Predikce změny vitality u starších přeživších žen s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě – přístup založený na použití změny hladin zánětlivého markeru C reaktivního proteinu v čase


Autoři: K. Skrivanova 1;  L. Anderkova 1,2;  D. Brancikova 3;  J. Jarkovský 4;  K. Benesova 4;  N. Elfmarkova 1,2;  T. Sverak 1,2;  M. Bendová 5;  H. Peterkova 1;  J. Nedvěd 6;  M. Protivánková 5;  L. Minar 5;  E. Holoubková 1;  L. Dusek 4
Působiště autorů: Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 1;  Applied Neuroscience Research Group, CEITEC –  Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic 2;  Department of Internal Medicine, Hematology and Oncology, University Hospital Brno and Masaryk University, School of Medicine, Brno, Czech Republic 3;  Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic 4;  Clinic of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Brno and Masaryk University, School of Medicine, Brno, Czech Republic 5;  Clinical psychology surgery of PhDr. Dagmar Konecna s. r. o, Zahreb na Morave, Czech Republic 6
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2016; 29(1): 52-58
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amko201652

Souhrn

Úvod:
Cílem práce je prognóza změny vitality a funkčního stavu u pacientek přeživších karcinom prsu v období po primární onkologické terapii s využitím změn v hladinách C reaktivního proteinu (CRP).

Pacienti a metodika:
Analýza byla provedena na skupině 46 pacientek přeživších karcinom prsu (medián věku 65 let) s dostupnými údaje o škále vitality z dotazníku SF-36 získanými po léčbě a retrospektivně v období diagnózy. Data o onemocnění, léčbě a jejích výsledcích byly získány retrospektivně ze zdravotních záznamů, CRP bylo měřeno v době diagnózy a rok po ukončení primární terapie. Pro účely studie byla jako klinicky významná změna brána změna o 5 bodů na škále vitality.

Výsledky:
Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi změnou CRP a komponenty vitality z SF-36 (rs = – 0,350, p = 0,023) kdy při poklesu CRP dochází ke vzestupu dané komponenty kvality života. Celková změna je 1,078 škály vitality (přibližně 1 bod) na každý pokles o 1 jednotku CRP (1 mg/ L). Vztah mezi hladinou CRP (před a po léčbě, změna mezi těmito časovými body) s věkem, počtem komorbidit a stadiem onemocnění nebyl na našem souboru prokázán jako statisticky významný.

Shrnutí:
Předběžné výsledky naznačují vztahy mezi změnami CRP v čase a změnami ve vitalitě u dlouhodobě sledovaných starších pa­cientek přeživších karcinom prsu. Na základě výsledků navrhujeme považovat změnu CRP v čase o 5 mg/ L a více jako potenciální rizikový prediktor negativních změn zdravotního stavu.

Klíčová slova:
přežití karcinomu prsu –  predikce změny vitality –  lineární regrese –  funkční status –  C reaktivní protein –  rizikové faktory

Projekt byl podpořen projektem GAČR P407//12/0607.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Obdrženo:
31. 8. 2015

Přijato:
7. 12. 2015


Zdroje

1. Kiecolt-Glaser JK, McGuire L, Robles TF et al. Emotions, morbidity and mortality: new perspectives from psychoneuroim­munology. An­nu Rev Psychol 2002; 53: 83– 107.

2. Kiecolt-Glaser JK, Preacher KJ, Mac Cal­lum RC et al. Chronic stress and age-related increases in the proinflam­matory cytokine IL-6. Proc Natl Acad Sci U S A 2003; 100(15): 9090– 9095.

3. Libby P, Theroux P. Pathophysiology of coronary artery disease. Circulation 2005; 111(25): 3481– 3488.

4. Mil­ler G, Chen E, Cole SW. Health psychology: develop­ing bio­logical­ly plausible models link­ing the social world and physical health. An­nu Rev Psychol 2009; 60: 501– 524. doi: 10.1146/ an­nurev.psych.60.110707.163551.

5. Colotta F, Al­lavena P, Sica A et al. Cancer-related inflam­mation, the seventh hal­lmark of cancer: links to genetic instability. Carcinogenisis 2009; 30(7): 1073– 1081. doi: 10.1093/ carcin/ bgp127.

6. Hanahan D, Weinberg RA. The hal­lmarks of cancer. Cell 2000; 100(1): 57– 70.

7. Stotz M, Gerger A, Eisner F et al. Increased neutrophil-lymphocyte ratio is a poor prognostic factor in patients with primary operable and inoperable pancreatic cancer. Br J Cancer 2013; 109(2): 416– 421. doi: 10.1038/ bjc.2013.332.

8. Albuquerque KV, Price MR, Badley RA et al. Pre-treatment serum levels of tumour markers in metastatic breast cancer: a prospective as­ses­sment of their role in predict­ing response to therapy and survival. Eur J Surg Oncol 1995; 21(5): 504– 509.

9. Zhang G, Adachi I. Serum interleukin-6 levels cor­relate to tumour progres­sion and prognosis in metastatic breast carcinoma. Anticancer Res 1999; 19(2B): 1427– 1432.

10. Al Mur­ri AM, Bartlett JM, Can­ney PA et al. Evaluation of an inflam­mation-based prognostic score (GPS) in patients with metastatic breast cancer. Br J Cancer 2006; 94(2): 227– 230.

11. Al Mur­ri AM, Wilson C, Lan­nigan A et al. Evaluation of the relationship between the systemic inflam­matory response and cancer specific survival in patients with primary operable breast cancer. Br J Cancer 2007; 96(6): 891– 895.

12. Al Mur­ri AM, Hilmy M, Bell J et al. The relationship between the systemic inflam­matory response, tumour proliferative activity, T-lymphocytic and macrophage infiltration, microves­sel density and survival in patients with primary operable breast cancer. Br J Cancer 2008; 99(7): 1013– 1019. doi: 10.1038/ sj.bjc.6604667.

13. Al­lin KH, Nordestgaard GB, Flyger H et al. Elevated pre-treatment levels of C-reactive protein are as­sociated with poor prognosis after breast cancer: a cohort study. Breast Cancer Res 2011; 13(3): R55. doi: 10.1186/ bcr2891.

14. Gnant M, Pfeiler G, Stöger H et al. The predictive impact of body mass index on the ef­ficacy of extended adjuvant endocrine treatment with anastrozole in postmenopausal patients with breast cancer: an analysis of the randomized ABCSG-6a trial. Br J Cancer 2013; 109: 589– 596. doi: 10.1038/ bjc.2013.367.

15. Syed BM, Green AR, Paish EC et al. Biology of primary breast cancer in older women treated by surgery: with cor­relation with long-term clinical outcome and comparison with their younger counterparts. Br J Cancer 2013; 108(5): 1042– 1051. doi: 10.1038/ bjc.2012.601.

16. Bower JE. Cancer-related fatigue-mechanism, risk factors, and treatments. Nat Rev Clin Oncol 2014; 11(10): 597– 609. doi: 10.1038/ nrclinonc.2014.127.

17. Cerchietti LC, Navigante AH, Castro MA. Ef­fects of eicosapentaenoic and docosahexaenoic n-3 fatty acids from fish oil and preferential Cox-2 inhibition on systemic syndromes in patients with advanced lung cancer. Nutr Cancer 2007; 59(1): 14– 20.

18. Alfano CM, Imayama I, Neuhouser LM et al. Fatigue, inflam­mation, and ω-3 and ω-6 fatty acid intake among breast cancer survivors. J Clin Oncol 2012; 30(12): 1280– 1287. doi: 10.1200/ JCO.2011.36.4109.

19. Bower JE, Ganz PA, Irwin MR et al. Inflam­mation and behavioral symp­toms after breast cancer treatment: do fatigue, depres­sion, and sleep disturbance share a com­mon underly­ing mechanism? J Clin Oncol 2012; 29(26): 3517– 3522. doi: 10.1200/ JCO.2011.36.1154.

20. Courtier N, Gambl­ing T, Enright S et al. Psychological and im­munological characteristic of fatigued women undergo­ing radiotherapy for early-stage breast cancer. Support Care Cancer 2013; 21(1): 173– 181. doi: 10.1007/ s00520-012-1508-6.

21. Goldstein D, Ben­nett BK, Webber K et al. Cancer-related fatigue in women with breast cancer: outcomes of a 5-year prospective cohort study. J Clin Oncol 2012; 30(15): 1805– 1812. doi: 10.1200/ JCO.2011.34.6148.

22. Skřivanová K, Brančíková D, Bendová M et al. Evaluat­ing disease and patient characteristics which predict (retrospectively) changes in quality of life after breast cancer dia­gnosis and treatment. Psycho-Oncology 2014; 23 (Suppl 3): 396– 397. doi:10.1111/ j.1099-1611.2014.3697.

23. Ware JE. Sherbourne: the mos 36-item short-form health survey (SF-36) 1. Conceptual-framework and item selection. Med Care 1992; 30(6): 473– 483.

24. Sobotik Z. Our experience with the use of the preliminary Czech version of the US question­naire on health (SF-36). Zdravotnictvi v Ceske Republice 1998; 1: 50– 54.

25. O’Con­nor PJ. Evaluation of four highly cited energy and fatigue mood measures. J Psychosom Res 2004; 57(5): 435– 441.

26. Andrykowski MA, Cur­ran SL, Lightner R. Of­f-treatment fatigue in breast cancer survivors: a control­led comparison. J Behav Med 1998; 21(1): 1– 18.

27. Ware JE. SF-36 Health Survey: Manual and Interpretation Guide. Boston: the Health Institute, New England Medical Center: 1993.

28. Campbell PT, Campbell KL, Wener MH et al. A yearlong exercise intervention decreases CRP among obese postmenopausal women. Med Sci Sports Exerc 2009; 41(8): 1533– 1539.

29. Meeske K, Wilder-Smith A, Alfano CM et al. Fatigue in breast cancer survivors two to five years post-dia­g­­-nosis: a heal study report. Qual Life Res 2007; 16(6): 947– 960.

30. Bjorner JB, Wal­lenstein GV, Martin MC et al. Interpret­ing score dif­ferencies in the SF-36 Vitality scale: us­ing clinical conditions and functional outcomes to define the minimal­ly important dif­ference. Curr Res Med Opin 2007; 23(4): 731– 739.

31. Nowakovski AC. Chronic inflam­mation and quality of life in older adults: a cros­s-sectional study us­ing bio­markers to predict emotional and relational outcomes. Health Qual Life Outcomes 2014; 12: 141. doi: 10.1186/ s12955-014-0141-0.

32. Cho HJ, Kivimaki M, Bower JE et al. As­sociation of C-reactive protein and Interleukin 6 with new onset fatigue in the Whitehall II prospective cohort study. Psychol Med 2013; 43(8): 1773– 1783. doi: 10.1017/ S0033291712002437.

33. Tibau A, En­nis M, Goodwin P. Post-surgical highly sensitive C-reactive protein and prognosis in early-stage breast cancer. Breast Cancer Res Treat 2013; 141(3): 485– 489. doi: 10.1007/ s10549-013-2694-8.

34. Extermann M, Overcash J, Lyman GH et al. Comorbidity and functional status are independent in older cancer patients. J Clin Oncol 1998; 16(4): 1582– 1587.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 1

2016 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Zánětlivá bolest zad a axiální spondylartritida – Diagnostika a referenční strategie
nový kurz
Autoři: MUDr. Monika Gregová, Ph.D., MUDr. Kristýna Bubová

Inhibitory karboanhydrázy v léčbě glaukomu
Autoři: as. MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO

Příběh jedlé sody
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se