VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Diagnostika a léčba chronické
Novinky Exacerbace astmatu během prvního trimestru těhotenství zvyšuje riziko kongenitálních malformací plodu
Astma je časté chronické onemocnění, které postihuje i 3–12 % těhotných žen. Cílem léčby astmatu je udržení plné kontroly nad příznaky a zabránění akutním exacerbacím. Ty nejsou u těhotných vzácné, u žen s mírným astmatem je během těhotenství hospitalizováno pro exacerbaci astmatu průměrně 2,3 % pacientek, u těžkých astmatiček to je až 26,9 % žen.
Novinky Od prevence poškození pokožky až po kortikosteroidy šetřicí účinky – široký záběr emoliencií v péči o pacienty s AD
Atopická dermatitida (AD) postihuje nemalou část populace, zejména v dětském věku. Protože jde o multifaktoriální onemocnění, jeho léčba často vyžaduje kombinaci různých přístupů. Podstatnou úlohu zde hraje zejména prevence v podobě pravidelné a vhodné péče o pokožku, která může zabránit zhoršení stavu a prokazatelně snižuje nutnost použití kortikosteroidů v terapii atopické dermatitidy.
Novinky V důsledku nemocí plic ročně zemře více než 10 tisíc Čechů. Jak z toho ven? Nejen o tom rokovali pneumologové na kongresu v Olomouci
Téma časnějšího záchytu závažných onemocnění plic, zejména zhoubných nádorů i chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), možnost léčit tuberkulózní pacienty ambulantně nebo například souvislost astmatu s psychikou. To i mnohé další řešily stovky českých a slovenských plicních lékařů na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej společnosti (SPFS), který se konal letos koncem října v Olomouci.
Novinky Mohou metody asistované reprodukce napomoci implantaci zárodku u žen s anomáliemi dělohy?
Léčba neplodnosti u žen s abnormalitami dělohy je předmětem dohadů. In vitro fertilizace (IVF) u pacientek s anomáliemi dělohy je v literatuře popsána velmi málo.
Novinky Parkinsonova nemoc – prodromální příznaky v ambulanci praktického lékaře
Rozpoznání příznaků a stanovení diagnózy Parkinsonovy nemoci (PN) je úkolem neurologa. V prodromálním stadiu se však pacienti s nejasnými obtížemi mohou objevit i v ordinaci praktického lékaře nebo lékaře jiné specializace. Tyto počáteční příznaky se objevují ještě před rozvojem klasického hybného postižení vyjádřeného parkinsonským syndromem (hypokineze, třes, rigidita, porucha chůze) a mohou být motorické, ale často i nemotorické. Obvykle proto PN u těchto počínajících příznaků nebývá v rámci diferenciální diagnostiky zvažována.
Novinky Metformin a kardiovaskulární onemocnění u pacientů s diabetem 2. typu a chronickým onemocněním ledvin
Diabetes mellitus je závažné chronické onemocnění, které kvůli svému stále rostoucímu výskytu představuje významný problém pro společnost ve vyspělých zemích. Hlavní příčinou morbidity a mortality u pacientů s diabetem 2. typu jsou kardiovaskulární onemocnění a pravděpodobnost jejich výskytu zvyšuje současné chronické onemocnění ledvin. V současné léčbě diabetu se proto preferují antidiabetika, která mají zároveň i kardioprotektivní a nefroprotektivní účinky.
Novinky Intersticiální pneumonie spojená s interferonovou terapií u hepatitidy C
Léčba hepatitidy C s sebou nese i různé nežádoucí účinky, které mohou průběh terapie značně zkomplikovat. Například intersticiální pneumonie, které se mohou vyskytnout v kterékoliv fázi léčby.
Novinky Udržovací léčba buprenorfinem a dostupnost μ-opioidních receptorů v léčbě závislostní poruchy na opiátech: implikace pro klinické využití a její pravidla
Východiska: Sublingvální formy buprenorfinu (BUP) a BUP/naloxonu mají dobře zavedené farmakokinetické a farmakodynamické profily, a jsou vedeny jako bezpečné a účinné látky pro léčbu závislosti na opiátech. Od chvíle, kdy byly tyto lékové formy schváleny, došlo k navýšení jejich klinického využití v rámci léčebných intervencí. Přesto se nadále objevují otázky spojené s tím, jak dochází k navázání BUP na μ-receptory (μORs), což je neurobiologickým cílem pro tuto medikaci, a jak se týkají jejich klinického využití. BUP vytváří na μOR změny vázané na dávku a čas. V návaznosti na to se opakovaně objevují obavy některých lékařů, zda-li je opravdu nutné pacientům podávat dávky, které by byly vyšší, než dávky nutné k potlačení abstinenčních příznaků závislosti na opiátech. A zákonodárci zvažují omezení úhrad pro určité režimy buprenorfinové léčby.
Metody: Vytvořili jsme revizi vědeckých dat, která se zabývala BUP-vyvolanými změnami u μOR a jejich vztahem ke klinické účinnosti.
Výsledky: Potlačování abstinenčních příznaků podle všech indicií vyžaduje, aby byla dostupnost μOR ≤50%, ve spojitosti s hladinou BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥1 ng/ml; pro většinu pacientů to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP v rozsahu 4 mg, nebo několik menších dávek. Blokáda posílených a subjektivních účinků obvyklé dávky zneužívaného opiátu vyžaduje <20% μOR dostupnosti, spojeno s BUP pomocí plazmatických koncentrací ≥3 ng/ml; pro většinu jednotlivců to může znamenat a vyžadovat buď jednorázovou denní dávku BUP vyšší než 16 mg, nebo několik menších dávek. Pro pacienty, kteří se pokusí tuto blokádu překonat vyšší než obvyklou dávkou zneužívaného opiátu, dokonce dávkou vyšší než je dávka BUP, bude nutno, aby bylo dostupných alespoň <10 % μOR.
Závěr: Z těchto důvodů a v souvislosti se složitostmi veškerých studií týkajících se tohoto problému a komorbidit, je usuzováno, že strikní limity na dávky BUP v klinické péči, nebo limity na úhradu na této péče jsou neodůvodněné.
Klíčová slova: buprenorfin, opioidní receptory, PET, závislost na opiátech, léčba, pravidla