Vznik oboru hyperbarická medicína a oxygenoterapie v České republice a jeho význam v současné humánní medicíně


The Beginning of Hyperbaric Medicine and Oxygenotherapy Specialization in the Czech Republic and its Role in Current Human Medicine

Within the Law No.
95/2004 Sb., which specifies the conditions on graduation and certification of the specializations of physician, dentist and pharmacist, “hyperbaric medicine and oxygenotherapy“ was established as a standalone attestation specialization. A historical overview of hyperbaric medicine worldwide and in the Czech Republic is provided, together with current situation and perspectives in preventive, therapeutically, research, educational and organisational activities in this seemingly narrow part of medicine. If aviation medicine joins hyperbaroxy a scuba-diving medicine in this specialization, its essentials to change its name to baromedicine.

Key words:
hyperbaric medicine, scuba-diving medicine, hyperbaric chamber, hyperbaroxy


Autoři: M. Emmerová ;  M. Hadravský ;  M. Krátký ;  J. Růžička ;  E. Berková ;  M. Patejdlová ;  M. Hajšmanová
Působiště autorů: I. interní klinika Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň, přednosta Doc. MUDr. Martin Matějovič, Ph. D.
Vyšlo v časopise: Pracov. Lék., 59, 2007, No. 1-2, s. 27-34.
Kategorie: Souborný referát

Souhrn

Přijetím zákona č.95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, byl jako jeden ze samostatných atestačních oborů přijat obor hyperbarická medicína a oxygenoterapie. V článku je uváděn nejen historický přehled vývoje hyperbarické medicíny ve světě a v České republice, ale i současná situace a perspektivy v rámci preventivních, léčebných, výzkumných, výukových a organizačních činností v tomto zdánlivě úzkém medicínském oboru. Pokud se kromě hyperbaroxie a potápěčské medicíny stane náplní oboru i letecká medicína, pak bude účelná změna názvu oboru na jednoduchý a výstižný tvar: baromedicína.

Klíčová slova:
hyperbarická medicína, potápěčská medicína, barokomora, hyperbaroxie

Úvod

Hyperbarická medicína a oxygenoterapie je jeden z atestačních oborů, zakotvených v zákonu č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta (účinnost od 2. 4. 2004) [1].

Samostatný obor vznikl po více než 40 letech existence hyperbarické medicíny (HBM)v České republice. Její průkopníci, především MUDr. Vladimír Doležal, CSc., z Prahy a Doc. MUDr. Rudolf Barcal, CSc., z Plzně, oslaví v r. 2007 významná životní jubilea seniorského věku. Jménem všech jejich žáků, spolupracovníků a pokračovatelů chceme vyjádřit uspokojení, že se nám podařilo hyperbarickou medicínu prosadit jako integrující obor a tak zajistit, aby automaticky probíhala systematická erudice, a to jak v pregraduální, tak především v postgraduální etapě celoživotního vzdělávání zdravotníků. Jsme přesvědčeni, že tato skutečnost představuje pro naše význačné jubilanty ten nejkrásnější dárek ke zmíněným narozeninám.

Historie hyperbarické medicíny

Ohlédneme-li se při této příležitosti za historií hyperbarické medicíny v České republice (ČR), zjistíme, že nejde o obor „nový“ v pravém slova smyslu. Experimentálním, a posléze i klinickým aplikacím hyperbaroxie (dále jen HBO) [8, 9] se věnoval MUDr. Vladimír Doležal, CSc., z Ústavu leteckého zdravotnictví (ÚLZ) Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v Praze ve Střešovicích již na počátku 60. let minulého století. Doležal se věnoval teoreticky a experimentálně také problematice kyslíkové toxicity.

Na jeho prvotiny pak navázala ostravská barokomora, kde byly položeny základy systematického klinického využívání hyperbaroxie především u akutních případů. Podnětem k založení tohoto pracoviště se stala důlní tragédie v Ostravě. Následné rozhodnutí tehdejšího generálního ředitele OKD pana Misky přineslo v r. 1965 vybudování pracoviště v nemocnici v Ostravě-Fifejdách, s největší barokomorou v ČR. Existence léčebné barokomory s erudovaným personálem znamenala nejen mnohé léčebné úspěchy se záchranou kvalitního života pacientů, ale představovala i podnět k budování dalších podobných pracovišť nejen v ČR, ale i jinde v Evropě.

Hyperbarická medicína v Plzni se datuje od roku 1968, kdy původní borské pracoviště na Interní klinice Fakultní nemocnice (FN) Plzeň bylo vybaveno jednomístnou barokomorou čs. výroby. Šlo tehdy v chronologickém pořadí o čtvrté zdravotnické zařízení tohoto typu v ČR. V pavilonu interních oborů v lochotínské části FN Plzeň existuje od roku 1985 barokomora středního typu.

V r. 1995 byla ve FN Plzeň instalována další barokomora středního typu (Oddělení klinické farmakologie, přednosta Doc. MUDr. Otto Mayer, CSc.), která navíc umožňuje léčbu nemocných se zajištěním dechových funkcí pomocí ventilátoru.

Není tedy náhodou, že lékaři z Plzně, především pak Doc. MUDr. Rudolf Barcal, CSc., a jeho žáci, byli a jsou nejen hlavními celostátními činovníky v oboru hyperbarické medicíny, ale i školiteli v rámci centrální vzdělávací instituce – IPVZ v Praze [10].

O dobré organizaci oboru v rámci různých odborných institucí (Odborná pracovní skupina Tlakové komory Čs. bioklimatologické společnosti při Čs. akademii věd, součást Společnosti pro patofyziologii dýchání ČLS JEP, Asociace pracovníků v hyperbarické medicíně České republiky, Česká společnost hyperbarické medicíny ČLS JEP) svědčí již 16 uskutečněných celostátních sjezdů s vydáváním Sborníků přednášek, které do jisté doby představovaly jediný tuzemský vzdělávací zdroj pro odborníky jak z řad zdravotníků a techniků, tak i profesionálních a amatérských potápěčů, hasičů a i jiných zájemců.

Základní historická data ve vývoji hyperbarické medicíny po stránce organizační v ČR – stručný přehled

  • 1974 Ustavení Odborné pracovní skupiny Tlakové komory (OPS-TK) v rámci Čs. bioklimatologické společnosti (ČSBkS) při ČSAV
  • 1975 Konference o hyperbaroxii, Ostrava, 22. října (k 10. výročí ostravské barokomory)
  • První celostátní seminář OPS – TK ČSBkS při ČSAV
  • 1976 II. sympozium hyperbarickej medicíny v Koši-ciach, 27.–29. října
  • 1977 III. celostátní konference OPS-TK v Plzni „Technicko-klinické problémy hyperbarické oxygenoterapie“, 20.–21. října
  • 1978 IV. celoštátny seminár o hyperbarickej oxygenoterapii, Bratislava, 26.–27.října
  • 1980 V. celostátní seminář o vlivu zvýšeného tlaku vodního a plynného prostředí na člověka, Solenice, 16.–17. října
  • 1982 VI. celostátní seminář o hyperbaroxii v neodkladné péči, Kladno, 23.–24. září
  • 1984 VII. celostátní seminář o hyperbarické medicíně, Martin, 11.–12. října
  • 1985 Celostátní konference Hyperbaroxie v neodkladné péči, Ostrava, 24.–25. října
  • 1986 VIII. celostátní seminář o hyperbarické medicíně „Rizika práce v přetlaku“, Žinkovy u Plzně, 2.–3. října
  • 1988 IX. celostátní seminář o hyperbarické medicíně „Hyperbarická medicína v klinické praxi“, „Žena v hyperbarickém prostředí“, Bratislava, 29.–30. září
  • 1990 X. celostátní seminář o hyperbarické medicíně „Hyperbarická oxygenoterapie“, Praha, 25.–26. října
  • 1991 Vznik OPS – TK  Čs. společnosti patologické a klinické fyziologie ČLS JEP
  • 1992 XI. celostátní seminář o hyperbarické medicíně v rámci XI. kongresu patologické fyziologie, Plzeň, 21.–23. září
  • 1995 XII. konference o hyperbaroxii a potápění „30 let hyperbaroxie v Ostravě“, 5.–6. října
  • 1995 Vznik Asociace pracovníků v hyperbarické medicíně České republiky (APHM)
  • 1997 XIII. celostátní konference o „Hyperbarické oxygenoterapii a potápěčské medicíně“, Praha, 11.–12. září
  • 2000 XIV. celostátní konference Asociace pracovníků v hyperbarické medicíně „Směry a cíle hyperbarické medicíny po roce 2000“, Praha, 22.–23. června
  • 2002 XV. celostátní konference APHM o hyperbarické medicíně, Praha, 17. června
  • 2004 Ustavení oboru „Hyperbarická medicína a oxygenoterapie“ (HMO) zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
  • 2004 Vznik České společnosti hyperbarické medicíny (ČSHM) ČLS JEP
  • 2005 XVI. kongres ČSHM ČLS JEP ke 40. výročí zahájení provozu hyperbarické komory v Ostravě, Čeladná, 8.–10. června

Vznik akreditační komise MZd, zakotvení oboru v IPVZ, pod katedrou vnitřního lékařství, vznik vzdělávacího programu, složení atestace 6 nejzkušenějších pracovníků v oboru, ustavení zkušební komise pro oborovou atestaci

  • 2006 Ustavení akreditovaných pracovišť pro postgraduální vzdělávání

Realizace předatestačních kurzů v IPVZ

  • 2007 XVII. kongres ČSHM s mezinárodní účastí v Novém Boru na počest jubilantů MUDr. Vl. Doležala, CSc., a Doc. MUDr. R. Barcala, CSc., ve dnech 24.–25. 5. 2007

V r. 1992 vydali plzeňští odborníci v hyperbaroxii studijní skripta a po několika letech pak první českou monografii v tomto oboru [5, 6].

Poslední z celostátních sjezdů, konaný v červnu 2005 v Čeladné u Ostravy, byl prvním kongresem České společnosti hyperbarické medicíny (ČSHM) České lékařské společnosti Jana Evagelisty Purkyně (ČLS JEP). Věříme, že jsme si při této příležitosti znovu uvědomili, jak je další etapa vývoje, pod střechou ČSHM, nesmírně zavazující pro všechny současné i budoucí odborníky v hyperbarické medicíně s ohledem na perspektivu oboru a hlavně dobro našich nemocných.

V r. 1998 byla z podnětu funkcionářů APHM, ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, v souhlase s ministerstvem zdravotnictví (MZd) a jeho Komise pro rozmisťování nákladné přístrojové techniky přijata norma, že na každých 90 000 obyvatel v kraji má existovat jedno místo v barokomoře. Pokud má být tato zásada zachována, pak je nutné zakládat další nová pracoviště vybavená barokomorou (např. se chystá založení pracoviště vícemístné barokomory při Masarykově onkologickém ústavu v Brně, tentýž úmysl hodlá realizovat Baťova nemocnice ve Zlíně, a. s., atd.).

Současná situace v oboru hyperbarická medicína v České republice

V současné době, tj. v roce 2007, existuje 16 léčebných barokomor, avšak s nerovnoměrným rozložením na území České republiky. Dostupnost této často absolutně indikované léčebné metody není tedy vždy zajištěna tak, aby mohla být realizována léčba lege artis (tab. 1).

Tab. 1. Přehled léčebných barokomor na území ČR (komory poskytující hyperbarickou oxygenoterapii) – stav k 1. září 2006
Přehled léčebných barokomor na území ČR (komory poskytující hyperbarickou oxygenoterapii) – stav k 1. září 2006
Poznámka: A, N, R – možnost komunikace v angličtině, němčině, ruštině; AHS – automatický hasicí systém; měření koncentrace O2 v objemových procentech H – heliport v dosahu komory; P – personál obsluhující barokomoru je znalý zdravotní problematiky potápění.

Pro dokonalejší přehled a možnosti porovnávání uvádíme počty barokomor v různých zemích světa, které v r. 2000 uvedl časopis Pressure s relativně aktuální platností: Anglie – 30 vícemístných, Argentina – 22 vícemístných a další jednomístné, Austrálie – 22 vícemístných a další jednomístné, Čína – více než 2000 jednomístných, Francie – 42 vícemístných, Japonsko – 17 vícemístných a 250 jednomístných, Itálie – 52 vícemístných, Jižní Afrika – 5 vícemístných a 9 jednomístných, Kuba – 11 vícemístných a 9 jednomístných, Německo – 80 vícemístných a velký počet jednomístných, Norsko – 4 vícemístné, mnoho jednomístných, Rusko – 60 vícemístných a několik set jednomístných, Srbsko – 2 vícemístné a 5 jednomístných, Španělsko – 10 vícemístných.

Uvedené země, ani počty barokomor jistě nejsou vyčerpávající, poněvadž např. není uvedena Belgie, kde je HBO intenzivně uplatňována, jak jsme měli možnost vyslechnout např. na kongresu Hyperbarické a potápěčské medicíny v r. 1995 v Helsinkách.

Počet barokomor ve vztahu k počtu obyvatel může být důkazem toho, jak která vláda pečuje nejen o úroveň zdravotnictví a dodržování zásad moderní medicíny, ale i o dostupnost progresivních léčebných metod pro všechny obyvatele dané země.

Limitujícími faktory pro zakládání nových pracovišť v České republice jsou jak nákladnost pořízení samotné barokomory, tak i způsoby financování veškeré zdravotní péče v ČR s nevyrovnaným hospodařením zdravotních pojišťoven, s nutností opakovaných sanací ze strany státu, respektive čerpáním financí ze státního rozpočtu. Rozhodujícím podnětem k zakládání dalších léčebných barokomor v každém kraji, a to přednostně v největší nemocnici krajského nebo fakultního typu, by měla být léčebná efektivita, kterou tato terapie bezesporu přináší pro naše nemocné. Jde však i o výhledovou efektivitu ekonomickou: uzdravený nemocný díky užití hyperbaroxie nepředstavuje ekonomickou zátěž v podobě provleklých, nákladných a přesto málo léčebně efektivních postupů. Jako příklad lze uvést komplexní léčbu včetně HBO u nemocných s tzv. diabetickou nohou. Uchrání nemocného nejen před amputací končetiny, ale často mu zachrání i ohrožený život. Zajistí jeho soběstačnost a i kvalitní život sociální, bez omezení pracovní aktivity, anebo dokonce odvrátí hrozící invaliditu.

Posledním limitem, ale zato nejvýznamnějším, je málo informovaný český zdravotník, a to „zásluhou“ podcenění výuky tohoto oboru v systému nejen našeho středního a vysokého školství, ale i v systému postgraduálního vzdělávání. Lékař, který nezná principy této léčebné metody a nemá s ní žádnou zkušenost, ji ani z přirozených důvodů neindikuje, a tak plnou měrou svému nemocnému neprospívá. Z toho také logicky vyplývá, že ani o založení nového pracoviště s léčebnou barokomorou neusiluje. Setkáváme se pak, bohužel, s případy, kdy informovaný amatérský potápěč má větší znalosti z tohoto oboru než specializovaný zdravotník, i např. z oboru ARO.

Naproti tomu se v porevolučním období začaly budovat léčebné barokomory nestátní, které uzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami, jsou členy ČSHM a řídí se zásadami, uvedenými v koncepci oboru. Pokud by cestou přímé platby vykonávaly léčbu i v neschválených indikacích mimo Lillský konsenzus [20], pak jde o čistě komerční zájem, který metodu ohrožuje diskreditací a zpochybňováním i v indikacích zdůvodněných. Z těchto důvodů je eminentně žádoucí, aby představitelé ČSHM dbali na dodržování uvedených zásad, respektive profesní morálky, a na druhé straně aby vedli průběžná jednání a korekce se zdravotními pojišťovnami, a to zejména v případech, kdy by nebyly propláceny výkony uvedené v Sazebníku výkonů.

Obecně lze předeslat, že pokud jakýkoliv lékař diagnostikuje u svého nemocného takový chorobný stav, o kterém má informaci, že je pro hyperbaroxii indikován, pak je nejen jeho právem, ale přímo povinností, kontaktovat příslušné nejbližší pracoviště, kde se HBO realizuje. Dojde pak k dohodě o dalším postupu včetně možného doporučení jiného pracoviště, které má s danou terapií největší zkušenosti anebo je příhodněji vybavené (např. barokomora s možností užití vyššího přetlaku anebo existence lůžkového zázemí v nemocnici apod.).

K získání přehledu o tom, jak se HBO využívá v těch regionech ČR, kde je umístěna léčebná tlaková komora, provedli jsme šetření u deseti zdravotnických zařízení vybavených barokomorou, a to za období let 2001 až 2005.

Následný rozbor situace by pak měl sloužit k racionálním organizačním, metodickým, vzdělávacím a dalším zásadám, abychom v blízké budoucnosti vybudovali efektivní síťtěchto zařízení s jejich účelným využíváním u všech indikovaných nemocných. Tabulka 2 uvádí různé parametry u některých léčebných barokomor za poslední pětileté období. Výklad těchto údajů je uveden v textu.

Tab. 2. Průzkum léčebných aktivit u 10 barokomor na území ČR v letech 2001–2005
Průzkum léčebných aktivit u 10 barokomor na území ČR v letech 2001–2005
Průměrný počet nemocných na barokomoru jakéhokoliv typu = 173 Průměrný počet expozic na kúru pro jednoho nemocného = 15

Předložené údaje dovolují jisté závěry, z nichž některé je třeba interpretovat jen podmíněně a s náležitou rezervou (především položky uvedené pod body a) – c):

  • a) Počty léčených pacientů za rok 2005 se srovnatelně odvíjejí od skutečnosti, zda jde o komoru jednomístnou či dvoumístnou anebo o komoru vícemístnou. Z toho vyplývá, že nejvyšší počty nemocných jsou u komor vícemístných, tj. Ostrava (402), Ústí nad Labem (375) a Ústav leteckého zdravotnictví v Praze (179).
  • b) Průměrný počet ošetřených jednotlivou barokomorou za rok činí 173 nemocných.
  • c) Průměrný počet expozic pro jednoho nemocného činí 15/rok (rozmezí 9–29). Převažuje počet 10–12 expozic pro jednoho nemocného.
  • d) Pracoviště s nejvyšším počtem expozic se často zabývají léčbou „diabetické nohy“ (Ústí nad Labem a Hronov). U této indikace nelze stanovit nejvyšší limit expozic. Velmi záleží na pokročilosti procesu, respektive na skutečnosti, zda jsou postiženy pouze měkké tkáně, anebo zda je defekt hlubší a postihuje např. i kost. Také záleží na pokročilosti makro- a mikroangiopatie a na pokročilosti neuropatie. Monitorování transkutánní tenze kyslíku (TcpO2) je v tomto směru užitečným pomocníkem [24].

Vysoký počet expozic je také typický pro léčbu ischemické choroby dolních končetin, neboť porušená perfuze, respektive hypocirkulační hypoxie, vede zpravidla k pomalejšímu hojení kožního defektu a tím i k nároku na vyšší počet expozic v jedné léčebné kúře.

Tyto závislosti nelze konstatovat paušálně. Hlavním cílem před zahájením HBO u kožních trofických defektů by měla být standardizovaná diagnostika, která zcela jasně vymezí defekty žilní, tepenné nebo smíšené etiologie. Teprve od těchto diagnóz se odvíjí přibližný počet expozic anebo rozhodnutí, zda má HBO opodstatnění a zda nemá přednost chirurgické řešení, někdy bohužel i charakteru amputace [11, 15, 24, 25].

Vyšší počet expozic představuje i léčení nedoslýchavosti percepčního typu, kdy je sice stanovený limit expozic, avšak ten bývá pro dobré léčebné výsledky často navyšován. Objektivizace poruchy sluchu se v průběhu mnoha let neustále zlepšuje, ale délka kúry je přesto řízena především subjektivními údaji nemocného. Do péče jsou ve spolupráci s ORL odborníkem přijímáni i nemocní s poruchou sluchu, kde chceme docílit jejího nezhoršování.

  • e) Z tzv. absolutních indikací je třeba na prvním místě jmenovat otravy oxidem uhelnatým [4, 12].

Léčbou otrav oxidem uhelnatým se zabývají především ta pracoviště, která existují v ČR dlouhá léta a která tedy mají náležité zkušenosti ještě z dob, kdy plošně rozšířeným energetickým zdrojem v domácnostech i v průmyslových podnicích byl svítiplyn (Ostrava, Plzeň, Praha). Na druhé straně však tyto otravy přes ústup svítiplynu zcela nevymizely a nikdy nevymizí. Zveřejňováním hyperbarických léčebných center by se mělo dospět k tomu, aby každá tato otrava byla léčena lege artis, tj. především hyperbaroxií. Časté požáry v našich současných podmínkách představují zdroj toxických zplodin pro hasiče a ostatní občany, které je z drtivé většiny vhodné soustřeďovat a léčit v hyperbarických centrech.

Léčbou anaerobní sepse se zabývají výhradně ta pracoviště, která jsou součástí lůžkové péče zdravotnických zařízení (Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, ÚLZ Praha, České Budějovice) [2]. Opět jde o absolutní indikaci, jejíž komplexní léčba je zásadním předpokladem pro vyléčení nemocného, respektive pro podstatné snížení mortality. Včasná klinická a kultivační diagnóza a bezprostřední užití HBO představuje pokles úmrtnosti řádově v desítkách procent.

Vzduchová embolie a dekompresní nemoc[22] jsou zpravidla léčeny v centrech, kde je nejvíce zkušeností s hyperbaroxií jako takovou a s potápěčskou medicínou především. Při kontaktování příslušného pracoviště je nutné sledovat i jeho technické vybavení, tj. barokomoru vícemístnou s možností užití vyššího přetlaku, tj. kolem 0,5–0,6 MPa. Jedině tak lze dosáhnout účinné rekomprese, zmenšení až rozpuštění vzduchových bublin a zahájení následné řízené dekomprese podle dekompresních tabulek potápěčů. S rozvojem amatérského potápění, zejména v porevoluční době, přibývá potápěčských nehod, kdy je třeba erudovaného lékařského dozoru a respektování zásad pro řešení potápěčkých nehod včetně barotraumat.

Polytrauma je léčeno zatím především v těch zařízeních, kde je provozována hyperbaroxie s náležitou tradicí a kde je i  návaznost na lůžkové zázemí. Výhodou je komora vícemístná, kde lze zařídit erudovaný doprovod nemocného s nezbytnou pohotovostí k řešení urgentních komplikací in camera.

  • f) Z dalších relativních, respektive neakutních indikací je třeba jmenovat osteomyelitidu,Sudeckovu dystrofii [18] a postradiační poškození. Tyto choroby se léčí ve větších centrech, kde erudice lékařů v určité odbornosti, tj. ortopedie, traumatologie a onkologie, je spojena s aktivním přístupem ve vztahu k HBO, respektive HBO je cíleně vyžadována, a to na základě předchozích příznivých zkušeností. Pracovníci ostravské barokomory již v dávné minulosti přednášeli i psali např. o léčbě Sudeckovy dystrofie, avšak s malou odezvou v praxi jiných pracovišť v ČR i ve světě. Plzeňští autoři se této chorobné jednotce věnují ve svém zvláštním sdělení v tomto sborníku.

Na některých pracovištích barokomor v ČR jsou léčeny i jiné chorobné stavy, kdy zejména terapie pomocí HBO u posthypoxického syndromu např. po kardiopulmocerebrální resuscitaci, u edému mozku jakékoliv etiologie, při kompartment syndromu anebo u apalického syndromu, je často rozhodujícím faktorem pro obrat chorobného procesu směrem ke zlepšování až vyléčení.

O významu hyperbaroxie pro nemocné s tzv. apalickým syndromem bylo již referováno v práci plzeňských autorů v r. 1996 [17].

Léčba cévních mozkových příhod ischemického typu [7, 23] je rovněž indikována, i když velmi záleží na včasné diagnóze a na komplexním léčebném přístupu, a to zvláště v současné době, kdy trombolytická léčba obnovuje perfuzi a HBO koriguje posthypoxické změny, tj. zónu ischemického polostínu a kolaterální otok mozku.

Podobné případy by měly být indikovány i v oboru kardiologie, a to nejspíše po angioplastice k reparaci lokálních posthypoxických myokardiálních změn[3]. Současná přístrojová technika umožňuje objektivizaci např. funkční zdatnosti myokardu po terapii a následně i závěry, zda hyperbaroxie představuje přínos např. pro suficienci myokardiální funkce, respektive pro délku přežití těchto nemocných.

Hyperbaroxie je na některých pracovištích plným právem realizována v případě popálenin a omrzlin, což může znamenat v interakci s ostatními nezbytnými prostředky rychlejší a příznivější léčebný efekt, minimálně pak demarkaci tkáně odumřelé a tkáně životaschopné.

Velký význam má i při přihojování transplantátů anebo při hojení dekubitů. Tyto zkušenosti by měly být stimulem k zakládání nových pracovišť tam, kde jsou tyto akutní chorobné stavy přednostně soustřeďovány (např. popáleniny – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady).

Pro úplnost je třeba zmínit léčbu akutních zubních pulpitid [13], které v uvedeném pětiletém období nebyly tímto způsobem léčeny vůbec, ačkoliv naše předchozí plzeňské zkušenosti byly velmi příznivé. Tehdy jsme však nenašli pochopení u stomatologů na plzeňské stomatologické klinice. Jsme přesvědčeni, že při současném vedení této kliniky v nové části FN Plzeň bude tato léčba uplatňována, neboť je pro nemocného velmi efektivní a v našich podmínkách i ideálně dostupná.

Souhrnně lze konstatovat, že indikované diagnostické spektrum pro léčbu HBO, kopírované i v seznamu výkonů pro zdravotní pojišťovny (tab. 3, 4), se těžko bude radikálně měnit ve smyslu redukce. To je tedy skutečnost, která by měla znovu podnítit zdravotnické organizátory k pořizování technicky dokonalých a bezpečných léčebných tlakových komor, aby tato významná léčebná metoda byla dostupná všem indikovaným nemocným po celém území České republiky. Návrh indikací do připravované novely „Sazebníku výkonů“ – Hyperbarická oxygenoterapie: indikace, číslo diagnózy, obvyklé (doporučené) počty expozic – uvádějí tabulky 3 a 4.

Tab. 3. Diagnózy hrazené bez frekvenčního omezení, možno vykázat výkon Hyperbarická oxygenoterapie – akutní
Diagnózy hrazené bez frekvenčního omezení, možno vykázat výkon Hyperbarická oxygenoterapie – akutní

Tab. 4. Diagnózy s frekvenčním omezením – možno vykázat výkon Hyperbarická oxygenoterapie – chronická
Diagnózy s frekvenčním omezením – možno vykázat výkon Hyperbarická oxygenoterapie – chronická

Je třeba, abychom si všichni uvědomili, jakou odpovědnost, tj. práva i povinnosti, jsme převzali na sebe tím, že se hyperbarická medicína stala samostatným oborem. Je třeba nejen vychovávat nové spolupracovníky, ale je nutné nezanedbávat ani stránku organizační, výzkumnou a publikační. Spojením s kolegy ze Slovenska zlepšíme podmínky v celém rozsahu nového oboru, tj. i v oblasti potápěčské medicíny, národního i mezinárodního výzkumu apod. [14, 19, 21].

Perspektivy hyperbarické medicíny v České republice

Je třeba zdůraznit, že vznik uvedeného oboru představuje i nutnost zavedení do jisté míry závazných standardů, které přispějí nejen k racionálním postupům v diagnostice a léčbě mnohých patologických stavů, ale účelně sjednotí postupy na všech dosavadních i příštích pracovištích, která se zabývají inkriminovaným chorobným stavem anebo hyperbarickou medicínou a oxygenoterapií. V případě hyperbaroxie bude vždy vodítkem periodicky vydávaný „konsenzus“ všech renomovaných a tímto směrem zaměřených odborníků na evropské i světové úrovni [20]. V tomto ohledu je náš obor v předstihu, neboť v jiných oborech medicíny se k doporučeným standardním a jednotným postupům tak snadno a relativně jednoznačně nedochází. Konsenzus je přitom budován podle zásad „medicíny založené na důkazech“, což by mělo být pro lékařské postupy v XXI. století takřka závazné, i když ne dogmaticky praktikované. Je třeba, aby týmově spolupracovali ti odborníci, kterépojí věcný a nikoliv jen oborový problém.

Náš staronový obor nemá úzké zaměření, jak mnozí málo zasvěcení tvrdí. Vždyť jde o problematiku, která protíná napříč všechny medicínské obory, neboť kyslík potřebuje každá část našeho těla a každá naše buňka k životu – v průměru činí tato potřeba 6 objemových procent, tedy ono množství, které se fyzikálně rozpustí v plazmě při inhalaci 100% kyslíku za podmínek tlaku 0,3 MPa.

Jeho deficit je tedy třeba cíleně a rychle korigovat, poněvadž jedině tak můžeme zachovatstrukturu a funkci orgánu anebo celého organismu. Musíme se však na-učit [16, 21, 24] kdy a jak se má kyslík podávat. Tato snaha a její naplňování je přece předpokladem nejen korekce stávající hypoxie, ale i relativní záruky dobré účinnosti ostatních léčebných postupů, tj. i deklarované účinnosti tolik rozšířených medikamentů, bohužel až na úroveň škodlivé polypragmazie. Tím, že je kyslík neviditelný plyn, přece neznamená, že je méně důležitý než spočitatelné tablety – naopak. Urychlením a zlepšením léčebných efektů díky aplikaci komplexní léčby včetně HBO ušetříme navíc z veřejných finančních prostředků finance na pořizování např. dalších léčebných barokomor.Tím HBO učiníme dostupnou všem indikovaným nemocným v České republice, podobně jako každý jiný typ kvalitní zdravotní péče.

Závěr

Když se znovu zamyslíme nad principy hyperbarické medicíny, pak je nutné sdělit něco zcela nového a perspektivního: náplní tohoto oboru se má stát v blízké době i problematika letecké medicíny. Ta se totiž ve výčtu oborů v novém zákoně neobjevila. U ní jsou v popředí pozornosti fyziologické a patofyziologické okolnosti pobytu člověka v podtlaku, s dostatkem či nedostatkem nezbytného kyslíku. Přitom jde nejen o náročné testování osoby samotného letce, ale zároveň s tím i člověka, který zodpovídá ze bezpečnost a životy svých pasažérů. Pak se nabízí jednoznačně stručný název staronového oboru:baromedicína. Hyperbaroxie v ní pak zaujímá určitý, užší, ale přesto velmi důležitý segment, který představuje výrazný pokrok v diagnostice a zejména v terapii velmi různorodých patologických stavů u mnoha nemocných.

Kontaktní adresa:

Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc.

I. interní klinika FN Plzeň-Lochotín

Alej Svobody 80

304 60 Plzeň

e-mail: emmerovam@fnplzen.cz


Zdroje

1. Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta.

2. BARCAL, R., EMMEROVÁ, M. Akutní hypoxické stavy v interní medicíně a jejich léčení hyperbaroxií. In Sova, J. et al. Náhlé příhody v interní medicíně. Praha : Státní pedagogické nakladatelství 1971, 104 s.

3. BARCAL, R., EMMEROVÁ, M., SOVA, J., TOPINKA, I., HADRAVSKÝ, M. Hyperbarická oxygenoterapie kardiogenního šoku v akutním stadiu srdečního infarktu. Čas. Lék. čes., 1975, 114, č. 9, s. 259–262.

4. BARCAL, R., EMMEROVÁ, M., HADRAVSKÝ, M., BERKOVÁ, E. Význam hyperbaroxie u akutních otrav kysličníkem uhelnatým. Plzeň. Lék. Sborník, 1978, 38, s. 97–98.

5. BARCAL, R., EMMEROVÁ, M., HADRAVSKÝ, M. Základy hyperbarické medicíny. Praha: Univerzita Karlova, vyd. Karolinum 1992, 1. vydání. 110 s.

6. BARCAL, R., EMMEROVÁ, M., HADRAVSKÝ, M. Hyperbarie a hyperbarická oxygenoterapie. Plzeň, Škoda JS, a. s., a Vydavatelství J. Kuna 2000, 122 s.

7. BERGER, J., EMMEROVÁ, M., HADRAVSKÝ, M., KRÁTKÝ, M., VĚTROVCOVÁ, J., BERKOVÁ, E. Léčba ischemických mozkových cévních příhod hyperbaroxií. Vnitř. Lék., 1992, 38, č. 7, s. 645–650.

8. DOLEŽAL, V. Ovlivnění organismu dlouhodobou inhalací kyslíku při normálním barometrickém tlaku. Čs. Fyziol., 1962, 11, č. 4, s. 326.

9. DOLEŽAL, V. Terapeutické použití kyslíku při působení zvýšeného barometrického tlaku. Čas. Lék. čes., 1966, 105, č. 2, s. 1653.

10. EMMEROVÁ, M., BARCAL, R., DOLEŽAL, V., HADRAVSKÝ, M., KATZ, P. Hyperbarické komory v Československu. Čas. Lék. čes., 1980, 119, č. 12–13, s. 383–386.

11. EMMEROVÁ, M., RUŠAVÝ, Z., ČEPELÁKOVÁ, H., BARCAL, R., HADRAVSKÝ, M., BERKOVÁ, E. Hyperbarická oxygenoterapie bércového vředu. Čas. Lék. čes., 1981, 120, č. 37, s. 1114–1116.

12. EMMEROVÁ, M., BARCAL, R., HADRAVSKÝ, M., BERKOVÁ, E., RUŠAVÝ, Z., FESSL, V. Moderní léčba otrav kysličníkem uhelnatým. Čas. Lék. čes., 1984, 123, č. 9, s. 254–258.

13. EMMEROVÁ, M., HADRAVSKÝ, M., BARCAL, R., BERKOVÁ, E. Užití hyperbaroxie u akutních zánětlivých onemocnění zubní pulpy a periodoncia. Vojen. zdrav. Listy, 1988, 57, č. 1, s. 7–9.

14. EMMEROVÁ, M., DVOŘÁK, J., HADRAVSKÝ, M., KRÁTKÝ, M., VĚTROVCOVÁ, J., BERKOVÁ, E. Změny hemostázy u osob ve změněném atmosférickém tlaku. Vnitř. Lék., 1992, 38, č. 7, s. 625–631.

15. EMMEROVÁ, M., BARCAL, R., HADRAVSKÝ, M., KRÁTKÝ, M., RŮŽIČKA, J., VĚTROVCOVÁ, J., KRAUSOVÁ, I., BURSA, V., KYDLÍČEK, T., DANDA, Z. Nový léčebný přístup u trofických defektů dolních končetin. Vnitř. Lék., 1994, 40, č. 7, s. 448–450.

16. EMMEROVÁ, M. Kyslík jako léčivo. Prakt. Lék., 1996, 76, č. 5, s. 169–172.

17. EMMEROVÁ, M., BARCAL, R., BRŮHOVÁ, H., HADRAVSKÝ, M., OPATRNÝ, J., RŮŽIČKA, J., KRÁTKÝ, M., KRAUSOVÁ, I., BERGER, J., AMBLEROVÁ, V., VOHLÍDKA, P., TRYKAROVÁ, J., PIZINGEROVÁ, K. Hyperbaroxie v léčení apalického syndromu. Prakt. Lék., 1996, 76, č. 7, s. 346–349.

18. EMMEROVÁ, M., RŮŽIČKA, J., HADRAVSKÝ, M., KOUDELOVÁ, J., KREUZBERG, B., KOUDELA, K. Příspěvek k problematice Sudeckova syndromu. Interní Med., 2006, 12, s. 526–530.

19. CHOTT, L., EMMEROVÁ, M., STEINIGEROVÁ, J., KRATOCHVÍL, J., DYRHONOVÁ, V., BRŮHOVÁ, H., TĚŠÍNSKÝ, P., BERKOVÁ, E. Léčba hyperbaroxií u chronické proktokolitidy. Čs. Gastroenterol. Výž., 1988, 42, č. 5–6.

20. MATHIEU, D. et al. 7th European Consensus Conference on Hyperbaric Medicine. Lille, December 3rd–4th, 2004, Lille University and Medical Centre.

21. NEČAS, E. Patofyziologie zásobování organismu a jeho tkání kyslíkem. 1.vydání Praha . Avicenum 1982, 258 s.

22. OPATRNÝ, K., BARCAL, R., EMMEROVÁ, M., HADRAVSKÝ, M., BERKOVÁ, E. Problematika léčení vzduchových embolií hyperbaroxií. Vnitřní Lék., 1978, 24, č. 4, s. 1129–1131.

23. RUŠAVÝ, Z., BERGER, J., BARCAL, R., EMMEROVÁ, M., HADRAVSKÝ, M. Naše zkušenosti s léčbou akutních neurologických příhod hyperbaroxií. Čas. Lék. čes., 1985, 124, č. 3, s. 85–88.

24. RŮŽIČKA, J., HADRAVSKÝ, M., EMMEROVÁ, M., CENDELÍN, J. Dynamic modelling of transcutaneous oximetry. EUBS 97 Proceedings – Diving and Hyperbaric Medicine. Biomed : Ljubljana 1997.

25. TŘEŠKA, V., VALENTA, J., EMMEROVÁ, M. Fibrinolytická léčba akutních tepenných uzávěrů dolních končetin. Čas. Lék. čes., 1990, 129, č. 14, s. 429–431.

Štítky
Hygiena a epidemiologie Hyperbarická medicína Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Pracovní lékařství

Číslo 1-2

2007 Číslo 1-2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se