Buried bumper syndrom (BBS) jako komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie


Buried Bumper Syndrome (BBS) as a Complication of Percutaneous Endoscopic Gastrostomy

„Buried bumper syndrome“ is a less frequent but potentially serious complication of percutaneous endoscopic gastrostomy. We present case reports of two patients in whom buried bumper syndrome was diagnosed by means of X-ray examination and endoscopic examination. In both cases the original gastrostomy was surgically removed and classical gastrostomy was performed.

Key words:
percutaneous endoscopic gastrostomy – buried bumper syndrome – gastrostomy


Autoři: P. Piskač ;  S. Wasiková *;  L. Hnízdil ;  J. Kalač ;  L. Urbánek
Působiště autorů: I. chirurgická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně ;  Chirurgická klinika LF MU a FN Brno, Bohunice *
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2010, roč. 89, č. 5, s. 298-299.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Souhrn

„Buried bumper syndrom“ neboli „syndrom zanořeného disku“ je méně častá, avšak potencionálně závažná komplikace perkutánní endoskopické gastrostomie. Prezentujeme kazuistiky dvou pacientů, u kterých byl buried bumper syndrom diagnostikován pomocí RTG a pomocí endoskopického vyšetření. V obou případech byla původní gastrostomie operačně odstraněna a vyšita klasická gastrostomie.

Klíčová slova:
perkutánní endoskopická gastrostomie – buried bumper syndrom – syndrom zanořeného disku

ÚVOD

Perkutánní endoskopická gastrostomie (PEG) je metoda sloužící k zajištění podmínek pro enterální výživu v situacích, kdy tato výživa není možná klasickým příjmem stravy per os. Tato metoda byla poprvé provedena roku 1980 v Clevelandu v USA Gaudererem a Ponskym. Na našem pracovišti zavadíme PEG od roku 1993. Komplikace této metody se objevují zřídka. Jednou z nich je přerůstání vnitřní plošky okolní sliznicí žaludku a migrace do břišní stěny. Poprvé byla popsána v roce 1988 a byla nazvána jako „buried bumper syndrom“ neboli „syndrom zanořeného disku“.

KAZUISTIKA Č. 1

Pacient, 59 let, s tumorem v ORL oblasti byl na naši chirurgickou kliniku odeslán k zavedení PEG. Výkon byl proveden bez komplikací. Za dva roky od zavedení sondy se pacient dostavuje na ambulanci pro sekreci a zarudnutí v okolí stomie. Proveden nástřik gastrostomie kontrastní látkou, tato však obtéká a do žaludku se nedostává. Při operační revizi žaludek fixován k peritoneu, proto provedeno jeho otevření vedle hypertrofické, jizevnaté tkáně. Gastrostomická sonda v žaludku přítomna nebyla, byla verifikována až po excizi břišní stěny, kam byla vrostlá. Po odstranění sondy byla vyšita nová klasická gastrostomie.

Endoskopický pohled – normální pozice fixační plošky
Fig. 1. Endoscopic view – the normal position of retention plate
Obr. 1. Endoskopický pohled – normální pozice fixační plošky Fig. 1. Endoscopic view – the normal position of retention plate

KAZUISTIKA Č. 2

Pacient, 63 let, po resekci mandibuly pro karcinom se zavedenou PEG před 5 lety přichází s porušenou sondou před břišní stěnou, která je však průchodná. Pro opakované zakracování rozhodnuto o její výměně. Při endoskopickém vyšetření zjištěna fibrotická tkáň překrývající fixační plošku sondy (Obr. 2). Pokus o výměnu endoskopickou cestou byl opakovaně neúspěšný. Při vynuceném operačním řešení bylo nutno resekovat část žaludku s vhojenou ploškou a založit klasickou gastrostomii podle Witzela.

Přerůstající fibrotická tkáň a zanořená fixační ploška
Fig. 2. Outgrowing fibrotic tissue and buried retention plate
Obr. 2. Přerůstající fibrotická tkáň a zanořená fixační ploška Fig. 2. Outgrowing fibrotic tissue and buried retention plate

V obou případech založení nové perkutánní endoskopické gastrostomie nebylo již vhodné.

DISKUSE

Buried bumper syndrom je méně častá, avšak potencionálně velmi závažná komplikace. Objevuje se v 1,6 % pacientů [1]. Jedná se o překrytí vnitřního disku PEG žaludeční sliznicí v důsledku velkého utažení fixačního zařízení. Toto přerůstání může vést až ke kompletní obturaci ústí sondy. Vzniká v jakémkoliv místě podél gastrostomické sondy v rozmezí měsíců až let v závislosti na tlaku fixačních plošek [2]. Mezi nejběžnější symptomy tohoto syndromu patří postupný uzávěr sondy. Může však také vzniknout abscesová formace v povrchových nebo hlubších vrstvách břišní stěny v závislosti na stupni zanoření plošky. Přítomnost jakékoliv sekrece v okolí sondy nebo bolesti břišní stěny by měly vyvolat podezření na buried bumper syndrom. K určení diagnózy slouží gastroskopické vyšetření [3] a v případě migrace plošky do břišní stěny ultrasonografické vyšetření nebo vyšetření pomocí počítačové tomografie [4]. Pokud není tato komplikace zavčas rozpoznána, může vést k vážným komplikacím jako např. gastrointestinálnímu krvácení, perforaci žaludku, peritonitidě a následně i k úmrtí pacienta [5]. To je důvod, proč by měla být PEG sonda odstraněna i v případě, kdy symptomy zanoření nejsou ještě plně vyjádřeny. Po stanovení diagnózy je řešení univerzální. V první fázi odstranění gastrostomie a poté zavedení nové gastrostomie buď endoskopicky nebo chirurgicky.

Doc. MUDr. Petr Piskač, CSc.
Pod Lesem 13
664 48 Moravany
e-mail: petr.piskac@fnusa.cz


Zdroje

1. Venu, R. P., Brown, R. D., Pastika, B. J., Erickson, L. W. Jr. The buried bumper syndrome: a simple management approach in two patients. Gastrointest. Endosc., 2002; 56: 582–584.

2. Vargo, J. J., Ponsky, J. L. Percutaneous endoscopic gastrostomy: clinical applications. Medscape Gastroenterology, 2000; 2: 4.

3. Kianička, B., Bednařík, L., Simonová, H. Diagnostická a terapeutická ERCP u pacientů po resekci žaludku podle Billrotha II. Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie, 2002, 56, str. 7–13.

4. Anagnostopoulos, G. K., Kostopoulos, P., Arvanitidis, D. M. Buried Bumper Syndrome with a Fatal Outcome, Presenting Early as Gastrointestinal Bleeding after Percutaneous Endoscopic Gastrostomy Placement. J. Postgrad. Med., 2003; 49: 325–327.

5. Rasim Gencosmanoglu, Ebru Sen-Oran Two-Step Approach In The Treatment Of Buried Bumper Syndrome As A Late Complication Of Percutaneous Endoscopic Gastrostomy. The Internet Journal of Gastroenterology, 2003, Volume 2, Number 2.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 5

2010 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se