Akutní promyelocytární leukemi e: cesta k nejlépe léčitelné akutní leukemii dospělých

Možná bude čtenáři připadat poněkud zvláštní, že toto tematické číslo časopisu Vnitřní lékařství je věnováno jediné, a navíc nepříliš časté hematologické nemoci, jejíž incidence v České republice nepřevyšuje 20 nově di agnostikovaných případů ročně.

Akutní promyelocytární le ukemi e (APL) je sice poměrně vzácným typem malignity, ale v řadě aspektů jde o výjimečné onemocnění. Tento typ akutní le ukemi e byl kdysi považován za nejhorší, většina paci entů během několika dnů či týdnů umírala na komplikace a dosažení remise bylo spíše výjimko u. V so učasnosti dokážeme APL přesně di agnostikovat během několika hodin a le ukemogeneza je velmi dobře objasněná. Včasná di agnóza a moderní komplexní léčba znamená dosažení kompletní remise u většiny paci entů a díky efektivitě standardní úvodní indukční terapi e se stala rezistentní le ukemi e rarito u. Postindukční léčba není příliš toxická a přitom téměř všichni paci enti dosáhno u molekulární remise, která je spolu s dlo uhodobo u udržovací terapi í pravděpodobně důvodem, proč je incidence relapsů u APL výrazně nižší než u jiných akutních myelo idních le ukemi í.

Tak zásadní změny v di agnostice, léčbě a prognóze u paci entů s APL samozřejmě nenastaly a utomaticky, ale jso u výsledkem příkladného sepětí laboratorního a klinického výzkumu, mezinárodní a bez nadsázky i mezikontinentální spolupráce, svo u roli jistě sehrálo i určité štěstí. Histori e poznání je v případě APL téměř fascinující a věnujeme jí poměrně velký prostor, neboť pokládáme za velmi užitečné a příkladné se s ní seznámit. Vždyť s výzkumem a léčbo u APL so uvisí řada pri orit v oblasti onkologi e. Diferenci ační léčba APL pomocí all‑trans retinové kyseliny představuje první příklad cílené léčby (chcete‑li transkripční terapi e) –⁠ mnoho let před inhibitory tyrozinkináz, které se dnes tak úspěšně po užívají u chronické myelo idní le ukemi e. Dalším zvláštním a přitom velmi účinným lékem necytostatické povahy je u relapsu APL standardně po užívaný oxid arzenitý. APL byla první malignito u, u které se strategi e onkologické léčby řídila výsledky molekulárně bi ologických vyšetření. Cílem byla molekulární remise nemoci. Při výzkumu APL se podařilo využít velmi přesně modelů buněčných kultur a poprvé byly natolik přesně a v takové míře využity zvířecí modely pro poznání eti ologi e a léčby maligního onemocnění.

Někdy se může zdát, že o akutní promyelocytární le ukemii víme tolik, že už více vědět snad ani nepotřebujeme. Jak už bylo řečeno, umíme ji di agnostikovat morfologicky i pomocí průtokové cytometri e, molekulární bi ologi e a cytogenetiky, přičemž tato di agnostika je v hematologických centrech běžná a zavedená. Známe rizika floridní APL, ovládáme zásady podpůrné terapi e, léčba vlastní choroby je téměř standardizována a přináší uspokojivé výsledky, paci enti relabují málo a navíc nejde o časté onemocnění. Přesto nemůžeme být stále ještě spokojeni, a to ze dvo u důvodů.

První důvod je vcelku jasný: na řadu otázek ještě stále nemáme jasno u či uspokojivo u odpověď. V tomto případě jde však spíše o speci alizované problémy, které pálí jen poměrně úzký okruh odborníků, kteří se problematiko u di agnostiky a léčby APL zabývají do hlo ubky.

Druhý důvod je mnohem palčivější a so uvisí s tím, že stále řada paci entů není di agnostikována včas, protože se na toto onemocnění nepomyslí. Paci enti se tak do hematologického centra dostávají až ve velmi vážném stavu, s rozvinuto u le ukemi í a život ohrožujícími komplikacemi. Takové paci enty pak také bohužel ztrácíme, protože přes veškero u péči nezvládno u překonat úvodní léčbu.

Cílem publikace následujících článků v časopise Vnitřní lékařství proto nebylo po uze zmapovat historii a so učasnost poznání a léčby u APL, ale také za ujmo ut širší odborno u veřejnost a představit jí z různých pohledů jednu trochu výjimečno u a trochu typicko u akutní le ukemii. Do ufáme, že tato publikace za ujme nejen hematology a že přispěje k tomu, aby naši paci enti přicházeli dříve, abychom jich méně ztráceli při úvodní léčbě a aby byly dříve odhaleny případné relapsy. Věříme, že výsledkem bude nakonec více spokojených a vyléčených paci entů.

Soubor prací o akutní promyelocytární leukemii vznikl za podpory CELL (Česká leukemická skupina –⁠ pro život)