spokojenost pa

Mavakamten je reverzibilní inhibitor srdečního myosinu, který zasahuje přímo do patofyziologie hypertrofické kardiomyopatie (HCM). Jeho účinkem je odstranění obstrukce ve výtokovém traktu levé komory (LVOT) a zlepšení symptomatologie pacientů. Námi prezentovaná kazuistika dokládá efekt mavakamtenu, který byl přidaný ke standardní léčbě betablokátorem, na pokles gradientu v LVOT a zvýšení výkonnosti pacientky po již dříve provedené – ale neúspěšné – alkoholové septální ablaci. Léčba mavakamtenem byla u referované pacientky dobře tolerovaná a nemusela být přerušena pro pokles ejekční frakce levé komory (EF LK) pod 50 %. Dále v textu diskutujeme postavení mavakamtenu v léčbě obstrukční HCM a její management (zahájení, vedení, dávkování...).

Následující kazuistika ilustruje vcelku typický fenotyp pacienta se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF). Popsaný případ reflektuje velmi dobrou klinickou odezvu na léčbu inhibitory SGLT2 (tj. glifloziny), jejichž nasazení u těchto pacientů zmírňuje příznaky srdečního selhání a redukuje počty hospitalizací i kardiovaskulární mortalitu. Důležitým výstupem je v tomto konkrétním případu rovněž regrese echokardiografických známek diastolické dysfunkce LK.

Hypertenze je i u žen hlavním rizikovým faktorem kardiovaskulárních (KV) onemocnění a předčasné smrti. Nastupuje u nich sice v průměru později než u mužů, ale zato mají vyšší riziko KV příhod již při nižších hodnotách krevního tlaku (TK). Proto ani u něžného pohlaví nelze s nasazením antihypertenzní léčby otálet. Jak se liší patofyziologie hypertenze u žen oproti mužům? Pojí se s vysokým krevním tlakem rizika specifická jen pro ženy? A mají ženy stejný přístup k léčbě? Dozvíte se v našem novém miniseriálu.

Sekundární imunodeficience (SID) je velmi častou komplikací hematologických, onkologických či jiných chronických onemocnění a je velmi často podceňována a přehlížena. SID vzniká jak v důsledku základního onemocnění, tak vlivem podávané léčby a zvyšuje morbiditu i mortalitu. Klinicky se projevuje zvýšenou frekvenci infekcí, přítomností neobvyklých komplikací u běžných infekcí a také výskytem oportunních infekcí. U těchto pacientů je indikovaná substituční léčba imunoglobuliny, která významně snižuje nemocnost (včetně spotřeby antibiotik a nutnosti hospitalizací pro infekční komplikace) a zároveň mortalitu způsobenou infekčními agens.

V následující kazuistice prezentujeme případ zprvu komplikovaného kardiaka s těžkým selháním, následně optimálně zaléčeného, s normalizací NT-pro BNP. Pacient prodělal covidovou pneumonii s těžším průběhem, včetně postcovidových komplikací, za stále pečlivě kontrolované a titrované farmakologické léčby srdeční slabosti.

MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D., z Kliniky pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň na třech kazuistikách svých pacientů s metastatickým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) s mutací KRASG12C po selhání předchozí léčby ukázala, že v běžné praxi můžeme očekávat efekt a snášenlivost sotorasibu odpovídající výsledkům klinické studie CodeBreak 100. Zdůraznila také, že u NSCLC nejde o vzácnou mutaci – tato modalita tedy může být s dobrým efektem nasazena v řadě případů.