Úvodem

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

tématem tohoto dvojčísla je chirurgická léčba obezity. Není úplně známé, že první pokusy snížit hmotnost těch nejvíce obézních osob chirurgickým výkonem se udály skoro před 70 lety, tedy ve stejné době, kdy se k redukci nadměrné hmotnosti zkoušely i první medikamenty. Dlouhá léta však ani jedna cesta nevedla k uspokojivým výsledkům –⁠ stačí připomenout podávání derivátů amfetaminu na jedné straně a těžce invalidizující odstranění převážné části tenkého střeva na straně druhé. Ovšem až tragickým důsledkům se nevyhnula ani dietní léčba –⁠ po extrémně nízkoenergetických instantních přípravcích z nekvalitních surovin došlo v USA k několika úmrtím a teprve to vedlo k vývoji účinných a bezpečných nízkoenergetických bílkovinných diet.

K zásadnímu průlomu v chirurgické léčbě obezity (a počátkům metabolické chirurgie) došlo v polovině 90. let, kdy byla prokázána mimořádná účinnost žaludečního bypassu na kompenzaci, respektive až klinické vyléčení diabetu 2. typu. V Česku to byla doba žaludečních bandáží i šťastná léta medikamentózní léčby obezity, kdy byl sibutramin zčásti hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Vrcholní představitelé české obezitologie docent Vojtěch Hainer a profesor Martin Fried pronikli do vedení evropských odborných společností a podíleli se na tvorbě mezinárodních doporučení.

Současnost i výhledy bariatrické/metabolické chirurgie, ale i naděje medikamentózní léčby přibližuje v následujícím editorialu předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP a přednosta Centra diabetologie IKEM profesor Martin Haluzík. Kvalitní chirurgická léčba indikovaných případů nejen obézních, ale i diabetiků (dokonce i jako součást přípravy k orgánové transplantaci!) je v Česku dostupná a dluh vůči pacientům je dnes na straně málo indikujících lékařů. Abychom zlepšili jejich znalosti a rozptýlili případné obavy o osud jejich pacientů, připravili jsme „minisympozium“ s pohledem chirurga, internistky, nutriční terapeutky a doplnili je doporučeným postupem psychologické péče.

Toto dvojčíslo však přináší i mnoho dalších článků z řady oborů –⁠ gastroenterologie (fekální bakterioterapie), nefrologie (Bartterův a Gitelmanův syndrom), kardiologie (myokarditida po kovidu a po očkování proti němu), chirurgie (poranění hrudního mízovodu) či anesteziologie (péče o pacienty po transplantaci srdce). Díky pilným autorům jsme mohli toto „pozdně letní“ číslo zpestřit také několika méně obvyklými a možná i trochu nečekanými tématy, jako jsou autonomní letecké systémy ve zdravotnictví nebo Írán jako cíl zdravotní turistiky, a v neposlední řadě aktuálními a velmi podstatnými informacemi týkajícími se dárcovství těl pro výukové a výzkumné účely. A nakonec jsme přidali tradiční příspěvky z dějin medicíny včetně pojednání o vskutku kuriózní postavě prvních desetiletí 20. století –⁠ Jakubu Hronovi Metánovském, vynálezci buňátu nekotitelného, bez něhož by možná Karel Čapek nenapsal své „R.U.R.“, a svět by tak neměl roboty…

Petr Sucharda