VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (7993 výsledků)
kouření zdravotních sester
Novinky Časná diagnostika je u poruch imunity nezbytná. Pomoci může i praktik
V týdnu od 22. do 29. dubna 2019 probíhaly po celém světě akce na podporu pacientů se vzácným onemocněním pojmenovaným primární imunodeficience (PID). V České republice bylo díky podpoře společnosti Takeda pro pacienty s touto vrozenou poruchou připraveno edukační víkendové setkání, na kterém měli možnost setkat se odborníci i s dalšími pacienty a jejich rodinami. Proč je setkání pro pacienty důležité a co jsou vůbec primární imunodeficience – na to jsme se zeptali odborné garantky této akce prof. MUDr. Anny Šedivé, DSc., primářky Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.
Novinky Domácí léčba imunoglobuliny pro vrozený protilátkový imunodeficit
Protilátkové imunodeficience se podle údajů Evropské společnosti pro imunodeficience (ESID) z roku 2014 podílejí z více než 55 % na celkovém počtu všech hlášených diagnóz do evropského registru s téměř 11 tisíci nemocných. Klíčovou modalitu terapie představuje imunoglobulinová substituce.
Novinky Subkutánní podání v domácím prostředí – fokus na edukaci pacienta
Subkutánní (s.c.) podání léčiv je u pacientů méně oblíbené a může být spojené s nízkou adherencí k léčbě v podobě vysazení terapie nebo přechodu na jiné lékové formy. Z tohoto hlediska je důležitá opakovaná edukace pacienta stran co nejméně bolestivého, bezpečného a úspěšného podání v domácím prostředí.
Novinky Praktické aspekty terapie subklinické hypotyreózy v těhotenství − aktuální přehled
Němečtí autoři publikovali zcela nedávno přehled věnovaný praktickým aspektům diagnostiky a léčby subklinické hypotyreózy (SCH) v těhotenství. Nabízíme stručné shrnutí všech podstatných informací.
Novinky Perorální antidiabetika u pacientů s renální insuficiencí a možnosti léčby v ordinacích praktiků
Incidence i prevalence diabetu mellitu 2. typu (DM2) v populaci stoupá, a tím pádem narůstá rovněž výskyt akutních i chronických komplikací tohoto onemocnění. Jedním z hlavních cílů léčby DM2 je proto snížit kromě výskytu akutních komplikací také rozvoj komplikací chronických.
Novinky Správná léčba a vhodně zvolené pomůcky mohou inkontinentním pacientům změnit život – kazuistika
Inkontinence moči je definována jako jakýkoliv nedobrovolný únik moči. Její prevalence stoupá s věkem, ale může se objevit i u dětí. V dospělé populaci jsou ženy postiženy dvakrát častěji než muži. Udává se, že s občasnou epizodou úniku moči se setkává kolem 30 % žen v produktivním věku a až 8 % žen trpí inkontinencí trvalou. S přibývajícím věkem se rozdíly mezi ženami a muži stírají, nad 65 let se inkontinence u obou pohlaví vyskytuje mezi 15 a 35 %.
Novinky Zásady léčby arteriální hypertenze
Arteriální hypertenze patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory rozvoje komplikací aterosklerózy. Její prevalence v ČR mezi populací ve věku 25−64 let dosahuje přibližně 40 %, přičemž se stoupajícím věkem nadále zřetelně narůstá (v populaci ve věku 55−64 let trpí hypertenzí 72 % mužů a 64 % žen). Diagnostikovaných je přibližně 75 % hypertoniků, přičemž dosáhnout cílových hodnot krevního tlaku se daří jen asi u 30 % z nich. Otázka efektivní léčby hypertenze je tedy naprosto zásadní.
Novinky Co je nového v léčbě atopické dermatitidy a jak ji ovlivňují komorbidity?
Alergická rýma, konjunktivitida, bronchiální astma nebo autoimunitní onemocnění jako alopecie, vitiligo, celiakie a idiopatické střevní záněty – to jsou komorbidity, které často trápí pacienty s atopickou dermatitidou (AD). Moderní systémová léčba jim přináší novou naději. „Zásadním benefitem cílené léčby především závažné AD je zmírnění až eliminace chronického zánětu a úporného svědění, čímž se zásadně zlepšuje kvalita života pacientů,“ uvádí primář MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D., z I. dermatovenerologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.
Novinky Desatero péče o pacienta s chronickým srdečním selháním
Do ordinace praktického lékaře vchází člověk s diagnózou chronického srdečního selhání (ChSS). Jak k němu přistupovat a na co se zaměřit?
Novinky Vztah lidské mikrobioty a mikrobiomu k těhotenství a porodu
Význam vytvoření fyziologického mikrobiomu u dítěte během těhotenství a po narození pro prevenci alergických, autoimunitních a metabolických onemocnění vysvětluje primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě MUDr. Jan Boženský. Jako součást komplexní strategie již od početí dítěte vyzdvihuje využití probiotik a prebiotik, zejména v případě porodu císařským řezem a u nekojených dětí.