Je syndrom polycystických ovarií součástí autoimunitních onemocnění? – editorial


Autoři: J. Vrbíková
Působiště autorů: Endokrinologický ústav Praha, ředitel doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc.
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2010; 56(5): 368
Kategorie: Editorialy

Petríková J et al. Syndrom polycystických ovárií a autoimunitné ochorenia. Vnitř Lék 2010; 56(5): 414–417.

V nedávné době se objevily 2 práce, které kladou do souvislosti syndrom polycystických ovarií (PCOS) a autoimunitní onemocnění [1], resp. sérologické markety autoimunity [2]. Jde o dvě kohortové průřezové studie. První z nich popisuje četnější výskyt autoimunitní tyreoiditidy v porovnání s kontrolní skupinou. Druhá práce pak u žen s PCOS nachází vyšší výskyt protilátek proti histonům a proti dvouvláknové DNA.

Mechanizmy, které by mohly vést ke společnému výskytu PCOS a autoimunity, jsou zatím více spekulativní nežli prokázané. Na vyšším výskytu autoimunitních fenoménů by se mohla podílet dysbalance mezi chronicky zvýšenými estrogeny a nízkými hladinami progesteronu, o níž je známo, že autoreaktivitu podporuje. Dalším vysvětlením by mohla být inzulinová rezistence, o níž je známo, že doprovází mimo PCOS i autoimunitní a systémová zánětlivá onemocnění. Předpokládá se, že systémová zánětlivá reakce je provázena uvolněním prozánětlivých a inzulinovou senzitivitu snižujících cytokinů, což vede v konečném důsledku k vyššímu riziku metabolického syndromu a ischemické choroby srdeční u onemocnění, jako je systémový lupus nebo revmatoidní artritida [3]. V této souvislosti chybí údaje, zda je zvýšený výskyt PCOS u klinicky manifestního lupus erythematodes a revmatoidní artritidy či dalších systémových autoimunitních onemocnění, kauzální. Studie zmiňované v publikovaném rukopise jsou průřezové, a proto nemohou odpovědět na otázku kauzality. Navíc, jediné korelace, které byly nalezeny, byla pozitivní korelace mezi hladinou antinukleárních protilátek (ANA) a TSH [2]‚ výskyt ANA se ale přitom nelišil mezi PCOS a zdravými kontrolami. Je tedy patrné, že oblast systémové a orgánové autoimunity a jejího vztahu s PCOS je zatím spíše „terra inkognita“ a že si zasluhuje dalších studií, a to jak průřezových, tak ideálně i prospektivních.

Zajímavá je také zmínka o tom, že by ně­kte­ré léčebné modality užívané u PCOS mohly indukovat ovariální protilátky, a tak přispívat k subfertilitě těchto žen. Je známo, že ovariální autoprotilátky indukované opakovanými IVF mohou být příčinou infertility [4]. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že by laparoskopická ovariální elektrokauterizace jako jednorázová procedura vedla k indukci antiovariálních protilátek u žen s PCOS [5]. Optimální léčbu sterility u pacientek rezistentních na clomifen však zatím nemáme a i laparoskopická diatermie je zatím, kromě nesporných pozitiv (není výskyt vícečetných gravidit a hyperstimulančího syndromu), obklopena dalšími otazníky [6].

MUDr. Jana Vrbíková, Ph.D.
www.endo.cz
e-mail: jvrbikova@endo.cz


Zdroje

1. Janssen OE, Mehlmauer N, Hahn S et al. High prevalence of autoimmune thyroiditis in patients with polycystic ovary syndrome. Eur J Endocrinol 2004; 150: 363–369.

2. Hefler-Frischmuth K, Walch K, Huebl W et al. Serologie markers of autoimmunity in women with the polycystic ovary syndrome. Fertil Steril 2009; Mar 16 [Epub ahead of print].

3. Escarcega RO, Garcia-Carrasco M, Fuentes-Alexandro S et al. Insulin resistance, chronic inflammatory state and the link with systemic lupus erythematosus‑related coronary disease. Autoimmun Rev 2006; 6: 48–53.

4. Narayanan M, Murthy PS, Munaf SA et al. Antiovarian antibodies and their effect on the outcome of assisted reproduction. J Assist Reprod Genet 1995; 12: 599–605.

5. Alborzi S, Tavazoo F, Dehaghani AS et al. Determination of antiovarian antibodies after laparoscopic ovarian electrocauterization in patients with polycystic ovary syndrome. Fertil Steril 2009; 91: 1159–1163.

6. Farquhar C, Litford RJ, Marjoribanks J et al. Laparoscopic “drilling” by diathermy or laser for ovulation induction in anovulatory polycystic ovary syndrome. Cochrane Database Syst Rey 2007; C0001 122.

Štítky
Diabetologie Endokrinologie Interní lékařství

Článek vyšel v časopise

Vnitřní lékařství

Číslo 5

2010 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se