Je syndrom polycystických ovarií součástí autoimunitních onemocnění? – editorial


Autoři: J. Vrbíková
Působiště autorů: Endokrinologický ústav Praha, ředitel doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2010; 56(5): 368
Kategorie: Editorialy

Petríková J et al. Syndrom polycystických ovárií a autoimunitné ochorenia. Vnitř Lék 2010; 56(5): 414–417.

V nedávné době se objevily 2 práce, které kladou do souvislosti syndrom polycystických ovarií (PCOS) a autoimunitní onemocnění [1], resp. sérologické markety autoimunity [2]. Jde o dvě kohortové průřezové studie. První z nich popisuje četnější výskyt autoimunitní tyreoiditidy v porovnání s kontrolní skupinou. Druhá práce pak u žen s PCOS nachází vyšší výskyt protilátek proti histonům a proti dvouvláknové DNA.

Mechanizmy, které by mohly vést ke společnému výskytu PCOS a autoimunity, jsou zatím více spekulativní nežli prokázané. Na vyšším výskytu autoimunitních fenoménů by se mohla podílet dysbalance mezi chronicky zvýšenými estrogeny a nízkými hladinami progesteronu, o níž je známo, že autoreaktivitu podporuje. Dalším vysvětlením by mohla být inzulinová rezistence, o níž je známo, že doprovází mimo PCOS i autoimunitní a systémová zánětlivá onemocnění. Předpokládá se, že systémová zánětlivá reakce je provázena uvolněním prozánětlivých a inzulinovou senzitivitu snižujících cytokinů, což vede v konečném důsledku k vyššímu riziku metabolického syndromu a ischemické choroby srdeční u onemocnění, jako je systémový lupus nebo revmatoidní artritida [3]. V této souvislosti chybí údaje, zda je zvýšený výskyt PCOS u klinicky manifestního lupus erythematodes a revmatoidní artritidy či dalších systémových autoimunitních onemocnění, kauzální. Studie zmiňované v publikovaném rukopise jsou průřezové, a proto nemohou odpovědět na otázku kauzality. Navíc, jediné korelace, které byly nalezeny, byla pozitivní korelace mezi hladinou antinukleárních protilátek (ANA) a TSH [2]‚ výskyt ANA se ale přitom nelišil mezi PCOS a zdravými kontrolami. Je tedy patrné, že oblast systémové a orgánové autoimunity a jejího vztahu s PCOS je zatím spíše „terra inkognita“ a že si zasluhuje dalších studií, a to jak průřezových, tak ideálně i prospektivních.

Zajímavá je také zmínka o tom, že by ně­kte­ré léčebné modality užívané u PCOS mohly indukovat ovariální protilátky, a tak přispívat k subfertilitě těchto žen. Je známo, že ovariální autoprotilátky indukované opakovanými IVF mohou být příčinou infertility [4]. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že by laparoskopická ovariální elektrokauterizace jako jednorázová procedura vedla k indukci antiovariálních protilátek u žen s PCOS [5]. Optimální léčbu sterility u pacientek rezistentních na clomifen však zatím nemáme a i laparoskopická diatermie je zatím, kromě nesporných pozitiv (není výskyt vícečetných gravidit a hyperstimulančího syndromu), obklopena dalšími otazníky [6].

MUDr. Jana Vrbíková, Ph.D.
www.endo.cz
e-mail: jvrbikova@endo.cz


Zdroje

1. Janssen OE, Mehlmauer N, Hahn S et al. High prevalence of autoimmune thyroiditis in patients with polycystic ovary syndrome. Eur J Endocrinol 2004; 150: 363–369.

2. Hefler-Frischmuth K, Walch K, Huebl W et al. Serologie markers of autoimmunity in women with the polycystic ovary syndrome. Fertil Steril 2009; Mar 16 [Epub ahead of print].

3. Escarcega RO, Garcia-Carrasco M, Fuentes-Alexandro S et al. Insulin resistance, chronic inflammatory state and the link with systemic lupus erythematosus‑related coronary disease. Autoimmun Rev 2006; 6: 48–53.

4. Narayanan M, Murthy PS, Munaf SA et al. Antiovarian antibodies and their effect on the outcome of assisted reproduction. J Assist Reprod Genet 1995; 12: 599–605.

5. Alborzi S, Tavazoo F, Dehaghani AS et al. Determination of antiovarian antibodies after laparoscopic ovarian electrocauterization in patients with polycystic ovary syndrome. Fertil Steril 2009; 91: 1159–1163.

6. Farquhar C, Litford RJ, Marjoribanks J et al. Laparoscopic “drilling” by diathermy or laser for ovulation induction in anovulatory polycystic ovary syndrome. Cochrane Database Syst Rey 2007; C0001 122.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 5

2010 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se