Terapie primární noční enurézy alarmem u nemocnýchpředtím léčených desmopresinem

English info

Therapy of Primary Nocturnal Enuresis by Alarm in Patients Previously Treated with Desmopressin

Introduction:
In the treatment of primary nocturnal monosymptomatic enuresis different therapeutic proceduresare applied.Objective: Assessment whether alarm therapy can be successful in patients with a relapse of enuresis aftercompleted desmopressin therapy.Patients and methods: In 1999 -⁠ 2000 the authors included 42 patients with primary monosymptomaticnocturnal enuresis in their study. Before the investigation started every patient had at leat one year of follow up, 6and more (median 8.2) unsuccessful desmopressin therapies and a frequency of enuresis twice a week or moreoften. The training of alarm therapy in the family took 2 -⁠ 3 weeks. As criterion of success an enuretic calendarwas used.Results: The investigation was completed by all 42 children aged 7 -⁠ 11 years (median 8.4). A total of 36 (85.7%)patients achieved in the course of 8 -⁠ 27 weeks (median 24.6) following the beginning of alarm therapy a 30-daydry interval after which treatment was discontinued. A relapse occurred in 3 (14%) patients, in another 6 (28%)during the 12-month follow up. Reinstallation of treatment led to regression of enuresis.Conclusion: Unsuccessful treatment of primary nocturnal enuresis by nasal desmopressin administration doesnot rule out highly successful alarm treatment.

Key words:
enuresis, desmopressin, alarms, alarm therapy

Autoři: R. Fiala; J. Vrána
Působiště autorů: Urologická klinika LF UP a FN, Olomoucpřednosta doc. MUDr. F. Záťura
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2003; (6): 365-367.
Kategorie: Články

Souhrn

Úvod:
V terapii primární noční monosymptomatické enurézy se uplatňují různé terapeutické postupy.Cíl: Určit, zda alarmová terapie může být úspěšná u nemocných s relapsem enurézy po ukončené terapiidesmopresinem.Pacienti a metodika: V letech 1999 -⁠ 2000 autoři do studie zařadili 42 nemocných s primární monosymptomatickounoční enurézou. Před zahájením studie měl každý nemocný za sebou nejméně rok sledování, 6 a víceměsíců(medián 8,2) neúspěšné terapie desmopresinem a frekvenci pomočování 2krát a více za týden. Nácvik terapiealarmem v rodině trval 2 -⁠ 3 týdny. Jako kritérium úspěšnosti byl použit enuretický kalendář.Výsledky: Studii dokončilo všech 42 dětí ve věku 7 -⁠ 11 let (medián 8,4). Celkem 36 (85,7 %) nemocnýchv průběhu 8 -⁠ 27 týdnů (medián 24,6) od zahájení alarmové terapie dosáhlo 30denního suchého intervalu, po kterémbyla terapie vysazena. K relapsu došlo u 3 (14 %) nemocných, u dalších 6 (28 %) během sledování 12 měsíců.Reinstalace terapie vedla k opětovnému vymizení pomočování.Závěr: Neúspěšná terapie primární noční enurézy nazální aplikací desmopresinu nevylučuje vysokou úspěšnostalarmové léčby.

Klíčová slova:
enuréza, desmopresin, alarmy, alarmová terapie

Plné znění tohoto článku není v digitalizované podobě.

V případě zájmu kontaktujte NTO ČLS JEP, které vám může poskytnout sken časopisu.