SLINNÉ ŽLÁZY VYPADAJÍ V MIKROSKOPU TAK KRÁSNĚ!


Vyšlo v časopise: Čes.-slov. Patol., 48, 2012, No. 3, p. 118
Kategorie: Interview

Doc. MUDr. Jan Laco, Ph.D. začal už během studií medicíny pracovat na Fingerlandově ústavu patologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Hradci Králové, a v té době začal pěstovat svoji zálibu (a budoucí specializaci) v oblasti orofaciální patologie, v patologii slinných žláz a tehdy zejména v patologii štítné žlázy. Na Fingerlandově ústavu patologie zakotvil i po absolutoriu a zůstal mu věrný dodnes. K výše uvedeným oblastem zájmu postupně přidal i molekulární patologii – začal studovat molekulárně genetické změny a faktory chemorezistence u zhoubných nádorů vaječníku, možnosti detekce změn prognosticky a léčebně významných genů u zhoubných nádorůprsu a žaludku a také možnosti detekce HPV. A právě s prací na téma “Úloha lidských papilomavirů v etiopatogenezi dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní a orofaryngu“ nedávno úspěšně habilitoval na hradecké lékařské fakultě. Kromě čerstvé docentury však gratulujeme i k dalšímu úspěchu – docent Laco už podruhé za sebou získal Lamblovu cenu, kterou uděluje výbor naší společnosti za nejlepší publikace svých členů do 35 let věku v předchozím roce.


Už podruhé za sebou byla tvoje odborná práce oceněna Lamblovou cenou výboru Společnosti českých patologů ČLS JEP. Tentokrát to byl soubor tří publikací v zahraničních časopisech (viz rámeček na str. 117). Mohl bys nám oceněné práce krátce představit?

První práce se týkala úlohy lidských papilomavirů (HPV) v etiopatogenezi dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní a orofaryngu u nekuřáků bez abúzu alkoholu. Zjistili jsme, že zatímco většina dlaždicobuněčných karcinomů orofaryngu je u těchto nemocných způsobena HPV, tak u karcinomů dutiny ústní jsou HPV přítomny pouze u cca 10 % případů, což naznačuje existenci dosud neznámých rizikových faktorů u těchto nádorů.

Další dvě práce se týkaly úlohy imunoglobulinů G4 (IgG4) při vzniku chronické sklerózující sialoadenitidy, resp. izolované hrudní aortitidy (IHA). V první studii, která popisovala mimochodem první větší soubor nemocných z evropské populace, jsme potvrdili nálezy předchozích prací amerických a japonských autorů a chronickou sklerózující sialoadenitidu je tedy možné považovat za jeden z projevů systémové IgG4 choroby. Inspirací pro zjišťování úlohy IgG4 při vzniku IHA byly předchozí práce týkající se břišní aortitidy a dvě kazuistická sdělení popisující přítomnost IgG4-pozitivních buněk u IHA. V naší studii zahrnující 11 nemocných jsme rovněž v některých případech pozorovali IgG4-pozitivní plazmatické buňky v zánětlivém infiltrátu ve stěně aorty. Celkově se však dá říci, že IHA je zřejmě heterogenním onemocněním, které může být v malém počtu případů (cca 5 – 10 %) projevem systémové IgG4 choroby.

Co tě vlastně přivedlo k zájmu o oblast patologie hlavy a krku?

Můj zájem o tuto oblast vyplynul v podstatě z nutnosti být o pár kapitol dále před studenty zubního lékařství , výukou jejichž praktických cvičení jsem byl krátce po nástupu na Fingerlandův ústav patologie pověřen přibližně následujícím způsobem. Tehdejší přednosta prof. Šteiner mě jednoho dne zastavil na chodbě s otázkou, která u začínajících lékařů musí nutně vzbudit oprávněné podezření: „Honzo, stavte se odpoledne u mě, něco bych pro vás měl“. Na konci rozhovoru jsem (řečeno s Cimrmanem) musel rád se vším souhlasit a již nebylo cesty zpět. Posléze jsme navázali konstruktivní spolupráci s naší stomatologickou a ORL klinikou a začal jsem se více věnovat odečítání biopsií z těchto pracovišť.

Již v počátcích vlastních výzkumných aktivit jsem měl díky prof. Ryškovi možnost zapojit se do celé řady badatelských projektů, které se týkaly problematiky patologie hlavy a krku a díky kterým jsem se mohl přiučit vědecké práci a začít vidět zatím „bílá místa“ v této oblasti, kterých rozhodně není málo. Osobně se mi líbí zejména velká rozmanitost této krajiny a slinné žlázy vypadají v mikroskopu tak krásně!

Jaké směry vývoje nás v oblasti patologie hlavy a krku čekají v budoucnu?

Myslím, že rozpoznání úlohy HPV v etiopatogenezi dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní a orofaryngu je jedním z důležitých milníků v této oblasti nejen z onkologického hlediska. V podstatě je to po dlouhé době první krok směrem k personalizované medicíně u těchto nádorů. Bylo prokázáno, že HPV status a exprese proteinu p16 jsou důležitými prognostickými markery, které se v blízké budoucnosti stanou zřejmě i ukazateli prediktivními. Je potěšující, že vyšetřování těchto charakteristik se stalo na celé řadě pracovišť již rutinní záležitostí. V budoucnu očekávám identifikaci dalších markerů, které by předpovídaly např. senzitivitu daného nádoru k radioterapii či k moderním léčivům typu monoklonálních protilátek nebo tyrozinkinázových inhibitorů.

V oblasti patologie slinných žláz bude výzkum určitě zaměřen na poznání molekulárně genetických změn u jednotlivých nádorů, což je v poslední době jednoznačné zaměření výzkumných aktivit v nádorové patologii... a kromě toho lze vzhledem k neutuchající aktivitě prof. Skálové zcela jistě očekávat i popis nových nádorů slinných žláz :-).

A jaké ty máš plány do budoucna?

V rámci výzkumných aktivit bych zatím nerad opouštěl HPV, o jejichž úloze v etiopatogenezi nejrůznějších lézí hlavy a krku i po tolika letech výzkumu nevíme zdaleka všechno. Rovněž optimální metodika jejich detekce zůstává zatím otevřenou otázkou. Ve spolupráci s klinickými lékaři se kromě toho v současné době věnujeme např. problematice zjišťování radiosenzitivity dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní a orofaryngu pomocí různých imunohistochemických markerů, přínosu vyšetřování sentinelových lymfatických uzlin u těchto nádorů apod.

A co děláš, když neděláš :-)?

Mezi mé záliby patří zejména cestování, horská turistika v různých nadmořských výškách, vodáctví a četba. Pravidelně chodím hrát fotbal a začal jsem s badmintonem, který všem vřele doporučuji. Rád zajdu i do divadla nebo na dobrý film. Moje nejoblíbenější filmové tituly zde ovšem nebudu prozrazovat, neboť jsem kvůli tomu častým terčem poznámek některých kolegů na pracovišti (hlavně prim. Podholy) . Velkou „zálibou“, mohu-li to tak říct, je můj syn Lukáš, se kterým mám možnost podnikat úžasné výpravy do dětského světa. V současné době např. řešíme klíčové otázky typu jak spí plejtvák myšok a zda by buvol kaferský přepral geparda a hlavně – jak přesně by to udělal. Mimochodem, Wikipedie ani domácí knihovnička mi s nalezením odpovědí příliš nepomáhají … .

–jz–


Štítky
Patologie Soudní lékařství Toxikologie

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská patologie

Číslo 3

2012 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se