Predikce změny vitality u starších přeživších žen s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě – přístup založený na použití změny hladin zánětlivého markeru C reaktivního proteinu v čase
Autoři:
K. Skrivanova 1; L. Anderkova 1,2; D. Brancikova 3; J. Jarkovský 4
; K. Benesova 4; N. Elfmarkova 1,2; T. Sverak 1,2; M. Bendová 5; H. Peterkova 1; J. Nedvěd 6; M. Protivánková 5; L. Minar 5; E. Holoubková 1; L. Dusek 4
Působiště autorů:
Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
1; Applied Neuroscience Research Group, CEITEC – Central European Institute of Technology, Masaryk University, Brno, Czech Republic
2; Department of Internal Medicine, Hematology and Oncology, University Hospital Brno and Masaryk University, School of Medicine, Brno, Czech Republic
3; Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic
4; Clinic of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Brno and Masaryk University, School of Medicine, Brno, Czech Republic
5; Clinical psychology surgery of PhDr. Dagmar Konecna s. r. o, Zahreb na Morave, Czech Republic
6
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2016; 29(1): 52-58
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.14735/amko201652
Souhrn
Úvod:
Cílem práce je prognóza změny vitality a funkčního stavu u pacientek přeživších karcinom prsu v období po primární onkologické terapii s využitím změn v hladinách C reaktivního proteinu (CRP).
Pacienti a metodika:
Analýza byla provedena na skupině 46 pacientek přeživších karcinom prsu (medián věku 65 let) s dostupnými údaje o škále vitality z dotazníku SF-36 získanými po léčbě a retrospektivně v období diagnózy. Data o onemocnění, léčbě a jejích výsledcích byly získány retrospektivně ze zdravotních záznamů, CRP bylo měřeno v době diagnózy a rok po ukončení primární terapie. Pro účely studie byla jako klinicky významná změna brána změna o 5 bodů na škále vitality.
Výsledky:
Byl zjištěn statisticky významný vztah mezi změnou CRP a komponenty vitality z SF-36 (rs = – 0,350, p = 0,023) kdy při poklesu CRP dochází ke vzestupu dané komponenty kvality života. Celková změna je 1,078 škály vitality (přibližně 1 bod) na každý pokles o 1 jednotku CRP (1 mg/ L). Vztah mezi hladinou CRP (před a po léčbě, změna mezi těmito časovými body) s věkem, počtem komorbidit a stadiem onemocnění nebyl na našem souboru prokázán jako statisticky významný.
Shrnutí:
Předběžné výsledky naznačují vztahy mezi změnami CRP v čase a změnami ve vitalitě u dlouhodobě sledovaných starších pacientek přeživších karcinom prsu. Na základě výsledků navrhujeme považovat změnu CRP v čase o 5 mg/ L a více jako potenciální rizikový prediktor negativních změn zdravotního stavu.
Klíčová slova:
přežití karcinomu prsu – predikce změny vitality – lineární regrese – funkční status – C reaktivní protein – rizikové faktory
Projekt byl podpořen projektem GAČR P407//12/0607.
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Obdrženo:
31. 8. 2015
Přijato:
7. 12. 2015
Zdroje
1. Kiecolt-Glaser JK, McGuire L, Robles TF et al. Emotions, morbidity and mortality: new perspectives from psychoneuroimmunology. Annu Rev Psychol 2002; 53: 83– 107.
2. Kiecolt-Glaser JK, Preacher KJ, Mac Callum RC et al. Chronic stress and age-related increases in the proinflammatory cytokine IL-6. Proc Natl Acad Sci U S A 2003; 100(15): 9090– 9095.
3. Libby P, Theroux P. Pathophysiology of coronary artery disease. Circulation 2005; 111(25): 3481– 3488.
4. Miller G, Chen E, Cole SW. Health psychology: developing biologically plausible models linking the social world and physical health. Annu Rev Psychol 2009; 60: 501– 524. doi: 10.1146/ annurev.psych.60.110707.163551.
5. Colotta F, Allavena P, Sica A et al. Cancer-related inflammation, the seventh hallmark of cancer: links to genetic instability. Carcinogenisis 2009; 30(7): 1073– 1081. doi: 10.1093/ carcin/ bgp127.
6. Hanahan D, Weinberg RA. The hallmarks of cancer. Cell 2000; 100(1): 57– 70.
7. Stotz M, Gerger A, Eisner F et al. Increased neutrophil-lymphocyte ratio is a poor prognostic factor in patients with primary operable and inoperable pancreatic cancer. Br J Cancer 2013; 109(2): 416– 421. doi: 10.1038/ bjc.2013.332.
8. Albuquerque KV, Price MR, Badley RA et al. Pre-treatment serum levels of tumour markers in metastatic breast cancer: a prospective assessment of their role in predicting response to therapy and survival. Eur J Surg Oncol 1995; 21(5): 504– 509.
9. Zhang G, Adachi I. Serum interleukin-6 levels correlate to tumour progression and prognosis in metastatic breast carcinoma. Anticancer Res 1999; 19(2B): 1427– 1432.
10. Al Murri AM, Bartlett JM, Canney PA et al. Evaluation of an inflammation-based prognostic score (GPS) in patients with metastatic breast cancer. Br J Cancer 2006; 94(2): 227– 230.
11. Al Murri AM, Wilson C, Lannigan A et al. Evaluation of the relationship between the systemic inflammatory response and cancer specific survival in patients with primary operable breast cancer. Br J Cancer 2007; 96(6): 891– 895.
12. Al Murri AM, Hilmy M, Bell J et al. The relationship between the systemic inflammatory response, tumour proliferative activity, T-lymphocytic and macrophage infiltration, microvessel density and survival in patients with primary operable breast cancer. Br J Cancer 2008; 99(7): 1013– 1019. doi: 10.1038/ sj.bjc.6604667.
13. Allin KH, Nordestgaard GB, Flyger H et al. Elevated pre-treatment levels of C-reactive protein are associated with poor prognosis after breast cancer: a cohort study. Breast Cancer Res 2011; 13(3): R55. doi: 10.1186/ bcr2891.
14. Gnant M, Pfeiler G, Stöger H et al. The predictive impact of body mass index on the efficacy of extended adjuvant endocrine treatment with anastrozole in postmenopausal patients with breast cancer: an analysis of the randomized ABCSG-6a trial. Br J Cancer 2013; 109: 589– 596. doi: 10.1038/ bjc.2013.367.
15. Syed BM, Green AR, Paish EC et al. Biology of primary breast cancer in older women treated by surgery: with correlation with long-term clinical outcome and comparison with their younger counterparts. Br J Cancer 2013; 108(5): 1042– 1051. doi: 10.1038/ bjc.2012.601.
16. Bower JE. Cancer-related fatigue-mechanism, risk factors, and treatments. Nat Rev Clin Oncol 2014; 11(10): 597– 609. doi: 10.1038/ nrclinonc.2014.127.
17. Cerchietti LC, Navigante AH, Castro MA. Effects of eicosapentaenoic and docosahexaenoic n-3 fatty acids from fish oil and preferential Cox-2 inhibition on systemic syndromes in patients with advanced lung cancer. Nutr Cancer 2007; 59(1): 14– 20.
18. Alfano CM, Imayama I, Neuhouser LM et al. Fatigue, inflammation, and ω-3 and ω-6 fatty acid intake among breast cancer survivors. J Clin Oncol 2012; 30(12): 1280– 1287. doi: 10.1200/ JCO.2011.36.4109.
19. Bower JE, Ganz PA, Irwin MR et al. Inflammation and behavioral symptoms after breast cancer treatment: do fatigue, depression, and sleep disturbance share a common underlying mechanism? J Clin Oncol 2012; 29(26): 3517– 3522. doi: 10.1200/ JCO.2011.36.1154.
20. Courtier N, Gambling T, Enright S et al. Psychological and immunological characteristic of fatigued women undergoing radiotherapy for early-stage breast cancer. Support Care Cancer 2013; 21(1): 173– 181. doi: 10.1007/ s00520-012-1508-6.
21. Goldstein D, Bennett BK, Webber K et al. Cancer-related fatigue in women with breast cancer: outcomes of a 5-year prospective cohort study. J Clin Oncol 2012; 30(15): 1805– 1812. doi: 10.1200/ JCO.2011.34.6148.
22. Skřivanová K, Brančíková D, Bendová M et al. Evaluating disease and patient characteristics which predict (retrospectively) changes in quality of life after breast cancer diagnosis and treatment. Psycho-Oncology 2014; 23 (Suppl 3): 396– 397. doi:10.1111/ j.1099-1611.2014.3697.
23. Ware JE. Sherbourne: the mos 36-item short-form health survey (SF-36) 1. Conceptual-framework and item selection. Med Care 1992; 30(6): 473– 483.
24. Sobotik Z. Our experience with the use of the preliminary Czech version of the US questionnaire on health (SF-36). Zdravotnictvi v Ceske Republice 1998; 1: 50– 54.
25. O’Connor PJ. Evaluation of four highly cited energy and fatigue mood measures. J Psychosom Res 2004; 57(5): 435– 441.
26. Andrykowski MA, Curran SL, Lightner R. Off-treatment fatigue in breast cancer survivors: a controlled comparison. J Behav Med 1998; 21(1): 1– 18.
27. Ware JE. SF-36 Health Survey: Manual and Interpretation Guide. Boston: the Health Institute, New England Medical Center: 1993.
28. Campbell PT, Campbell KL, Wener MH et al. A yearlong exercise intervention decreases CRP among obese postmenopausal women. Med Sci Sports Exerc 2009; 41(8): 1533– 1539.
29. Meeske K, Wilder-Smith A, Alfano CM et al. Fatigue in breast cancer survivors two to five years post-diag-nosis: a heal study report. Qual Life Res 2007; 16(6): 947– 960.
30. Bjorner JB, Wallenstein GV, Martin MC et al. Interpreting score differencies in the SF-36 Vitality scale: using clinical conditions and functional outcomes to define the minimally important difference. Curr Res Med Opin 2007; 23(4): 731– 739.
31. Nowakovski AC. Chronic inflammation and quality of life in older adults: a cross-sectional study using biomarkers to predict emotional and relational outcomes. Health Qual Life Outcomes 2014; 12: 141. doi: 10.1186/ s12955-014-0141-0.
32. Cho HJ, Kivimaki M, Bower JE et al. Association of C-reactive protein and Interleukin 6 with new onset fatigue in the Whitehall II prospective cohort study. Psychol Med 2013; 43(8): 1773– 1783. doi: 10.1017/ S0033291712002437.
33. Tibau A, Ennis M, Goodwin P. Post-surgical highly sensitive C-reactive protein and prognosis in early-stage breast cancer. Breast Cancer Res Treat 2013; 141(3): 485– 489. doi: 10.1007/ s10549-013-2694-8.
34. Extermann M, Overcash J, Lyman GH et al. Comorbidity and functional status are independent in older cancer patients. J Clin Oncol 1998; 16(4): 1582– 1587.
Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná OnkologieČlánek vyšel v časopise
Klinická onkologie
2016 Číslo 1
- ASCO 2024: Elektronické cigarety – riziko pro mladou generaci a naděje pro dospělé kuřáky
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- S každou vynechanou dávkou tromboprofylaxe u pacientů s traumatem významně roste riziko VTE
- Trombóza portální žíly jako komplikace infekce COVID-19 – kazuistika
Nejčtenější v tomto čísle
- Analýza přežití tříletého sledování nemocných s rakovinou hlavy a krku
-
Průvodce mladého onkologa infuzní terapií a výživou
Díl 1 – Hypokalemie. Bílkoviny. Kazuistika 1 - Genomové testy jako prediktory prognózy pacientek s karcinomem prsu
- Úloha bielkovín tepelného šoku v leukémii
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Střevní příprava před kolonoskopií
nový kurzVšechny kurzy