Hodnocení kvality života u pacientů vyššího věku se sarkopenií: vývoj a validace české verze dotazníku SarQoL®


Hodnocení kvality života u pacientů vyššího věku se sarkopenií: vývoj a validace české verze dotazníku SarQoL®

Background and aim:
Sarcopenia, defined as loss of muscle mass and muscle function affects between 5–10 % of persons 65 years and older and has significant clinical and economic consequences. In the last year a self-administered quality of life questionnaire for sarcopenia „Sarcopenia and Quality of Life“(SarQoL) was developed in French and English language. To be of use in a different language and socio-cultural environment (i.e. Czech Republic) the questionnaire has to be translated and psychometric properties (internal consistency, validity and reliability) of the Czech version assessed.

Methods:
Translation of the English SarQoL version and its cross-cultural adaptation was performed according to the protocol in five phases: (1) translation to Czech language by two translators, (2) synthesis of both translation into version 1, (3) back translation to English by two translators, (4) experts´ review and creation of working version and (5) testing of the working version in 22 patients with sarcopenia and proposing the final Czech SarQoL version.

Results:
After translation and linguistic adaptation of SarQoL and testing its understandability and feasibility using focus group method involving 10 respondents the final SarQoL version in Czech language was proposed comprising 55 items grouped in 22 questions. There are 7 domains of health-related quality of life assessed by the questionnaire: physical and mental health, locomotion, body composition, functionality, activities of daily living, leisure activities and fears.

Conclusions:
We can recommend the new Czech version of self-administered quality of life questionnaire for sarcopenia SarQoL for further validation and evaluation of its psychometric properties. Validation is currently ongoing in Prague and Opava at authors´ affiliations.

KEYWORDS:
sarcopenia – quality of life – self-administered questionnaire SarQoL


Autoři: H. Michálková ;  I. Rýznarová ;  J. Seget ;  E. Topinková
Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2017, 6, č. 1: 28-37
Kategorie: Původní článek

Souhrn

Úvod a cíl:
Sarkopenie, definovaná jako úbytek svalové hmoty a svalové funkce, postihuje 5–10 % osob ve věku nad 65 let a má závažné klinické i ekonomické důsledky. Významným způsobem snižuje také kvalitu života postižených. V loňském roce byl vyvinut a validován sebeposuzovací dotazník pro hodnocení kvality života „Sarcopenia and Quality of Life“ (SarQoL) ve francouzské a anglické verzi. Pro jeho použití v odlišném jazykovém a sociokulturním prostředí, tj. v ČR, je třeba dotazník SarQoL přeložit a zhodnotit psychometrické vlastnosti (vnitřní konzistence, validita a reliabilita) této české verze.

Metodika:
Překlad anglické verze dotazníku SarQoL a jeho mezikulturní úprava proběhla podle protokolu v pěti fázích: (1) překlad do českého jazyka dvěma překladateli, (2) syntéza obou překladů do verze 1, (3) zpětný překlad do anglického jazyka dvěma překladateli, (4) expertní posouzení všech překladů a vytvoření pracovní verze a (5) ověření pracovní verze u 22 pacientů se sarkopenií s vytvořením konečné české verze SarQoL.

Výsledky:
Po překladu a jazykové úpravě dotazníku SarQoL a ověření jeho srozumitelnosti a použitelnosti (feasibility) metodou ohniskové skupiny 10 respondentů byla navržena konečná verze SarQoL v českém jazyce s celkem 55 položkami seskupenými ve 22 otázkách. Hodnocené oblasti zahrnují 7 oblastí kvality života vztažené ke zdravotnímu stavu (health-related QoL): fyzické a duševní zdraví, pohyblivost, složení těla, funkčnost, aktivity denního života, zájmové aktivity a obavy.

Závěr:
Českou verzi sebeposuzovacího dotazníku pro hodnocení kvality života seniorů se sarkopenií SarQoL lze doporučit pro další validaci a ověření jejich psychometrických vlastností. Validace v současné době probíhá na obou pracovištích autorského kolektivu.

KLÍČOVÁ SLOVA:
sarkopenie – kvalita života – sebeposuzovací dotazník SarQoL

Úvod

Termín sarkopenie (z řeckého sarx – maso ve významu sval, penia – ztráta) poprvé použil v roce 1989 Irwin Rosenberg(1) pro popis úbytku svalové hmoty provázející stárnutí(2). Přesnější definování termínu sarkopenie napomohlo vysvětlit tento postupný úbytek svalové hmoty. Od roku 1989 definice prošla množstvím změn od bio-gerontologického konceptu po klinické onemocnění, zaměřující se na významný úbytek svalové hmoty, který má dopad na funkční stav – soběstačnost a nezávislost jedince(3). V posledních letech prošla definice mnoha úpravami a kromě úbytku celkového množství svalové hmoty (muscle mass) se zdůrazňuje i zhoršená kvalita svalu/svalové hmoty projevující se jeho sníženou funkcí (muscle function) ve smyslu snížené svalové síly prokazované dynamometricky nebo tzv. funkčními „zdatnostními“ testy, zahrnujícími například rychlost chůze(4). V roce 2010 publikovaly Evropská pracovní skupina EUGMS a ESPEN(5, 6) dvě práce a v následujícím roce vyšel americký konsenzus pro diagnostická kritéria sarkopenie(7).

Evropská pracovní skupina sarkopenie u starších osob (EWGSOP) definuje sarkopenii jako úbytek kosterní svaloviny, nízkou sílu (např. stisk ruky) a nízkou výkonnost (např. pomalá chůze). Pokud jsou přítomny všechny tři příznaky (úbytek svalstva, nízká síla a slabost), jedná se o těžkou sarkopenii. Obrázek 1 zachycuje doporučený diagnostický algoritmus pro rozpoznání sarkopenie u osob starších 65 let.

Diagnostický algoritmus EWGSOP.
Obr. 1. Diagnostický algoritmus EWGSOP.
Zdroj: the European Working Group on Sarcopenia in Older People) Poznámka: SMI – skeletal muscle index ALM/výška2, ALM – apendikulární svalová hmota

Pracovní skupina pro sarkopenii Evropské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus – speciálně orientovaná skupina (ESPEN-SIG) – definuje sarkopenii jako nízkou svalovou hmotu a úbytek svalové síly(6). Mezinárodní skupina pro sarkopenii (IWGS) popisuje sarkopenii jako úbytek svalové hmoty a svalové funkce (např. rychlost chůze). Sarkopenie neznamená jen úbytek svalové hmoty, ale v mnoha případech je zde významné spojení s nárůstem tělesného tuku, tzv. sarkopenická obezita. Jednou z metod, jak diagnostikovat sarkopenii u obézních osob, je i posouzení množství apendikulární svalové hmoty ve vztahu k Body Mass Indexu (BMI) (tab. 1)(8).

Tab. 1. Doporučené hodnoty síly stisku ruky a apendikulární svalové hmoty (součet svalové hmoty končetin DXA) a pro diagnostiku sarkopenie
Doporučené hodnoty síly stisku ruky a apendikulární svalové hmoty (součet svalové hmoty končetin DXA) a pro diagnostiku sarkopenie
Poznámka: ALM – apendikulární svalová hmota (appendicular lean mass), GSMAX – maximální síla stisku ruky (Grip strength max), BMI – body mass index

Ve všech uvedených definicích sarkopenie je nalezena shoda v příznacích: nízká svalová hmota, nízká svalová síla a nízká svalová výkonnost. Širší definice pak poskytuje přesnější diagnostiku, třídění a stupňování závažného stavu.

Uvedená diagnostická kritéria slouží jako východiska pro další výzkum v oblasti seniorské křehkosti a sarkopenie. V současnosti se zdůrazňuje, že sarkopenie tvoří samostatnou nozologickou jednotku a také od roku 2016 má samostatný identifikační kód v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10). Je nejvýznamnějším faktorem pro rozvoj fyzické křehkosti seniorů („physical frailty and sarcopenia“), a představuje tak komplexní geriatrický syndrom spojený s omezenou mobilitou, dekondicí a narůstající křehkostí(9).

Termín stařecká křehkost(10) (doporučujeme raději používat termín „syndrom seniorské křehkosti“) je v současnosti také ne zcela přesně definován, ať již jako fenotyp projevující se úbytkem hmotnosti, celkovou (fyzickou) slabostí, nízkou svalovou silou, nízkou fyzickou aktivitou a pomalejší chůzí, nebo jako kumulace vícečetných deficitů (např. podle frailty indexu)(7,11). Pro fyzickou křehkost je však ve všech definicích požadována přítomnost sarkopenie(12, 13). Křehkost i sarkopenie jsou spojeny s rychlým poklesem funkční zdatnosti s vyšším rizikem zdravotních komplikací, pádů, hospitalizací i celkového rizika úmrtí(14, 15). Senioři se sarkopenií vykazují celkově horší zdravotní stav ve srovnání s jedinci stejného věku bez sarkopenie(16). Hlavní úkol geriatrické medicíny je podpora výzkumu v této oblasti, návrh vhodných nástrojů pro včasnou diagnostiku sarkopenie a křehkosti a ověření účinnosti intervencí, které by mohly zvrátit spirálu prohlubující se křehkosti a geriatrické deteriorace(17).

U stařecké křehkosti kvalita života klesá a je zde předpoklad, že podobné to bude i se sarkopenií. Pokud však neexistují přesné metody měření k posuzování kvality života u pacientů se sarkopenií, nelze přesně prokázat vliv sarkopenie na kvalitu života.

Kvalita života u sarkopenie, vývoj dotazníku

Kvalitě života u sarkopenie se dosud věnovala jen malá pozornost, i když vzhledem k omezené fyzické výkonnosti sarkopenických osob lze její vliv na pokles kvality života předpokládat. Bylo například prokázáno zhoršení některých oblastí celkové kvality života s klesající silou stisku ruky(18). Generické dotazníky zaměřené na kvalitu života obecně bez přihlédnutí ke specifickým problémům jednotlivých chorob nemohou dostatečně postihnout specifika vlivu jednotlivých onemocnění na celkovou kvalitu života a jeho jednotlivé oblasti. Proto se pro jednotlivá onemocnění vyvinuly specifické dotazníky (health-related disease-specific quality of life, QoL), například pro revmatoidní artritidu, inkontinenci, zánětlivá střevní onemocnění, psychiatrická onemocnění apod.

Také pro sarkopenii byl v roce 2015 vyvinut belgickými autory sebeposuzovací dotazník pro hodnocení kvality života u sarkopenických osob SarQoL(19). Vývoj probíhal ve 4 postupných krocích: 1) Nejprve byl na základě literatury a názorů expertů i pacientů se sarkopenií generován pool otázek, 2) následně proběhlo snížení jejich počtu a 3) byl experty vytvořen pilotní dotazník, 4) ten byl testován na skupině pacientů účastnící se vývoje dotazníku. Celkem se vývoje účastnilo 43 sarkopenických pacientů a 12 expertů(20).

Konečná verze dotazníku SarQoL zahrnuje 55 položek seskupených ve 22 otázkách. Každá otázka je hodnocena 4bodovou Likertovou škálou. Maximální bodový zisk je 100 bodů – reflektující nejvyšší možnou kvalitu života, nižší hodnoty znamenají nižší kvalitu. Hodnocení zahrnuje celkem 7 oblastí kvality života vztažené ke zdravotnímu stavu (health-related QoL): fyzické a duševní zdraví (8 položek), pohyblivost (9 položek), složení těla (3 položky), funkčnost (14 položek), aktivity denního života (15 položek), zájmové aktivity (2 položky) a obavy (3 položky). Ve vývojové kohortě trvalo vyplnění dotazníku průměrně 10 minut.

Následně byl dotazník SarQoL validován ve vzorku 296 osob, z nich 43 s diagnózou sarkopenie(19). U sarkopenických osob se potvrdila zhoršená kvalita života v porovnání s nesarkopenickými, celkové SarQoL skóre 54,7 (45,9–66,3) pro sarkopenické vs. 67,8 (57,3–79,0) pro osoby bez sarkopenie, OR 0,93 (95 % CI 0,90–0,96). Analýza potvrdila velmi dobrou vnitřní konzistenci Cronbachova alfa = 0,87. SarQoL dotazník měl dobrou korelaci s vybranými oblastmi generických nástrojů pro kvalitu života SF-36 a EuroQoL 5dimenzionální (EQ-5D) a s testem mobility. Výborná korelace byla nalezena při opakované administraci testu (test – retest ICC = 0,91 (95 % CI 0,82–0,95). Nebyl potvrzen stropový efekt.

Česká verze SARQOL

Metodika. SarQoL pro měření kvality života pacientů se sarkopenií byl vytvořen a ověřen ve francouzské verzi a následně přeložen do anglické verze. Jeho využití v jiných neanglicky mluvících zemích je vázáno na přesný doporučený postup realizace a není pouhým překladem dotazníku. Dotazník musí být přeložen a upraven tak, aby zohlednil sociální a kulturní zvyklosti v České republice bez úpravy původního záměru dotazníku. U přeložené verze dotazníku musí být dodržena vnitřní shoda otázek. Překlad a přizpůsobení kulturnímu prostředí probíhá v pěti fázích podle protokolu.

Fáze 1 – Prvotní překlad a kulturní přizpůsobení. Prvopřeklad byl proveden dvěma nezávislými překladateli, jejichž mateřským jazykem je čeština. První překladatel je odborníkem na danou zdravotní problematiku a druhý se této oblasti dosud nevěnoval. Oba překladatelé nezávisle vytvořili české překlady dotazníku SarQoL. Překlady byly doplněny o informace, které části překladu překladatelé považovali za problémové nebo u nichž si překladem nebyli jisti.

Fáze 2 – Syntéza prvopřekladů. Oba prvopřeklady byly vzájemně porovnány a zhodnoceny na schůzce obou překladatelů a byla vytvořena česká „verze 1“ s písemnou zprávou o vyřešení odlišností v jednotlivých překladech.

Fáze 3 – Zpětný překlad. Dva další nezávislí překladatelé, kteří se nepodíleli na předchozím překladu a jejichž mateřským jazykem je angličtina a nemají zdravotnické vzdělání, přeložili Verzi 1 zpět do angličtiny. Podle protokolu by se mělo jednat o rodilé mluvčí, kteří provedou překlad z češtiny do angličtiny. Bohužel v České republice je nedostatek těchto profesionálů, a tak jsme zvolili certifikovaného překladatele. Cílem zpětného překladu je ověření, že Verze 1 má stejný obsah jako původní anglická verze.

Fáze 4 – Expertní posouzení. Odborná komise složená z odborníků, kteří se podíleli na vytvoření české verze dotazníku SarQoL, (zdravotnický odborník, profesionál češtinář a všichni překladatelé) překlady porovnala s původní anglickou verzí a nezjistila zásadní odchylky. Některé otázky byly upraveny s ohledem na české prostředí. Dále tým diskutoval použití odborné terminologie, která byla nahrazena pro laika vhodnějším ekvivalentem pro přesné pochopení znění otázek. Např. svalová hmota (muscle mass) byla nahrazena ekvivalentem „množství svalů“. Autoři kladli důraz na jednoznačné formulace a veškeré úpravy a jejich zdůvodnění popsali v podrobném zápisu ze schůzky.

Fáze 5 – Testování pre-finální verze. Tato česká verze SarQoL byla využita k pilotnímu šetření, kde bylo osloveno 22 klientů, u kterých byla diagnostikována sarkopenie, podle kritérií FNIH(8) (tab. 1). Pro naplnění cílů bylo využito kvalitativní šetření pomocí metody focus group (ohnisková skupina), kterou leze definovat jako řízenou skupinovou diskusi či skupinový rozhovor(21).

Respondenti byli dotazováni na obtíže/obtížnost při vyplňování dotazníku, na srozumitelnost kladených otázek, na přiměřenou délku dotazníku, pochopení významu jednotlivých otázek, na velikost písma. Během rozhovorů s respondenty nebyly zjištěny nejasnosti při vyplňování české verze SarQoL. Respondenti obdrželi tištenou verzi dotazníku, pročetli si daný text a následně diskutovali nad zněním jednotlivých otázek. Tazatel/člen realizačního týmu četl otázku a respondenti se vyjádřili ke srozumitelnosti otázky i k možným variantám navržených odpovědí.

Výsledky

V příloze 1 je uvedena finální česká verze sebeposuzovacího dotazníku pro hodnocení kvality života u starších nemocných se sarkopenií SarQoL.

Závěr

Cílem práce bylo poskytnout lékařům, především geriatrické odbornosti, ale i dalším zdravotnickým pracovníkům, nástroj pro měření zdravotním stavem podmíněné kvality života u starších nemocných se sarkopenií SarQoL. Přestože validace tohoto nástroje v současnosti teprve probíhá, věříme, že podobně jako belgičtí autoři prokážeme uspokojivé psychometrické vlastnosti tohoto dotazníku. Jsme přesvědčeni, že zlepšení diagnostiky sarkopenie a její označení jako nové „nemoci“/nozologické jednotky v revidované verzi Mezinárodní klasifikace nemocí MKN-10 (2016) přispěje ke zvýšení zájmu o tuto převážně geriatrickou problematiku i o současné možnosti léčby a výzkum v této oblasti.

Tato práce vznikla za částečné grantové podpory projektu SPRINTT IMI-JU-09-2013-02.

Autoři prohlašují, že nejsou ve střetu zájmů a publikace článku nebyla podpořena farmaceutickou firmou.

Mgr. Helena Michálková, Ph.D.1,

MUDr. Ingrid Rýznarová2,

MUDr. Jakub Seget2,

prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.1

1Geriatrická klinika, 1. LF UK a VFN, Praha

2Geriatrické a doléčovací oddělení, Slezská nemocnice v Opavě, p. o.


Mgr. Helena Michálková, Ph.D.

e-mail: Helena.michalkova@lf1.cuni.cz


Pracovala nejprve jako zdravotní sestra v oboru intenzivní péče. V roce 2006 ukončila magisterské studium ošetřovatelství v klinických oborech a v roce 2010 doktorské studium na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. V současnosti pracuje jako odborná asistentka Geriatrické kliniky 1. LF UK v Praze se zaměřením na geriatrické ošetřovatelství a výuku v nelékařských oborech. Dále působí na ZSF JU v Českých Budějovicích.


Zdroje

1. Rosenberg IH. Sarcopenia: origins and clinical relevance. Clin Geriatr Med 2011; 27: 337–339.

2. Rizzoli R, Reginster, JY, Arnal JF, et al. Quality of life in sarcopenia and frailty. Calcif Tissue Int 2013; 93: 101–120.

3. Malafarina V, Uriz-Otano F, Iniesta R, Gil-Guerrero L. Sarcopenia in the elderly: diagnosis, physiopathology and treatment. Maturitas 2012; 71(2): 109–114.

4. Topinková E, Berková M, Mádlová P, Běláček J. „Krátká baterie pro testování fyzické zdatnosti seniorů“ a její využití pro diagnózu geriatrické křehkosti v klinické praxi. Geri a Gero 2013; 1: 43–49.

5. Cruz-Jentoft AJ, Baeyens JP, Bauer JM, et al. Sarcopenia: European consensus on definition and diagnosis. Age Ageing 2010; 39: 412–423.

6. Muscaritoli M, Anker SD, Argiles J, et al. Consensus definition of sarcopenia, cachexia and pre cachexia: joint document elaborated by special interest groups (SIG) ‘‘cachexia-anorexia in chronic wasting diseases’’ and ‘‘nutrition in geriatrics.’’ Clin Nutr 2010; 29: 154–159.

7. Fielding RA, Vellas B, Evans WJ, et al. Sarcopenia: an undiagnosed condition in older adults. Current consensus definition: prevalence, etiology, and consequences. International working group on Sarcopenia. J Am Med Dir Assoc 2011; 12: 249–256.

8. Studenski SA, Peters KW, Alley DE, et al. The FNIH Sarcopenia Project: Rationale, Study Description, Conference Recommendations, and Final Estimates. Biol Sci Med Sci 2014; 69(5): 547–558.

9. Cruz-Jentoft AJ, Landi F, Topinkova E, Michel JP. Understanding sarcopenia as a geriatric syndrome. Curr Opin Clin Nutr Metab Care 2010; 13: 1–7.

10. Fried LP, Xue QL, Cappola AR, Ferrucci L, et al. Nonlinear multisystem physiological dysregulation associated with frailty in older women: implications for etiology and treatment. J Gerontol A Biol Sci Med Sci 2009; 64(10): 1049–1057.

11. Rockwood K, Stadnyk K, MacKnight C, McDowell I, et al. A brief clinical instrument to classify frailty in elderly people. Lancet 1999; 353(9148): 205–206.

12. Cooper C, Dere W, Evans W, et al. Frailty and sarcopenia: definitions and outcome parameters. Osteoporos Int. 2012; 23: 1839–1848.

13. Abellan van Kan G, Rolland Y, Bergman H. The I.A.N.A Task force on frailty assessment of older people in clinical practice. J Nutr Health Aging 2008; 12(1): 29–37.

14. Kalvach Z, Čeledová L, Holmerová I a kol. Křehký pacient a primární péče. Grada Publishing, Praha 2011; 400 s.

15. Landi F, Liperoti R, Russo A, et al. Sarcopenia as a risk factor for falls in elderly individuals: results from the il SIRENTE study. Clin Nutr 2012; 31(5): 652–658.

16. Landi F, Cruz-Jentoft AJ, Liperoti R, et al. Sarcopenia and mortality risk in frail older persons aged 80 years and older: results from il SIRENTE study. Age Ageing 2013; 42(2): 203–209.

17. Rodriguez-Manas L, Feart C, Mann G, et al. Searching for an operational definition of frailty: a Delphi method based consensus statement: the frailty operative definition-consensus conference project. J Gerontol A Biol Sci Med Sci 2013 68:62–67.

18. Sayer AA, Syddall HE, Martin HJ, et al. Is grip strength associated with health-related quality of life? Finding from the Hertfordshire Cohort Study. Age Ageing 2006; 35(4):409-415.

19. Beaudart C, Biver E, Reginster JY, et al. Validation of the SarQoL, a specific health-related quality of life questionnaire for Sarcopenia. JCSM 2016; 10.1002/12149.

20. Beaudart C, Biver E, Reginster JY, et al. Development of a self-administrated quality of life questionnaire for sarcopenia in elderly subjects: the SarQoL. Age Ageing 2015; 44(6): 960–966.

21. Hendl J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál 2005; 408 s.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 1

2017 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
nový kurz
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Arteriální hypertenze ve světle nových evropských guidelines
Autoři: MUDr. Libor Jelínek

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se