VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor v léčbě pacientů s nádorem kolorekta a chronickým kožním onemocněním
Monoklonální protilátky proti receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) se využívají v terapii pokročilého kolorektálního karcinomu (CRC). Vzhledem k možným nežádoucím účinkům na kůži se nicméně nedoporučuje jejich podávání u pacientů s chronickým kožním onemocněním. Následující kazuistika ovšem dokládá velmi dobrou účinnost protilátek proti EGFR na projevy psoriázy u pacienta s CRC.
Novinky Rizikové období v léčbě růstovým hormonem: přechod mladých pacientů k lékařům pro dospělé
Na konferenci věnované léčbě růstovým hormonem konané v roce 2016 v Portugalsku se odborníci věnovali mimo jiné problematice přechodu pacientů léčených růstovým hormonem ze sektoru pediatrické péče k lékařům pro dospělé.
Novinky Rizikové období v léčbě růstovým hormonem: přechod mladých pacientů k lékařům pro dospělé
Na konferenci věnované léčbě růstovým hormonem konané v roce 2016 v Portugalsku se odborníci věnovali mimo jiné problematice přechodu pacientů léčených růstovým hormonem ze sektoru pediatrické péče k lékařům pro dospělé.
Novinky Trijodtyronin reguluje produkci angiogenetického růstového faktoru a sekreci cytokinů izolovanými lidskými deciduálními buňkami v závislosti na specifickém typu buňky a gestačním věku
Autoři britské studie publikované v časopise Human reproduction hledali odpověď na otázku, zda trijodtyronin (T3) ovlivňuje sekreci angiogenetického faktoru a cytokinů u lidských deciduálních buněk izolovaných v časném těhotenství.
Novinky Volba antipsychotika u pacientů se schizofrenií a metabolickým syndromem
Metabolický syndrom (MetS) je u jedinců se schizofrenií 2–3× častější než u obecné populace. Léčba antipsychotiky patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku MetS. Metabolická rizika jednotlivých antipsychotik se vzhledem k odlišné vazbě na receptory související s MetS liší a změna za léčivo s nižším metabolickým rizikem může vést ke zlepšení metabolických parametrů pacienta. Následující práce se zabývá prevalencí a rizikovostí MetS u pacientů se schizofrenií a metabolickým rizikem jednotlivých antipsychotik.
Novinky Zpracované masné výrobky a červené maso jako riziko rozvoje kolorektálního karcinomu u žen? Důkazy z prospektivní analýzy
Červené a upravené maso jsou často zmiňovány jakožto rizikové faktory z hlediska rozvoje kolorektálního karcinomu. Potenciální asociace s konkrétním způsobem úpravy masa v kuchyni však zatím není příliš objasněná.
Novinky Vliv kouření na metabolismus lipidů
Kouření patří mezi prokázané rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních nemocí. V kouři se nachází několik tisíc látek, nejlépe je však prozkoumán vliv nikotinu. Mechanismy působení cigaretového kouře jsou složité a komplexní, ale obecně vedou k poškození cévní stěny a spuštění kaskády neurohumorálních dějů, které mají dopad na kardiovaskulární systém. V kombinaci s dalšími rizikovými faktory se pak jejich negativní účinky násobí.
Novinky Faktory ovlivňující patogenezi nespecifických střevních zánětů
Nespecifické střevní záněty (IBD), jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, se vyznačují chronickým průběhem s opakujícími se relapsy. Celosvětovým problémem je jejich rostoucí incidence. Odborníci předpokládají, že IBD jsou výsledkem vystupňované imunitní odpovědi na přítomnost mikrobů ve střevě u vnímavých jedinců.
Novinky Vliv enoxaparinu na tromboembolické příhody u pacientů s rakovinou a zvýšenou hladinou cirkulujících mikropartikulí nesoucích tkáňový faktor
Vyšší hladiny cirkulujících mikropartikulí nesoucích tkáňový faktor (TFMP – tissue factor-bearing microparticles) jsou u pacientů s rakovinou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje venózní tromboembolické nemoci (VTE). Nízkomolekulární heparin (LMWH) je u pacientů s rakovinou považován za efektivní v léčbě VTE, nicméně jeho role v prevenci vzniku VTE u nehospitalizovaných pacientů je stále předmětem diskusí.
Novinky Vztah mezi parametry renálních funkcí a mortalitou u obecné populace
Snížená glomerulární filtrace i albuminurie představují u obecné populace nezávislé rizikové faktory celkové i kardiovaskulární mortality. Pokud se vyskytují společně, jejich nepříznivý efekt se násobí. Doložila to metaanalýza 21 studií z roku 2010, která byla spolu s dalšími studiemi podkladem úpravy definice a kategorizace stadií chronického onemocnění ledvin (CKD) dle KDIGO (Kidney Disease: Improving Global Outcomes).