Metabolický syndrom (MS) představuje kombinaci rizikových faktorů, které vedou k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu a některých onkologických chorob (zejména nádorů gastrointestinálního systému, vylučovacích a pohlavních orgánů). U asymptomatických osob starších 50 let je v Česku prováděn screeningový program kolorektálního karcinomu (CRC). Riziko CRC je však podceňováno jak pacienty s průměrným rizikem, tak i poskytovateli primární péče. Proto se hledají nové možnosti screeningu, jako je cílené vyšetření podle metabolického rizika. Pro stanovení cílené strategie CRC screeningu je ovšem nezbytné definovat vysoce rizikové faktory spojené s CRC neoplazií.
Důkazy z epidemiologických a klinických studií podporují hypotézu, že MS může být důležitým etiologickým rizikovým faktorem pro vývoj a progresi některých malignit, především CRC. Obezita je spojena s chronickým systémovým zánětlivým stavem, který se považuje za pojítko se zvýšeným rizikem CRC. Rovněž adipokiny (leptin, adiponektin a rezistin) pravděpodobně hrají významnou roli ve vývoji nádorového onemocnění u obézního jedince.
Vztah mezi vysokými hodnotami body mass indexu (BMI) a CRC uvádí velké množství studií. Například výsledky rozsáhlé metaanalýzy zahrnující 70 tisíc případů CRC naznačují, že jedinci s BMI ≥ 30 kg/m2 mají o 20 % větší riziko vzniku CRC než jedinci s normální hmotností (BMI < 25 kg/m2). Zároveň u každého zvýšení BMI o 2 kg/m2 vzrůstá riziko vzniku CRC o 7 %. Podobně zvětšení obvodu pasu o 2 cm je spojeno s o 4 % větším rizikem vzniku CRC.
Identifikovány však byly také mezipohlavní rozdíly, např. o 30 % vyšší výskyt CRC u obézních mužů než u obézních žen, což lze částečně vysvětlit působením pohlavních hormonů, především estrogenu u žen. Dalším vysvětlením může být odlišná distribuce tukové tkáně – centrální obezita, běžnější u mužů, totiž byla popsána jako nezávislý rizikový faktor CRC, v některých studiích dokonce významnější než BMI.
Porušená glukózová tolerance je dalším rizikovým faktorem rozvoje CRC. Toto tvrzení je založeno na hypotéze, že hyperinzulinémie podporuje karcinogenezi ve střevě. Prospektivní epidemiologické důkazy ukázaly, že hyperaktivace inzulinové dráhy vede k mitogenní a proangiogenní odpovědi. Několik studií prokázalo vyšší výskyt CRC u pacientů s diabetem 2. typu.
Lze předpokládat, že vyšší riziko kardiovaskulární (KV) mortality doprovází také vyšší riziko vzniku nádoru, zejména CRC. Podle výsledků některých studií může být screening CRC doporučen pro osoby s vysokým rizikem rozvoje ischemické choroby srdeční.
Multicentrická prospektivní studie probíhající v letech 2012–2015 zkoumala vztah mezi metabolickým rizikem a kolorektální neoplazií. Do studie byli zařazeni:
Pacienti byli rozděleni do 2 skupin: cílová skupina (nemocní s diabetem 2. typu a/nebo s kardiovaskulárním rizikem) a kontrolní skupina. Do studie bylo zahrnuto 2071 osob, u nichž bylo cílem porovnat prevalenci kolorektální neoplazie a nepokročilých adenomatózních polypů (adenomů) v obou skupinách.
Údaje od 1500 subjektů potvrdily výrazně vyšší prevalenci pokročilých adenomů v cílové skupině (18 %; 95% interval spolehlivosti [CI] 15–21 %) v porovnání s kontrolní skupinou (9 %; 95% CI 7–11 %). Poměr šancí (OR) činil 1,8 (p = 0,002).
Podobně byla v cílové skupině prevalence všech adenomů vyšší (48 %; 95% CI 44–51 %) než ve skupině kontrolní (35 %; 95% CI 32–38 %). OR v tomto případě činil 1,2, ale rozdíl nebyl statisticky významný (p = 0,179). Prevalence nádorového onemocnění byla stejná v obou skupinách.
Dále byli pacienti z cílové skupiny rozděleni do 3 podskupin:
U nemocných s kardiovaskulárním rizikem byla zjištěna vyšší prevalence nepokročilých adenomů (51 %; 95% CI 46–56 %; p = 0,327) a pokročilých adenomů (22 %; 95% CI 18–26 %; p = 0,049) v porovnání s ostatními skupinami.
Dále bylo zjištěno, že pokročilé adenomy byly pravděpodobnější u pacientů ve věku 65–75 let, což ukazuje, že věk je nejdůležitějším rizikovým faktorem CRC. Proto by měl být individualizovaný screening CRC zvažován u všech jedinců v této věkové kategorii a s hodnotou SCORE (Systematic COronary Risk Evaluation) ≥ 10.
Nejvýraznějšími rizikovými faktory CRC jsou centrální obezita a hyperglykémie. Navíc je zřejmé, že kardiovaskulární riziko je přímo spojené s rizikem kolorektální neoplazie. Tato pozorování by se měla odrazit v budoucích preventivních strategiích.
(mkd)
Zdroj: Suchánek Š., Grega T., Ngo O. et al. How significant is the association between metabolic syndrome and prevalence of colorectal neoplasia? World J Gastroenterol 2016; 22 (36): 8103–8111, doi: 10.3748/wjg.v22.i36.8103.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
