Biomarkery v amyloidóze lehkého řetězce imunoglobulinů


Autoři: Kufova Z. 1–3;  T. Sevcikova 1,2,4;  K. Growkova 1,2,4;  P. Vojta 5;  J. Filipová 1,2,4;  Z. Adam 6;  L. Pour 6;  M. Penka 7;  R. Rysava 8;  P. Němec 9;  L. Brozova 9;  P. Vychytilova 10;  A. Jurczyszyn 11;  S. Grosicki 12;  A. Barchnicka 13;  M. Hajdůch 5;  M. Simicek 1,2,4;  R. Hájek 1,2
Působiště autorů: Department of Haematooncology, University Hospital Ostrava, Czech Republic 1;  Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic 10;  Jagiellonian University Medical College Department of Hematology, Krakow, Poland 11;  Department of Cancer Prevention, School of Public Health, Silesian Medical University in Katowice, Poland 12;  Department of Doctoral Studies, School of Public Health in Bytom, Medical University of Silesia Katowice, Poland 13;  Department of Clinical Studies, Faculty of Medicine, University of Ostrava, Czech Republic 2;  Department of Experimental Biology, Faculty of Science, Masaryk University, Brno, Czech Republic 3;  Department of Biology and Ecology, Faculty of Science, University of Ostrava, Czech Republic 4;  Institute of Molecular and Translational Medicine, Faculty of Medicine and Dentistry Palacky University in Olomouc, Czech Republic 5;  Department of Internal Medicine, Hematology and Oncology, University Hospital Brno Czech Republic 6;  Department of Clinical Hematology, University Hospital Brno, Czech Republic 7;  Department of Nephrology, First Faculty of Medicine, Charles University and General University Hospital in Prague, Czech Republic 8;  Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 9
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2017; 30(Supplementum2): 60-67
Kategorie: Původní článek
doi: 10.14735/amko20172S60

Souhrn

Amyloidóza lehkých řetězců imunoglobulinů (AL amyloidosis – ALA) je monoklonální gamapatie charakteristická přítomností aberantních plazmatických buněk produkujících amyloidogenní lehké řetězce imunoglobulinů. To vede k tvorbě amyloidních fibril v cílových orgánech a tkáních, především v srdci a ledvinách, což způsobuje jejich dysfunkci. Jelikož tvorba amyloidních depozit je nezvratný proces, je kladeno velké úsilí k nalezení biomarkeru, který by odlišil ALA od ostatních monoklonálních gamapatií v časném stadiu onemocnění, kdy amyloidní depozita ještě nemají fatální následky. Vysoce výkonné technologie přinášejí nové možnosti v rámci moderního výzkumu nádorů, jelikož umožňují studovat nemoc v rámci jeho komplexnosti. Moderní metody, jako jsou sekvenování nové generace, genové expresní profilování a profilování cirkulujících mikroRNA u aberantních buněk ALA pacientů a příbuzných onemocnění patří mezi nové přístupy využívané ke studiu aberantních plazmatických buněk amyloidózy lehkých řetězců a jiných příbuzných onemocnění. Zatímco obecně známé mutace u pacientů s mnohočetným myelomem (KRAS, NRAS, MYC, TP53) nebyly u ALA pacientů nalezeny, počet mutovaných genů u jednotlivých diagnóz není rozdílný. Transkriptom ALA pacientů se jeví být podobnější pacientům s monoklonální gamapatií nejasného významu, a zároveň exprese cirkulujících mikroRNA, pro které je známá korelace s poškozením srdce je zvýšená právě u ALA pacientů, u nichž je poškození srdce typickým projevem.

Klíčová slova:
amyloidóza – plazmatická buňka – genom – transkriptom – mikroRNA

Práce vznikla za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (Institucionální rozvojový plán OU IRP201550 a Specifický VŠ výzkum Lékařské fakulty OU SGS09/LF/2016-2017) a Ministerstva zdravotnictví (15-29667A a RVO-FNOs/2016).

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
13. 6. 2017

Přijato:
13. 7. 2017


Zdroje

1. Kyle RA, Linos A, Beard CM et al. Incidence and natural history of primary systemic amyloidosis in Olmsted County, Minnesota, 1950 through 1989. Blood 1992; 79 (7): 1817–1822.

2. Desport E, Bridoux F, Sirac C et al. Al amyloidosis. Orphanet J Rare Dis 2012; 7: 54. doi: 10.1186/1750-1172-7-54.

3. Dispenzieri A, Gertz MA, Buadi F. What do I need to know about immunoglobulin light chain (AL) amyloidosis? Blood Rev 2012; 26 (4): 137–154. doi: 10.1016/ j.blre.2012.03.001.

4. Paiva B, Martinez-Lopez J, Corchete LA et al. Phenotypic, transcriptomic, and genomic features of clonal plasma cells in light-chain amyloidosis. Blood 2016; 127 (24): 3035–3039. doi: 10.1182/blood-2015-10-673095.

5. Granzow M, Hegenbart U, Hinderhofer K et al. Novel recurrent chromosomal aberrations detected in clonal plasma cells of light chain amyloidosis patients show potential adverse prognostic effect: first results from a genome-wide copy number array analysis. Haematologica 2017; 102 (7): 1281–1290. doi: 10.3324/haematol.2016.160721.

6. Kufova Z, Sevcikova Z, Vojta P et al. Exome Sequencing of AL Amyloidosis Reveals Recurrently Mutated Genes. Clin Lymphoma Myeloma Leuk 2017; 17 (1): e41–e42.

7. Abraham RS, Ballman KV, Dispenzieri A et al. Functional gene expression analysis of clonal plasma cells identifies a unique molecular profile for light chain amyloidosis. Blood 2005; 105 (2): 794–803.

8. Filipova J, Rihova L, Vsianska P et al. Flow cytometry in immunoglobulin light chain amyloidosis: Short review. Leuk Res 2015; pii: S0145-2126 (15) 30345-3. doi: 10.1016/j.leukres.2015.07.002.

9. Esteller M. Non-coding RNAs in human disease. Nat Rev Genet 2011; 12 (12): 861–874. doi: 10.1038/nrg3074.

10. Corsini LR, Bronte G, Terrasi M et al. The role of micro-RNAs in cancer: diagnostic and prognostic biomarkers and targets of therapies. Expert Opin Ther Targets 2012; 16 (Suppl 2): S103–S109. doi: 10.1517/14728222.2011. 650632.

11. Besse L, Sedlarikova L, Kryukov F et al. Circulating Serum MicroRNA-130a as a Novel Putative Marker of Extramedullary Myeloma. PLoS One 2015; 10 (9): e0137294. doi: 10.1371/journal.pone.0137294.

12. Kubiczkova L, Kryukov F, Slaby O et al. Circulating serum microRNAs as novel diagnostic and prognostic biomarkers for multiple myeloma and monoclonal gammopathy of undetermined significance. Haematologica 2014; 99 (3): 511–518. doi: 10.3324/haematol.2013.093 500.

13. Gutiérrez NC, Sarasquete ME, Misiewicz-Krzeminska I et al. Deregulation of microRNA expression in the different genetic subtypes of multiple myeloma and correlation with gene expression profiling. Leukemia 2010; 24 (3): 629–637. doi: 10.1038/leu.2009.274.

14. Lionetti M, Biasiolo M, Agnelli L et al. Identification of microRNA expression patterns and definition of a microRNA/mRNA regulatory network in distinct molecular groups of multiple myeloma. Blood 2009; 114 (25): e20–e26. doi: 10.1182/blood-2009-08-237495.

15. Pichiorri F, Suh SS, Ladetto M et al. MicroRNAs regulate critical genes associated with multiple myeloma pathogenesis. Proc Natl Acad Sci U S A 2008; 105 (35): 12885–12890. doi: 10.1073/pnas.0806202105.

16. Ludwig N, Leidinger P, Becker K et al. Distribution of miRNA expression across human tissues. Nucleic Acids Res 2016; 44 (8): 3865–3877. doi: 10.1093/nar/gkw116.

17. Weber JA, Baxter DH, Zhang S et al. The microRNA spectrum in 12 body fluids. Clin Chem 2010; 56 (11): 1733–1741. doi: 10.1373/clinchem.2010.147405.

18. Vickers KC, Palmisano BT, Shoucri BM et al. MicroRNAs are transported in plasma and delivered to recipient cells by high-density lipoproteins. Nat Cell Biol 2011; 13 (4): 423–433. doi: 10.1038/ncb2210.

19. Kang K, Peng X, Luo J et al. Identification of circulating miRNA biomarkers based on global quantitative real-time PCR profiling. J Anim Sci Biotechnol 2012; 3 (1): 4. doi: 10.1186/2049-1891-3-4.

20. Jones CI, Zabolotskaya MV, King AJ et al. Identification of circulating microRNAs as diagnostic biomarkers for use in multiple myeloma. Br J Cancer 2012; 107 (12): 1987–1996. doi: 10.1038/bjc.2012.525.

21. Yoshizawa S, Ohyashiki JH, Ohyashiki M et al. Downregulated plasma miR-92a levels have clinical impact on multiple myeloma and related disorders. Blood Cancer J 2012; 2 (1): e53. doi: 10.1038/bcj.2011.51.

22. Yu J, Qiu X, Shen X et al. miR-202 expression concentration and its clinical significance in the serum of multiple myeloma patients. Ann Clin Biochem 2014; 51 (Pt 5): 543–549. doi: 10.1177/0004563213501155.

23. Qu X, Zhao M, Wu S et al. Circulating microRNA 483-5p as a novel biomarker for diagnosis survival prediction in multiple myeloma. Med Oncol 2014; 31 (10): 219. doi: 10.1007/s12032-014-0219-x.

24. Hao M, Zang M, Wendlandt E at al. Low serum miR-19a expression as a novel poor prognostic indicator in multiple myeloma. Int J Cancer 2015; 136 (8): 1835–1844. doi: 10.1002/ijc.29199.

25. Huang JJ, Yu J, Li JY et al. Circulating microRNA expression is associated with genetic subtype and survival of multiple myeloma. Med Oncol 2012; 29 (4): 2402–2408. doi: 10.1007/s12032-012-0210-3.

26. Navarro A, Díaz T, Tovar N et al. A serum microRNA signature associated with complete remission and progression after autologous stem-cell transplantation in patients with multiple myeloma. Oncotarget 2015; 6 (3): 1874–1883.

27. Pritchard CC, Kroh E, Wood B et al. Blood cell origin of circulating microRNAs: a cautionary note for cancer biomarker studies. Cancer Prev Res (Phila) 2012; 5 (3): 492–497. doi: 10.1158/1940-6207.CAPR-11-0370.

28. Kroh EM, Parkin RK, Mitchell PS et al. Analysis of circulating microRNA biomarkers in plasma and serum using quantitative reverse transcription-PCR (qRT-PCR). Methods 2010; 50 (4): 298–301. doi: 10.1016/j.ymeth.2010.01.032.

29. Tijsen AJ, Creemers EE, Moerland PD et al. MiR423-5p as a circulating biomarker for heart failure. Circ Res 2010; 106 (6): 1035–1039. doi: 10.1161/CIRCRESAHA.110.218297.

30. Fan KL, Zhang HF, Shen J et al. Circulating microRNAs levels in Chinese heart failure patients caused by dilated cardiomyopathy. Indian Heart J 2013; 65 (1): 12–16. doi: 10.1016/j.ihj.2012.12.022.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo Supplementum2

2017 Číslo Supplementum2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se