V důsledku nemocí plic ročně zemře více než 10 tisíc Čechů. Jak z toho ven? Nejen o tom rokovali pneumologové na kongresu v Olomouci

19. 11. 2019

Téma časnějšího záchytu závažných onemocnění plic, zejména zhoubných nádorů i chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), možnost léčit tuberkulózní pacienty ambulantně nebo například souvislost astmatu s psychikou. To i mnohé další řešily stovky českých a slovenských plicních lékařů na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP (ČPFS) a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej společnosti (SPFS), který se konal letos koncem října v Olomouci.

Inzerce

Klíčem v léčbě plicních chorob je přesná a časná diagnostika

Diagnózu zhoubného nádoru plic si v České republice každoročně vyslechne téměř 4500 mužů a více než 2300 žen. Jde o vůbec nejčastější onkologickou příčinu úmrtí, což je dáno zejména pozdní diagnostikou tohoto typu malignit. „Na nemoc se přichází pozdě, nádorů, které se dají vyoperovat je pouze mezi 10 a 15 %. Proto nyní jednáme o možnosti celostátního programu časné detekce, který bude spojen s kampaní podporující odvykání kouření,“ uvedla předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D. V České republice by se mohl screeningový program týkat téměř 400 tisíc rizikových osob.

Místopředseda ČPFS a přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc., dodal, že v České republice aktuálně roste počet žen se zhoubným nádorem plic, stejně jako všech pacientů s astmatem a CHOPN. Podle dostupných údajů se u nás s CHOPN léčí zhruba 300 tisíc pacientů, dle odhadů ovšem další zhruba stejný počet jedinců o své nemoci neví. Problém je zejména v tom, že onemocnění bývá snadno zaměňováno za jiné choroby. „Přesné stanovení diagnózy CHOPN není vždy správné. Zejména při základním vyšetření. Pro řádné potvrzení diagnózy a pro určení formy a rozsahu postižení je třeba podrobnější vyšetření v ambulanci plicního specialisty, včetně zobrazovacích metod, odběrů krve a hlenů,“ konstatoval přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Systém péče o pacienty s TBC: česká vs. slovenská zkušenost

Jeden z bloků kongresu se týkal také systému péče o pacienty s tuberkulózou v České republice. Ten je totiž s ohledem na aktuální trendy zastaralý a ve srovnání s ostatními státy Evropské unie také raritní. Aktuálně totiž u nás platí, že jakmile lékaři nemocnému tuberkulózu potvrdí, musí jej okamžitě izolovat. V nemocnici tak pacienti často tráví měsíce i roky. „V průměru u nás tuberkulózní pacienti stráví 2 až 3 měsíce, dokud nejsou takzvaně kultivačně negativní. Když si spočítáme, že jeden den v nemocnici stojí 1000 korun, celá hospitalizace a izolace takového člověka přijde minimálně na 60 tisíc. Pokud je to komplikovanější pacient, pak se částka šplhá i ke 300 tisícům,“ vypočetla profesorka Vašáková.

Zatímco u nás přetrvává tato praxe, v Evropě je přitom obvyklé, že nemocný je v izolaci doma a lékař za ním pouze dochází. Běžné je to i na Slovensku, což osobně potvrdili i tamní odborníci. „U nás může být pacient nakažený tuberkulózou v ambulantní péči od prvního dne. Závisí to ovšem na tom, jestli je ochotný a vůbec schopný akceptovat, že dokud bude infekční, musí zůstat v domácí izolaci. Běžnou praxí bývá, že si pacienta necháme dva týdny v nemocnici, abychom si ověřili, že dobře reaguje na léčbu, a teprve poté jej pustíme do ambulantní péče,“ konstatoval primář I. oddělení pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie doc. MUDr. Ivan Solovič, CSc.

Souvislost mezi stresem a plicními chorobami − pole málo probádané?

Jiný blok přednášek se týkal vzájemné souvislosti mezi astmatem a psychikou. Podle současných poznatků je astma zčásti psychosomatickým onemocněním, což by se mělo projevit i v přístupu k chorobě. Aktuální model léčby je ovšem postavený především na potlačení zánětu ve sliznici průdušek. Jak uvedl psychiatr MUDr. Radkin Honzák, CSc., dušnost coby typický projev astmatu mimo jiné může vyvolávat také stres. „Dušnost je spojena s úzkostí a naopak. Obavy z udušení a snaha dostat ze sebe co nejvíce vzduchu může paradoxně k dušnosti vést. Nástup úzkosti, paniky a s ní spojený pocit dechové nedostatečnosti umí v mnoha případech rozehnat prosté cvičení. Několik základních cviků totiž stimuluje hormon irisin, který pozitivně ovlivní mozek − a ten si pak lépe poradí s pocity úzkosti a následně s dušností,“ vysvětlil. Podle názorů řady pneumologů lze vliv psychiky sice nejlépe pozorovat právě u astmatu, ale týká se také jiných plicních nemocí, například CHOPN, či dokonce rakoviny plic.

(lek)

Zdroj: ČPFS ČLS JEP



Štítky
Pneumologie a ftizeologie
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se