'KARDIOPATOLOGIE

... někdy je potřeba histologicky vyšetřit síňový uzlík převodního systému srdce

V případech náhlé nebo nevysvětlitelné smrti je nezbytné vyšetřit převodní systém srdce. Citovaná práce se zabývá hodnocením histologie síňového uzlíku. Síňový uzlík (nodus sinoatrialis; SA uzlík; srdeční „pacemaker“) (Keith, Flack, 1907) má průměr 2–3 mm a je lokalizován v místě přechodu hrany pravého ouška do horní duté žíly. Histologicky se z této oblasti vyšetří několik podélných řezů, které se obarví na elastiku –⁠ VG. Dobrým orientačním znakem je drobná arterka, kolem níž je uzlík lokalizován. Oproti buňkám kontraktilního myokardu pravé síně jsou myocyty uzlíku zřetelně menší a je mezi nimi hustší síť elastických vláken.

Protože se v pracích o histologii SA uzlíku objevují nekonzistentní údaje, provedli autoři rozsáhlou systematickou studii. Z archivu soudního lékařství Mayo kliniky v Rochesteru vyšetřili uzlík z 20 srdcí (10 mužů a 10 žen) z každé z prvních deseti dekád života (věk 1–9 r. až 90–99 r.), tedy celkem 200 srdcí. Jednalo se vesměs o srdce pacientů bez anamnézy srdečního onemocnění a s tomu odpovídajícím pitevním nálezem. Autoři digitálně analyzovali a statisticky hodnotili mikrofotografie na plochu uzlíku, na obsah kolagenu a tukových buněk a na průměr jeho myocytů.

Plocha uzlíku na jeho největším průřezu byla průměrně 3,91 mm², přičemž se měnila s věkem: 2,98 mm² u dětí věku 5 r., 4,36 mm² ve věku 55 r. a 3,74 mm² ve věku 95 r.

Obsah kolagenu byl v širokém rozmezí 7,1 -⁠ 50,3 % (průměr 22,77 %), bez závislosti na věku a na BMI a bez statistické významnosti.

Obsah tukových buněk v uzlíku byl v celé sestavě většinou méně než 5 %; hodnoty nad 5 % (medián 8,81 %) byly u osob středního věku a u obézních (BMI ≥ 25 kg/m²).

Myocyty uzlíku byly téměř 2x tenčí než kontraktilní myocyty síně (průměrně 7,89 μm vs. 14,35 μm).

Ze získaných dat má pro praxi asi největší význam obsah kolagenu v uzlíku. Historicky se totiž věřilo, že obsah kolagenu stoupá s věkem a jeho vyšší obsah se nazýval „degenerativní fibróza“. Tato byla považována za arytmogenní substrát a příčinu syndromu „sick sinus“ či náhlé srdeční smrti. Citovaná práce prokázala, že obsah kolagenu v SA uzlíku nestoupá s věkem a nemá vztah k BMI. Naopak je normální, že obsah kolagenu kolísá v širokém rozmezí 7–50 %. Poučením pro praxi je tedy, že 50 % je horní hranice normálu obsahu kolagenu v SA uzlíku a pouze při vyšším procentu je možno uvažovat o patologické fibróze.