Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2016

A total of 1,297 cases of occupation-related diseases in 1,051 workers were reported in the Czech Republic in 2016. Of these, 1,242 were occupational diseases and 55 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 28.6 cases per 100,000 health insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (386 cases, i.e. 29.8%). Most of the recognized cases occurred in the “health and social care” economic sector (195 cases, i.e. 15.0%). Carpal tunnel syndrome (409 cases, i.e. 32.9%) and contact allergic dermatitis (159 cases, i.e. 12.8%) were the most frequently reported occupational diseases. Among the cases reported as endangerment by an occupational disease, the carpal tunnel syndrome predominated (43 cases, i.e. 78.2%).

Keywords:
occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – trends in occupational disease


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  M. Voříšková 1;  D. Havlová 1
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha Přednosta: prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2017; 97(4): 156-162
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2016 bylo v České republice u 1051 pracovníků hlášeno celkem 1297 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1242 nemocí z povolání a 55 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 28,6 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (386, tj. 29,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (195, tj. 15,0 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (409, tj. 32,9 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (159, tj. 12,8 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2016 také dominoval syndrom karpálního tunelu (43, tj. 78,2 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2016. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice byla do Národního zdravotního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2016 bylo u 1051 pracovníků (543 mužů a 508 žen) diagnostikováno celkem 1297 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1242 nemocí z povolání a 55 ohrožení nemocí z povolání. U 203 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U jednoho pracovníka až osm onemocnění (šlo o artrózu osmi drobných kloubů na pravé ruce). U 178 osob byly uznány dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce (109 pacientů) vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Incidence profesionálních onemocnění byla 28,6 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2016 (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2007–2016
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2007–2016
*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2016

Ve srovnání s rokem 2015 (3) vzrostl v roce 2016 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 205, tj. o 18,8 % případů. Nárůst o 1 až 114 případů se týkal všech kapitol seznamu nemocí z povolání (2), s výjimkou kapitoly III (Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice), kde došlo k poklesu o 29 případů.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 386, tj. 29,8 % všech případů. U čtyř pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 19 případů onemocnění vzniklo při práci v zahraničí.

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016; rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016; rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
I – nemoci způsobené chemickými látkami II – nemoci způsobené fyzikálními faktory III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice IV – nemoci kožní V – nemoci přenosné a parazitární VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Při rozdělení profesionálních onemocnění v roce 2016 podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 732, tj. 56,4 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) – celkem 177 případů. Na druhém místě se umístila sekce Q (Zdravotní a sociální péče) se 195 případy a třetí místo patřilo sekci B (Těžba a dobývání), kde vzniklo 162 případů profesionálních onemocnění.

U pracovníků při „výrobě motorových vozidel“ převažovala onemocnění z přetěžování končetin (139 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a profesionální asthma bronchiale (pět případů, z toho 2krát onemocnění vzniklo v důsledku působení izokyanátů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (160 případů, z toho scabies 128krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 22krát, nemoci z přetěžování končetin 11krát (z toho tendinitida svalů předloktí 4krát, artrózy prstů ruky 4krát, syndrom karpálního tunelu 3krát), syndrom karpálního tunelu z vibrací a asthma bronchiale po jednom případu.

Při „těžbě a dobývání“ dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (83 případů), nemoci z vibrací (57 případů), nemoci z přetěžování končetin (11 případů) a nemoci z ionizujícího záření (9 případů).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 582, tj. 44,9 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (Řemeslníci a opraváři) s 354, tj. 27,3 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2016 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 452 případů, z toho 300 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 152 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (159 případů), svrab (128 případů), pneumokonióza uhlokopů (80 případů) a epikondylitida kosti pažní (56 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2016 chemické látky způsobily dvě akutní intoxikace (jednu z fosgenu a jednu z anilinu), dvě chronické intoxikace (jednu z olova a dysfonii hlasivek z dráždivých látek) a dvě nádorová onemocnění (nádor hypofaryngu u svářeče z chromu a nádor hrtanu u galvanizéra z chromu, niklu a sazí).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2016 celkem 665 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2016
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2016
m – měsíce, d – dny

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem sedm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1990. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 54 let, nejdelší 61 let, medián byl 58 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u 14 osob, které pracovaly v různých odvětvích ekonomické činnosti, nejčastěji u svářečů (pět případů).

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2016 celkem 199 onemocnění. Onemocněli zejména zámečníci, včetně důlních (36krát), horníci-raziči (21krát), brusiči kovů-svářeči (23krát), kováři (15krát). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II.6) byl diagnostikován u devíti osob celkem 10krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II.7) vzniklo u 113 osob celkem 158krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 142krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 16krát. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II.8) byly hlášeny u 19 osob celkem 31krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 16krát, artróza drobných kloubů rukou 9krát, rhizartróza 2krát, artróza zápěstí jednou a aseptická nekróza os lunatum 3krát.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.10) bylo v roce 2016 hlášeno celkem 445 případů, což bylo o 71 případů více než v předchozím roce. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (172 případů), v dalších profesích onemocněl jeden až čtrnáct pracovníků.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.9) bylo v roce 2016 diagnostikováno u 109 osob celkem 166 případů.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 56krát, ve 39 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 17 případech o epikondylitidu ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 49krát, z toho rhizartróza 22krát, artróza drobných kloubů rukou 10krát, artróza akromioklavikulárního kloubu 6krát, artróza loktů 5krát, artróza zápěstí 3krát, omartróza 2krát a gonartróza jednou.

Skákavý prst byl diagnostikován 28krát, tendosynovitida flexorů nebo extenzorů prstů a předloktí 16krát, Morbus de Quervain 7krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 6krát, sub-akromiální bursitida 3krát, léze menisku jednou.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2016 u 215 osob celkem 279 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 267krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 12krát.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2016 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 184 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2016
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2016
m – měsíce, d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2016 diagnostikovány u 94 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (67 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (82 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (6 případů). V dalších třech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až tři pracovníci.

V roce 2016 bylo hlášeno u 15 osob celkem 17 onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III.2). Azbestóza vznikla 3krát u pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1960–1998. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla 3krát u pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1967–2007. Mezoteliom pohrudnice vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1955–2016 celkem 11krát (doba latence byla 8–52 let, medián byl 39 let).

Pneumokonióza ze svařování (položka III.4) vznikla u pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům celkem 5 let.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2016 hlášena u dvou osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1956–1993 (doba latence byla 35 a 59 let).

Rakovina plic z koksárenských plynů (položka III.7) vznikla u dělníka po 36 letech práce v riziku (doba latence byla 37 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u tří pracovníků, alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 2krát.

Profesionální asthma bronchiale a/nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III.10) vzniklo v roce 2016 u 56 osob celkem 62krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III.10.1) vzniklo 48krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III.10.2) bylo diagnostikováno celkem 14krát (alergická rýma 13krát, chronická laryngitida jednou). Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30 – 14 případů), při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10 – 12 případů) a při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 – 5 případů). Největší zastoupení měli montážní dělníci (18krát) a pekaři (13krát). V 53,2 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až šest nox. Nejčastějším vyvolavatelem byla mouka (24 případů), izokyanáty a lepidla (12 a 6 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2016 diagnostikována u dvou pracovníků, kteří byli exponování oxidu křemičitému v letech 1964-1989. Doba latence byla 17 a 25 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 181 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 159krát, iritační dermatitida 19krát, kopřivka 2krát a akné vyvolané olejovitými látkami jednou. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě motorových vozidel (30 případů) a ve zdravotnictví (22 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 5). Latex v roce 2016 způsobil onemocnění u dvou pracovníků, izokyanáty u jednoho.

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2016; rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2016; rozdělení podle vyvolávajících nox
Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2016 bylo hlášeno celkem 205 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 88 případů více než v předchozím roce. Nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno 162 případů. V 99,4% případů onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2016
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2016

Svrab byl zjištěn celkem 128krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v Domovech důchodců (27 případů), v Integrovaném centru pro zdravotně postižené (18 případů), v Domovech pro seniory (14 případů) a v Léčebnách pro dlouhodobé nemocné (10 případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry (40 případů), dále sanitáři-ošetřovatelé (30 případů), pečovatelky a pracovnice v sociálních službách (po 23 případech), zdravotnický asistenti (7 případů), lékaři (2 případy), po jenom případě uklízečka, fyzioterapeutka a závozník.

Chřipkou typu A H1N1 onemocnělo v roce 2016 celkem jedenáct zdravotníků (devět zdravotních sester, jeden lékař a jedna ošetřovatelka).

Ze čtyř případů virových hepatitid hlášených v roce 2016 byla akutní hepatitida zastoupena třikrát (po jednom případě hepatitida A, hepatitida B a hepatitida E) a chronická hepatitida B jednou. Zdravotní sestra, s chronickou formou hepatitidy, byla kompletně očkována proti viru hepatitidy B v roce 1988. Akutní formou onemocněla zdravotní sestra, pracovník sociálních služeb a asistentka pedagoga v Dětském domovu.

Antropozoonóz (položka V.2) bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 24 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a tularemie.

V rámci položky V.3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2016 hlášeno celkem 19 onemocnění. Onemocnělo 12 vojáků z povolání, jeden poradce, manažér, obchodní referent, stavební dozor, programátor, strojní zámečník a montér.

Malárie byla diagnostikována 8krát (v Kongu 3krát, v Mali, v Ghaně, ve Středoafrické republice, v Gabonu a na Pobřeží slonoviny po jednom případě). Giardióza vznikla 3krát v Afghánistánu, leishmanióza 2krát – jednou v Egyptě a jednou v Iráku. Salmonelózou onemocněl jeden pracovník v Indii, enteritidou způsobenou Aeromonas sobria onemocněl pracovník v Afghánistánu a enteritidou způsobenou Plesiomonas shigellosis onemocněl pracovník v Mali. Virová horečka Chikungunya vznikla v Indii a horečka dengue v Mali. V této zemi onemocněl také jeden pracovník Q horečkou.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2016 byla diagnostikována těžká dysfonie u osobního bankéře po 23 letech práce s nadměrnou hlasovou zátěží.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2016 bylo diagnostikováno celkem 55 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2016
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2016
m – měsíce

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Ústeckého (18, tj. 33,0 % všech případů). V dalších devíti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno ve dvou až v jedenácti případech.

Postiženi byli pracovníci ve 21 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až devět případů.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II.10 a II.7 – celkem 33 a 11 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 43 případech, postižení ulnárního lokte v oblasti lokte jednou.

ZÁVĚR

V roce 2016 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 18,8 % případů. Nejvýraznější nárůst (o 88, tj. o 75,2 % případů) byl patrný u nemocí přenosných a parazitárních. Nárůst o 71 případů byl zejména u svrabu. Nižší nárůst byl zaznamenán u kontaktní alergické dermatitidy a u nemocí periferních nervů z přetěžování končetin a z vibrací. Naopak mírný pokles hlášených případů byl zaznamenán u pneumokonióz uhlokopů a iritačních dermatitid.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012, Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1,

120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-české-republice [cit. 08-04-2017]

2. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb.

3. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2015. Prakt. Lék. 2016; 96(4): 193–199.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se