Laparoskopická resekce jater


Laparoscopic Liver Resection

Rapid development of liver surgery in the last 25 years results from introduction of new procedures entailing an increase in the number of operated patients, and simultaneously a reduction in risk of the surgery and subsequent postoperative morbidity and mortality. They include standard preoperative examination completed by new high-resolution diagnostic methods (duplex ultrasound, spiral CT, liver scintigraphy, PET) which can better reveal the pathological focus in relation to liver anatomy and largely contribute to the consideration of resecability of the liver affection [1]. Standard resection technique is, in addition to the advantage of an anatomical resection, completed with modern technology which helps to reduce the blood loss and ischemic damage to the remaining liver parenchyma especially in non-anatomical resections. Nowadays, liver resections are performed by a combination of various techniques. One of them is a liver parenchyma resection using a harmonic scalpel [2] in the classical surgical procedure. There are also mini-invasive laparoscopic operations, and recently robotic resections which can’t be done without the harmonic scalpel [3, 4].

The authors present a case report of a 25-year-old woman who developed spastic pain in the epigastrium three years ago. Sonography, CT, MR, liver scintigraphy and, last but not least, diagnostic laparoscopy were used for accurate diagnostics. Diagnostic laparoscopy was performed in order to confirm the diagnosis, extent of surgery and especially the possibility of performing laparoscopic liver resection. This was carried out using the harmonic scalpel which is the method of choice especially in non-anatomical resection for better control of bleeding and safer isolation of bile ducts and vessels.

Key words:
focal nodular hyperplasia – diagnostic laparoscopy – laparoscopic resection


Autoři: L. Hnízdil ;  T. Novotný ;  P. Piskač
Působiště autorů: II. chirurgická klinika, Brno, přednosta: doc. MUDr. Z. Gregor, CSc.
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2007, roč. 86, č. 2, s. 89-91.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Souhrn

Prudký rozvoj jaterní chirurgie v posledních 25 letech je dán zavedením nových postupů, které jednak znamenají zvýšení počtu operovaných, ale současně snižují riziko výkonu a následné pooperační morbitidy a mortality. Mezi ně patří jednak využití standardních před-operačních vyšetřeních rozšířených o nové vysoce rozlišovací diagnostické metody (duplexní UZ, spirální CT, scintigrafie jater, PET), které lépe vyhodnocují patologické ložisko ke vztahu k anatomii jater a jsou významným příspěvkem k rozvaze o resekabilitě jaterní léze [1]. Standardní resekční technika je vedle předností anatomické resekce doplněna o moderní technologii, která pomáhá redukci krevní ztráty a ischemického poškození zbylého jaterního parenchymu zvláště u neanatomických resekcí. Při jaterní resekci jsou v současné době kombinovány různé techniky. Jednou z nich je resekce jaterního parenchymu pomocí harmonického skalpelu [2] u klasického chirurgického postupu. Dále miniinvazivní laparoskopické operace a v poslední době robotické resekce, které se bez použití harmonického skalpelu neobejdou [3, 4].

Autoři uvádějí kazuistiku 25leté pacientky, u které se objevily křečovité bolesti v oblasti epigastria před třemi lety. V rámci přesné diagnostiky jsme využili SONO vyšetření, CT, MR, scinti jater a v neposlední řadě i laparoskopickou diagnostiku. Laparoskopickou diagnostiku jsme provedli za účelem potvrzení diagnózy, rozsahu výkonu a zvláště možnosti provedení laparoskopické resekce jater. Tato byla provedena s použitím harmonického skalpelu, který je metodou volby zvláště při neanatomické resekci pro lepší kontrolu krvácení a bezpečnější izolaci žlučovodů a cév.

Klíčová slova:
fokální nodulární hyperplazie – laparoskopická diagnostika – laparoskopická resekce

ÚVOD

Benigní nádory jater se vyskytují zřídka a některé z nich jsou raritou. V posledních desetiletích je jejich výskyt častější. Jednou z příčin je užívání hormonální antikoncepce u žen. Objevují se též jako náhodný nález při vyšetření břišních orgánů [5].

Pro častější výskyt v játrech mají klinický význam jen čtyři druhy nádorů: hemangiom, fokální nodulární hyperplazie (FNH), hepatocelulární adenom a hamartom.

FNH je druhým nejčastějším benigním jaterním nádorem (po hemangiomu), bez maligního potenciálu, zahrnuje zhruba až 8 % všech primárních jaterních nádorů. S většinou se lze setkat u mladých žen (80–95 %) ve 2.–4. dekádě věku. Výskyt FNH je udáván ve spojení s perorálními kontraceptivy [6].

Makroskopicky jde o malé nádory, někdy stopkaté, s rozbrázděným povrchem, ohraničené, bez kapsuly menší velikosti (do 5 cm), lze se však setkat i s prominentním nádorem průměru okolo 20 cm. Barevně jsou o něco tmavší než jaterní parenchym. Někdy je není možno odlišit od jaterního adenomu.

FNH je obyčejně asymptomatická, asi v 90 % případů je jen náhodným nálezem při laparotomii [5]. Jen zřídka dosáhne takové velikosti, že způsobí symptomy, např. vyklenutí břišní stěny, bolestivost a nebo se nádor vyhmatá. Většina se vyskytuje jako solitární léze, multifokalita je mnohem méně frekventovanější a je udávána v poměrně širokém pásmu výskytu 5–20 %. Typicky se jedná o solidní a homogenní tumor, hemoragie či nekróza je velmi vzácná (do 6 %), neboť růst zůstává obvykle proporcionální vzhledem ke stupni cévního zásobení.

Společným problémem nádorového onemocnění jater je jejich přesná kvalitní diagnostika a tím i rozhodnutí o jejich léčbě, tzn. jejich sledování či exstirpaci, enukleaci [10], resekci jater (klasická resekce, laparoskopická či robotická operace), embolizaci, či transplantaci jater [7].

FNH, která stejně jako jaterní hemangiomy, vyžaduje resekci jen pokud je symptomatická, nebo asymptomatická, když se při kontrolním vyšetření projevuje rychlým růstem a nebo při nejasnosti, pokud jde o předoperační vyloučení malignity [8]. Diagnózu FNH lze spolehlivě stanovit zhruba v 50–70 % případů. Perkutánní biopsie není příliš spolehlivá, neboť nemusí dojít k bezpečné diferenciaci mezi FNH, hepatocelulárním adenomem a dobře diferencovaným hepatocelulárním karcinomem. Dokonce ani otevřená či klínovitá biopsie často neumožní spolehlivě diferencovat mezi FNH a adenomem [9]. I když je tedy FNH benigní lézí jater bez známých významných komplikací, přesto je nutno přistoupit k chirurgickému odstranění. 

KAZUISTIKA

V březnu roku 2006 byla hospitalizována na naší klinice 25letá pacientka, u které se před třemi lety objevily křečovité bolesti v oblasti epigastria, intermitentně 4x za rok. Tyto bolesti poleví po jídle nebo vleže. Nezvrací, pocit na zvracení nemá, váhový úbytek neudává, chuť k jídlu dobrá. FA: HAK vysazena gynekologem, užívala ji od 15 let.

U pacientky bylo provedeno gastrofibroskopické vyšetření s negativním nálezem, SONO vyšetření – hypoechogenní útvar s hyperechogennějšími okrsky. Tu markery (CA 19-9, AFP, CA 125, CA 15-3, CEA, CA 72-4): neg. CT jater: expanze levého laloku jater velikosti asi 8x8 cm nejasné etiologie. Scintigrafie jater 99mTc. se závěrem: rozsáhlý hemangiom či jiný vaskularizovaný útvar jater. Přijata k došetření a zvážení operačního řešení.

Dne 15. 3. 2006 již za hospitalizace provedeno CT jater ve 3 fázích postkontrastně se závěrem: chování nádoru na CT není zcela typické pro hemangiom, v diferenciální diagnostice je však na prvním místě. Mohlo by se jednat o adenom či FNK. Vzhledem k extraparenchymovému uložení převážné části útvaru a předpokládané etiologii není perkutánní biopsie vhodná.

Vzhledem k diagnostickým rozpakům provedena dne 17. 3. 2006 diagnostická laparoskopie se závěrem: Hemangiom levého laloku jaterního velikosti cca 8x8 cm.

Na podkladě tohoto vyšetření jsme provedli dne 22. 3. 2006 laparoskopickou resekci.

Po založení kapnopneumoperitonea ozřejmen „hemangiom“ levého jaterního laloku (III. segment jaterní). Resekci jsme provedli s pomocí harmonického skalpelu, větší přívodné cévy jsme ošetřili klipy, následováno pečlivé stavění krvácení koagulací. Resekát o průměru cca 10 cm jsme uložili do jímacího sáčku a vytáhli z břišní dutiny v oblasti podbřišku – Pfannenstiel. Sutura operační rány v oblasti podbřišku po anatomických vrstvách. Sutura fascie 10 mm portů. Kontrola krvácení všech portů. Sutura kůže. Redony byly uloženy k resekční ploše levého jaterního laloku, další za játra a do c. Douglasova prostoru.

Pooperační průběh byl klidný. Při propuštění (6. den po operaci) pacientka subjektivně bez obtíží. Operační rány zhojeny per primam.

Histologie: angiomatoidní fokální nodulární hyperplazie s masivní dilatací sinusů až naznačenými krevními jezírky. Nodularita patrná pouze okrskově, místy úseky spíše hepatocelulárního adenomu.

Pravidelné kontroly na naší ambulanci, poslední v říjnu tohoto roku, kdy pacientka subjektivně bez obtíží. Provedeno kontrolní SONO vyšetření: játra nezvětšená, parenchym normální odrazivosti, bez ložiskových změn, bez dilatace žlučových cest intra i extrahepatálních, vena porte v normě. Žlučník – bez patologického nálezu. V okolí jater bez tekutiny. 

Fokální nodulární hyperplazie levého laloku jaterního
Fig. 1. Focal nodular hyperplasia of the left liver lobe
Obr. 1. Fokální nodulární hyperplazie levého laloku jaterního Fig. 1. Focal nodular hyperplasia of the left liver lobe

Resekce III. segmentu jaterního
Fig. 2. Resection of liver segment 3
Obr. 2. Resekce III. segmentu jaterního Fig. 2. Resection of liver segment 3

Resekční plocha
Fig. 3. Resection surface
Obr. 3. Resekční plocha Fig. 3. Resection surface

DISKUSE

Benigní léze jater (BLJ) se vyskytují zřídka a některé z nich jsou raritou. V posledních letech je jejich výskyt častější. Jako příčina se uvádí hormonální antikoncepce u žen. Nárůst je irelativní v důsledku kvalitních vyšetřovacích metod: duplexní SONO, spirální CT, angio-CT, MR, biopsie, scintigrafie a v neposlední řadě laparoskopická diagnostika. Biopsie jater nebývá plně využívanou metodou pro obavy z komplikací – krvácení, dále problémy s odečítáním histologického nálezu [11]. Jedná se o benigní léze jater, které byly a jsou mnohdy zcela asymptomatické. Mezi tyto léze patří především hemangiomy, fokální nodulární hyperplazie a adenomy. Společným problémem těchto onemocnění je jejich přesná diagnostika a tím rozhodnutí o jejich léčbě.

U naší pacientky jsme vyčerpali téměř všechny nejmodernější dostupné vyšetřovací metody s výjimkou biopsie jater. Biopsie jater nebyla provedena pro suspekci hemangiomu a možnost krvácení. Vzhledem k těmto diagnostickým nejasnostem jsme provedli laparoskopickou diagnostiku. Na podkladě nálezu jsme rozhodli o laparoskopické resekci jater. Operace byla provedena po nezbytné technické přípravě a samozřejmě se souhlasem pacientky.

Hlavní indikací k chirurgické léčbě BLJ je nejistota při stanovení diagnózy a druhou indikací jsou subjektivní potíže nemocného. U naší pacientky byly splněny obě podmínky k indikaci k chirurgickému postupu. Bez ohledu na pestrost histologického nálezu byla metodou volby resekce III. segmentu jaterního. Použití harmonického skalpelu při resekci jaterního parenchymu je rozhodně přesnější a bezpečnější, dovoluje preciznější izolaci žlučovodů a větších cév. Laparoskopický přístup spolu s řezem v oblasti podbřišku (vyjmutí resekátu z břišní dutiny) zajišťuje rychlou rekonvalescenci, zkrácení doby hospitalizace, ale současně u této mladé pacientky i kosmetický efekt.   

MUDr. L. Hnízdil

II. chirurgická klinika FN u sv. Anny

Pekařská 53

656 91  Brno


Zdroje

1. Vyhnálek, F., Denemark, L., Hořejšová, M., Krtek, V. Současný stav resekce jater metastazy karcinomu tlustého střava a konečníku. Rozhl. Chir., 1999, roč. 78, s. 533–537.

2. Vyhnálek, F., Fanta, J., Denemark, L., Horák, L. Resekce jater s použitím harmonického skalpelu. Rozhl. Chir., 2000, roč. 79, č. 5, s. 241–244.

3. Felicioni, L. (Dept. of Surgery, Grosseto, Italy) Update on advanced applications od da Vinci System in General Surgery. I. kongres robotické chirurgie, říjen 2006, Brno.

4. Ryska, M., Langer, D., Rudiš, J., Pudil, J. Robotická resekce jater. I. kongres robotické chirurgie, říjen 2006, Brno.

5. Černý, J. a kol. Chirurgia brušných orgánov a retroperitonea, 1992.

6. Šimonovský, V. Benigní jaterní tumory – tomografické zobrazovací metody. Fokální nodulární hyperplazie a hepatocelunární adenom. Čes. Radiol., 54, 2000, No. 2, p. 71–77.

7. Klompmaker, I. J., Sloof, M. J., van der Meer, J., deJong, G. M., de Bruijn, K. K., Bamns, J. Orthopic liver transplantation in a patient with a giant cavernosus hemangioma of the liver and Kasabach-Meritt syndrome. Transplantation, 48, 1989, p 149.

8. Vyhnálek, F., Denemark, L., Ducháč, V., Čáp, F. Kdy je indikována resekce u primárních nádorů jater? Rozhl. Chir., 2002, roč. 81, č. 4, s. 196–200.

9. Foley, W. D., Jochem, R. J. Computed tomography. Focal and diffuse liver disease. Radiol. Clin. N. Amer. 29, 1991, s. 1213–1233.

10. Demiryurek, H., Alabaz, O.,Agdamir, D., Sungur, I., Erkocak, E. U., Akinoglu, A., Alparslan, A., Zorludemir, S. Symptomatic giant cavernosus haemangioma of the liver – is enucleation a sefe method? A single institution report. HPB Surgery. 10(5): 299–304, 1997.

11. Král, V., Neoral, Č., Aujeský, R. Benigní léze jater a jejich chirurgická léčba. Rozhl. Chir., 76, 1997, No. 2, p. 59–61.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 2

2007 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se