Trendy a koreláty nadváhy a obezity českých adolescentů ve vztahu k socioekonomickému statusu jejich rodin mezi lety 2002–2014


Trends and correlates of overweight and obesity in Czech adolescents in relation to socioeconomic status of their families between 2002–2014

Objective:
The main objective of the study was to describe trends in overweight and obesity in Czech adolescents in relation with socioeconomic status (SES) of families between 2002 and 2014 and find out how correlates of overweight/obesity (gender, age, physical activity (PA) and screen time (ST)) vary among adolescents from families with a different SES.

Methods:
For the cross-sectional study, representative samples of Czech adolescents (9,382 girls and 8,868 boys aged 10.5 to 16.5 years) from the international Health Behavior in School-Aged Children (HBSC) study were selected in 2002, 2006, 2010 and 2014 using a standardized self-reported questionnaire and in accordance with the rules of the binding research protocol. The SES was derived from responses relating to family ownership and the number of cars, computers, bathrooms, dishwashers, their own children's room, and foreign family holidays. Overweight/obesity was calculated from the body weight and height according to the age-differentiated percentile body mass index charts. Trends in overweight/obesity prevalence were analysed by logistic regression analysis. Differences in overweight/obesity prevalence among individual SES categories of adolescents were detected using Chi-square.

Results:
The highest significant (p < 0.001) increase in overweight/obesity prevalence between 2002 and 2014 was revealed in boys from low (+9.3 p.p.: 19.7%2002 → 29%2014) and middle (+6.9 p.p.: 18%2002 → 24.9%2014) SES and girls from middle SES families (+5.1 p.p.: 6.5%2002 → 11.6%2014). However, among all girls (or boys), overweight/obesity was found more frequently in low SES categories than in high SES categories in all years of data collection (2002, 2006 and 2014). In 2014, the prevalence of obesity/obesity among girls and boys from low SES families was significantly (p < 0.01) higher than that of girls and boys from high SES families. Regardless of SES, there is a lower chance of overweight/obesity in girls than in boys (p < 0.001), older adolescents than those aged 11 years (p < 0.001) and in 2002 than in 2014 (p < 0.05). However, at least 60 minutes per day of moderate-to-vigorous PA (OR = 0.69, 95% CI = 0.56-0.86, p < 0.01) and less than 2 hours of daily screen time (OR = 0.61; 95% CI = 0.44-0.84; p < 0.01) are associated with significant reduction in risk of overweight/obesity only among adolescents from high SES families.

Conclusions:
High rates of overweight/obesity and poor level of daily moderate-to-vigorous PA among adolescents from low SES provide a disturbing evidence highlighting necessity of public health efforts to implement obesity-reduction interventions for this economically disadvantaged population.

Keywords:
trends – overweight/obesity – physical activity – screen time – socioeconomic status


Autoři: E. Sigmund 1;  J. Voráčová 1;  J. Vokáčová 1;  V. Hobza JR. 2;  P. Baďura 1;  D. Sigmundová 1
Působiště autorů: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Institut aktivního životního stylu Vedoucí: prof. PhDr. Karel Frömel, DrSc. 1;  Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Katedra rekreologie Vedoucí: Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2017; 97(4): 174-182
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Cíl:
Hlavním cílem studie bylo popsat trendy v nadváze a obezitě u českých adolescentů vzhledem k socioekonomickému statusu (dále SES) rodin v letech 2002–2014 a zjistit, jak se koreláty nadváhy/obezity (pohlaví, věk, pohybová aktivita (dále PA) a čas sledování televize, monitoru počítače/tabletu (dále ST)) liší u adolescentů z rodin s rozdílným SES.

Metodika:
Pro průřezovou studii byly vybrány reprezentativní vzorky českých adolescentů (9382 dívek a 8868 chlapců ve věku 10,5–16,5 let) z mezinárodní studie „Health Behaviour in School-aged Children“ (dále HBSC) realizované v letech 2002, 2006, 2010 a 2014 pomocí standardizovaného dotazníku a v souladu s pravidly závazného výzkumného protokolu. SES byl odvozen z odpovědí vztahujících se k rodinnému vlastnictví a počtu automobilů, počítačů, koupelen, myčky, vlastního dětského pokoje a společných zahraničních rodinných dovolených. Nadváha/obezita byla vypočítávána z uvedené tělesné hmotnosti a výšky podle percentilových body mass index grafů. Trendy v prevalenci nadváhy/obezity byly analyzovány prostřednictvím logistické regresní analýzy. Statistická významnost rozdílů v prevalenci nadváhy/obezity mezi jednotlivými SES kategoriemi adolescentů byla zjišťována pomocí χ2.

Výsledky:
Nejvyšší signifikantní (p < 0,001) nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 byl odhalen u chlapců z rodin s nízkým (+9,3 procentních bodů (dále p.p.): 19,7 %2002 → 29 %2014) a středním (+6,9 p.p.: 18%2002 → 24,9%2014) SES a u dívek z rodin se středním SES (+5.1 p.p.: 6,5 %2002 → 11,6 %2014). Avšak mezi dívkami i chlapci bylo ve všech letech sběru dat (v letech 2002, 2006 a 2014) zjištěno vyšší zastoupení nadváhy/obezity u kategorií s nízkým SES než u kategorií s vysokým SES. V roce 2014 byla prevalence nadváhy/obezity u dívek i chlapců z rodin s nízkým SES signifikantně (p < 0,01) vyšší než u dívek a chlapců z rodin s vysokým SES. Bez ohledu na SES mají nižší šanci výskytu nadváhy/obezity dívky než chlapci (p < 0,001), starší než 11letí adolescenti (p < 0,001) a adolescenti z roku 2002 než z roku 2014 (p < 0,05). Avšak pouze u adolescentů z rodin s vysokým SES platí, že riziko výskytu jejich na nadváhy/obezity signifikantně snižuje alespoň 60 minut denně PA střední až vysoké intenzity (OR = 0,69; 95% CI = 0,56–0,86; p < 0,01) a méně než 2 hodiny denního ST (OR = 0,61; 95% CI = 0,44 až 0,84; p < 0,01).

Závěry:
Vysoké zastoupení nadváhy/obezity u adolescentů z rodin s nízkým SES a současně zjišťovaná nízká úroveň jejich PA představují znepokojivá fakta zdůrazňující nutnost tvorby a realizace intervenčních programu cílených na snížení výskytu nadváhy/obezity právě u této ekonomicky znevýhodněné části populace..

KLÍČOVÁ SLOVA:
trendy – nadváha/obezita – pohybová aktivita – „screen time“ – socioekonomický status

ÚVOD

Nadváha a obezita jako výsledek dlouhodobé převahy energetického příjmu nad energetickým výdejem (1) je v adolescenci úzce asociována s nízkou pohybovou aktivitou (dále PA), nadměrným sezením (2) a nevhodným stravováním (3), které jsou moderovány skrze socioekonomický status (dále SES) rodin adolescentů (4). V současnosti, v ekonomicky vyspělých zemích Evropy, v Kanadě a v USA je materiální bohatství rodin (indikátor SES), asociováno s nižším výskytem nadváhy/obezity adolescentů na rozdíl od ekonomicky méně vyspělých zemí Evropy (4, 5). Zároveň děti z rodin s nižšími ekonomickými příjmy (indikátor SES) vykazují nižší úroveň každodenní PA a tráví více času sledováním televize a používáním počítače (souhrnně označováno jako „screen time“ – dále ST) než děti z rodin s vyššími ekonomickými příjmy (6). Avšak na počátku třetího tisíciletí, v letech 2001/2002, nebyl vliv materiálního bohatství rodin českých adolescentů významný ve vztahu k plnění doporučení alespoň 60 minut PA střední až vysoké intenzity (dále MVPA – z anglického termínu „Moderate-to-Vigorous Physical Activity“), stejně jako u rodin adolescentů z evropských zemí s nižšími ekonomickými příjmy (Grónsko, Irsko, Malta, Ukrajina a Makedonie) (7). Adolescenti z evropských zemí s nižšími ekonomickými příjmy mají pravděpodobně tendenci opakovat vzorce chování (pokles každodenní PA s kontinuálním nárůstem ST), které byly předtím patrné u adolescentů z ekonomicky vyspělých zemí a které výrazně přispívají ke zvýšené prevalenci jejich nadváhy/obezity (4, 8). Z předcházejících trendových studií u českých adolescentů mezi lety 2002–2014 je patrný nárůst prevalence nadváhy/obezity u adolescentních dívek a chlapců, stejně jako pokles v plnění 60 minut MVPA denně nebo nárůst každodenního nadměrného ST (> 2 hodiny) (2). Avšak není doposud známo, jak trendy ve vývoji nadváhy/obezity, PA nebo nadměrného ST u českých adolescentů variují vzhledem k odlišnému SES svých rodin.

Hlavním cílem studie je proto popsat trendy ve výskytu nadváhy/obezity v dosažení doporučení k MVPA (alespoň 60 minut MVPA denně) a doporučení k vysoce intenzivní PA (dále VPA – z anglického termínu „Vigorous Physical Activity“ – alespoň 4krát 30 a více minut týdně) a v nadměrném ST (> 2 hodiny denně) u českých 11–15letých adolescentů mezi lety 2002–2014 ve vztahu k SES jejich rodin. Dílčím cílem studie je pak analyzovat koreláty nadváhy/obezity (pohlaví a věková kategorie adolescentů, denní MVPA a ST) vzhledem k SES rodin adolescentů.

METODIKA

Studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC studie)

HBSC studie je mezinárodní studie, kterou pod záštitou Světové zdravotnické organizace (dále WHO), provádí výzkumné týmy ze 45 zemí Evropy, Severní Ameriky a Asie (5). Jejím cílem je popsat životní styl dospívající mládeže a sledovat jejich zdraví a zdravotně orientované chování v kontextu rodiny, školního prostředí i volného času. Od roku 1985/1986 jsou výzkumy realizovány v pravidelných čtyřletých intervalech u reprezentativních souborů 11–15letých adolescentů. Nezbytnou podmínkou spolupráce zemí v rámci HBSC studie je dodržování mezinárodního výzkumného protokolu, jehož součástí je standardizovaný dotazník a metodologický postup při sběru a zpracování dat (5).

Výběr účastníků a sběr dat

Soubor dat pro trendovou analýzu zahrnuje národně reprezentativní randomizovaný vzorek 18250 adolescentů (2002: n = 4912 (52,3 % dívek), 2006: n = 4629 (49,6 % dívek), 2010: n = 4121 (51,3 % dívek), 2014: n = 4588 (52,4 % dívek)) s kompletními údaji o pohlaví, tělesné hmotnosti a výšce, kalendářním věku a proměnnými o PA, ST a SES (tab. 1). Vyškolení výzkumní pracovníci administrovali sběr dat na náhodně vybraných základních školách a víceletých gymnáziích po představení HBSC studie adolescentům a ujištění o dobrovolnosti jejich účasti na výzkumu a anonymitě zpracování získaných dat. Během 1 hodiny školního vyučování žáci anonymně, písemně zaznamenávali odpovědi na otázky z oblasti zdravotního chování pod dohledem vyškolených výzkumníků. Pro zajištění anonymity byli žáci instruováni, aby na konci výzkumu vyplněný dotazník vložili do obálky, zalepili ji a předali výzkumným pracovníkům. Míra odezvy škol a gymnázií na účast ve výzkumu se pohybovala od 75 % do 99 % a míra návratnosti dotazníků přesáhla v každé ze čtyř vln sběru dat více než 80 % (2, 3). Předložená studie byla schválená institucionální Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci dne 4. března 2016 pod jednacím číslem 9/2016.

Použité proměnné

Nadváha a obezita

S využitím údajů o tělesné hmotnosti a výšce adolescentů byl vypočten jejich body mass index (dále BMI) (kg/m2). Následná klasifikace úrovně tělesné hmotnosti byla provedena podle BMI percentilových grafů WHO, kde nadváhu reprezentuje interval 85–97 % a obezitu hodnoty vyšší než 97 % (9). Využívání adolescenty uváděných hodnot o tělesné hmotnosti a výšce ke stanovování úrovně tělesné hmotnosti podle BMI percentilových grafů WHO vykazuje odchylky od objektivního měření, ale je dostatečně validní pro rozdělení respondentů do kategorií normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity u rozsáhlých epidemiologických studií (9).

Pohybová aktivita a „screen time“

Otázky na MVPA, VPA a ST byly dle mezinárodního výzkumného protokolu zaměřeny na množství času z uplynulých 7 dní strávených při MVPA (jakékoliv pohybové činnosti, při níž dojde ke zrychlení srdeční frekvence a k zadýchání), při VPA – vysoce intenzivní PA (při níž se usilovně, prohloubeně dýchá a dochází ke zpocení) ve volném čase, a ST (sledování televize, videa, DVD přehrávače či používání stolního/přenosného počítače, tabletu, smartphone) (5, 10). Otázka na množství ST byla naformulována zvlášť pro pracovní a víkendové dny. V souladu s předcházejícími studiemi (2, 7) byly za účelem trendových analýz výstupní MVPA, VPA a ST proměnné kategorizovány následovně: dosažení alespoň 60 minut MVPA denně vs. méně často, dosažení alespoň 4krát 30 a více minut VPA týdně vs. méně než 2 hodiny VPA týdně, a překročení více než 2 hodin ST denně vs. 2 a méně hodin trávených při ST denně. Přestože se vlastní udávání doby trávené při MVPA, VPA nebo ST v některých případech odlišuje od objektivního měření času tráveného při těchto činnostech, ve výše uvedené kategorizaci výstupních proměnných se tyto odlišnosti významně neprojevují a vlastní uvádění doby trávené při MVPA, VPA a ST je dostatečně validní a reliabilní nástroj pro zkoumání trávení času adolescentů za účelem skupinových analýz (7, 10).

Socioekonomický status

Pro určování SES rodin adolescentů byla v rámci HBSC studie vyvinuta škála „Family Affluence Scale“ mapující jejich materiální bohatství (5, 11). Mezi lety 2002–2010 byla úroveň materiálního bohatství rodin stanovována ze čtyř položek z odpovědí ze standardizovaného HBSC dotazníku: a) počet vlastněných aut pro rodinné účely (žádné = 0, jedno = 1, dvě a více = 3), b) počet počítačů v domácnosti (žádný = 0, jeden = 1, dvě = 2, tři a více = 3), c) počet zahraničních rodinných dovolených v uplynulém roce (žádná = 0, jedna = 1, dvě = 2, tři a více = 3) a d) vlastní pokoj pro adolescenta (žádný = 0, jeden = 1). V roce 2014 byla SES škála aktualizována s ohledem na změny v sociálním prostředí (5, 12), a ke stávajícím položkám byly přidány dvě nové: e) vlastnictví myčky na nádobí (žádná = 0, jedna = 2) a f) počet koupelen v domácnosti (žádná = 0, jedna = 1, dvě = 2, tři a více = 3) (12). Za účelem trendových analýz byly kategorie SES rodin stanoveny ze souhrnného skóre odpovědí položek a) až d), resp. a) až f) mezi lety 2002–2010 (resp. pro rok 2014) následovně: nízký SES = 0–3 body (resp. 0–6 bodů), střední SES = 4–6 (resp. 7–9) bodů a vysoký SES = 7–9 (resp. 10–13) bodů. Škála rodinného bohatství poskytuje vhodné informace o majetkovém vybavení rodin s adolescenty s uspokojivou vnitřní konzistencí (Cronbachovo alfa = 0,58), test-retest reliabilitou (ICC > 0,75) a validitou (rs = 0,48–0,51; p < 0,001) (11).

Statistická analýza dat

Procentuální podíly analyzovaných proměnných uvedených samostatně pro jednotlivá pohlaví a roky sběru dat popisují zkoumaný vzorek. Prevalence nadváhy/obezity je charakterizována prostřednictvím relativních četností. Logistická regresní analýza (metoda Enter) byla použita pro odhalení změn v prevalenci nadváhy/obezity, v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně, v dosažení alespoň 4krát 30 a více minut VPA týdně, či v překročení více než 2 hodiny ST denně mezi lety 2002–2014 s referenční kategorií rokem 2002 (resp. 2006 v případě VPA). Míra vztahu korelátů nadváhy/obezity (pohlaví a kalendářní věk adolescentů, denní MVPA a ST a rok sběru dat) byla analyzována prostřednictvím vícenásobné logistické regresní analýzy (metoda Enter) zvlášť pro jednotlivé SES kategorie adolescentů. Výsledky regresních analýz jsou interpretovány pomocí poměru šancí (dále OR) a 95% konfidenčního intervalu (dále 95% CI). χ2-test byl použit pro srovnání významnosti rozdílů prevalence nadváhy/obezity, dosažení doporučení MVPA a VPA či nepřekročení 2 hodin ST denně mezi adolescenty z rodin s nízkým a vysokým SES. Statistické analýzy byly realizovány v prostředí software IBM v. 22 (IBM Corp. Released 2013. Armonk, NY, USA).

VÝSLEDKY

Trendy ve výskytu nadváhy/obezity, PA a ST u adolescentních dívek a chlapců celkově

Logistická regresní analýza celkově odhaluje signifikantní nárůst nadváhy/obezity u dívek (8,3 %2002 → 11,9 %2014; OR = 1,49; 95% CI = 1,24–1,78; p < 0,001) i chlapců (18,4 %2002 → 25,1 %2014; OR = 1,56; 95% CI = 1,38–1,79; p < 0,001) mezi lety 2002 a 2014, avšak s odlišným průběhem. Zatímco u dívek byl vrcholem výskytu nadváhy/obezity rok 2006, u chlapců rok 2010 (tab. 1).

Detailnější analýza trendu výskytu nadváhy/obezity u adolescentů (tab. 2) však odhalila rozdíly vzhledem k SES. Z celkových trendů je u adolescentních dívek i chlapců také zjevný významný (p < 0,001) pokles v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně (dívky: 23,1 %2002 → 18,9 %2014; OR = 0,79; 95% CI = 0,69–0,90; chlapci: 32,2 %2002 → 25,6 %2014; OR = 0,72; 95% CI = 0,64–0,82) či nárůst více než 2 hodin ST denně v pracovních i víkendových dnech mezi lety 2002–2014 (tab. 1). Avšak také trendy v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně se mezi lety 2002 a 2014 liší v závislosti na SES rodin adolescentů (tab. 2). Výrazné odlišnosti dle pohlaví zaznamenáváme v trendu dosažení alespoň 4 × 30 a více minut VPA týdně mezi lety 2006 a 2014. Zatímco chlapci mezi lety 2006 a 2014 stagnovali v dosahování VPA doporučení (45,8 %2006 – 43,6 %2014), u dívek byl zaznamenán signifikantní nárůst v plnění VPA kritéria (24,2 %2006 → 34,3 %2014; OR = 1,62; 95% CI = 1,42–1,84) (tab. 1).

Tab. 1. Základní popisné charakteristiky reprezentativního vzorku českých adolescentů
Základní popisné charakteristiky reprezentativního vzorku českých adolescentů
♂ – chlapci, ♀ – dívky, n – počet, §11 let (13 let a 15 let) zahrnuje adolescenty ve věkovém rozpětí 10,5–12,49 let (12,5–14,49 let a 14,5–16,49 let), °socioekonomický status (indikátor materiálního majetku rodiny), #nadváha/obezita reprezentuje 85–97%/> 97% interval v pohlavně a věkově diferencovaném percentilovém grafu BMI, MVPA – pohybová aktivita střední až vysoké intenzity, ‡VPA – vysoce intenzivní pohybová aktivita, *ST – množství času tráveného sledováním televize nebo používání počítače a jiného mobilního zobrazovacího zařízení

Trendy ve výskytu nadváhy/obezity adolescentních dívek a chlapců ve vztahu k SES

U dívek z rodin s vysokým SES došlo mezi lety 2002 a 2014 k signifikantnímu nárůstu v prevalenci nadváhy/obezity (4,2 %2002 → 9,1 %2014; OR = 2,30; 95% CI = 1,02–5,21; p < 0,05) na rozdíl od dívek z rodin s nízkým SES, u kterých nebyl nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 signifikantní (11,5 %2002 → 14,4 %2014; OR = 1,30; 95% CI = 0,99 až 1,70) (tab. 2). Avšak v roce 2002 i 2014 byla prevalence nadváhy/obezity u dívek z rodin s nízkým SES signifikantně vyšší než u dívek z rodin s vysokým SES (p < 0,01). Navíc, v roce 2006 nalézáme svorně u dívek z rodin s vysokým i nízkým SES nejvyšší zastoupení nadváhy/obezity ze všech sledovaných let, ale zatímco u dívek s vysokým SES dochází v dalších letech k pozvolnému poklesu v prevalenci nadváhy/obezity (13,2 %2006 → 9,1 %2014), u dívek s nízkým SES prevalence nadváhy/obezity stagnuje nad 14 % (tab. 2). Na rozdíl od dívek, nebyl u chlapců z rodin s vysokým SES mezi lety 2002–2014 zaznamenán signifikantní nárůst v prevalenci nadváhy/obezity (16,1 %2002 → 20,1 %2014; OR = 1,31; 95% CI = 0,86 až 1,99), zatímco u chlapců z rodin s nízkým SES zjišťujeme kontinuální, signifikantní nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 (19,7 %2002 → 29 %2014; OR = 1,67; 95% CI = 1,32–2,12; p < 0,001) (tab. 2).

Tab. 2. Trendy v prevalenci nadváhy/obezity, PA a ST ve vztahu k socioekonomickému statusu adolescentních rodin mezi lety 2002–2014
Trendy v prevalenci nadváhy/obezity, PA a ST ve vztahu k socioekonomickému statusu adolescentních rodin mezi lety 2002–2014
SES – socioekonomický status, MVPA – pohybová aktivita střední až vysoké intenzity, VPA – vysoce intenzivní pohybová aktivita, ST – „screen time“, p.p. – rozdíl v procentuálních bodech mezi lety 2002–2014 (§2006–2014 pro VPA), OR – poměr šancí, CI – 95% konfidenční interval, logistická regresní analýza metoda Enter (LR): 1OR poměr šancí dosažení nadváhy/obezity, 2OR poměr šancí dosažení alespoň 60 minut MVPA denně, 3OR poměr šancí dosažení alespoň 4x30 a více minut VPA týdně, 4,5OR poměr šancí nepřekročení 2 hodin ST denně v pracovních4 a víkendových dnech5, %a – zastoupení adolescentů: s nadváhou/obezitou (LR1), dosahujících MVPA (LR2) a VPA (LR3) doporučení, nepřekračujích 2 hodiny ST denně (LR4 a LR5); LR1–2,4–5 – referenční skupina adolescentů v roce 2002, LR3 – referenční skupina adolescentů v roce 2006; °rozdíly v prevalenci nadváhy/obezity, v zastoupení plnění MVPA, VPA a ST doporučení mezi skupinami adolescentů s vysokým a nízkým SES (chí–kvadrát test), §vzhledem k absenci VPA proměnných v roce 2002 je referenční kategorií rok 2006. Statistická významnost je vyznačená na hladinách: #/*p < 0,05; ##/**p < 0,01 a ###/***p < 0,001.

Ze všech let sběru dat nacházíme v roce 2014 nejvýraznější, signifikantní rozdíl v prevalenci nadváhy/obezity mezi skupinami chlapců s nízkým a vysokým SES (+3,6 %2002; +1,6 %2006; – 0,9 %2010; +8,9 %2014, p < 0,001). Obdobně jako u dívek také u chlapců z rodin s vysokým SES zjišťujeme pokles v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2006 a 2010 (tab. 2). Avšak v případě dívek i chlapců z rodin s vysokým SES je zaznamenaný pokles v prevalenci nadváhy/obezity nevýznamný a až další vlna sběru dat v roce 2018 odhalí následující směr ve vývoji prevalence nadváhy/obezity.

Trendy v dosažení PA doporučení ve vztahu k SES adolescentů

U dívek i chlapců z rodin s nízkým SES zaznamenáváme významný pokles v plnění doporučení alespoň 60 minut MVPA denně mezi lety 2002 a 2014 (dívky: 22,3 %2002 → 17,3 %2014; OR = 0,73; 95% CI = 0,57–0,92; p < 0,01; chlapci: 28,9 %2002 → 23,3 %2014; OR = 0,75; 95% CI = 0,59–0,95; p < 0,05) (tab. 2). U chlapců z rodin s vysokým SES není 1,3% pokles v dosažení alespoň 60 minut MVPA denně mezi lety 2002–2014 významný, a u dívek z rodin s vysokým SES zjišťujeme v uvedeném období setrvalý stav plnění alespoň 60 minut MVPA denně (tab. 2). V případě VPA zjišťujeme zcela odlišné trendové výsledky jako u MVPA, které nejsou ovlivněny SES rodin adolescentů. Bez ohledu na SES zjišťujeme u všech kategorií dívek významný nárůst v dosažení alespoň 4 × 30 a více minut VPA týdně mezi lety 2006 a 2014, zatímco u chlapců nejsou patrny trendové signifikantní rozdíly v realizaci VPA. Avšak podobně jako u MVPA také u VPA nacházíme signifikantně vyšší zastoupení v plnění MVPA i VPA doporučení u adolescentů z rodin s vysokým SES než adolescentů z rodin s nízkým SES (tab. 2).

Trendy v nenadměrném ST ve vztahu k SES adolescentů

Bez ohledu na SES kategorie zaznamenáváme v zastoupení respondentů trávících méně než 2 hodiny denně při ST u všech adolescentních dívek i chlapců více než 10% pokles ve školních dnech a více než 12% pokles ve víkendových dnech mezi lety 2002 a 2014 (tab. 2). Nejvýraznější trendový pokles v zastoupení respondentů trávících méně než 2 hodiny denně při ST (> 20 %) nacházíme u dívek s vysokým a nízkým SES ve víkendových dnech. Při srovnávání rozdílů v ST mezi adolescenty s nízkým a vysokým SES byly mezi lety 2002 a 2014 zjištěny odlišnosti v závislosti na pohlaví. Zatímco u chlapců se ve školních dnech postupně zmírňoval rozdíl v nenadměrném ST (nízký – vysoký SES: 8,8 %2002; 6,5 %2006; 3,7 %2010 a 3 %2014), u dívek ve víkendových dnech se tento rozdíl postupně zvyšoval (nízký SES – vysoký SES: 2,3 %2002; 2,4 %2006; 3,2 %2010 a 4,5 %2014) (tab. 2). V posledním roce sběru dat více než 90 % chlapců a více než 80 % dívek trávilo více než 2 hodiny ST ve víkendových dnech ve srovnání s rokem 2002, kdy 2 hodiny ST denně překročilo méně než 80 % chlapců a méně než 68 % dívek.

Koreláty nadváhy/obezity adolescentů ve vztahu k SES svých rodin

Věková kategorie adolescentů a ženské pohlaví jsou koreláty nadváhy/obezity, které nezávisí na SES rodin. Děvčata a starší adolescenti mají významně nižší šanci výskytu nadváhy/obezity než chlapci a 11letí adolescenti (tab. 3). Dosažení doporučení alespoň 60 minut MVPA denně, překročení více než 2 hodin ST v pracovních a víkendových dnech a rok sběru dat variují v regresních analýzách ve vztahu k šanci výskytu nadváhy/obezity u různých skupin adolescentů klasifikovaných podle SES rodiny. Zatímco u adolescentů z rodin s vysokým SES dosažení alespoň 60 minut MVPA denně nebo absence nadměrného ST (> 2 hodiny denně) v pracovních dnech významně snižuje šanci výskytu jejich nadváhy/obezity, tak u adolescentů z rodin s nízkým SES pouze nízká úroveň ST (> 2 hodiny denně) ve víkendových dnech signifikantně snižuje šanci výskytu nadváhy/obezity adolescentů (tab. 3).

Naopak, u adolescentů z rodin se středním SES se nadměrný ST (> 2 hodiny denně) v pracovních ani víkendových dnech významně nevztahuje k šanci výskytu jejich nadváhy/obezity. Přestože v roce 2014 měli adolescenti ze všech SES kategorií téměř stejnou 1,5krát vyšší šanci výskytu nadváhy/obezity ve srovnání s rokem 2002, průběh jejich velikostí se mezi lety 2002 a 2014 lišil s ohledem na SES kategorii. Zatímco u adolescentů z kategorie nízkého SES nebyl významný rozdíl v šanci výskytu nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2010, u adolescentů z kategorie vysokého SES se šance výskytu nadváhy/obezity postupně zvyšovala. Avšak mezi lety 2010-2014 došlo u adolescentů z kategorie nízkého SES k významnému zvýšení šance výskytu nadváhy/obezity, zatímco u adolescentů z rodin s vysokým SES se šance výskytu nadváhy/obezity naopak snížila (tab. 3).

Tab. 3. Koreláty nadváhy/obezity u reprezentativního vzorku českých adolescentů rozdělených podle socioekonomického statusu rodin
Koreláty nadváhy/obezity u reprezentativního vzorku českých adolescentů rozdělených podle socioekonomického statusu rodin
SES – socioekonomický status, MVPA – pohybová aktivita střední až vysoké intenzity, OR – poměr šancí (logistická regresní analýza metoda enter), 95% CI – 95% konfidenční interval, ref. – referenční kategorie proměnné, #nadváha/obezita reprezentuje interval 85–97 %/ > 97 % ve věkově diferencovaném percentilovém grafu body mass indexu. Statistická významnost poměru šancí je vyznačená na hladinách: *p < 0,05; **p < 0,01 a ***p < 0,001.

DISKUZE

S využitím národně reprezentativního randomizovaného vzorku 18 250 adolescentů, nashromážděného během 12 let jsme hodnotili trendy ve vývoji prevalence nadváhy/obezity a PA u 11–15letých adolescentů ve vztahu k SES jejich rodin, stejně jako koreláty jejich nadváhy/obezity. Prezentované výsledky poukazují vysokou variabilitu v trendech prevalence nadváhy/obezity a jejich korelátů s ohledem na kategorie SES adolescentních rodin.

Trendy v nadváze/obezitě adolescentů vzhledem ve vztahu k SES svých rodin

Na rozdíl od ekonomicky vyspělých zemí západní Evropy a Severní Ameriky (5, 13) jsme zjistili nárůst v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002–2014 u českých adolescentů z kategorie nízkého, ale i vysokého SES. V souladu se zahraničními studiemi potvrzujeme znepokojivý nález nejvyššího výskytu nadváhy/obezity u mladších, 11letých adolescentů ve srovnání se staršími adolescenty. Navíc, v zemích východní Evropy je opakovaně odhalován nejvyšší přírůstek obezity mezi lety 2002 a 2014 ze všech zemí pravidelně realizujících HBSC studii také proto, že v roce 2002 byla v zemích východní Evropy prevalence obezity relativně nízká (13). Nejvyšší prevalence nadváhy/obezity u českých dívek z rodin s nízkým SES a nejvyšší přírůstek v prevalenci nadváhy/obezity mezi lety 2002 a 2014 u českých chlapců z rodin s nízkým SES může souviset také s jejich nezdravými stravovacími návyky (3) a nerovnoměrným socioekonomickým růstem v jednotlivých kategoriích rodin klasifikovaných podle materiálního majetku rodin v zemích Visegrádské čtyřky (14).

Trendy v PA a ST adolescentů vzhledem k SES svých rodin

Zcela odlišné trendy v MVPA a VPA byly zjištěny u 11–15letých adolescentů ve vztahu k jejich pohlaví a SES. Zatímco v trendech v MVPA mezi lety 2002 a 2014 nejsou patrné výrazné rozdíly mezi děvčaty a chlapci, ve VPA mezi lety 2006 a 2014 ano. Avšak trendy v MVPA se liší s ohledem na SES rodin, zatímco trendy ve VPA se nezdají být kategoriemi SES adolescentních rodin výrazně ovlivněny. Obdobně jako u většiny zemí realizujících HBSC studii (5, 13) zjišťujeme také u českých adolescentů pokles jejich MVPA a nárůst ve VPA u dívek (stagnace u chlapců) s jejich zvyšujícím se věkem. Souběžný pokles v MVPA a nárůst VPA u dívek může souviset s narůstající účastí v organizovaném sportu, neboť organizovaných sport nabízí vyšší možnosti k VPA než jiné způsoby strávení volného času adolescentů. Vzhledem k SES rodin adolescentů zjišťujeme v posledním roce sběru dat 2014 výrazně vyšší podíl dosažení MVPA a VPA doporučení a nižší zastoupení nadváhy/obezity u adolescentů z kategorie vysokého SES než u kategorie nízkého SES. Zatímco v letech 2001/2002 nebyly rozdíly v dosažení MVPA doporučení vzhledem ke kategoriím SES patrné (7), v roce 2014 ano.

V souladu se studiemi o zahraničních adolescentech také u českých adolescentních dívek i chlapců ve všech SES kategorií zjišťujeme vyšší zastoupení nadměrného ST ve víkendových dnech než ve dnech pracovních a celkově vyšší nadměrný ST u chlapců než u děvčat (5, 13). Podobně jako u adolescentů z Kanady, Islandu, Skotska, Finska, Německa, Itálie, Slovinska a Malty zjišťujeme také u českých adolescentních dívek ve všech věkových kategoriích nižší zastoupení nenadměrného ST než u chlapců (2, 5). Toto zjištění pravděpodobně odráží přirozenou vyšší potřebu komunikace tváří v tvář a sociální interakci u dívek a vyšší preference pro hraní PC her u chlapců. Na rozdíl od zahraničních adolescentů (5), čeští adolescenti z kategorie nízkého SES vykazovali mírně nižší výskyt nadměrného ST než adolescenti z kategorie vysokého SES ve všedních dnech i víkendech ve všech letech sběru dat mezi lety 2002–2014.

Koreláty nadváhy/obezity adolescentů ve vztahu k SES svých rodin

Předcházející trendová studie odhalila, že dosažení alespoň 60 minut MVPA denně a nenadměrný ST ve školních dnech snižuje šanci výskytu nadváhy/obezity u adolescentů obecně (2). Avšak nebylo analyzováno, jak koreláty nadváhy/obezity variují u adolescentů z odlišných kategorií SES. Protože je nadváha a obezita výsledkem dlouhodobé převahy energetického příjmu nad energetickým výdejem (1), zdá se logické, že rizikové chování spojené se sledováním televize (nadměrný čas sledování televize, přítomnost televize v pokoji dítěte a sledování televize při jídle) a nízká PA jsou přímo asociovány s dětskou nadváhou a obezitou (2, 3, 6). Avšak v naší studii dostatečná PA (alespoň 60 minut MVPA denně) a nenadměrný ST významně snižují šanci výskytu nadváhy/obezity pouze u adolescentů z rodin s vysokým SES. Dostatečná PA redukuje šanci výskytu nadváhy/obezity adolescentů se středním SES bez ohledu na zastoupení nadměrného ST, ale ne u adolescentů z rodin s nízkým SES. Možné vysvětlení může spočívat ve VPA. Ve všech letech sběru dat mezi lety 2006 a 2014 čeští adolescenti z rodin s vysokým SES opakovaně výrazně převýšili své vrstevníky z rodin s nízkým SES v plnění týdenního doporučení VPA.

Kromě PA a ST se ukazuje, že i další faktory nezdravého životního stylu adolescentů (kouření tabáku, marihuany, konzumace alkoholu, nadměrná konzumace cukry slazených nápojů) jsou přímo asociovány s výskytem jejich nadváhy/obezity u adolescentů (13). Ve světle tohoto zjištění je však nutné dodat, že u adolescentů z České republiky, jakožto ekonomicky nejvyspělejší země se zemí Visegrádské čtyřky, bylo navíc také odhaleno vyšší zastoupení rizikového chování (kouření tabáku, marihuany a konzumace alkoholu) než v ostatních zemích Visegrádské čtyřky (13).

Síla a limity studie

Síla studie

Zjištění plynoucí z předložené trendové studie je nutno zvažovat s ohledem na použitou metodiku. Realizace opakovaného celorepublikového dotazníkového sběru dat u reprezentativního vzorku mládeže a jejich zpracování podle standardizovaného postupu stejnou skupinou výzkumníků ve všech letech zkoumání vytváří silné předpoklady pro provádění komparačních trendových studií napříč rodinami s různým socioekonomickým statusem.

Limity studie

Přestože se úroveň BMI obecně považuje za validní indikátor pro stanovování nadváhy/obezity, je zdokumentováno, že adolescenti s nadváhou/obezitou mají tendenci svou úroveň tělesné hmotnosti vnímat jako normální a může tak docházet ke zkreslování skutečné prevalence nadváhy/obezity ve zkoumaném vzorku. Sociální žádostivost může potenciálně ovlivnit údaje o vlastní tělesné hmotnosti a výšce, stejně jako data o vlastní PA a ST, avšak není zcela známá míra a směr případného zkreslování či jeho variace mezi lety 2002–2014. Anonymita odpovědí a nepřítomnost vyučujícího při sběru dat může napomáhat minimalizovat potenciální účinek sociální žádostivosti v odpovědích respondentů. Přestože je SES škála ověřená jako vhodný nástroj pro klasifikování rodin podle jejich materiálního majetku (11, 12) nedokáže rozlišit, zda uvedený majek není splácen např. hypotékou. Reálně pak i rodiny spadající podle SES škály do kategorie vysokého SES mohou být finančně omezené ve výdajích souvisejících například s aktivním trávením volného času adolescentů po zaplacení finančních závazků plynoucích z hypotéky.

Budoucí studie

Pohybově vstřícné prostředí okolí místa bydliště (chůzí dostupné služby a bezpečný přístup k volným prostranstvím – parkům, stezkám, zeleným plochám) a školní aktivity (sportovní kroužky, tělesná výchova a pohybově aktivní přestávky) jsou pozitivními koreláty PA školáků a potenciálními faktory přispívajícími k nižšímu výskytu nadváhy/obezity (15). Proto by následující trendová studie měla objasnit roli školního prostředí a prostředí okolí místa bydliště ve změnách prevalence nadváhy/obezity, PA a nadměrného sezení českých adolescentů mezi lety 2002 a 2014. V další studii by bylo potřeba detailněji identifikovat rozdíly mezi adolescenty z různých SES kategorií v oblastech rizikového chování (kouření, zkušenosti s alkoholem a jinými návykovými látkami), rodinného soužití (úroveň komunikace s rodiči, uplatňování rodičovských pravidel k trávení volného času a stravování) a účasti v organizovaných formách PA.

ZÁVĚRY

Socioekonomický status rodin výrazně diferencuje prevalenci nadváhy/obezity u českých adolescentů. V roce 2014 byla prevalence nadváhy/obezity nejvyšší u 11–15letých adolescentů (dívky: 14,4 %, chlapci: 29 %) z rodin s nízkým socioekonomickým statusem a nejnižší u adolescentů s vysokým socioekonomickým statusem (dívky: 9,1 %, chlapci: 20,1 %). Vysoké zastoupení nadváhy/obezity u adolescentů z rodin s nízkým socioekonomickým statusem a současně zjišťovaná nízká úroveň PA poskytují znepokojivá fakta zdůrazňující zvýšené úsilí při tvorbě a realizaci intervenčních programu cílených na snížení výskytu nadváhy/obezity právě u této ekonomicky znevýhodněné části populace. Zajištění vyšší účasti v organizovaném sportu u adolescentů z rodin s nízkým socioekonomickým statusem může přispět k omezení času stráveného u televize, počítače či tabletu a v dlouhodobém časovém horizontu i ke zmírnění výskytu nadváhy/obezity.

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem: 17-12579S.

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 4. března 2016 s registračním číslem: 9/2016.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

doc. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

Institut aktivního životního stylu

tř. Míru 117,

771 11 Olomouc

e-mail: erik.sigmund@upol.cz


Zdroje

1. Katzmarzyk PT, Barreira TV, Broyles ST, et al. The international study of childhood obesity, lifestyle and the environment (ISCOLE): design and methods. BMC Public Health 2013; 13(900): 1-13. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1186/1471-2458-13-900 [cit. 27-05-2017].

2. Sigmund E, Sigmundová D, Badura P, et al. Temporal trends in overweight and obesity, physical activity and screen time among Czech adolescents from 2002 to 2014: A national health behaviour in school-aged children study. Int J Environ Res Public Health 2015; 12(9): 11848-11868. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.3390/ijerph120911848 [cit. 27-05-2017].

3. Voráčová J, Sigmund E, Sigmundová D, et al. Family affluence and the eating habits of 11- to 15-year-old Czech adolescents: HBSC 2002 ad 2014. Int J Environ Res Public Health 2016; 13(10): 1–11. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.3390/ijerph13101034 [cit. 27-05-2017].

4. Wang Y, Lim H. The global childhood obesity epidemic and the association between socio-economic status and childhood obesity. Int Rev Psychiatry 2012; 24(3): 176–188. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.3109/09540261.2012.688195 [cit. 27-05-2017].

5. Inchley J, Currie D, Young T, et al. Growing up unequal: gender and socioeconomic differences in young people’s health and well-being. Health Policy for children and adolescents, No. 7. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe 2016 [online]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/_data/assets/pdf_file/0003/303438/HSBC-No.7-Growing-up-unequal-Full-Report.pdf [cit. 27-05-2017].

6. Drenowatz C, Eisenmann JC, Pfeiffer KA, et al. Influence of socio-economic status on habitual physical activity and sedentary behavior in 8- to 11-year old children. BMC Public Health 2010; 10(214): 1-11. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1186/1471-2458-10-214 [cit. 27-05-2017].

7. Borraccino A, Lemma P, Iannotti RJ, et al. Socioeconomic effects on meeting physical activity guidelines: Comparisons among 32 countries. Med Sci Sports Exerc 2009; 41(4): 749–756. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1249/MSS.0b013e3181917722 [cit. 27-05-2017].

8. Knai C, Suhrcke M, Lobstein T. Obesity in eastern Europe: An overview of its health and economic implications. Econ Hum Biol 2007; 5(3): 392–408. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/j.ehb.2007.08.002 [cit. 27-05-2017].

9. World Health Organization. Growth reference data for 5-19-years. WHO Reference 2007 [online]. Dostupné z: http://www.who.int/growthref/en/ [cit. 27-05-2017].

10. Liu Y, Wang M, Tynjälä J, et al. Test-retest reliability of selected items of Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) survey questionnaire in Beijing, China. BMC Med Res Methodol 2010; 10(73): 1–9. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1186/1471-2288-10-73 [cit. 27-05-2017].

11. Liu Y, Wang M, Villberg J, et al. Reliability and validity of family affluence scale (FASII) among adolescents in Beijing, China. Child Ind Res 2012; 5(2): 235–251. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1007/s12187-011-9131-5 [cit. 27-05-2017].

12. Hartley JEK, Levin K, Currie C. A new version of the HBSC family affluence scale - FAS III: Scottish qualitative findings from the International FAS development study. Child Indic Res 2016; 9(1): 233–245. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1007/s12187-015-9325-3 [cit. 27-05-2017].

13. Inchley J, Currie D, Jewell J, et al. Adolescent obesity and related behaviours: Trend and inequalities in the WHO European Region, 2002–2014. WHO Regional Office for Europe 2017 [online]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/en/health-topics/disease-prevention/nutrition/publications/2017/adolescent-obesity-and-related-behaviours-trends-and-inequalities-in-the-who-european-region,-20022014 [cit. 27-05-2017].

14. Mazur J, Kowalewska A, Baska T, et al. Patterns of physical activity and multiple risk behaviour in adolescents from Visegrad countries. Zdrowie Publiczna Zarządzanie 2014; 12(1): 56–67.

15. Sallis JF, Bull F, Guthold R. Progress in physical activity over the Olympic quadrennium. Lancet 2016; 388(10051): 1325–1336. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1016/S0140-6736(16)30581-5 [cit. 27-05-2017].

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se