Kladívkový prst


Mallet finger

The aim of this article is to provide information about the distal injury to the extensor tendon or distal phalanx called the „mallet finger“. This injury is often misdiagnosed or treated insufficiently producing poor functional results. Consistent and early conservative treatment leads to good results in the majority of injured patients. Surgical treatment is indicated for avulsions of the greater distal phalanx base fragments or for purely tendon injuries in young active patients. Despite a wide spectrum of the surgical methods available, there is a considerable rate of complications with surgical and also conservative treatment methods. The treatment of these seemingly trivial injuries should therefore be concentrated in specialized hand surgery departments.

Key words:
mallet finger, disruption of the extensor tendon, distal phalanx fracture, surgical treatment, conservative treatment, complications.


Autoři: P. Dráč
Působiště autorů: Traumatologické oddělení, FN Olomouc ;  Primář: doc. MUDr. Igor Čižmář, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2010; 90(1): 30-33
Kategorie: Postgraduální vzdělávání

Souhrn

Práce informuje o poranění distálního úponu šlachy extenzoru nebo distálního článku prstu známém jako kladívkový prst. Toto poranění není často diagnostikováno, nebo je jeho léčba nedostatečná, což má negativní vliv na konečný funkční výsledek. Důsledná a časně zahájená konzervativní léčba vede u velké části poranění k dobrým funkčním výsledkům. Operační léčba je indikována především u avulzí větších kostních fragmentů z báze distálního článku nebo při čistě šlachovém poranění u mladých aktivních jedinců. Spektrum možných operačních výkonů je velmi rozsáhlé. Přesto jsou konzervativní i operační léčba zatíženy významným procentem komplikací. Proto je vhodné léčbu i těchto zdánlivě „banálních“ poranění soustředit na specializovaná pracoviště zabývající se chirurgii ruky.

Klíčová slova:
kladívkový prst, odtržení extenzoru, zlomenina distálního článku, operační léčba, konzervativní léčba, komplikace.

Úvod

Poranění extenzorového aparátu v oblasti prstů může být často přehlédnuto nebo bagatelizováno a ne vzácně je jeho ošetření svěřováno méně zkušeným chirurgům. Do široké skupiny těchto poranění patří i tzv. kladívkový prst (lat. digitus malleus), což je semiflekční postavení koncového článku prstu. Kolem léčby tohoto poranění existuje mnoho kontroverzí, což dokládá i množství popsaných konzervativních a operačních metod, z nichž ani jednu nelze považovat za zcela ideální. Obecně však platí, že časně léčená poranění mají lepší funkční výsledky. Jelikož pacient s tímto poraněním navštíví často jako prvního svého praktického lékaře, považuji za vhodné seznámit s možnostmi léčby tohoto poranění i širší odbornou veřejnost prostřednictvím tohoto sdělení.

Anatomické poznámky a etiologie poranění

Šlachy společného extenzoru prstů (musculus extensor digitorum communis – EDC) vycházejí ze svalových bříšek cca 3–4 cm proximálně od radiokarpálního kloubu (2) a po průběhu čtvrtým extenzorovým kompartmentem (osteofibrózní prostor ohraničený extenzorovým retinakulem, vertikálními septy a dorzální plochou radia, ve kterém spolu s EDC probíhá i šlacha musculus extensor indicis proprius) vytváří spolu s úpony interoseálních a lumbrikálních svalů tzv. dorzální aponeurózu. Velmi zjednodušeně můžeme na aponeuróze rozlišit centrální pruh, který se upíná na bázi středního článku a dva postranní pruhy, které se společně upínají na bázi článku distálního (obr. 1).

Schéma distální části extenzorového aparátu prstu. Centrální pruh se upíná na bázi středního článku, postranní pruhy na bázi článku distálního.
Obr. 1. Schéma distální části extenzorového aparátu prstu. Centrální pruh se upíná na bázi středního článku, postranní pruhy na bázi článku distálního.

Poranění vzniká nejčastěji násilnou flexí aktivně extendovaného distálního článku prstu, při níž dochází buď k vytržení úponové části extenzoru od kosti, nebo je vytržen kostní fragment z báze distálního článku (obr. 2a, 2b). Poranění může vzniknout i působením axiálního násilí na distální článek, vzácně pak při hyperextenzi v DIP kloubu s nárazem dorzální hrany báze koncového článku o hlavici článku středního. Nejčastěji se jedná o „domácí úrazy“ (zasouvání prostěradla pod matraci, zastrkování kalhot do vysokých bot, pády po zakopnutí, atd.), nebo vzniká poranění při sportovních aktivitách (pády, údery míčem, atd.) (1, 5). Méně často může kladívkový prst vzniknout při řezném nebo sečném poranění dorzální aponeurózy v úrovni DIP kloubu.

Obr. 2a. Vytržení úponové části extenzoru.
Obr. 2a. Vytržení úponové části extenzoru.

Obr. 2b. Vytržení kostního fragmentu z báze distálního článku.
Obr. 2b. Vytržení kostního fragmentu z báze distálního článku.

Diagnostika

Typickým klinickým nálezem je semiflekční postavení v distálním mezičlánkovém kloubu (obr. 3). Pacient je sice schopen distální článek aktivně flektovat, provést aktivní extenzi však nesvede. U chronických stavů dochází postupně k omezení pasivní extenze a následně se může objevit i kompenzatorní hyperextenze proximálního mezičlánkového kloubu (2). Zranění často není provázeno výraznější bolestí nebo palpační citlivostí.

Typický klinický nález – semiflexe v distálním interfalangeálním kloubu.
Obr. 2. Typický klinický nález – semiflexe v distálním interfalangeálním kloubu.

Základním zobrazovacím vyšetřením zůstává rentgenové vyšetření v předozadní a boční projekci, která mohou prokázat zlomeninu dorzální části báze distálního článku v různém rozsahu a stupni dislokace. Je-li kostní fragment > 50 % kloubní plochy, je poranění často spojeno se subluxací distálního článku palmárním směrem (7). Je-li úpon extenzoru vytržen bez kostního fragmentu, je rentgenový nález negativní, což může vést k mylnému vyloučení poranění.

V literatuře můžeme nalézt mnoho klasifikací rozdělujících poranění distálního úponu extenzoru prstu (4, 17). Pro klinickou praxi při primárním záchytu pacienta vystačíme většinou s rozlišením akutních a chronických stavů – tedy poranění starších 4 týdnů (3), a posouzením velikosti eventuálního kostního fragmentu vytrženého z dorzální části báze základního článku na bočním rentgenovém vyšetření.

Konzervativní léčba

Principem konzervativní terapie kladívkového prstu je fixace distálního interfalangeálního kloubu poraněného prstu v hyperextenzi po dobu 6–8 týdnů. Poté je doporučováno tzv. noční dlahování po dobu dalších 4 týdnů (6). Proximální mezičlánkový kloub je ponechán bez fixace, neboť pohyb v tomto kloubu nevede při fixovaném distálním mezičlánkovém kloubu k významné dislokaci úponu šlachy (9). K fixaci můžeme použít tzv. Stackovu dlahu (obr. 4), krátkou aluminiovou dlahu (obr. 5) nebo termoplastové dlahy vyrobené na míru jednotlivým pacientům.

Stackova dlaha
Obr. 3. Stackova dlaha

Krátká aluminiová dlaha
Obr. 4. Krátká aluminiová dlaha

Ošetřující lékař by měl pravidelně (alespoň jedenkrát týdně) pacienta klinicky zkontrolovat a zaměřit se především na stav kožního krytu pod dlahou. Nejčastějšími komplikacemi při tomto způsobu léčby je totiž macerace a vznik dekubitů (13, 15).

Při klinické kontrole je nutné udržet při snímání a opětovném nasazování dlahy hyperextenzi distálního článku. Za úspěch léčby je považováno omezení aktivní extenze o 10° a méně. Většina prací uvádí úspěšnost léčby u akutních poranění s četností přibližně 80 % (2, 12).

Chirurgická léčba

K chirurgické léčbě jsou indikována otevřená poranění, poranění u pacientů, kteří nechtějí být omezeni dlahou, a zlomeniny s významným kostním fragmentem z kloubní plochy distálního článku, především při palmární subluxaci distálního článku.

Operační léčba není indikována u subkutánních ruptur šlachy, které vznikají na podkladě degenerativních změn.

Existuje velké množství operačních postupů určených k léčbě kladívkového prstu. Nejčastěji je zmiňována technika tzv. extenčního bloku (8, 15, 17) (obr. 6) pomocí dvou Kirschnerových drátů.

Technika extenčního bloku. Při plné flexi v distálním interfalangeálním článku je nejprve zaveden perkutánně Kirschnerův drát přes koncovou část dorzální aponeurózy do středního článku.
Následně je provedena dorzální distálního článku a přes apex prstu je zaveden druhý Kirschnerův drát do článku středního.
Obr. 5. Technika extenčního bloku. Při plné flexi v distálním interfalangeálním článku je nejprve zaveden perkutánně Kirschnerův drát přes koncovou část dorzální aponeurózy do středního článku. Následně je provedena dorzální distálního článku a přes apex prstu je zaveden druhý Kirschnerův drát do článku středního.

Zavřenou repozici a fixaci stejným osteosyntetickým materiálem popsali i Badia a Riano (1) (obr. 7).

Technika podle Badii a Riana. Perkutánní fixace distálního článku v dorzální flexi. Následně je druhým K-drátem ohnutým do tvaru háčku perkutánně fixován odtržený fragment a palmárně zakrácen do úrovně kůže.
Obr. 6. Technika podle Badii a Riana. Perkutánní fixace distálního článku v dorzální flexi. Následně je druhým K-drátem ohnutým do tvaru háčku perkutánně fixován odtržený fragment a palmárně zakrácen do úrovně kůže.

Otevřená repozice a fixace miniaturními šrouby (11, 16) o velikosti 1,1–1,3mm je vhodná především u poranění s avulzí většího kostního fragmentu bez fragmentace (obr. 8). Další alternativou je fixace fragmentu k distálnímu článku pomocí „hákové“ dlahy popsaná v roce 2007 Teohem a spolupracovníky (14) (obr. 9).

Osteosyntéza šroubem velikosti 1,3 mm.
Obr. 7. Osteosyntéza šroubem velikosti 1,3 mm.

Osteosyntéza hákovou dlahou podle Teoha a spolupracovníků
Obr. 8. Osteosyntéza hákovou dlahou podle Teoha a spolupracovníků

Je nutno zdůraznit, že chirurgická léčba je zatížena relativně vysokým procentem komplikací – King se spolupracovníky uvádí až 41 % (10). Nejčastěji je chirurgická léčba komplikována vznikem kožní nekrózy a přetrvávající semiflekční deformitou.

Doporučená léčebná strategie a závěr

U pacienta s klinickým podezřením na akutní poranění distálního úponu extenzoru prstů je nutná fixace distálního mezičlánkového kloubu v hyperextenzi. Provedené rentgenové vyšetření pak může prokázat avulzi báze distálního článku různého rozsahu a dislokace. Přesahuje-li výška kostního fragmentu 50 % kloubní plochy distálního článku (měřeno na přesném bočním rentgenovém snímku) a/nebo přetrvává-li dislokace úlomku i při fixaci v hyperextenzi, měl by být pacient odeslán na specializované pracoviště ke zvážení operační terapie. Obdobně je vhodné odeslat i pacienty s chronickou lézí nebo pacienty, kteří neakceptují konzervativní léčbu.

MUDr. Pavel Dráč, Ph.D.

Kmochova 29

779 Olomouc

E-mail: dracpa@seznam.cz


Zdroje

1. Badia, A., Riano, F. A simple fixation method for unstable bony mallet finger. J Hand Surg. 2004, 29-A, p. 1051-1055.

2. Baratz, M.E., Schmidt, Ch.C., Hughes, T.B. Extensor tendon injuries. In Green, D.P., Hotchkiss, R.N., Pederson, W.C., Wolfe, S.W. Green’s operative hand surgery. 5. vyd. Philadelphia: Churchill Livingstone, 2005, p. 187-217.

3. Battiston, B., Scevola, A., Puntaroni, F.Z., Tos, P. Mallet finger. In Gilbert, A., Romanowski, L., Czarnecki, P. FESSH 2009 Instructional course book 1. vyd. Poznaň, Fundacja Uniwersytetu Medycznego, 2009, p. 137-142.

4. Doyle, J.R. Extensor tendons – acute injuries. In Green, D.P., Hotchkiss, R.N., Pederson, W.C. Green’s operative hand surgery. 4. vyd. Philadelphia: Churchill Livingstone, 1999, p. 1962-1971.

5. Fritz, D., Lutz, M., Arora, R. et al. Delayed single Kirschner wire compression technique for mallet fracture. J. Hand. Surg. 2005, 30-B(2), p. 180-184.

6. Hellmuth, T., Schmoranzová, A. Rehabilitace po šlachových poraněních – extenzory. In Zálešák B., Molitor M., I. Menšík I. (Eds.) Program a sborník přednášek X. sjezdu ČSCHR, 21.-23. 10. 2009, Olomouc. Hradec Králové: NUKLEUS HK. 44 stran. ISBN 978-80-87009-65-9.

7. Husain, S.N., Dietz, J.F., Kalainov, D.M. et al. A biomechanical study of distal interphalangeal joint subluxation after mallet fracture injury. J. Hand. Surg. 2008, 33-A(1), p. 26-30.

8. Ishiguro, T., Itoh, Y., Yabe, Y. et al. Extension block with Kirschner wire for fracture dislocation of the distal interphalangeal joint. Tech. Upper. Extr. Surg. 1997, 1(2), p. 95-102.

9. Katzman, B.M., Klein, D.M., Mesa, J. et al. Immobilization of the mallet finger: Effects on the extensor tendon. J. Hand. Surg. 1999, 24-B(1), p. 80-84.

10. King, H.J., Shin, S.J., Kang, E. S. Complications of operative treatment for mallet fractures of the distal phalanx. J. Hand. Surg. 2001, 26-B(1), p. 28-31.

11. Kronlage, S.C., Faust, D. Open reduction and screw fixation of mallet fractures. J. Hand. Surg. 2004, 29-B(2), p. 135-138.

12. Okafor, B., Mbubaegbu, C., Munshi, I. et al. Mallet deformity of the finger: Five-year follow-up of conservative treatment. J. Bone Joint Surg. 1997, 79-B(4), p. 544-547.

13. Pajardi, G., Pegoli, L., Cortese, P. et al. Conservative treatment for extensor’s lesion in zone I (mallet finger). In Gilbert, A., Romanowski, L., Czarnecki, P. FESSH 2009 Instructional course book 1. vyd. Poznaň, Fundacja Uniwersytetu Medycznego, 2009, p. 143-145.

14. Teoh, L.C., Lee, J.Y.L. Mallet fractures: A novel approach to internal fixation using a hook plate. J. Hand. Surg. 2007, 32-E(1), p. 24-30.

15. Tuttle, H.G., Olvey, S.P., Stern, P.J. Tendon avulsion injuries of the distal phalanx. Clin. Orthop. 2006, 445, p. 157-168.

16. Weber, D.M. Surgical treatment of mallet fingers. In Gilbert, A., Romanowski, L., Czarnecki, P. FESSH 2009 Instructional course book 1. vyd. Poznaň, Fundacja Uniwersytetu Medycznego, 2009, p. 146-150.

17. Wehbe, M.A., Schneider, L.H. Mallet fractures. J. Bone Joint Surg. 1984, 66-A(5), p. 658-669.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 1

2010 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se