VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
rizikové faktory
Novinky Dlouhodobá bezpečnost a účinnost genové terapie u hemofilie B
V předběžných studiích se ukázalo, že genová terapie u těžké formy hemofilie B je schopna ovlivnit hladinu koagulačního faktoru IX (FIX). Po terapii zprostředkované vektorem odvozeným od adenoasociovaného viru sérotypu 8 (AAV8) se hladiny FIX u pacientů zvýšily a přetrvávaly. Autoři britské studie podrobněji zkoumali vztah mezi dávkou vektoru a léčebnou odpovědí, hodnotili dobu trvání exprese transgenu a sledovali pozdní toxicitu genové terapie u hemofilie B.
Novinky Efekt dlouhodobé cílené léčby u pacientů s axiální spondylartritidou
U pacientů s axiální spondylartritidou, kteří adekvátně neodpovídají na podávání nesteroidních antirevmatik, se v současnosti doporučuje cílená léčba inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru (TNF). Relativně málo studií však poskytuje evidenci ohledně dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti inhibitorů TNF u pacientů s neradiografickou axiální spondylartritidou (SpA). V časopisu Arthritis Care & Research byly publikovány výsledky dlouhodobého sledování pacientů s časnou neradiografickou axiální spondylartritidou, kteří byli léčeni etanerceptem v rámci klinické studie EMBARK.
Novinky Na získanou hemofilii je třeba myslet, pro pacienty totiž může být osudná – kazuistiky z Pařízkových dnů
Sekundární hemofilie je vzácné autoimunitní onemocnění, při němž dochází ke krvácení z důvodu přítomnosti protilátek proti koagulačnímu faktoru VIII (FVIII). Vyskytuje se především u starších jedinců, poporodně a při autoimunitních či nádorových chorobách a minimálně u 50 % pacientů je idiopatická. Úvaha o eventualitě její přítomnosti a případný včasný adekvátní zásah mohou mít pro pacienta zásadní roli. Této problematice se věnovaly i virtuální Pařízkovy dny 2021, a to v rámci sympozia, na němž byly prezentovány 3 zajímavé kazuistiky.
Novinky Optimální dávkování perorálního azacitidinu ‒ studie populační farmakokinetiky
Metody analýzy farmakokinetických (FK) dat se v posledních letech intenzivně rozvíjejí a umožňují tak věnovat náležitou pozornost například variabilitě FK vlastností léčiv v populaci. Absorpce, distribuce, metabolismus a exkrece léčiv jsou ovlivněny mnoha vnitřními i zevními faktory. Díky poznání jejich variability pomocí studií populační FK lze optimalizovat dávkování léčiv, což je obzvláště užitečné v onkologii, kde hledáme hranici mezi maximem terapeutického účinku a minimem rizika nežádoucích účinků.
Novinky Angiodysplazie jako závažný problém u pacientů s von Willebrandovou chorobou − kazuistika
Krvácení do zažívacího traktu se může stát velmi zásadní příčinou morbidity i mortality nemocných s von Willebrandovou chorobou (vWD). Bylo popsáno, že gastrointestinální (GI) krvácení spojené s angiodysplazií je u osob s vWD častější ve srovnání s jinými příčinami. Důkazy naznačují, že právě von Willebrandův faktor (vWF) je spojen s regulací angiogeneze a při jeho nedostatku se zvyšuje riziko angiodysplazie. Také je známo, že tento typ krvácení je obtížné léčit, protože je spojeno s rekurencemi. Velmi dobře tuto problematiku ilustruje a shrnuje i následující kazuistika.
Novinky Když ženám stoupá tlak... aneb jak hypertenze zasahuje i do oblastí, kde to nečekáme (3. díl − komentář z praxe)
Arteriální hypertenze je zásadním rizikovým faktorem kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Toto tvrzení platí obecně u všech osob bez rozdílu pohlaví, každý hypertonik je totiž v riziku rozvoje akutního infarktu myokardu (IM), srdečního selhání, cévní mozkové příhody (CMP) a dalších komplikací spojených s aterosklerózou, která je u hypertoniků akcelerovaná a jejíž negativní dopady arteriální hypertenze násobí. Existují však nějaká specifika týkající se žen a arteriální hypertenze? Ano, a není jich málo.