekubitů a dekubity vznikající v souvislosti s přístrojovou technikou


Autoři: P. Alves 1–3;  T. Eberhardt 4;  R. Soares 4;  M. Pinto 5;  C. Pinto 5;  L. Vales 3,5;  J. Morais 6;  I. Oliveira 2
Působiště autorů: Centre for Interdisciplinary Research in Health, Catholic University of Portugal Porto, Portugal 1;  Catholic University of Portugal – Institute of Health Sciences, Porto Portugal 2;  Portuguese Wound Management Association APTFeridas, Porto, Portugal 3;  Universidade Federal de Santa Maria Santa Maria, Brazil 4;  Centro Hospitalar São João, Serviço Urgência Adultos, São João, Portugal 5;  Centro Hospitalar Vila Nova de Gaia/ Espinho, Vila Nova de Gaia, Portugal 6
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80(Supplementum 1): 29-35
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2017S29

Souhrn

Východiska:
Dekubity jsou považovány za nežádoucí událost, představují výzvu pro zdravotnické pracovníky a instituce.

Cíl:
Zhodnotit prevalenci a incidenci dekubitů na pracovišti intenzivní péče a obtíže při klasifikaci dekubitů u kriticky nemocných z pohledu všeobecných sester.

Soubor a metody:
Retrospektivní kohortová analýza elektronických zdravotnických záznamů pacientů (2012 –⁠ 2013). Dotazník k hodnocení bariér klasifikace dekubitů u ošetřujícího personálu.

Výsledky:
Epidemiologická studie (n = 600) záznamů a diferenciální diagnostická studie u 27 všeobecných sester. U 98 pacientů byl záznam s alespoň jedním dekubitem za hospitalizace (prevalence 16,3 %). Z nich u 40,8 % dekubitus při přijetí, u 59,2 % vznikl dekubitus po 24 hod od přijetí (n = 58), incidence 11,4 %. Zjištěná kategorizace dekubitů: nejčastější druhý stupeň (36,1 %), následně čtvrtý (35,4 %), první (13,1 %) a třetí stupeň (10,8 %). Uváděné bariéry diferenciální diagnostiky: 77,7 % hodnocení dekubitů u pacientů s periferním arteriálním onemocněním; 92,5 % hodnocení prvního stupně na tmavé kůži; 81,5 % charakteristika dekubitů na sliznici; 40,7 % v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Vzdělávání jako cestu ovlivnění subjektivity hodnocení uvedla většina všeobecných sester (96,3 %).

Závěr:
Prevence dekubitů v intenzivní péči vyžaduje speciální pozornost. Incidence dekubitů je vyšší v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Prevence zahrnuje více strategií (vzdělávání a sdílení zkušeností) k redukci subjektivizace diferenciální diagnostiky.

Klíčová slova:
incidence –⁠ prevalence –⁠ ošetřovatelské hodnocení –⁠ intenzivní péče –⁠ Portugalsko –⁠ dekubitus –⁠ hodnocení rizika

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Emily Haesler, ed. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and Treatment of Pres­sure Ulcers: Quick Reference Guide. Cambridge Media: Osborne Park, Western Australia 2014.

2. Dealey C, Brindle CT, Black J, et al. Chal­lenges in pres­sure ulcer prevention. Int Wound J 2015;12 : 309 –⁠ 12. doi: 10.1111/ iwj.12107.

3. Coleman S, Nixon J, Keen J, et al. A new pres­sure ulcer conceptual framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2222 –⁠ 34. doi: 10.1111/ jan.12405.

4. Cox J. Predictors of pres­sure ulcers in critical care patients. AM J Crit Care 2011;20(5):364 –⁠ 75. doi: 10.4037/ ajcc2011934.

5. Coleman S, Nelson EA, Keen J, et al. Develop­ing a pres­sure ulcer risk factor minimum data set and risk as­ses­sment framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2339 –⁠ 52. doi: 10.1111/ jan.12444.

6. Coleman S, Smith IL, Nixon J, et al. Pres­sure ulcer and wounds report­ing in NHS hospitals in England part 2: Survey of monitor­ing systems. J Tis­sue Viability 2016;25(1):16 –⁠ 25. doi: 10.1016/ j.jtv.2015.11.002.

7. Pini L, Alves P. Prevalência, risco e prevenção de úlcerade pres­são em unidades de cuidados de longa duração. Tese de Mestrado em Evidência e Decisão em Saúde-Faculdade Medicina da Universidade do Porto 2012;47 –⁠ 73.

8. Pokorná A, Benešová K, Jarkovský J, et al. Pres­sureInjuries in Inpatient Care Facilities in the Czech Republic:Analysis of a National Electronic Database. J Wound Ostomy Continence Nurs 2017;44(4):331 –⁠ 5. doi: 10.1097/ WON.0000000000000344.

9. Suriadi, Sanada H, Sugama J, et al. Development of a new risk as­sesment scale for predict­ing pres­sure ulcers in an intensive care unit. Nursi Crit Care 2008;13(1):34 –⁠ 43. doi: 10.1111/ j.1478-5153.2007.00250.x.

10. Cuddigan J. Critical care. In: Pieper B, ed. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, editors. Pres­sure ulcers: prevalence, incidence, and implications for the future. Washington, DC: NPUAP 2012.

11. Dealey C. The care of wounds. A guide for nurses. USA: Wiley-Blackwell 2006 : 127 –⁠ 48.

12. Glover D. Let’s own up to the real cost of pres­sure ulcers. J Wound Care 2003;12(2):43.

13. Flanagan M. Wound Hea­ing and Skin Integrity: Principles and Practice. Oxford: Jonh Wiley & Sons 2013 : 119 –⁠ 33.

14. Briggs SL. How accurate are RGNs in grad­ing pres­sure ulcers? Br J Nurs 2006;15(22):1230 –⁠ 4.

15. Beeckmann D, Schoonhoven L, Fletcher J, et al. EPUAP clas­sification system for pres­sure ulcers: European reliability study. J Adv Nurs 2007;60(6):682 –⁠ 91.

16. Lloyd-Jones M. Is it time to review the way we categorise pres­sure? Wounds 2011;7(3):92 –⁠ 8.

17. Moore Z. Pres­sure ulcer grading. Nurs Stand 2005; 19(52):56 –⁠ 64.

18. Alves P, Mota F, Ramos P, et al. Epidemiologia das úlceras de pres­são: Interpretar dados epidemiológicos como indicador de qualidade. Revista Servir 2013;58(1 –⁠ 2):10 –⁠ 8.

19. Defloor T, Schoonhoven L. Inter-rater reliability of the EPUAP pres­sure ulcer clas­sification system us­ing photographs. J Clin Nurs 2004;13(8):952 –⁠ 9.

20. Black JM, Brindle CT, Honaker JS. Dif­ferential dia­g­nosis of suspected deep tis­sue injury. Int WoundJ 2016;13(4):531 –⁠ 9. doi: 10.1111/ iwj.12471.

21. Smith IL, Nixon J, Brown S, et al. Pres­sure ulcer and wounds report­ing in NHS hospitals in England part 1: Audit of monitor­ing systems. J Tis­sue Viability 2016;25(1):3 –⁠ 15. doi: 10.1016/ j.jtv.2015.11.001.

22. Pestana M, Gageiro J. Análise de Dados para Ciências Sociais: a Complementariedade do SPSS. Lisboa. 6th ed. Lisboa: Edições Sílabo 2014 : 81 –⁠ 134.

23. Maroco, J. Análise estatística –⁠ Com utilização do SPSS. 3th ed. Lisboa: Edições Sílabo 2003 : 81 –⁠ 143.

24. Slowikowski G, Marjorie F. Factors As­sociated WithPres­sure in a Surgical Intensive Care Unit. J WoundOstomy Continence Nurs 2010;37(6):619 –⁠ 26. doi: 10.1097/ WON.0b013e3181f90a34.

25. Lahmann N, Kottner J, Das­sen, T, et al. Higher pres­sure ulcer risk on intensive care? –⁠ Comparison between general wards and intensive care units. J Clin Nurs 2011 : 21(2 –⁠ 4):354 –⁠ 61,354 –⁠ 61. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2010.03550.x.

26. Compton F, Hof­fmann F, Hortig T, et al. Pres­sure ulcers pretictors in ICU patients: nurs­ing skin as­ses­sments versus objetive parameters. J Wound Care 2010;10 : 417 –⁠ 20.

27. Sayar S, Turgut S, Dogan H, et al. Incidence of pres­sure ulcers in intensive care unit patients at risk accord­ing to the Waterlow scale and factors influenc­ing the develop­ment of pres­sure ulcers. J Clin Nurs 2008;18(5):765 –⁠ 74.

28. Tschan­nen D, Bates O, Talsma A, et al. Patient-specific and surgical characteristics in the development of pres­sure ulcers. Am J Crit Care 2012;21(2):116 –⁠ 25. doi: 10.4037/ ajcc2012716.

29. Shahin E, Das­sen T, Halfens R. Incidence, prevention ant treatment of pres­sure ulcers in intensive care patients: a longitudinal study. Int J Nurs Stud 2009;46(4):413 –⁠ 21. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2008.02.011.

30. Pokorná A, Saibertová S, Velichová R, et al. Sor­rorigen­ní rány, jejich identifikace a průběh péče. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 112(Suppl 1):S31 –⁠ 6. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S31.

31. Ahtiala M, Soppi E, Wiksten A, et al. Occur­rence of pres­sure ulcers and risk factors in a mixed medical-surgical ICU –⁠ a cohort study. JICS 2014;15(4):340 –⁠ 3. doi: 10.1177/ 175114371401500415.

32. Beeckmann D. Incontinence-as­sociated dermatitis –⁠ cur­rent knowledge on etiology, dia­gnosis, and prevention. Cesk Slov Neurol 2016;79/ 112(Suppl 1):S28 –⁠ 30. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S28.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 1

2017 Číslo Supplementum 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mepolizumab v reálné klinické praxi kurz
Mepolizumab v reálné klinické praxi
nový kurz
Autoři: MUDr. Eva Voláková, Ph.D.

BONE ACADEMY 2025
Autoři: prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., doc. MUDr. Ludmila Brunerová, Ph.D., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., prim. MUDr. Richard Pikner, Ph.D., MUDr. Olga Růžičková, MUDr. Jan Rosa, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c.

Cesta pacienta nejen s SMA do nervosvalového centra
Autoři: MUDr. Jana Junkerová, MUDr. Lenka Juříková

Svět praktické medicíny 2/2025 (znalostní test z časopisu)

Eozinofilní zánět a remodelace
Autoři: MUDr. Lucie Heribanová

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#