Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2016

Souhrn

V roce 2016 bylo v České republice u 1051 pracovníků hlášeno celkem 1297 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1242 nemocí z povolání a 55 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 28,6 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (386, tj. 29,8 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ (195, tj. 15,0 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (409, tj. 32,9 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (159, tj. 12,8 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2016 také dominoval syndrom karpálního tunelu (43, tj. 78,2 % případů).

Klíčová slova:
nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2016. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání, uznaných v České republice byla do Národního zdravotního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2016 bylo u 1051 pracovníků (543 mužů a 508 žen) diagnostikováno celkem 1297 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1242 nemocí z povolání a 55 ohrožení nemocí z povolání. U 203 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění. U jednoho pracovníka až osm onemocnění (šlo o artrózu osmi drobných kloubů na pravé ruce). U 178 osob byly uznány dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce (109 pacientů) vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji. Incidence profesionálních onemocnění byla 28,6 případů na 100 tisíc zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2016 (tab. 1).

Ve srovnání s rokem 2015 (3) vzrostl v roce 2016 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 205, tj. o 18,8 % případů. Nárůst o 1 až 114 případů se týkal všech kapitol seznamu nemocí z povolání (2), s výjimkou kapitoly III (Nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice), kde došlo k poklesu o 29 případů.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 386, tj. 29,8 % všech případů. U čtyř pracovníků vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na různých místech České republiky a 19 případů onemocnění vzniklo při práci v zahraničí.

Při rozdělení profesionálních onemocnění v roce 2016 podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (Zpracovatelský průmysl) – celkem 732, tj. 56,4 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (Výroba motorových vozidel) – celkem 177 případů. Na druhém místě se umístila sekce Q (Zdravotní a sociální péče) se 195 případy a třetí místo patřilo sekci B (Těžba a dobývání), kde vzniklo 162 případů profesionálních onemocnění.

U pracovníků při „výrobě motorových vozidel“ převažovala onemocnění z přetěžování končetin (139 případů), profesionální dermatózy (30 případů) a profesionální asthma bronchiale (pět případů, z toho 2krát onemocnění vzniklo v důsledku působení izokyanátů).

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (160 případů, z toho scabies 128krát). Jiná profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 22krát, nemoci z přetěžování končetin 11krát (z toho tendinitida svalů předloktí 4krát, artrózy prstů ruky 4krát, syndrom karpálního tunelu 3krát), syndrom karpálního tunelu z vibrací a asthma bronchiale po jednom případu.

Při „těžbě a dobývání“ dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (83 případů), nemoci z vibrací (57 případů), nemoci z přetěžování končetin (11 případů) a nemoci z ionizujícího záření (9 případů).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (Obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 582, tj. 44,9 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (Řemeslníci a opraváři) s 354, tj. 27,3 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2016 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 452 případů, z toho 300 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 152 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (159 případů), svrab (128 případů), pneumokonióza uhlokopů (80 případů) a epikondylitida kosti pažní (56 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCI Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

V roce 2016 chemické látky způsobily dvě akutní intoxikace (jednu z fosgenu a jednu z anilinu), dvě chronické intoxikace (jednu z olova a dysfonii hlasivek z dráždivých látek) a dvě nádorová onemocnění (nádor hypofaryngu u svářeče z chromu a nádor hrtanu u galvanizéra z chromu, niklu a sazí).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2016 celkem 665 nemocí z povolání. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Pod položkou II.1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, bylo hlášeno celkem sedm případů bazaliomu kůže. Onemocnění vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1990. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 54 let, nejdelší 61 let, medián byl 58 let.

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II.4) byla zjištěna u 14 osob, které pracovaly v různých odvětvích ekonomické činnosti, nejčastěji u svářečů (pět případů).

Práce s vibrujícími nástroji způsobila v roce 2016 celkem 199 onemocnění. Onemocněli zejména zámečníci, včetně důlních (36krát), horníci-raziči (21krát), brusiči kovů-svářeči (23krát), kováři (15krát). V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II.6) byl diagnostikován u devíti osob celkem 10krát. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II.7) vzniklo u 113 osob celkem 158krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 142krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 16krát. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II.8) byly hlášeny u 19 osob celkem 31krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 16krát, artróza drobných kloubů rukou 9krát, rhizartróza 2krát, artróza zápěstí jednou a aseptická nekróza os lunatum 3krát.

Nemocí z přetěžování končetin (položky II.9 až II.10) bylo v roce 2016 hlášeno celkem 445 případů, což bylo o 71 případů více než v předchozím roce. Nejčastěji byli postiženi montážní dělníci (172 případů), v dalších profesích onemocněl jeden až čtrnáct pracovníků.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.9) bylo v roce 2016 diagnostikováno u 109 osob celkem 166 případů.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 56krát, ve 39 případech šlo o epikondylitidu radiální a v 17 případech o epikondylitidu ulnární.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 49krát, z toho rhizartróza 22krát, artróza drobných kloubů rukou 10krát, artróza akromioklavikulárního kloubu 6krát, artróza loktů 5krát, artróza zápěstí 3krát, omartróza 2krát a gonartróza jednou.

Skákavý prst byl diagnostikován 28krát, tendosynovitida flexorů nebo extenzorů prstů a předloktí 16krát, Morbus de Quervain 7krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 6krát, sub-akromiální bursitida 3krát, léze menisku jednou.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II.10) bylo zjištěno v roce 2016 u 215 osob celkem 279 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 267krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 12krát.

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2016 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 184 nemocí z povolání. Přehled hlášených onemocnění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.1) byly v roce 2016 diagnostikovány u 94 pracovníků. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů s typickými RTG znaky prašných změn (67 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (82 případů) a pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (6 případů). V dalších třech odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až tři pracovníci.

V roce 2016 bylo hlášeno u 15 osob celkem 17 onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III.2). Azbestóza vznikla 3krát u pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1960–1998. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla 3krát u pracovníků, kteří byli vystaveni azbestu v letech 1967–2007. Mezoteliom pohrudnice vznikl u pracovníků exponovaných azbestu v letech 1955–2016 celkem 11krát (doba latence byla 8–52 let, medián byl 39 let).

Pneumokonióza ze svařování (položka III.4) vznikla u pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům celkem 5 let.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III.6) byla v roce 2016 hlášena u dvou osob. Uvedení pracovníci byli exponováni ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1956–1993 (doba latence byla 35 a 59 let).

Rakovina plic z koksárenských plynů (položka III.7) vznikla u dělníka po 36 letech práce v riziku (doba latence byla 37 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III.9) typu izokyanátové plíce byla diagnostikována u tří pracovníků, alveolitida typu farmářské plíce byla zjištěna 2krát.

Profesionální asthma bronchiale a/nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III.10) vzniklo v roce 2016 u 56 osob celkem 62krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III.10.1) vzniklo 48krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III.10.2) bylo diagnostikováno celkem 14krát (alergická rýma 13krát, chronická laryngitida jednou). Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30 – 14 případů), při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10 – 12 případů) a při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 – 5 případů). Největší zastoupení měli montážní dělníci (18krát) a pekaři (13krát). V 53,2 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až šest nox. Nejčastějším vyvolavatelem byla mouka (24 případů), izokyanáty a lepidla (12 a 6 případů). Ostatní noxy byly zastoupeny méně často nebo pouze ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III.12) byla v roce 2016 diagnostikována u dvou pracovníků, kteří byli exponování oxidu křemičitému v letech 1964-1989. Doba latence byla 17 a 25 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 181 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 159krát, iritační dermatitida 19krát, kopřivka 2krát a akné vyvolané olejovitými látkami jednou. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě motorových vozidel (30 případů) a ve zdravotnictví (22 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty (tab. 5). Latex v roce 2016 způsobil onemocnění u dvou pracovníků, izokyanáty u jednoho.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2016 bylo hlášeno celkem 205 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 88 případů více než v předchozím roce. Nemocí s interhumánním přenosem (položka V.1) bylo diagnostikováno 162 případů. V 99,4% případů onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči.

Svrab byl zjištěn celkem 128krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v Domovech důchodců (27 případů), v Integrovaném centru pro zdravotně postižené (18 případů), v Domovech pro seniory (14 případů) a v Léčebnách pro dlouhodobé nemocné (10 případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry (40 případů), dále sanitáři-ošetřovatelé (30 případů), pečovatelky a pracovnice v sociálních službách (po 23 případech), zdravotnický asistenti (7 případů), lékaři (2 případy), po jenom případě uklízečka, fyzioterapeutka a závozník.

Chřipkou typu A H1N1 onemocnělo v roce 2016 celkem jedenáct zdravotníků (devět zdravotních sester, jeden lékař a jedna ošetřovatelka).

Ze čtyř případů virových hepatitid hlášených v roce 2016 byla akutní hepatitida zastoupena třikrát (po jednom případě hepatitida A, hepatitida B a hepatitida E) a chronická hepatitida B jednou. Zdravotní sestra, s chronickou formou hepatitidy, byla kompletně očkována proti viru hepatitidy B v roce 1988. Akutní formou onemocněla zdravotní sestra, pracovník sociálních služeb a asistentka pedagoga v Dětském domovu.

Antropozoonóz (položka V.2) bylo v roce 2016 diagnostikováno celkem 24 případů. První dvě místa obsadily Lymeská nemoc a tularemie.

V rámci položky V.3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí, bylo v roce 2016 hlášeno celkem 19 onemocnění. Onemocnělo 12 vojáků z povolání, jeden poradce, manažér, obchodní referent, stavební dozor, programátor, strojní zámečník a montér.

Malárie byla diagnostikována 8krát (v Kongu 3krát, v Mali, v Ghaně, ve Středoafrické republice, v Gabonu a na Pobřeží slonoviny po jednom případě). Giardióza vznikla 3krát v Afghánistánu, leishmanióza 2krát – jednou v Egyptě a jednou v Iráku. Salmonelózou onemocněl jeden pracovník v Indii, enteritidou způsobenou Aeromonas sobria onemocněl pracovník v Afghánistánu a enteritidou způsobenou Plesiomonas shigellosis onemocněl pracovník v Mali. Virová horečka Chikungunya vznikla v Indii a horečka dengue v Mali. V této zemi onemocněl také jeden pracovník Q horečkou.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2016 byla diagnostikována těžká dysfonie u osobního bankéře po 23 letech práce s nadměrnou hlasovou zátěží.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2016 bylo diagnostikováno celkem 55 případů ohrožení nemocí z povolání. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Ústeckého (18, tj. 33,0 % všech případů). V dalších devíti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno ve dvou až v jedenácti případech.

Postiženi byli pracovníci ve 21 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až devět případů.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II.10 a II.7 – celkem 33 a 11 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen ve 43 případech, postižení ulnárního lokte v oblasti lokte jednou.

ZÁVĚR

V roce 2016 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán nárůst v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 18,8 % případů. Nejvýraznější nárůst (o 88, tj. o 75,2 % případů) byl patrný u nemocí přenosných a parazitárních. Nárůst o 71 případů byl zejména u svrabu. Nižší nárůst byl zaznamenán u kontaktní alergické dermatitidy a u nemocí periferních nervů z přetěžování končetin a z vibrací. Naopak mírný pokles hlášených případů byl zaznamenán u pneumokonióz uhlokopů a iritačních dermatitid.

Práce na publikaci byla provedena s podporou projektu OPPK CZ.2.16/3.1.00/24012, Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Střet zájmů: žádný.

ADRESA PRO KORESPONDENCI:

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1,

120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz