Buried bumper syndrom (BBS) jako komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie


Buried Bumper Syndrome (BBS) as a Complication of Percutaneous Endoscopic Gastrostomy

„Buried bumper syndrome“ is a less frequent but potentially serious complication of percutaneous endoscopic gastrostomy. We present case reports of two patients in whom buried bumper syndrome was diagnosed by means of X-ray examination and endoscopic examination. In both cases the original gastrostomy was surgically removed and classical gastrostomy was performed.

Key words:
percutaneous endoscopic gastrostomy – buried bumper syndrome – gastrostomy


Autoři: P. Piskač ;  S. Wasiková *;  L. Hnízdil ;  J. Kalač ;  L. Urbánek
Působiště autorů: I. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně ;  Chirurgická klinika LF MU a FN Brno, Bohunice *
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2010, roč. 89, č. 5, s. 298-299.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Souhrn

„Buried bumper syndrom“ neboli „syndrom zanořeného disku“ je méně častá, avšak potencionálně závažná komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie. Prezentujeme kazuistiky dvou pacientů, u kterých byl buried bumper syndrom diagnostikován pomocí RTG a pomocí endoskopického vyšetření. V obou případech byla původní gastrostomie operačně odstraněna a vyšita klasická gastrostomie.

Klíčová slova:
perkutánní endoskopická gastrostomie – buried bumper syndrom – syndrom zanořeného disku

ÚVOD

Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) je metoda sloužící k zajištění podmínek pro enterální výživu v situacích, kdy tato výživa není možná klasickým příjmem stravy per os. Tato metoda byla poprvé provedena roku 1980 v Clevelandu v USA Gaudererem a Ponskym. Na našem pracovišti zavadíme PEG od roku 1993. Komplikace této metody se objevují zřídka. Jednou z nich je přerůstání vnitřní plošky okolní sliznicí žaludku a migrace do břišní stěny. Poprvé byla popsána v roce 1988 a byla nazvána jako „buried bumper syndrom“ neboli „syndrom zanořeného disku“.

KAZUISTIKA Č. 1

Pacient, 59 let, s tumorem v ORL oblasti byl na naši chirurgickou kliniku odeslán k zavedení PEG. Výkon byl proveden bez komplikací. Za dva roky od zavedení sondy se pacient dostavuje na ambulanci pro sekreci a zarudnutí v okolí stomie. Proveden nástřik gastrostomie kontrastní látkou, tato však obtéká a do žaludku se nedostává. Při operační revizi žaludek fixován k peritoneu, proto provedeno jeho otevření vedle hypertrofické, jizevnaté tkáně. Gastrostomická sonda v žaludku přítomna nebyla, byla verifikována až po excizi břišní stěny, kam byla vrostlá. Po odstranění sondy byla vyšita nová klasická gastrostomie.

Endoskopický pohled – normální pozice fixační plošky
Fig. 1. Endoscopic view – the normal position of retention plate
Obr. 1. Endoskopický pohled – normální pozice fixační plošky Fig. 1. Endoscopic view – the normal position of retention plate

KAZUISTIKA Č. 2

Pacient, 63 let, po resekci mandibuly pro karcinom se zavedenou PEG před 5 lety přichází s porušenou sondou před břišní stěnou, která je však průchodná. Pro opakované zakracování rozhodnuto o její výměně. Při endoskopickém vyšetření zjištěna fibrotická tkáň překrývající fixační plošku sondy (Obr. 2). Pokus o výměnu endoskopickou cestou byl opakovaně neúspěšný. Při vynuceném operačním řešení bylo nutno resekovat část žaludku s vhojenou ploškou a založit klasickou gastrostomii podle Witzela.

Přerůstající fibrotická tkáň a zanořená fixační ploška
Fig. 2. Outgrowing fibrotic tissue and buried retention plate
Obr. 2. Přerůstající fibrotická tkáň a zanořená fixační ploška Fig. 2. Outgrowing fibrotic tissue and buried retention plate

V obou případech založení nové perkutánní endoskopické gastrostomie nebylo již vhodné.

DISKUSE

Buried bumper syndrom je méně častá, avšak potencionálně velmi závažná komplikace. Objevuje se v 1,6 % pacientů [1]. Jedná se o překrytí vnitřního disku PEG žaludeční sliznicí v důsledku velkého utažení fixačního zařízení. Toto přerůstání může vést až ke kompletní obturaci ústí sondy. Vzniká v jakémkoliv místě podél gastrostomické sondy v rozmezí měsíců až let v závislosti na tlaku fixačních plošek [2]. Mezi nejběžnější symptomy tohoto syndromu patří postupný uzávěr sondy. Může však také vzniknout abscesová formace v povrchových nebo hlubších vrstvách břišní stěny v závislosti na stupni zanoření plošky. Přítomnost jakékoliv sekrece v okolí sondy nebo bolesti břišní stěny by měly vyvolat podezření na buried bumper syndrom. K určení diagnózy slouží gastroskopické vyšetření [3] a v případě migrace plošky do břišní stěny ultrasonografické vyšetření nebo vyšetření pomocí počítačové tomografie [4]. Pokud není tato komplikace zavčas rozpoznána, může vést k vážným komplikacím jako např. gastrointestinálnímu krvácení, perforaci žaludku, peritonitidě a následně i k úmrtí pacienta [5]. To je důvod, proč by měla být PEG sonda odstraněna i v případě, kdy symptomy zanoření nejsou ještě plně vyjádřeny. Po stanovení diagnózy je řešení univerzální. V první fázi odstranění gastrostomie a poté zavedení nové gastrostomie buď endoskopicky nebo chirurgicky.

Doc. MUDr. Petr Piskač, CSc.
Pod Lesem 13
664 48 Moravany
e-mail: petr.piskac@fnusa.cz


Zdroje

1. Venu, R. P., Brown, R. D., Pastika, B. J., Erickson, L. W. Jr. The buried bumper syndrome: a simple management approach in two patients. Gastrointest. Endosc., 2002; 56: 582–584.

2. Vargo, J. J., Ponsky, J. L. Percutaneous endoscopic gastrostomy: clinical applications. Medscape Gastroenterology, 2000; 2: 4.

3. Kianička, B., Bednařík, L., Simonová, H. Diagnostická a terapeutická ERCP u pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II. Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie, 2002, 56, str. 7–13.

4. Anagnostopoulos, G. K., Kostopoulos, P., Arvanitidis, D. M. Buried Bumper Syndrome with a Fatal Outcome, Presenting Early as Gastrointestinal Bleeding after Percutaneous Endoscopic Gastrostomy Placement. J. Postgrad. Med., 2003; 49: 325–327.

5. Rasim Gencosmanoglu, Ebru Sen-Oran Two-Step Approach In The Treatment Of Buried Bumper Syndrome As A Late Complication Of Percutaneous Endoscopic Gastrostomy. The Internet Journal of Gastroenterology, 2003, Volume 2, Number 2.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 5

2010 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se