Populace, její zdraví a proměny


Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(1): 55-57
Kategorie: Aktuality/zprávy/recenze

Zdravotnictví je jednou z nejcitlivějších oblastí veřejných služeb a dotýká se bez nadsázky každého občana. Každý člověk chce být v případe potřeby řádně ošetřen a přeje si dostat tu nejlepší zdravotní péči, kterou současné zdravotnictví může poskytnout.

Stávající podoba a možnosti systému zdravotní péče jsou do značné míry ovlivněné historickým vývojem a samotnou regulací finančních toků. Tak jako v jiných regulovaných sektorech ekonomiky představuje řízení finančních toku ve zdravotnictví hledání rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou zdravotní péče. Ve zdravotnictví se veličiny poptávky a nabídky dostávají do specifické relace s disponibilními zdroji. Přístupem ke zdrojům, regulací nabídky a poptávky je vymezena budoucnost jakéhokoli zdravotnického systému.

Analýzou současného statutu quo českého zdravotnictví, zmapováním zdravotního stavu české populace a vývojových trendů se zabýval Projekt Kulatého stolu k budoucnosti českého zdravotnictví. Výsledky tohoto „auditu“ mají napomoci ke vzniku kultivované, věcné a pro občany srozumitelné diskuse, zaměřené na vymezení dlouhodobých výhledových problémů našeho zdravotnictví. Současně by měly poskytnout zázemí pro vytvoření variant řešení těchto problémů a podpořit snahu o dosažení shody mezi všemi zainteresovanými partnery tak, aby byl umožněn vznik dlouhodobého a široce podporovaného scénáře.

(Podrobnější informace o projektu jsou k dispozici na internetových stránkách: http://www.kulatystul.cz.

Demografický vývoj populace

Od roku 2003, po předchozím devítiletém poklesu, se počet obyvatel České republiky, nepřetržitě zvyšuje. Rok 2008 byl třetím rokem v řadě, kdy se na tomto nárůstu podílel kromě přírůstku stěhováním i kladný přirozený přírůstek. Nárůst počtu živě narozených zároveň se stagnací počtu zemřelých vedl ke zvýšení přirozeného přírůstku na 14,6 tisíce, což je nejvyšší kladná hodnota po roce 1980. Spolu s přírůstkem zahraniční migrace ve výši 71,8 tisíce osob činil celkový přírůstek 86,4 tisíce osob.

Příčinou poklesu celkového přírůstku oproti roku 2007 je nižší saldo zahraniční migrace. Podle výsledků statistické bilance měla Česká republika k 31. 12. 2008 celkem 10 467 542 obyvatel.

Stárnutí obyvatelstva dále pokračovalo. Projevilo se poklesem podílu dětské složky populace ve věku 0–14 let (z 14,2 % na 14,1 %) za současného nárůstu podílu osob ve věku 65 let (z 14,6 % na 14,9 %). Počet osob ve věku 65 let a více převýšil počet dětí poprvé v roce 2006, index stáří, tj. počet osob ve věku 65 let a více na 100 dětí, činil 100,2. V roce 2007 se hodnota tohoto ukazatele zvýšila na 102,4 a v roce 2008 na 105,1.

Stárnutí populace se tak stává jednou z nejviditelnějších společenských a ekonomických změn odehrávajících se v současném světě. Česká republika dosahuje v základních demografických ukazatelích srovnatelných hodnot jako obdobné země – střední délka života byla například v ČR v roce 2005 72,9 let pro muže a 79,1 roku pro ženy (1) (průměr v Evropě: 75,27 muži a 81,53 ženy (2) (graf 1).

Věkové složení obyvatelstva k 1. 7. 2008.
Zdroj: Statistická ročenka (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)
Graf 1. Věkové složení obyvatelstva k 1. 7. 2008. Zdroj: Statistická ročenka (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)

Další demografický vývoj české populace bude velmi podobný jako v ostatních zemích západní Evropy. Podle výsledků demografických prognóz (3) není příští vývoj celkového počtu obyvatel České republiky zcela jednoznačný. Nejpravděpodobnější se jeví jeho dočasná stabilita až mírný růst, na který by po roce 2020 měl následně navázat intenzivnější pokles počtu obyvatel (graf 2).

Vývoj počtu osob starších 85 let v ČR
Zdroj: Burcin, Kučera, CSÚ
Poznámka: zvýrazněn je rok 2007
Graf 2. Vývoj počtu osob starších 85 let v ČR Zdroj: Burcin, Kučera, CSÚ Poznámka: zvýrazněn je rok 2007

V demografickém vývoji české populace je možné zaznamenat významnou demografickou změnu; lze očekávat prudký nárůst věkové skupiny osob starších 85 let, která se vyznačuje vysokou potřebou a spotřebou zdravotní péče a především zdravotně-sociální péče, a tím také nárůst výdajové stránky zdravotnických rozpočtů (graf 3).

Vývoj míry závislosti do roku 2050
Zdroj: Demografická prognóza Světové banky
Graf 3. Vývoj míry závislosti do roku 2050 Zdroj: Demografická prognóza Světové banky

Z hlediska financování zdravotnictví je významná také struktura obyvatelstva, především s ohledem na nastavení současného systému veřejného zdravotního pojištění jako průběžně financovaného (PAYG7). Pro tento systém je důležité, kolik lidí do něj bude přispívat a kolik z něj bude čerpat.

Míra závislosti – podíl ekonomicky neaktivní populace (0–14 let, 65+) vůči ekonomicky aktivní části populace (15–64 let) – bude značně narůstat, což znamená, že bude ubývat lidí, kteří do systému PAYG přispívají (4).

Během příštích padesáti let se míra závislosti bude přibližovat hodnotě 100, která naznačuje, že poměr lidí ekonomicky aktivních a ekonomicky neaktivních bude 1:1 (graf 4) (5).

Vymírání kohorty mužů ve vybraných zemích v roce 2004, standardizace na 100 000 mužů
Zdroj: WHO, Life Tables for WHO Member States
Poznámka: Maďarsko a Švýcarsko představují hraniční hodnoty z vybraných státu OECD
Graf 4. Vymírání kohorty mužů ve vybraných zemích v roce 2004, standardizace na 100 000 mužů Zdroj: WHO, Life Tables for WHO Member States Poznámka: Maďarsko a Švýcarsko představují hraniční hodnoty z vybraných státu OECD

Pro zdravotnický systém je též významný proces vymírání kohorty obyvatel, neboť ten do značné míry ovlivňuje strukturu nákladů zdravotnického systému a jeho příjmové možnosti. Rozdíly mezi zeměmi západní Evropy jsou malé, ale například mezi ČR a Německem jsou stále významné (9.

Pro Českou republiku je možné předpokládat posun tohoto ukazatele do vyšších věkových skupin (graf 5).

Spotřeba alkoholu a tabáku na osobu a rok
Zdroj: OECD Health Data 2007, údaje za poslední dostupný rok
Poznámka: Země jsou řazeny podle objemu spotřeby tabáku, která je uvedena na pravé ose v gramech na osobu
Graf 5. Spotřeba alkoholu a tabáku na osobu a rok Zdroj: OECD Health Data 2007, údaje za poslední dostupný rok Poznámka: Země jsou řazeny podle objemu spotřeby tabáku, která je uvedena na pravé ose v gramech na osobu

Zdraví populace

Celkový zdravotní stav populace je kromě úrovně a dostupnosti zdravotní péče ovlivněn také sociálními, psychologickými a ekonomickými determinantami zdraví. Uvádí se, že zdraví populace je těmito faktory ovlivněno z 50–80 % (7, 8). Mezi hlavní determinanty zdraví patří životní styl (výživa, pohybová aktivita, sexuální chování, zneužívání návykových látek), životní prostředí a genetická výbava.

Životní styl

Mezi hlavní rizikové faktory patří nadměrná spotřeba alkoholu a zneužívání jiných drog, především nikotinu. Nadměrná spotřeba alkoholu je spojována s mnoha zdravotními riziky. Vysoká spotřeba alkoholu zvyšuje riziko onemocnění srdce, mozkové mrtvice a cévní nemoci, nemluvě o cirhóze jater a některých druzích rakoviny (9). Alkohol bývá v pozadí některých dopravních nehod, fyzických útoku, zabití a sebevražd. Změny v objemu spotřebovávaného alkoholu působí nejen změny v kultuře dané země, ale především opatření ovlivňující jeho spotřebu (např. regulace reklamy, daně, omezení prodeje) (10).

V České republice dochází od začátku 90. let k mírnému nárůstu spotřeby alkoholu, která je jedna z nejvyšších mezi státy OECD. Vyšší je pouze spotřeba alkoholu v Maďarsku, Francii a Lucembursku.

Podle Světové zdravotnické organizace je tabák jednou z hlavních příčin úmrtí na světě. Spotřeba tabáku je hlavním faktorem ovlivňujícím dvě hlavní příčiny úmrtí obyvatel – nemoci oběhového systému a některé druhy novotvaru (rakoviny) (11).

Podle výsledku Světového šetření o zdraví v ČR (12) „kouřil denně (pravidelně) každý čtvrtý dospělý (asi pětina všech dospělých žen a třetina dospělých mužů). Mezi muži bylo 14 % a mezi ženami 5 % silných kuřáků (tj. těch, kteří kouří alespoň 20 cigaret denně). Podíl denních kuřáku s věkem u mužů i žen rostl, zastavil se u věku 40–49 let (v této věkové skupině kouřila asi třetina žen a polovina mužů) a s vyšším věkem opět klesal (13).

Spotřeba tabáku (měreno v gramech na osobu) je v ČR jedna z nejvyšších mezi zeměmi OECD (graf 6).

Prevalence užívání konopí v posledním roce mezi mladými dospělými
Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost. Výroční zpráva za rok 2006. Stav drogové problematiky v Evropě (15)
Graf 6. Prevalence užívání konopí v posledním roce mezi mladými dospělými Zdroj: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost. Výroční zpráva za rok 2006. Stav drogové problematiky v Evropě (15)

Specifickým fenoménem je také užívání omamných a psychotropních látek. Výroční zpráva agentury EU pro drogy (EMCDDA) za rok 2006 (14) uvádí, že ceny drog se snižují a objem produkce (např. kokainu a heroinu) roste. V Evropě dochází ročně k 7 000–8 000 úmrtím souvisejícím s drogami. Již 65 milionů Evropanů někdy užilo konopí – jedná se o nejčastěji užívanou nelegální látku.

Nejvyšší odhady prevalence užívání konopí jsou podle zmíněné zprávy nahlášeny z ČR, Španělska a Velké Británie (graf 7).

Spotřeba ovoce a zeleniny (v kilogramech na osobu a rok) a celkový příjem kalorií
Zdroj: OECD Health Data 2007, údaje za poslední dostupný rok Poznámka: Data razena podle spotřeby ovoce a zeleniny, pro celkový příjem kalorií (na osobu a rok) platí pravá osa
Graf 7. Spotřeba ovoce a zeleniny (v kilogramech na osobu a rok) a celkový příjem kalorií Zdroj: OECD Health Data 2007, údaje za poslední dostupný rok Poznámka: Data razena podle spotřeby ovoce a zeleniny, pro celkový příjem kalorií (na osobu a rok) platí pravá osa

Dalším faktorem ovlivňujícím zdraví populace, jsou její stravovací návyky (16). Pozornost je třeba věnovat množství (vedoucí k podvýživě, nebo naopak obezitě) i struktuře stravy. Například nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku zvyšuje riziko mnoha nemocí včetně ischemické choroby srdeční, diabetu a některých forem rakoviny (17). Objem spotřeby ovoce a zeleniny je v České republice téměř nejnižší mezi zeměmi OECD. Průměr zemí OECD je o polovinu vyšší než spotřeba v České republice (graf 8).

Vývoj podílu obézní populace (BMI>30) v letech 1990, 2002 a 2010
Zdroj: OECD Health Data 2005, údaje pro rok 2010 jsou převzaty z WHO The SuRF Report 2: Surveillance of chronic disease Risk Factors: Country – level data and comparable estimates
Poznámka: Země jsou řazeny sestupně podle odhadu stavu v roce 2010
Graf 8. Vývoj podílu obézní populace (BMI>30) v letech 1990, 2002 a 2010 Zdroj: OECD Health Data 2005, údaje pro rok 2010 jsou převzaty z WHO The SuRF Report 2: Surveillance of chronic disease Risk Factors: Country – level data and comparable estimates Poznámka: Země jsou řazeny sestupně podle odhadu stavu v roce 2010

Často se mluví o vzniku nového druhu epidemie – epidemie obezity (18). Vznik obezity je spojen s vysokou spotřebou jídla kombinovanou s nízkou fyzickou aktivitou. Obezita je rizikovým faktorem pro řadu chronických onemocnění (např. diabetes, kardiovaskulární nemoci, nemoci pohybového ústrojí a některé druhy onkologických onemocnění). Obezita tedy vede k vyšším nárokům na zdravotní péči, což implikuje vyšší náklady (19).

Česká republika je v podílu obézních osob nad průměrem zemí OECD a v posledních letech došlo k výraznému nárůstu obézních osob cca o jednu třetinu (viz následující graf). (20). Tento trend naznačuje, že v roce 2010 bude obézní každý pátý Čech (hodnota platí jak pro muže, tak pro ženy).

Zdroj: Fakta o českém zdravotnictví

Kulatý stul k budoucnosti financování zdravotnictví v České republice

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR


Zdroje

Odkazy

1. Statistická ročenka 2005. Praha: CSÚ, 2006.

2 OECD Health Data 2006

3. Např. Burcin, Kučera. Prognóza populačního vývoje ČR na období mezi roky 2002 a 2065; CSÚ. Populační prognóza ČR do r. 2050. http://www. czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4025-04.; Eurostat. Eurostat Population Projections 2004-based.

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/extraction/evalight/EVAlight.jsp?A =1&language=en&root=/theme3/proj/proj_tbp_pop.; Světová banka. http://devdata.worldbank.org/hnpstats/dp.asp

4. Systémy PAYG (Pay as you go) jsou založeny na prubežném modelu financování, kdy přispívají ekonomicky aktivní občané (např. sociální pojištění na důchodový systém, zdravotní pojištění financující zdravotnický systém) a čerpají především ekonomicky neaktivní obyvatelé.

5. Momentálne je tento poměr 3:1.

6. Švýcarsko a Zimbabwe zobrazují mezní hodnoty. V Zimbabwe dochází k rychlému vymírání obyvatel v nízkém věku, a tedy k poklesu počtu ekonomicky aktivní populace. Naopak ve Švýcarsku populace vymírá v poproduktivním věku a dochází tak zatížení zejména nákladové stránky zdravotnických rozpočtů.

7. Cutler, D.M., Rosen, A.B., Vijan, S. The value of medical spending in the United States, 1960-2000. NEJM 2006, 31, 355(9), p. 920-927.

8. Kebza, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia, 2005.

9. OECD. Health at Glance 2005.

10. WHO. Global Status Report on Alcohol 2004, Ženeva 2004.

11. World Health Statistics 2007. Ženeva, WHO, 2007.

12. Světové šetření o zdraví (6. díl) Kouření tabáku a spotřeba alkoholu. Praha: ÚZIS, 2004. Aktuální informace 2004, 5. http://www.uzis.cz/download_file.php?file=883

13. Světové šetření o zdraví (6. díl) Kouření tabáku a spotřeba alkoholu. Praha: ÚZIS, 2004. Aktuální informace 2004, 5. http://www.uzis.cz/download_file.php?file=883

14. Stav drogové problematiky v Evropě. Lucemburk, Evropské monitorovací centrum pro drogy, 2006. http://ar2006.emcdda.europa.eu/download/ar2006-cs.pdf

15. Stav drogové problematiky v Evropě. Lucemburk, Evropské monitorovací centrum pro drogy, 2006. http://ar2006.emcdda.europa.eu/download/ar2006-cs.pdf

16. Fruits and vegetables for health, report of a point FAO/WHO, Workshop, September 2004, Kobe, Japonsko, 2005.

17 Zpráva světové zdravotnické organizace (FAO) doporučuje minimálně 400g ovoce a zeleniny.

18. Malecka-Tendera, E., Mazur, A. Childhood obesity: a pandemic of the twenty-first century. International journal of obesity 2006, 30 p. S1-S3.

19. Thorpe, K.E. et al. The Impact Of Obesity On Rising Medical Spending, Health Affairs. 23, p. 480, Chevy Chase. Jul-Dec 2004.

20. Při interpretaci těchto dat je však nutné vzít v potaz, že jsou založena na osobním hodnocení jednotlivců a nejsou založena na měření jejich výšky a váhy (lze očekávat, že lidé svou váhu při odpovídání podhodnocují).

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2010 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se