#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Mezinárodní doporučený postup managementu hospitalizace starších pacientů


Vyšlo v časopise: Geriatrie a Gerontologie 2013, 2, č. 2: 91-92
Kategorie: Doporučení

Od konání Konference o komplexním geriatrickém hodnocení* sponzorované Národním institutem pro stárnutí a Institutem pro aplikovaný výzkum v medicíně Národního institutu pro zdraví společně s Národním institutem pro duševní zdraví, Veteran Administration a Henry J. Kaiser Family Foundation uplynulo více než 25 let(1). Od té doby byla nashromážděna řada vědeckých a klinických podkladů a dat o péči o starší pacienty. Z tohoto důvodu je vhodné navrhnout konsenzuální Mezinárodní doporučený postup managementu starších pacientů hospitalizovaných pro akutní onemocnění.

Celosvětově se zvyšuje střední délka života, která ve většině vyspělých zemí dosáhla úrovně, která byla před několika desítkami let nepředstavitelná. V důsledku toho se podíl osob starších 65 let v populaci 20 až 64 let neustále zvyšuje(2), což vyvolává obavy o udržitelnost systémů sociálního zabezpečení. Někteří autoři však spolehlivě dokládají, že tento názor by měl být přehodnocen v důsledku kvalitativních změn probíhajících současně s růstem dlouhověkosti(3). V této situaci je úkolem zajistit, aby lidé na celém světě mohli stárnout v bezpečí a důstojnosti a mohli se nadále plně podílet na životě společnosti(4).

Starší lidé patří mezi hlavní uživatele zdravotnických služeb, zejména nemocniční péče(5). Hospitalizace hraje hlavní roli v trajektorii, která vede ke zhoršení funkčního stavu starších osob. Zhruba 35 % starších osob je z nemocnice propuštěno v porovnání s předchozí celkovou úrovní funkčního stavu s novými zdravotními omezeními a disabilitou(6, 7).

Z těchto důvodů se jeví jako žádoucí sdílet názory mezinárodních odborných geriatrických společností a prostřednictvím konsensuálního a respektovaného dokumentu formulovat takový přístup ke staršímu pacientovi v prostředí nemocniční péče, který umožní v průběhu a po hospitalizaci zachovat v maximální možné míře jeho autonomii a kvalitu života.

Doporučení

  1. Jak již uvedla konsenzuální konference v roce 1987(1) správný přístup ke starším hospitalizovaným pacientům vychází z komplexního geriatrického hodnocení (CGA), tj. metody umožňující stanovit prioritní soubor intervencí a zdravotní péče zaměřených na zachování soběstačnosti a kvality života.
  2. Přístup založený na CGA podle výsledků nejnovějších studií ve srovnání s běžným režimem prokazatelně snižuje potřebu ústavní péče, úmrtnost a disabilitu po ukončení hospitalizace, a to bez zvýšení nákladů(8–19). Jinými slovy, starší pacienti přijatí na geriatrické oddělení, kteří podstoupili multidimenzionální hodnocení založené na CGA, měli po propuštění z nemocnice vyšší pravděpodobnost návratu do domácího prostředí a lepší funkční a kognitivní stav ve srovnání s pacienty v obvyklém léčebném režimu. Tyto výsledky vedou ke snížení zátěže pro rodiny, zdravotnictví a systém sociálního zabezpečení na rozdíl od výsledků péče, která není založena a řízena na základě CGA.
  3. Těchto přínosů, tj. snížení míry disability a institucionalizace po propuštění z hospitalizace, je však dosaženo pouze v případě, že stejný tým provádí hodnocení a současně poskytuje a řídí klinickou péči. Naopak, pokud hodnocení provádí konsiliární tým (služba) a jiný tým poskytuje klinickou péči, nebyl významný přínos prokázán(19–20).
  4. Výhod specifického přístupu založeného na CGA, tj. snížení míry disability a institucionalizace, je dosaženo jak u pacientů definovaných na základě věku (tj. ≥ 75 let), tak u pacientů definovaných vedle věku na základě dalších specifických kritérií(19).
  5. Farmakologická léčba starších hospitalizovaných pacientů představuje vzhledem ke zvýšenému riziku nežádoucích účinků a omezené využitelnosti vědeckých studií závažný problém. Nedostatek dat je způsoben vyloučením starších pacientů s více nemocemi (polymorbiditou) z randomizovaných klinických studií a metaanalýz, které jsou zdrojem klinických doporučení pro léčbu mladších osob(21–22).
  6. Přístup založený na CGA prokazatelně vede ke snížení počtu preskripcí a denních dávek léků a usnadňuje ukončení preskripce a užívání zbytečných nebo nevhodných léků. Přístup založený na CGA rovněž prokázal schopnost optimalizovat léčbu zvýšením počtu léků v případech, kdy byla zjištěna nedostatečná farmakologická léčba(23).
  7. Každodenní přehodnocení farmakologické léčby u starších hospitalizovaných pacientů je velmi indikováno jak v běžném léčebné péči, tak při operacích(9, 24).
  8. Perioperační fáze (předoperační a pooperační) je u starších pacientů obzvláště významná. V této klinické situaci multidisciplinární přístup a tým zahrnující geriatra snižuje výskyt nežádoucích komplikací(15, 24–28). Jinými slovy, starší pacienti s potřebou operace (chirurgického zákroku) by měli být léčeni jak chirurgem, tak geriatrem, a to na základě konkrétního plánu, který musí být formulován a schválen.
  9. Starší pacienti hospitalizovaní pro akutní onemocnění potřebují specifické postupy a způsoby zajištění kontinuity léčby a přechodu poskytování péče mezi nemocnicí a domovem(8, 24).
  10. Pracovníci podílející se na léčbě starších akutních pa-cientů musí mít specifické dovednosti a zkušenosti v poskytování geriatrické péče(24, 29).

Dr Luigi Di Cioccio, President of the SIGOT

přeložil Mgr. Petr Wija, Ph.D.


*Consensus Conference on Comprehensive Geriatric Assessment (1987). Pozn.: National Institutes of Health (NIH) Consensus Development Program organizuje velké konference od roku 1977. V rámci tohoto programu NIH pořádá konference, které zpracovávají konsensuální dokumenty o důležitých a kontroverzních tématech medicíny. Každá konference je sponzorována a zajišťována jedním nebo více instituty, centry nebo úřady NIH a Úřadem NIH pro prevenci nemocí (NIH Office of Disease Prevention). Cílem konference pro rozvoj konsensuálních doporučení (Consensus Development Conference) je zhodnotit dostupné vědecké informace a vytvořit dokument, který napomáhá pochopení dané problematiky a je užitečný pro zdravotníky a širší veřejnost. Zdroj: [online] dostupné na http://consensus.nih.gov/default.html (dne 14. 5. 2013)


Zdroje

1. Geriatric Assessment Methods for Clinical Decision making. NIH Consens Statement 1987 Oct 19–21; 6(13): 1–21. http://consensus.nih.gov/1987/1987geriatricassessment065html.htm

2. United Nations – World Population Ageing 1950–2050 – Changing Balance between Age Group. http://www.un.org/esa/population/publications/worldageing19502050/pdf/81chapteriii.pdf

3. Warren CS et al. Demoghaphy. Remeasuring aging. Science 2010; 329: 1287–1288. http://www.sciencemag.org/content/329/5997/1287.summary

4. United Nations – World Population Ageing 1950–2050 – Conclusions: http://www.un.org/esa/population/publications/worldageing19502050/pdf/92chaptervi.pdf

5. National Hospital discharge Survey: 2007 Summary: http://www.cdc.gov/nchs/data/nhsr/nhsr029.pdf

6. Creditor MC: Hazards of hospitalization of the elderly. Ann Intern Med 1993; 118: 219–223.

7. Palleschi L et al.: Functional recovery of elderly patients hospitalized in geriatric and general medicine units. The PROgetto DImissioni in GEriatria study. J Am Geriatr Soc 2011; 59: 193–199.

8. Rubenstein LZ et al.: Effectiveness of a geriatric evaluation unit. A randomized clinical trial. N Engl J Med 1984; 311: 1664–1670.

9. Landefeld CS et al.: A randomized trial of care in a hospital medical unit especially designed to improve the functional outcomes of acutely ill older patiens. N Engl J Med 1995; 332: 1338–1344.

10. Covinsky KE et al.: Do acute care for elders units increase hospital costs ? A cost analysis using the hospital perspective. J Am Geriatr Soc 1997; 45: 729–734.

11. Counsell SR et al.: Effects of a multicomponent intervention on functional outcomes and process of care in hospitalized older patients: a randomized controlled trial of Acute Care to Elders (ACE) in a community hospital. J Am Geriatr Soc 2000; 48: 1572–1581.

12. Saltvedt I et al.: Reduced mortality in treating acutely sick, frail older patients in a geriatric evaluation and management unit. A prospective randomized trial. J Am Geriatr Soc 2002; 50: 792–798.

13. Cohen HJ et al.: A controlled trial of inpatient and outpatient geriatric evaluation and management. N Engl J Med 2002; 346: 905–912.

14. Saltvedt I et al.: Acute geriatric intervention increases the number of patients able to live at home. A prospective randomized study. Aging Clin Exp Res 2004; 16: 300–306.

15. Vidan M et al.: Efficacy of a comprehensive geriatric intervention in older patients hospitalized for hip fracture: a randomized, controlled trial.J Am Geriatr Soc 2005; 53: 1476–1482.

16. Baztan JJ et al.: Effectiveness of acute geriatric units on functional decline, living at home, and case fatality among older patients admitted to hospital for acute medical disorders: meta-analysis. BMJ 2009; 338: b50.

17. Van Craen K et al.: The effectiveness of inpatient geriatric evaluation and management units: a systematic review and meta-analysis. J Am Geriatr Soc 2010; 58: 83–92.

18. Ellis G et al. Comprehensive geriatric assessment for older adults admitted to hospital. Cochrane Database Syst Rev 2011, Jul 6;(7): CD006211.

19. Ellis G et al.: Comprehensive geriatric assessment for older adults admitted to hospital: meta-analysis of randomised trials. BMJ 2011, Oct 27; 343:d6553. doi:10.1136/bmj.d6553.

20. Reuben DB et al.: A randomized trial of comprehensive geriatric assessment in the care of hospitalized patients. N Engl J Med 1995; 332: 1345–1350.

21. Cherubini A et al.: The persistent exclusion of older patients from ongoing clinical trials regarding heart failure. Arch Intern Med 2011; 171: 550–556.

22. Boyd CM et al.: Clinical practice guidelines and quality of care for older patients with multiple comorbid diseases: implications for pay for performance. JAMA 2005; 294: 716–724.

23. Sergi G et al.: Polypharmacy in the elderly: can comprehensive geriatric assessment reduce inappropriate medication use? Drugs Aging 2011; 28:509–518.

24. NCEPOD: National Confidential Enquiry into Patient Outcome and Death – http://www.ncepod.org.uk/2010report3/downloads/EESE_fullReport.pdf

25. Giusti A et al.: Optimal setting and care organization in the management of older adults with hip fracture. Eur J Phys Rehabil Med 2011; 47: 281–296.

26. Friedman SM et al.: Geriatric Co-Management of Proximal Femur Fractures: Total Quality Management and Protocol-Driven Care Result in Better Outcomes for a Frail Patient Population. J Am Geriatr Soc 2008; 56: 1349–1356.

27. Kates SL et al.: The Value of an Organized Fracture Program for the Elderly: Early Results. J.Orthop Trauma 2011; 25: 233–237.

28. British Geriatrics Society. Peri-operative Care for Older Patients Undergoing Surgery. January 2013. http://www.bgs.org.uk/index.php/topresources/publicationfind/goodpractice/2402-bpg-pops

29. British Geriatrics Society. Acute Care of Elderly People, update December 2012. http://www.bgs.org.uk/index.php/topresources/publicationfind/goodpractice/44-gpgacutecare

Štítky
Geriatrie a gerontologie Praktické lékařství pro dospělé Protetika

Článek vyšel v časopise

Geriatrie a Gerontologie

Číslo 2

2013 Číslo 2
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#