Sexualita seniorů s léčenou arteriální hypertenzí a edukace zdravotnickými pracovníky


Sexuality in older adults with treated arterial hypertension and education performed by health Professional

The aim of the research was to analyze the sex life in older adults with treated arterial hypertension and to identify their information needs within the education performed by health professionals. Results show that older adults with treated arterial hypertension are often very active, which interferes also in their still ongoing sex life, as stated in domestic and foreign research. That is why the education should also focus on the potential adverse effects of hypertension treatment and possible solutions.

Keywords:
senior – hypertension – antihypertensive therapy – sexual fiction – sexuality – education


Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2015, 4, č. 3: 131-134
Kategorie: Původní práce/studie

Souhrn

Cílem našeho výzkumu bylo analyzovat sexuální život seniorů s léčenou arteriální hypertenzí a zjistit jejich potřebu informací v rámci edukace zdravotnickými profesionály. Výsledky ukázaly, že tito senioři jsou často velmi aktivní, což zasahuje i do oblasti jejich sexuálního života, který, jak uvádí tuzemské i zahraniční výzkumy, je stále aktuální. V případě jejich zájmu by bylo vhodné poskytnout jim informace o možných nežádoucích účincích léčby arteriální hypertenze a možnostech řešení.

Klíčová slova:
senior – hypertenze – antihypertenzní terapie – sexualita – sexuální funkce – edukace

Úvod

Problematika stáří a životního stylu je řešena celosvětově. B. L. Neugartenová navrhla členění podle věku na mladé seniory (55–75 let) a staré seniory (75 let a více). Od toho rozdělení byly odvozeny věkové kategorie: mladí senioři: 65–74 let, staří senioři: 75–84 let, velmi staří senioři: 85 let a výše(6). Na základě zlepšování zdravotního a funkčního stavu seniorů může být za nejnižší věk, který opravňuje začlenění pacienta do geriatrických programů, považován věk 65 let(7). Prodlužování délky lidského života a zvýšený počet seniorů vedou k vyššímu výskytu metabolických, kardiovaskulárních a dalších onemocnění(3,4). V České republice mezi nejrozšířenější chronická onemocnění patří nemoci oběhové soustavy, kam se řadí i arteriální hypertenze(12). Stáří přináší mnoho tělesných, psychických a sociálních změn, a to i v sexuální oblasti. Zahraniční autoři označují věk, hypertenzi a antihypertenzní terapii za hlavní determinanty, které se podílejí na prevalenci sexuálních dysfunkcí u žen a mužů(1,2,5).

Sexuální chování jedince je výsledkem dlouhého evolučního procesu a představuje důležitý prvek kvality lidského života(15). Sexualita je neoddělitelnou součástí lidského zdraví, duševní pohody(9,11) a odráží se na životní spokojenosti jedince a jeho partnera(12). Změny sexuální identity začínají kolem 50. roku. U žen je jedním z mezníků stárnutí menopauza, kdy medián věku je 51 let(15), po menopauze kolem 65. roku věku nastupuje geripauza. Mezi hlavní sexuální problémy starších žen patří snížený sexuální zájem, snížená schopnost dosažení orgasmu, snižování lubrikace a dyspaurenie(8,15).

U mužů se v souvislosti se stárnutím může používat termín andropauza nebo paralelně v odborné literatuře publikovaný název LOH (late onset of hypogonadism syndrome – syndrom mužského stárnutí)(13,14). U mužů se v souvislosti s tímto syndromem objevuje erektilní dysfunkce, snížená sexuální apetence, slabá ranní erekce a předčasná ejakulace. Přední čeští sexuologové potvrzují, že výskyt sexuálních dysfunkcí pozitivně koreluje s věkem(12,14,15).

Cíl

Cílem výzkumu bylo analyzovat sexuální život seniorů s léčenou arteriální hypertenzí a zjistit jejich potřebu informací v rámci edukace zdravotnickými profesionály.

Charakteristika souboru

V rámci kvalitativního šetření byl sestaven výzkumný soubor záměrným výběrem o počtu 20 respondentů. Věkové rozpětí respondentů bylo od 65 do 70 let, v souboru bylo14 žen a 6 mužů.

Všichni respondenti žili v Moravskoslezském kraji, léčili se pro arteriální hypertenzi, rozmezí antihypertenzní léčby bylo 5–12 let. Záměrně vybraní respondenti podepsali informovaný souhlas s rozhovorem.

Metoda sběru dat

Kvalitativní šetření bylo prováděno formou řízeného interview, které se týkalo sexuálního života seniorů s léčenou arteriální hypertenzí v období 2012–2014. Výstupní data z diktafonu byla přepsána a následně zpracovávána metodou barvení textu s definovanými třemi kategoriemi: kategorie sexuální život, kategorie problémy v sexuálním životě a kategorie informace/edukace. Ke každé kategorii byly přiřazeny podkategorie.

Tab. 1. Výsledky průzkumu
Výsledky průzkumu

Výsledky

Kategorie: Sexuální život

Podkategorie: Sexuální život. Z výpovědí vyplynulo, že respondenti sexuální styk praktikovali ze svého pohledu pravidelně. Nejfrekventovanější odpovědí byl sexuální styk více než jednou měsíčně. U tří respondentek se interval pohyboval v průměru jednou za dva měsíce. Některé respondentky uvedly: „Jsem ráda, že nás to ještě baví.“, „Cítím se stále jako žena.“, „Velmi si toho považuji.“ Muži pouze uváděli, že žijí podle svého vnímání pravidelně, a více tuto oblast nerozváděli.

Podkategorie: Spokojenost s vlastním sexuálním životem. V této podkategorii většina respondentů uvedla, že si vlastní sexuální život užívá a jsou s ním i vzhledem ke svému věku spokojeni. Jedna respondentka odpověděla: „Sex mne opravdu uspokojuje, ale mám i problémy – musím se déle psychicky připravovat. Jak mám po několikaletém partnerství roznítit vášeň ve svém partnerovi?“ Několik respondentek se domnívalo, že léky mohou mít vliv na jejich sexuální život. Z mužů pouze jeden nebyl příliš spokojený se současným sexuálním životem, ale udával určité smíření, neboť v minulosti si sexuální život užíval tzv. „plnými doušky“.

Podkategorie: Hodnocení vlastní sexuální aktivity. Použití škály: sexuálně nadprůměrně aktivní – sexuálně velmi aktivní – průměrně sexuálně aktivní – podprůměrně sexuálně aktivní – sexuálně neaktivní. Z celkového počtu 20 respondentů se 16 zařadilo do škály průměrně sexuálně aktivních, tři respondenti do škály podprůměrně sexuálně aktivní a jeden do nadprůměrně sexuálně aktivní.

Podkategorie: Výskyt sexuálních představ. Někteří respondenti udávali příležitostné sexuální představy, 12 res-pondentů přiznalo přítomnost erotických snů. Mezi sexuální představy patřily zejména vlastní minulé zkušenosti, u žen obsah romantických knih s erotickou zápletkou. Představy u žen se týkaly spíše doteků, líbání. Jedna z žen se rozhovořila: „Mám pár oblíbených románků, které mne pomáhají motivovat a vytvářet představy.“ U mužů představy směřovaly na ženské akty. Obsah erotických snů udávali podobně s doplněním, že se jednalo o předkoitální a až koitální vzrušení.

Podkategorie: Používání podpůrných prostředků. Lubrikační gely používalo 8 respondentek. Jedna respondentka uvedla: „Používám vibrační kroužky, občas i autoerotiku nebo společnou koupel.“ Dva muži potvrdili občasné užití Viagry. Oblast podpůrných prostředků byla velmi citlivým tématem pro ženy i muže, z výpovědí byl patrný stud.

Podkategorie: Komunikace s partnerem o sexuálním životě. V této podkategorii pouze dva respondenti neprobírali svůj sexuální život s partnerem vůbec. Ostatní respondenti sdělili, že v komunikaci o sexuálních potřebách s partnerem nemají problém. Jeden respondent uvedl: „S partnerkou hovořím o tom, co mi dělá dobře, občas v této oblasti i vtipkujeme, vzpomínáme na začátek sexuálního života.“

Kategorie: Problémy v sexuálním životě

Podkategorie: Problémy v sexuálním životě. Z rozhovorů vyplynulo, že někteří respondenti mají problém se sexuálním vyvrcholením. Respondenti nedovedli přesně určit, zda jejich problém je v důsledku léků, které užívají v rámci hypertenze, nebo věkem. Odpovědi zněly například, že někdy ano, potřebují delší milostnou předehru. Podotázkou bylo, zda si nemyslí, že to může být důsledek užívání léků. Jedna respondentka sdělila: „ Jsem o tom přesvědčena, nikdy předtím jsem neměla větší problémy, až při užívání léků.“ Jeden respondent uvedl: „Ráno nemívám erekci již několik let.“ Další respondentka sdělila, že někdy má problémy se sexuálním vyvrcholením, lubrikací a domnívá se, že je to důsledek léčby.

Kategorie: Informace/edukace

Podkategorie: Četba příbalového letáku. Z celkového počtu pouze čtyři respondenti si četli příbalový leták. Další respondenti tento leták nepovažovali za důležitý. Ti, kteří leták četli, si většinou nepamatovali, zda tam byla zmínka o vlivu léčiv na sexuální apetit.

Podkategorie: Informace/edukace zdravotnickými pracovníky. Z 20 respondentů pouze jeden respondent byl předem informován lékařem o možném dopadu na svůj sexuální život: „ Lékař mi sdělil, že mohu mít problémy s erekcí, a pokud by mne to obtěžovalo, ať mu to určitě sdělím. Zatím jsem však nějaké nežádoucí účinky nepozoroval, a to již užívám léky více než deset let. Nejsem žádný mladík a taky to tak beru.“

Jedna respondentka odpověděla: „ Dotázala jsem se přímo lékaře, kterého znám již několik let, proto mám k němu důvěru. Sdělil mi, že léky, které užívám, by neměly mít vliv na sexualitu, ale v příbalovém letáku jsem se dočetla, že jako možný nežádoucí účinek je impotence, nevím, zda se to vztahuje i na ženy. Dále jsem již s lékařem o tom nehovořila.“ Z dalších odpovědí zazněla nejčastěji záporná odpověď.

Podkategorie: Zdroje informací. Jedna respondentka uvedla: „Našla jsem na internetu různá doporučení týkající se psychické přípravy, vnitřního naladění, příjemného prostředí. Opravdu to takto zkouším, musím toho mého muže nějak aktivizovat. Také si občas půjčuji knihy s tímto tématem ve veřejné knihovně.“ Tři muži hledali informace na internetu pravidelně, jeden sdělil: „Koupil jsem si tam i nějaký přírodní přípravek, asi to trochu funguje. Možná požádám lékaře, aby mi napsal Viagru, neboť, jak jsem se dočetl, účinek je opravdu spolehlivý.“

Podkategorie: Zájem o komunikaci v této oblasti. Většina respondentů udávala zájem o informace, ženy by raději přijímaly informace od sestry, muži pak zase od muže lékaře. Jedna žena uvedla: „Bohužel mám často pocit, a to i u jiných lékařů, například na gynekologii, že jsem pacient, a to znamená asexuální a nemám tyto potřeby. Ráda bych věděla více, ale zdravotníci buď nemají čas, nebo o tom nechtějí mluvit.“

Diskuse a závěr

Větší počet respondentů, kteří souhlasili s rozhovorem, byl ženského pohlaví. Z analýzy pilotního výzkumu můžeme shrnout, že oslovení senioři s léčenou arteriální hypertenzí byli celkově spokojeni s vlastním sexuálním životem, u některých respondentek se objevila snížená lubrikační schopnost a potřeba delší psychické přípravy. Ženské sexuální dysfunkce jsou podle odborné literatury častým problémem, ale dají se v současnosti u většiny pacientek léčit(10). Dalším výstupem z pilotního výzkumu byla porucha erekce u jednoho respondenta, který užíval betablokátory. Z odborných zdrojů vyplývá, že diuretika a betablokátory mohou způsobovat erektilní dysfunkci(13,14). Edukace respondentů o možném negativním účinku antihypertenzní terapie ve výzkumu byla v podstatě nulová, pouze jeden respondent byl předem informován lékařem o možných negativních účincích na sexuální funkce.

Z vyhledaných rešerší českých a zahraničních odborných zdrojů vyplývá, že hypertenze a její léčba může mít vliv na vyšší výskyt sexuálních dysfunkcí u žen i u mužů, což může negativně ovlivnit životní spokojenost jedince. U mužů se nežádoucí účinky projeví ve snížení nebo chybění libida, obtížemi s erekcí a jejím udržením, priapismem, předčasnou nebo retrográdní ejakulací. Ženy mohou zaznamenat sníženou lubrikaci, snížené nebo chybějící libido, neschopnost dosáhnout orgasmu (7). Při hodnocení kvality života u starších pacientů je třeba věnovat zvláštní pozornost specifickým oblastem, jako jsou i sexuální funkce, protože antihypertenziva nepředstavují jako celek negativní vliv na kvalitu života pacientů, ale některé skupiny antihypertenziv mohou mít vliv na snížení libida nebo erektilní dysfunkce(15).

Změny sexuálních funkcí nastávají nejen důsledkem stárnutí, ale i vlivem chronického onemocnění a léčby betablokátory. Diskutovat o sexualitě a problémech může být pro někoho choulostivým tématem. Oblast sexuality je citlivé téma, zaměřené na informace z intimního života jedince. Většina pacientů se za svůj problém stydí, bojí se o něm hovořit, je to pro ně velice intimní oblast(9,14). Zdravotničtí profesionálové by se měli ptát svých pacientů na sexuální zdraví, jednou ročně provést sexuální anamnézu.

Při zahájení antihypertenzní léčby by bylo vhodné poučit/edukovat pacienty o možných nepříznivých účincích léčby a v případě jejich přítomnosti hledat řešení.

Autorky práce prohlašují, že v souvislosti s publikací tohoto článku nejsou ve střetu zájmů a vznik ani publikace článku nebyly podpořeny farmaceutickou firmou.

Mgr. Bohdana Břegová1,

doc. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D.2

1Interní klinika LF UP a FN Ostrava,

2Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF UP Ostrava


Mgr. Bohdana Břegová

e-mail: bohdana.bregova@fno.cz


Absolvovala Střední zdravotnickou školu v oboru všeobecná sestra. V roce 1991 nastoupila na Interní kliniku FN Ostrava na koronární jednotku. V letech 2006-2008 pracovala na téže klinice jako staniční sestra, poté jako vrchní sestra. V roce 2001 získala titul bakalář na Zdravotně sociální fakultě Ostravské univerzity – v oboru ekonomika a řízení zdravotnictví, zdravotnický management, ošetřovatelská péče. Roku 2009 ukončila magisterské studium Ošetřovateľstvo na UK v Bratislavě.


Zdroje

1. Bernando A. Sexuality in patients with coronary artery disease and heart failure. Herz, 2001; 26(5): 353–359.

2. Caisová D: Sexuálne poruchy v ambulanci praktického lekára. Via practica [online], 2005; 2(7–8): 294–297. [cit. 2011–10–06]. Dostupné z: www.solen.sk/pdf/Caisova.pdf

3. Češka R, Horký L, Kotík M, a kol.: Národní program komplexní interní péče. Brno: Facta Medica, 2013.

4. Felšoci M, Toman O, Špinar J: Specifika kardiologických postižení ve vyšším věku. Medicína pro praxi, 2009; 6(5): 240–242.

5. Fogari R, Zoppi A: Effect of Antihypertensive Therapy on Sexual Activity in Hypertensive Men. Current Hypertension Reports, 2002; 4(3): 202–210.

6. Haškovcová H: Fenomén stáří. 2. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2010.

7. Kalvach Z, Mikeš Z: Základní pojmy – stáří, gerontologie a geriatrie. In: Kalvach, eds. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004. s. 47–50.

8. Karavitakis M, Komninos CH, Theodorakis PN, et al.: Evaluation of Function in Hypertensive Men Receiving Treatment: A Review of Current Guidelines Recommendation. Journal of Sexual Medicine, 2011; 8(9): 2405–2414.

9. Manolis A, Dumas M.: Antihypertensive Treatment and Sexual Dysfunction. Current Hypertension Research. [online]. 2012, 14(4), 285–292. [cit. 2013–02–06].

10. Nusbaum MR., Singh AR, Pyles AA: Sexual healthcare needs of women ages 65 and older. Journal of the American Geriatrics Society, 2004; 52(1): 117–122.

11. Řiháček I, a kol.: Hypertenze ve stáří. Medicína pro praxi, 2010; 7(11): 429–431.

12. Uzel R, Pastor Z: Aging female. In: Weiss P: Sexuologie. Praha: Grada Publishing, 2010: 350–273.

13. Widimský J, a kol.: Arteriální hypertenze – současné klinické trendy XI. Praha: Triton, 2013.

14. Viigimaa M, Doumas M, Vlachopoulos C, et al.: Hypertension and sexual dysfunction: time to act. Journal of Hypertension, 2011; 29(2): 403–407.

15. Zvěřina J: Sexuální dysfunkce. In: Weiss P: Sexuologie. Praha: Grada Publishing, 2010.

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 3

2015 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se