Vztah lidské mikrobioty a mikrobiomu k těhotenství a porodu

9. 10. 2020

Význam vytvoření fyziologického mikrobiomu u dítěte během těhotenství a po narození pro prevenci alergických, autoimunitních a metabolických onemocnění vysvětluje primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice v Ostravě MUDr. Jan Boženský. Jako součást komplexní strategie již od početí dítěte vyzdvihuje využití probiotik a prebiotik, zejména v případě porodu císařským řezem a u nekojených dětí.

Inzerce

Mikrobiom a nitroděložní vývoj

Mikrobiom je označení pro všechny bakterie přítomné v lidském organismu. Tvoří ho mikrobiota trávicího traktu, dutiny ústní, dutiny nosní, močových cest, kůže atd.

Podle současných názorů se plod setkává s bakteriemi již během nitroděložního života. Tento počátek bakteriální expozice probíhá přes placentární mikrobiotu. Uvažuje se o cestě přenosu bakterií od matky hematogenní cestou nebo vzestupnou cestou z vaginy. Mikrobiota matky tak ovlivní vývoj imunitního systému plodu již v těhotenství. Bylo také zjištěno, že dysbióza u matky je spojená s předčasným porodem a nízkou porodní hmotností novorozence.

Komplexní strategie vedoucí k vytvoření fyziologického mkrobiomu by tedy měla začít již od početí. Zahrnuje vyváženou stravu (s dostatečným přísunem omega-3 mastných kyselin, vitaminů, zejména kyseliny listové, A, B6, B12, C, D, E, a stopových prvků, především železa, jodu, kalcia, zinku a magnezia), dostatek tekutin, pravidelnou mírnou pohybovou aktivitu, vyvážený poměr mezi prací a odpočinkem, kompenzaci chronických onemocnění (např. diabetu či hypertenze), absenci alkoholu a kouření a přiměřený nárůst tělesné hmotnosti.

Vliv cesty porodu na mikrobiom

K masivní bakteriální kolonizaci dítěte dochází při porodu a po narození. Na vytvoření mikrobioty má zásadní vliv způsob porodu. U dětí narozených vaginální cestou byla prokázaná rozmanitá střevní mikrobiota s převahou laktobacilů a bifidobakterií, která navozuje fyziologický vývoj imunitního systému. Naopak při porodu císařským řezem se vytvořená mikrobiota dítěte blíží kožní mikrobiotě, ve které převažují stafylokoky.

Tato nefyziologická kolonizace může vést k nepříznivému vývoji imunitních reakcí a zvýšit riziko výskytu atopických onemocnění, astmatu, alergické rýmy, diabetu 1. typu, celiakie, nespecifických střevních zánětů, ale i nekrotizující enterokolitidy, obezity nebo poruch chování dítěte. V Česku se v posledních letech narodí sekcí asi 25 % dětí (v některých zemích světa může tento podíl dosahovat 40–60 %).

Vliv časné kolonizace na složení mikrobiomu v dospělosti ještě není zcela objasněn, ale přibývá důkazů o jeho významu pro zdraví jedince v dospělosti, a to zřejmě prostřednictvím epigenetického přepisu.

Strava v prvních 2 letech života

Dalším významným faktorem, který podporuje osídlení střeva dítěte správnými mikroorganismy, je kojení. U nekojených dětí je pro dosažení tohoto cíle potřeba podávat kojeneckou stravu s probiotiky a prebiotiky. Složení mateřského mléka podporuje imunitu, ochranu před střevními a respiračními infekcemi, neurologický vývoj dítěte a snižuje u něj riziko pozdějšího rozvoje obezity a diabetu. Důležité je, aby matka při kojení dodržovala zdravý životní styl.

Příkrmy je třeba zařazovat do stravy postupně nejdříve od 5. a nejpozději od 7. měsíce věku dítěte a vodu začít přidávat, když dítě konzumuje 3 příkrmy denně. Je třeba se vyhýbat kravskému mléku, cukru a nepasterizovanému medu. Doporučuje se suplementace vitaminy K a D a fluoridem. Podle konceptu 1000 dní (270 dní těhotenství a 2× 365 dní prvních 2 let života) představuje toto období jedinečné časové okno pro vývoj dítěte a jeho dlouhodobé zdraví.

Indikace probiotik/prebiotik

Vzhledem k ochrannému účinku zdravé mikrobioty na imunitu, metabolismus a mozkové funkce dítěte se probiotické bakterie doporučují matkám při plánované sekci nebo po antibiotické léčbě. Podle nových důkazů mohou podpořit zdravou mikrobiotu u dítěte při dysbióze navozené císařským řezem. Podávání probiotik/prebiotik má být součástí komplexní strategie.

Současné indikace probiotik v pediatrii podle dosavadních důkazů zahrnují následující:

  • akutní gastroenteritida
  • prevence průjmů spojených s podáváním antibiotik
  • prevence infekcí v kolektivních zařízeních
  • prevence ekzému
  • prevence nekrotizující enterokolitidy
  • infekce H. pylori
  • kojenecké koliky
  • funkční bolesti břicha
  • funkční zácpa
  • nespecifické střevní záněty

10 zásad pro výběr správného probiotika

  1. Prokázaný klinický účinek.
  2. Znalost přesné formule (složení a zastoupení bakteriálních kmenů).
  3. Znalost vlastností přípravku (výrobce, stabilita atd.).
  4. Mikrobiální lyzáty, neživé bakterie a nekolonizující spory nejsou probiotika.
  5. Správně zvolit mezi monokmenovým a multikmenovým přípravkem.
  6. Přípravek prokázal, že neobsahuje kmeny s přenositelným genem rezistence na antibiotika.
  7. Probiotický kmen musí být rezistentní vůči agresivnímu prostředí trávicího traktu.
  8. Probiotický kmen musí být schopen kolonizovat střevo.
  9. Probiotický kmen je schopen příznivé interakce se střevní mikrobiotou.
  10. Prokázaná bezpečnost.

(zza)

Zdroje:
1. Boženský J. Lidská mikrobiota a mikrobiom. proLékaře.cz, 9. 4. 2020. Dostupné na: www.prolekare.cz/videa/video-lidska-mikrobiota-a-mikrobiom-121860 
2. European Foundation for the Care of Newborn Infants. Why the first 1000 days of life matter. EFCNI, 2018. Dostupné na: www.efcni.org/wp-content/uploads/2018/05/2018_04_23_EFCNI_1000Tage_Factsheet_web.pdf



Štítky
Dětská gastroenterologie Gastroenterologie a hepatologie Gynekologie a porodnictví Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×