České programy screeningu zhoubných nádorů v roce 2010


Autoři: O. Májek 1;  J. Daneš 2;  M. Zavoral 3;  V. Dvořák 4;  Š. Suchánek 3;  B. Seifert 5;  P. Kožený 6;  S. Pánová 7;  L. Dušek 1
Působiště autorů: Institute of Biostatistics and Analyses, Masaryk University, Brno, Czech Republic 1;  Department of Radiodiagnostics, First Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic 2;  Department of Internal Medicine, Charles University, First Faculty of Medicine, Central Military Hospital, Prague, Czech Republic 3;  Czech Gynecological and Obstetrical Society, Brno, Czech Republic 4;  Department of General Medicine, First Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic 5;  National Reference Centre, Prague, Czech Republic 6;  Ministry of Health Care, Prague, Czech Republic 7
Vyšlo v časopise: Klin Onkol 2010; 23(5): 343-353
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Východiska:

V České republice jsou mužům a ženám v definovaných cílových skupinách dostupné programy pro screening zhoubných nádorů dle doporučení Rady EU. V posledním desetiletí byly postupně zahájeny organizované programy screeningu karcinomu prsu, kolorektálního karcinomu a karcinomu děložního hrdla.

Materiál a metody:
Systém informační podpory, který je klíčovou součástí organizovaných screeningových programů, byl zaveden ve všech programech. Systém zahrnuje Národní onkologický registr ČR pro sledování populační zátěže zhoubnými nádory a vlivu screeningových programů, Národní referenční centrum jako poskytovatele údajů získaných sběrem dokladů plátců zdravotní péče a specializované databáze jednotlivých screeningových programů, které sbírají údaje o screeningu, diagnostice a konečných diagnózách.

Výsledky:
Sílící včasný záchyt zhoubných nádorů a pokroky v léčbě pomáhají stabilizovat mortalitu, a to i u diagnóz se stoupající incidencí. Pokrytí české populace screeningovými vyšetřeními setrvale roste, nicméně je stále nedostatečné: v programech screeningu karcinomu prsu, kolorekta a děložního hrdla činilo pokrytí na konci roku 51,2%, 17,9% a 48,4% cílové populace. V roce 2008 podstoupilo screeningovou mamografii 468 419 žen a bylo nalezeno 2 128 nádorů prsu (4,5 na 1 000 vyšetřených žen). Dle Registru screeningových kolonoskopií podstoupilo toto preventivní vyšetření v roce 2009 přes 13 000 mužů a žen, 4 085 jich bylo dignostikováno s adenomovým polypem a 619 s kolorektálním karcinomem, většinou v časném stadiu. Informační systém pro cervikální screening pracuje v pilotním provozu od roku 2009 a první výsledky přinese na konci roku 2010.

Závěry:
Systém informační podpory v organizovaných screeningových programech umožňuje monitoring kvality jednotlivých center, a tak pomáhá soustavnému zlepšování kvality, což je nezbytný předpoklad zopakování slibných výsledků klinických studií. Aby mohl být dosažen výrazný populační dopad na populační incidenci a mortalitu, bude nezbytné významně zvýšit pokrytí screeningovými vyšetřeními v cílové populaci. Programy by měly být transformovány na populační, což zahrnuje adresné zvaní všech osob v cílové populaci.

Klíčová slova:
screening –  zhoubné nádory –  informační system


Zdroje

1. Council recommendation of 2 December 2003 on cancer screening (2003/ 878/ EC). Official J Eur Union 2003; L 327/ 34: 85– 89.

2. Schopper D, de Wolf C. How effective are breast cancer screening programmes by mammography? Review of the current evidence. Eur J Cancer 2009; 45(11): 1916– 1923.

3. Olsen AH, Njor SH, Vejborg I et al. Breast cancer mortality in Copenhagen after introduction of mammography screening: cohort study. BMJ 2005; 330(7485): 220.

4. Sarkeala T, Heinävaara S, Anttila A. Organised mammography screening reduces breast cancer mortality: a cohort study from Finland. Int J Cancer 2008; 122(3): 614– 619.

5. Gabe R, Tryggvadóttir L, Sigfússon BF et al. A case‑ control study to estimate the impact of the Icelandic population‑based mammography screening program on breast cancer death. Acta Radiol 2007; 48(9): 948– 955.

6. Paci E, Coviello E, Miccinesi G et al. Evaluation of service mammography screening impact in Italy. The contribution of hazard analysis. Eur J Cancer 2008; 44(6): 858– 865.

7. Otto SJ, Fracheboud J, Looman CW et al. Initiation of population‑based mammography screening in Dutch municipalities and effect on breast‑ cancer mortality: a systematic review. Lancet 2003; 361(9367): 1411– 1417.

8. Ascunce EN, Moreno‑Iribas C, Barcos Urtiaga A et al. Changes in breast cancer mortality in Navarre (Spain) after introduction of a screening programme. J Med Screen 2007; 14(1): 14– 20.

9. SOSSEG. Reduction in breast cancer mortality from the organized service screening with mammography: 1. Further confirmation with extended data. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2006; 15(1): 45– 51.

10. SOSSEG. Reduction in breast cancer mortality from the organised service screening with mammography: 2. Validation with alternative analytic methods. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2006; 15(1): 52– 56.

11. Blanks RG, Moss SM, McGahan CE et al. Effect of NHS breast screening programme on mortality from breast cancer in England and Wales, 1990– 1998: comparison of observed with predicted mortality. BMJ 2000; 321(7262): 665– 669.

12. Mandel JS, Bond JH, Church TR et al. Reducing mortality from colorectal cancer by screening for fecal occult blood. Minnesota Colon Cancer Control Study. N Engl J Med 1993; 328(19): 1365– 1371.

13. Hardcastle JD, Chamberlain JO, Robinson MH et al. Randomised controlled trial of faecal‑ occult‑blood screening for colorectal cancer. Lancet 1996; 348(9040): 1472– 1477.

14. Kronborg O, Fenger C, Olsen J et al. Randomised study of screening for colorectal cancer with faecal‑ occult‑blood test. Lancet 1996; 348(9040): 1467– 1471.

15. Kronborg O, Jørgensen OD, Fenger C et al. Randomized study of biennial screening with a faecal occult blood test: results after nine screening rounds. Scand J Gastroenterol 2004; 39(9): 846– 851.

16. Hewitson P, Glasziou P, Watson E et al. Cochrane systematic review of colorectal cancer screening using the fecal occult blood test (hemoccult): an update. Am J Gastroenterol 2008; 103(6): 1541– 1549.

17. Mandel JS, Church TR, Bond JH et al. The effect of fecal occult‑blood screening on the incidence of colorectal cancer. N Engl J Med 2000; 343(22): 1603– 1607.

18. Guittet L, Bouvier V, Mariotte N et al. Comparison of a guaiac based and an immunochemical faecal occult blood test in screening for colorectal cancer in a general average risk population. Gut 2007; 56(2): 210– 214.

19. Levi Z, Rozen P, Hazazi R et al. A quantitative immunochemical fecal occult blood test for colorectal neoplasia. Ann Intern Med 2007; 146(4): 244– 255.

20. Zheng S, Chen K, Liu X et al. Cluster randomization trial of sequence mass screening for colorectal cancer. Dis Colon Rectum 2003; 46(1): 51– 58.

21. Baxter NN, Goldwasser MA, Paszat LF et al. Association of colonoscopy and death from colorectal cancer. Ann Intern Med 2009; 150(1): 1– 8.

22. Brenner H, Hoffmeister M, Arndt V et al. Protection from right‑  and left‑ sided colorectal neoplasms after colonoscopy: population‑based study. J Natl Cancer Inst 2010; 102(2): 89– 95.

23. Kahi CJ, Imperiale TF, Juliar BE et al. Effect of screening colonoscopy on colorectal cancer incidence and mortality. Clin Gastroenterol Hepatol 2009; 7(7): 770– 775.

24. Winawer SJ, Zauber AG, Ho MN et al. Prevention of colorectal cancer by colonoscopic polypectomy. The National Polyp Study Workgroup. N Engl J Med 1993; 329(27): 1977– 1981.

25. Ransohoff DF. How much does colonoscopy reduce colon cancer mortality? Ann Intern Med 2009; 150(1): 50– 52.

26. Brenner H, Haug U, Arndt V et al. Low risk of colorectal cancer and advanced adenomas more than 10 years after negative colonoscopy. Gastroenterology 2010; 138(3): 870– 876.

27. Singh H, Turner D, Xue L et al. Risk of developing colorectal cancer following a negative colonoscopy examination: evidence for a 10‑year interval between colonoscopies. JAMA 2006; 295(20): 2366– 2373.

28. Brenner H, Chang‑ Claude J, Seiler CM et al. Does a negative screening colonoscopy ever need to be repeated? Gut 2006; 55(8): 1145– 1150.

29. IARC Working Group on the Evaluation of Cancer‑ Preventive Strategies. Cervix Cancer Screening. Lyon: IARCPress; 2005.

30. Hakama M, Räsänen‑ Virtanen U. Effect of a mass screening program on the risk of cervical cancer. Am J Epidemiol 1976; 103(5): 512– 517.

31. Lăără E, Day NE, Hakama M. Trends in mortality from cervical cancer in the Nordic countries: association with organised screening programmes. Lancet 1987; 1(8544): 1247– 1249.

32. Nieminen P, Kallio M, Anttila A et al. Organised vs. spontaneous Pap‑ smear screening for cervical cancer: A case‑ control study. Int J Cancer 1999; 83(1): 55– 58.

33. Vainio H, Bianchini F. Breast Cancer Screening. Lyon: IARCPress 2002.

34. Karsa L, Anttila A, Ronco G et al. Cancer Screening in the European Union. Luxemburg: European Communities 2008.

35. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiology of Malignant Tumours in the Czech Republic 2007 [cited 2010 22 Sep]. Available from: http:/ / www.svod.cz/ .

36. Svobodník A, Daneš J, Skovajsová M et al. Current Results of the National Breast Cancer Screening Program in the Czech Republic. Klin Onkol 2007; 20 (Suppl 1): 161– 165.

37. Perry N, Broeders M, de Wolf C et al. European guidelines for quality assurance in breast cancer screening and diagnosis. 4th ed. Luxembourg: Office for Official Publications of the EC 2006.

38. Frič P. The use of haemoccult test in the early diagnosis of colerectal cancer –  experience from six pilot studies in Czechoslovakia. In: HardcastleJD (ed). Haemoccult screening for the early detection of colorectal cancer. Stuttgart: Schattauer 1986: 73– 74.

39. Šachlová M, Novák J. Reflection about the Colorectal Carcinoma Screening Evolution. Klin Onkol 2009; 22(5): 242.

40. Zavoral M, Závada F, Frič P. Český národní program sekundární prevence kolorektálního karcinomu. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2005; 59(1): 7– 10.

41. Zavoral M, Suchanek S, Zavada F et al. Colorectal cancer screening in Europe. World J Gastroenterol 2009; 15(47): 5907– 5915.

42. Lieberman D. A call to action –  measuring the quality of colonoscopy. N Engl J Med 2006; 355(24): 2588– 2589.

43. Rex DK. Quality in colonoscopy: cecal intubation first, then what? Am J Gastroenterol 2006; 101(4): 732– 734.

44. Kaminski MF, Regula J, Kraszewska E et al. Quality indicators for colonoscopy and the risk of interval cancer. N Engl J Med 2010; 362(19): 1795– 1803.

45. Arbyn M, Anttila A, Jordan J et al. European guidelines for quality assurance in cervical cancer screening. 2nd ed. Luxembourg: European Communities 2008.

46. Ferlay J, Shin H, Bray F et al. GLOBOCAN 2008, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 10, 2010 [cited 2010 22 Sep]. Available from: http:/ / globocan.iarc.fr/ .

47. Karim‑ Kos HE, de Vries E, Soerjomataram I et al. Recent trends of cancer in Europe: a combined approach of incidence, survival and mortality for 17 cancer sites since the 1990s. Eur J Cancer 2008; 44(10): 1345– 1389.

48. Dušková J, Povýšil C, Juliš I et al. National Cervical Cancer Screening Program from the Pathologists’ point of view. Klin Onkol 2006; 19(1): 33– 34.

49. Sarkeala T, Anttila A, Forsman H et al. Process indicators from ten centres in the Finnish breast cancer screening programme from 1991 to 2000. Eur J Cancer 2004; 40(14): 2116– 2125.

50. Lynge E, Olsen AH, Fracheboud J et al. Reporting of performance indicators of mammography screening in Europe. Eur J Cancer Prev 2003; 12(3): 213– 222.

51. Hofvind S, Geller B, Vacek PM et al. Using the European guidelines to evaluate the Norwegian Breast Cancer Screening Program. Eur J Epidemiol 2007; 22(7): 447– 455.

52. Day NE, Williams DR, Khaw KT. Breast cancer screening programmes: the development of a monitoring and evaluation system. Br J Cancer 1989; 59(6): 954– 958.

53. Bennett RL, Blanks RG, Patnick J et al. Results from the UK NHS Breast Screening Programme 2000– 2005. J Med Screen 2007; 14(4): 200– 204.

54. Vejborg I, Olsen AH, Jensen MB et al. Early outcome of mammography screening in Copenhagen 1991– 1999. J Med Screen 2002; 9(3): 115– 119.

55. Fracheboud J, Groenewoud JH, Boer R et al. Seventy‑ five years is an appropriate upper age limit for population‑based mammography screening. Int J Cancer 2006; 118(8): 2020– 2025.

56. U.S. Preventive Services Task Force. Screening for colorectal cancer: U.S. Preventive Services Task Force recommendation statement. Ann Intern Med 2008; 149(9): 627– 637.

57. Federici A, Giorgi Rossi P, Borgia P et al. The immunochemical faecal occult blood test leads to higher compliance than the guaiac for colorectal cancer screening programmes: a cluster randomized controlled trial. J Med Screen 2005; 12(2): 83– 88.

58. Black ME, Yamada J, Mann V. A systematic literature review of the effectiveness of community‑based strategies to increase cervical cancer screening. Can J Public Health 2002; 93(5): 386– 393.

59. Cram P, Fendrick AM, Inadomi J et al. The impact of a celebrity promotional campaign on the use of colon cancer screening: the Katie Couric effect. Arch Intern Med 2003; 163(13): 1601– 1605.

Štítky
Dětská onkologie Chirurgie všeobecná Onkologie

Článek vyšel v časopise

Klinická onkologie

Číslo 5

2010 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Cesta pacienta s CHOPN
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Precizní medicína v onkologii
Autoři:

Kožní toxicita cílené terapie inhibitory EGFR a VEGF
Autoři: MUDr. Karolína Svobodová

Jak na psoriázu v každodenní ambulantní praxi?
Autoři: MUDr. Jan Šternberský, Ph. D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se