VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (4379 výsledků)
obezita
Novinky Hyperaktivní močový měchýř u dětí a dospělých
Hyperaktivní močový měchýř (OAB) je syndrom charakterizovaný přítomností urgence nebo urgentní inkontinence. Je definován jako náhlá a neodolatelná touha močit, kterou nelze odložit. OAB má významný dopad na kvalitu života pacientů. Celková prevalence příznaků OAB je cca 16 %. OAB může být idiopatický nebo může být sekundární na základě obstrukce dolních cest močových, neurologických onemocnění, metabolických onemocnění, infekce močového měchýře, nádoru močového měchýře nebo v kombinaci se stresovou inkontinencí. Mezi rizikové faktory OAB patří obezita, kouření, konzumace sycených nápojů a příjem kofeinu. OAB je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu. Patří sem behaviorální terapie, jako je rehabilitace svalů pánevního dna, trénink močového měchýře či dietní modifikace, dále farmakologická léčba a neuromodulace. Pokud není dostatečný efekt počáteční behaviorální léčby či farmakoterapie nebo při výskytu dalších komplikujících příznaků, je třeba pacienta odeslat na specializované vyšetření. Většina pacientů s OAB však nevyžaduje provedení cystoskopie nebo urodynamiky. V léčbě OAB lze volit z celého spektra anticholinergik, přičemž všechny vedou k určitému zlepšení symptomů a kvality života. Liší se spektrem nežádoucích účinků, které jsou dány preferenční blokádou antimuskarinových receptorů, průnikem přes hematoencefalickou bariéru a prvním průchodem přes játra. Hlavním problémem v dětské urologii je nedostatek randomizovaných studií u pediatrických pacientů, které by uvedly na trh selektivnější preparáty.
Novinky Diabetes mellitus 2. typu a kardiovaskulární onemocnění: kam dál?
Kardiovaskulární (KV) onemocnění jsou u pacientů s diabetem 2. typu (DM2) hlavní příčinou úmrtí. Ovlivnění kardiovaskulárního rizika změnami životního stylu a farmakologickou terapií je proto zásadní. Souhrnný článek uveřejněný v časopisu Current Opinion in Endocrinology, Diabetes and Obesity se kromě klasických kardiovaskulárních rizikových faktorů věnuje i vlivu nově zjištěných rizikových faktorů, mezi něž patří poruchy spánku, socioekonomický status a působení chronického stresu.
Novinky Albuminurie jako prediktor srdečního selhání – aktuální poznatky pro praxi
Přestože je chronické onemocnění ledvin charakterizováno jak sníženou glomerulární filtrací (GFR), tak albuminurií, pro stanovení rizika kardiovaskulárních (KV) onemocnění včetně srdečního selhání se častěji používá odhad GFR (eGFR). Přítomnost a závažnost albuminurie přitom vykazují silnou prognostickou souvislost s rizikem vzniku i progrese srdečního selhání nezávisle na eGFR. Zařazení jednoduchého a finančně nenáročného vyšetření poměru albumin : kreatinin v moči (UACR) by tedy mohlo zpřesnit odhad rizika vzniku či progrese srdečního selhání u rizikových pacientů.
Novinky Sport versus dieta: Kdo je lepším spojencem při hubnutí?
Co funguje na snížení hmotnosti lépe: změna jídelníčku, nebo více uběhnutých kilometrů? Můžeme si z obou možností vybrat pouze tu, která je nám příjemnější, a druhou úplně vypustit?