Editorial

Milí čtenáři, vážení kolegové,

stárnutí je specifický proces, univerzální pro celou přírodu. Týká se každého živého organismu, tedy i člověka. Dobrá duševní a fyzická kondice, schopnost vést plnohodnotný život, ve kterém zastává stárnoucí člověk řadu společenských rolí, je nezbytnou podmínkou kvality života ve stáří. Úkolem zdravotníků je umožnit seniorům takový plnohodnotný život co možná nejdéle.

Geriatrie je samostatný lékařský obor poskytující specializovanou zdravotní péči nemocným vyššího věku –⁠ nad 65 let. Využívá znalosti zvláštností v oblasti diagnostiky a terapie chorob ve stáří. Vyhodnocuje rizika omezení funkčních rezerv, soběstačnosti fyzické i psychické zdatnosti, což ovlivňuje významně prognózu nemocného seniora. Péče o takové pacienty vyžaduje nejen znalost všech těchto aspektů, ale současně komunikaci mezi jednotlivými složkami péče na všech jejích úrovních.

Řadu let jsou geriatři nuceni dokazovat, že tento svébytný obor umožňuje výše uvedené skutečnosti a obstojí v konkurenci stále více profilujících superspecializací. Především pro svůj holistický přístup.

Konstatování, že stárnutí populace a její stále se zvyšující trend znamená ekonomickou a sociální pohromu, představuje negativní vnímání této problematiky. Není to spíše společenská výzva 21. století? Snahou zdravotnictví je zdokonalovat diagnostiku a terapii chorob, což je zcela přirozené chování lidstva. Je však nutné si uvědomit, jakým způsobem postupovat, aby nedocházelo k nárůstu napětí ve společnosti a mezigeneračním střetům. Je nanejvýš žádoucí, aby stárnoucí populace vedla co možná nejdéle aktivní a plnohodnotný život a aby jí byla poskytnuta preventivní lékařská péče podporující zdravý styl života.

Na druhé straně, v případě zhoršení zdravotního stavu stárnoucího jedince, bychom měli být jako zdravotníci připraveni toto zvládnout a s ohledem na pracovní vytížení mladší populace zabezpečit síť geriatrické péče jak v odpovídající kvantitě, tak její kvalitě. Akutní péče, která se ukazuje jako správné řešení jakéhokoliv akutního onemocnění ve stáří, je v rámci transformace zdravotnictví nahrazována péčí následnou. Nepochybně proto, aby byla tzv. levnější. Všichni, kdo pracují se seniory, vědí, že následná péče nikdy nebude levná a ani není pro seniory vhodná. Pobytům v těchto zařízeních je lépe předcházet, a to kvalitní akutní péčí. To znamená nerozšiřovat následná lůžka, ale zkvalitnit péči ve stávajících zařízeních a zajistit dostatečnou síť akutních geriatrických pracovišť.

Vedle organizace geriatrické péče je stejně nutné se věnovat studiu biomarkerů stárnutí. Ve stáří je totiž člověk určitým způsobem predisponován k některým patologickým procesům. Dochází k celé řadě fyziologických změn jak ve funkci jednotlivých orgánů, tak v oblasti biochemických, imunologických a neuroregulačních mechanismů. Zcela jistě neznáme všechny změny, ke kterým dochází v lidském organismu v tomto období života, a patrně budeme muset vynaložit ještě hodně úsilí k jejich objasnění. Jejich znalost nepochybně přispěje k lepšímu zvládnutí problematiky onemocnění ve stáří. V posledních letech stoupá zájem o geriatrii a gerontologii i mezi mladými odborníky, což osobně považuji za velký přínos. Tento časopis by měl přispět nejen k edukaci a zamyšlení, ale také k motivaci. Přejme si, aby každodenní péče o naše seniory vedla k tomu, že dobře nastavíme její pravidla a umožníme uvedení nejnovějších poznatků do praxe.

MUDr. Božena Jurašková, Ph.D.

III. interní gerontometabolická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Subkatedra geriatrie LF UK, Hradec Králové