Biobankování – první krok k úspěšným tekutým biopsiím


Autoři: M. Almasi 1;  S. Sevcikova 2;  M. Penka 1;  M. Krejci 3;  Z. Adam 3;  P. Vrublova 4;  T. Jelínek 4;  R. Hájek 4
Působiště autorů: Department of Clinical Hematology, University Hospital Brno, Czech Republic 1;  Babak Myeloma Group, Department of Pathological Physiology, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 2;  Department of Internal Medicine – Hematooncology, University Hospital Brno, Czech Republic 3;  Department of Haematooncology, University Hospital Ostrava, Czech Republic 4
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2017; 30(Supplementum2): 9-12
Kategorie: Přehled
doi: 10.14735/amko20172S9

Souhrn

Východiska:
Archivace biologického materiálu v biobankách je v současné době zásadním krokem vedoucím k úspěchu výzkumných aktivit. Biobanky jsou zřizovány většinou k výzkumným účelům, protože umožňují shromáždění dostatečného množství materiálu pro analýzy nových nebo otestování již identifikovaných biomarkerů. Biobankování musí reagovat vždy na aktuální potřeby výzkumníků i kliniků, nejde o rigidní systém. Laboratorní analýzy monoklonálních gamapatií jsou založeny na separaci plazmatických buněk z kostní dřeně nemocných. Specifickým problémem je zpravidla nedostatek nádorové frakce buněk, což je dáno umístěním nádorových buněk v kostní dřeni v kombinaci s nízkou infiltrací. Jednou z výzev klinického výzkumu vyžadující změny nastavení v biobance je detekce zbytkového nádorového onemocnění v kostní dřeni, ale i z periferní krve tzv. tekutými biopsiemi.

Cíl:
Cílem této práce je přiblížit stávající stav v České republice a konkrétní případy jeho využití v hematoonkologii.

Závěr:
Obecným problémem při řešení řady výzkumných otázek je dostupnost kritického množství vzorků pro statistickou analýzu. Získání kritického množství vzorků biologického materiálu může být rychleji dosaženo spoluprácí biobank sdílejících jak metodické standardy, tak informace o dostupnosti vzorků pro výzkumné projekty.

Klíčová slova:
archivace – biologický materiál – informovaný souhlas – mnohočetný myelom – plazmatické buňky

Tato práce byla podpořena MZ ČR – RVO (FNBr, 65269705) a MZ ČR – RVO – FNOs/2017.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
25. 6. 2017

Přijato:
28. 6. 2017


Zdroje

1. Yuille M, van Ommen GJ, Bréchot C et al. Biobanking for Europe. Brief Bioinform 2008; 9 (1): 14–24.

2. Hájek R, Almaši M, Ríhová L et al. Pokrok v oblasti mnohočetného myelomu a vývoj souvisejícího laboratorního zázemí. Vnitr Lek 2012; 58 (7–8): 135–140.

3. Sevcikova S, Kubiczkova L, Sedlarikova L et al. Serum miR-29a as a marker of multiple myeloma. Leuk Lymphoma 2013; 54 (1): 189–191. doi: 10.3109/10428194.2012. 704030.

4. Kubiczkova L, Kryukov F, Slaby O et al. Circulating serum microRNAs as novel diagnostic and prognostic biomarkers for multiple myeloma and monoclonal gammopathy of undetermined significance. Haematologica 2014; 99 (3): 511–518. doi: 10.3324/haematol.2013.093 500.

5. Kubiczkova-Besse L, Sedlarikova L, Kryukov F et al. Combination of serum microRNA-320a and microRNA-320b as a marker for Waldenström macroglobulinemia. Am J Hematol 2015; 90 (3): E51–E52. doi: 10.1002/ajh.23 910.

6. Besse L, Sedlarikova L, Kryukov F et al. Circulating Serum MicroRNA-130a as a Novel Putative Marker of Extramedullary Myeloma. PLoS One 2015; 10 (9): e0137294. doi: 10.1371/journal.pone.0137294.

7. Sedlaříková L, Bešše L, Novosadová S et al. MicroRNAs in urine are not biomarkers of multiple myeloma. J Negat Results Biomed 2015; 14: 16. doi: 10.1186/s12952-015-0035-7.

8. Fišerová A, Hájek R, Doubek M et al. Imunomagnetická separace myelomových buněk. Klin Onkol 2001; 14 (2): 46–50.

9. Čumová J, Burešová I, Kovářová L et al. Selekce plazmatických buněk. Klin Onkol 2008; 21 (Suppl): 190–194.

10. Cumova J, Kovarova L, Potacova A et al. Optimization of immunomagnetic selection of myeloma cells from bone marrow using magnetic activated cell sorting. Int J Hematol 2010; 92 (2): 314–319. doi: 10.1007/s12185-010-0651-4.

11. Burešová I, Čumová J, Kovářová L et al. Srovnání selekce plazmatických buněk metodami MACS a FACS. Klin Onkol 2008; 21 (Suppl): 195–197.

12. Buresova I, Cumova J, Kovarova L et al. Bone marrow plasma cell separation – validation of separation algorithm. Clin Chem Lab Med 2012; 50 (6): 1139–1140. doi: 10.1515/cclm-2012-8837.

13. Burešová I, Kyjovská D, Kovářová L et al. Algoritmus separace plazmatických buněk ze vzorků kostní dřeně. Klin Onkol 2011; 24 (1): 35–40.

14. Potáčová A, Štossová J, Burešová I et al. Sample Processing and Methodological Pitfalls in Multiple Myeloma Research. Klin Oncol 2011; 24 (Suppl): 18–24.

15. Kubaczkova V, Sedlarikova L, Bollova B et al. Liquid Biopsies – the Clinics and the Molecules. Klin Onkol 2017; 30 (Suppl 2): 2S13–2S20.

16. Bezdekova R, Penka M, Hajek R et al. Circulating Plasma Cells in Monoclonal Gammopathies. Klin Onkol 2017; 30 (Suppl 2): 2S29–2S34.

17. Kufova Z, Sevcikova T, Growkova K et al. Biomarkers in Immunoglobulin Light Chain Amyloidosis. Klin Onkol 2017; 30 (Suppl 2): 2S60–2S67.

18. Tuck MK, Chan DW, Chia D et al. Standard operating procedures for serum and plasma collection: early detection research network consensus statement standard operating procedure integration working group. J Proteome Res 2009; 8 (1): 113–117. doi: 10.1021/pr800545q.

19. Almáši M, Hájek R. Banky biologického materiálu. In: Slabý O et al (eds). Molekulární medicína. 1. vyd. Praha: Galén 2015: 42–44.

20. Ševčíková T, Growková K, Kufová Z et al. Biobanking strategy and sample preprocessing for integrative research in monoclonal gammopathies. J Clin Pathol 2017. pii: jclinpath-2017-204329. doi: 10.1136/jclinpath-2017-204329.

21. Almasi M, Sevcikova S, Svachova H et al. Polymorphisms Contribution to the Determination of Significant Risk of Specific Toxicities in Multiple Myeloma. Klin Onkol 2011; 24 (Suppl): S39–S42.

22. Almasi M, Sevcikova S, Slaby O et al. Association study of selected genetic polymorphisms and occurrence of venous thromboembolism in patients with multiple myeloma who were treated with thalidomide. Clin Lymphoma Myeloma Leuk 2011; 11 (5): 414–420. doi: 10.1016/j.clml.2011.03.024.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo Supplementum2

2017 Číslo Supplementum2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Antiseptika a prevence ve stomatologii
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci: od výzkumu do klinické praxe nejen očních lékařů
Autoři: MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Význam nemocničního alert systému v době SARS-CoV-2
Autoři: doc. MUDr. Helena Lahoda Brodská, Ph.D., prim. MUDr. Václava Adámková

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se