Užívání těkavých látek v České republice – souhrn dostupných údajů


Volatile Substance Abuse in Czech Republic – Review of Available Information

This article presents basic information about volatile substances and inhalants abuse among the Czech Republic population, with the aim to provide overall review of available information based on several surveys reports. In the first section, information on volatile substances classification, patterns of their use, effects on users as well as the influence on their health status are presented. Second section deals with findings on prevalence of specified substance abuse among adult, adolescent and school population, with special attention devoted to vulnerable groups of youngsters. Third section describes treatment requests by substance users as well as the psychiatric comorbidity of these diagnoses. Final part provides information on mortality of users as well as the incidence of concurrent traffic accidents. The purpose of the article is to provide evidence-based review and resource that might inform future research on this subject.

Key words:
inhalants, volatile substances, prevalence, vulnerable groups, comorbidity.


Autoři: L. Šťastná;  T. Adámková
Působiště autorů: Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha přednosta prof. MUDr. J. Raboch, DrSc.
Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 105, 2009, No. 5, pp. 202-211.
Kategorie: Souborné referáty

Souhrn

Článek podává základní informace o těkavých látkách a jejich užívání v České republice. Cílem článku je především poskytnout celkový přehled informací získaných díky celé řadě populačních průzkumů zaměřených na užívání návykových látek. Úvod obsahuje základní rozdělení těkavých látek, popis jejich účinků, způsobů užívání a vlivu na zdraví uživatele. Další kapitola poskytuje základní údaje o prevalenci užívání v dospělé populaci a ve školní populaci dětí a adolescentů v ČR s přihlédnutím k obzvláštně rizikovým skupinám mladistvých. Článek dále uvádí evidovaný počet žádostí o léčbu uživatelů těkavých látek a psychiatrickou komorbiditu přijatých pacientů. V závěru jsou uvedeny údaje o dopravních nehodách a mortalitě uživatelů. Cílem článku je poskytnout ucelené informace, které budou sloužit jako východiska pro další realizované výzkumy v ČR.

Klíčová slova:
těkavé látky, prevalence, ohrožené skupiny, komorbidita.

ÚVOD

Těkavé látky jsou přítomny v široké škále produktů pro domácnost, které jsou užívány k nejrůznějším účelům. Jedná se o barvy, lepidla, ředidla, éter, čisticí prostředky, odlakovače nehtů, deodoranty, plyn do zapalovačů a podobně. Většina produktů obsahuje několik výrazně odlišných těkavých látek, každé se svou jedinečnou toxicitou. Tyto produkty obsahují nejčastěji užívaný toluen, dále ethylacetát, methyl chlorid, aceton, trichlorethylén, tetrachlorethylén, butan, propan, isopropan, fluorocarbon, ethyl chlorid, rajský plyn a mnoho dalších. Výrobky, ve kterých jsou obsaženy tyto psychoaktivní látky, nejsou drahé a jsou snadno dostupné, což je jeden z důvodů, proč jsou užívány ve velké míře právě dětmi a mladými dospělými ze socioekonomicky slabšího prostředí. Přesto je tento problém podceňován nejen veřejností, ale také samotnými rodiči, kteří se sice patřičně zajímají o užívání nelegálních drog, ale velmi často ignorují rizika spojená s užíváním běžně dostupných produktů pro domácnost obsahujících těkavé látky. Tyto látky jsou často užívány za účelem rychlé intoxikace bez obavy z vážných zdravotních důsledků. Intoxikace trvá pouze několik minut, a proto uživatelé pokračují v čichání až několik hodin, což s sebou přináší nebezpečí ztráty vědomí až smrti [12].

Těkavé látky jsou vysoce lipofilní a mají proto tendenci se šířit do orgánů bohatých na lipidy jako jsou například mozek, játra, nadledviny, na které působí vysoce toxicky. Mezi nejvýznamnější a nejvíce diskutované téma patří právě vliv těkavých látek na mozek a jeho funkce. Toxické účinky chronického užívání těkavých látek způsobují velmi rozšířené a dlouhotrvající poškození mozku a dalších částí nervového systému. Např. dlouhodobé užívání toluenu poškozuje ochrannou vrstvu okolo určitých nervových vláken v mozku a v periferním nervovém systému. Tato rozsáhlá destrukce nervových vláken je klinicky podobná těm, jež můžeme vidět u neurologických onemocnění, jako je například roztroušená skleróza [8, 10, 12].

Toxické účinky prolongovaného užívání se projevují na mnoha úrovních, zejména však mají vliv na snížení kognitivních funkcí, na koordinaci pohybů a postižení zrakových a sluchových funkcí. Tyto deficity se mohou pohybovat od mírného poškození až po těžkou demenci [10, 12]. Co se týká reverzibility, jednorázové vystavení nízké i vysoké dávce těkavých látek je spojeno s plnou reverzibilitou kognitivních funkcí. Z tohoto zjištění není možné vyvodit, že dlouhodobé vystavení nízkým dávkám povede k ireverzibilním neurologickým poškozením. Samotné poškození způsobené dlouhodobým vystavením se vysokým dávkám těkavých látek je pomalu a částečně reverzibilní a po přerušení užívání nemá obvykle progresivní charakter. Na rozsah, míru a reverzibilitu neurologického poškození má přímý vliv délka užívání a užívané množství toxické látky [10].

Mezi hlavní poškození způsobené dlouhodobým užíváním těkavých látek patří encefalopatie (akutní encefalopatie – nespecifická – při vysokých dávkách, chronická encefalopatie při opakovaném vystavení vysokým dávkám po několik let), cerebelární ataxie, periferní neuropatie, kraniální neuropatie (nerv V a VII), parkinsonismus, poškození zrakových funkcí (oční neuropatie) a poškození sluchových funkcí [10]. Výsledkem dlouhodobého vystavení nízkým dávkám těkavých látek může být také organický psychosyndrom (také jako „painters syndrome“), který zahrnuje delirium, demenci, halucinózu, osobnostní změny a nápadné zhoršení paměti nebo výbavnosti minulých zkušeností a obtížnou koncentraci pozornosti [10, 13].

1. Užívání těkavých látek v obecné populaci

V roce 2004 provedl ÚZIS ČR ve spolupráci se společností INRES – SONES, v. o. s., průzkum „Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky zaměřené na zneužívání drog“. Tato dotazníková studie byla provedena na celostátním výběrovém souboru 3526 respondentů ve věku 18-64 let. Šetření bylo realizováno na základě Evropského modelového dotazníku EMCDDA, který byl upraven a doplněn dle připomínek pracovní skupiny Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti. Otázky se týkaly jednak negativních jevů životního stylu, jako je zneužívání nelegálních drog, pití alkoholu a kouření, ale i celkového zdravotního stavu, tělesného i duševního zdraví. Zároveň byly zmapovány postoje obyvatel k sledovaným problémovým jevům [4, 20].

Celoživotní prevalence užití těkavých látek v dospělé populaci byla 2,1 % (3,3 % mužů, 1,0 % žen), v posledním roce 1,1 % a v posledním měsíci 0,5 %. Pokud jde o užívání těkavých látek v populaci mladých dospělých ve věku 18-34 let, celoživotní prevalence byla 3,8 % (5,9 % mužů, 1,6 % žen), v posledním roce 1,8 % a v posledním měsíci 0,7 % (tab. 1).

Tab. 1. Celoživotní prevalence užití těkavých látek, prevalence v posledním roce a v posledním měsíci v dospělé populaci a u mladých dospělých v % [4].
Celoživotní prevalence užití těkavých látek, prevalence v posledním roce a v posledním měsíci v dospělé populaci a u mladých dospělých v % [4].

Mezi užívanými drogami v posledních 12 měsících byly těkavé látky zastoupeny v 4,9 % (graf 1). Užívání těkavých látek je rozšířenější mezi svobodnými lidmi než osobami žijícími v manželství. Z hlediska pracovní aktivity měly více zkušeností osoby, které nebyly v době šetření výdělečně činné.

Struktura užívaných drog v posledních 12 měsících, vyjma sedativ a hypnotik v % [4].
Graf 1. Struktura užívaných drog v posledních 12 měsících, vyjma sedativ a hypnotik v % [4].

V posledním měsíci učinilo zkušenost s těkavými látkami celkem 6,6 % z těch, kteří měli zkušenost s užíváním drog (graf 2). Pokud jde o frekvenci užití, celkem 3,4 % respondentů, kteří měli zkušenost s těkavými látkami, je užívali každý den nebo téměř každý den, 3,4 % respondentů několikrát týdně, 10,3 % nejméně 1krát týdně a 82,8 % méně často než 1krát týdně [4].

Struktura užívaných drog v posledním měsíci, vyjma sedativ a hypnotik v % [4].
Graf 2. Struktura užívaných drog v posledním měsíci, vyjma sedativ a hypnotik v % [4].

Celkem 12,6 % respondentů (15,1 % mužů, 10,0 % žen) zná někoho, kdo užívá těkavé látky. Hodnocení dostupnosti těkavých látek vzhledem k osobní zkušenosti respondentů s těmito látkami ukazuje tabulka 2. Jako nejvíce dostupné hodnotí těkavé látky ti respondenti, kteří učinili poslední zkušenost před více než rokem (3,1 % respondentů).

Tab. 2. Hodnocení dostupnosti těkavých látek vzhledem k osobní zkušenosti respondentů s těmito látkami [4].
Hodnocení dostupnosti těkavých látek vzhledem k osobní zkušenosti respondentů s těmito látkami [4].

2. Užívání těkavých látek ve školní populaci

Česká republika se pravidelně zapojuje do mezinárodní studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), která je zaměřená na zdraví, životní styl a chování ve vztahu k vlastnímu zdraví mezi dětmi ve třech věkových skupinách – 11, 13 a 15 let. V případě poslední skupiny jsou zahrnuty do dotazníku také otázky týkající se užívání nelegálních drog. Studie je realizována ve čtyřletých intervalech [11].

V r. 2006 bylo celkem do studie zahrnuto 1665 patnáctiletých žáků ve všech regionech ČR. Vzhledem k věku žáků byly sledovány pouze zkušenosti s konopnými látkami, pervitinem (amfetaminy), extází, těkavými látkami a léky se sedativním účinkem. Ze sledovaných látek byly těkavé látky na druhém místě na žebříčku nejužívanější látky. Zkušenost s nimi přiznalo 9 % dotázaných. Užití těkavých látek je rozšířenější mezi chlapci, se sedativy mají naopak vyšší zkušenosti dívky (tab. 3).

Tab. 3. Prevalence užití nelegálních drog mezi 15letými žáky základních škol v roce 2006 v % [11].
Prevalence užití nelegálních drog mezi 15letými žáky základních škol v roce 2006 v % [11].

Ve srovnání s rokem 2002 byl u těkavých látek zaznamenán nárůst celoživotní prevalence i prevalence užití v posledních 12 měsících (graf 3).

Vývoj prevalence zkušeností s těkavými látkami mezi rokem 2002 a 2006 v % [11].
Graf 3. Vývoj prevalence zkušeností s těkavými látkami mezi rokem 2002 a 2006 v % [11].

V roce 2003 byla realizována „Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách“ (ESPAD) a souběžně s ní také „Národní studie o užívání drog“ (NASUD). Rozšíření studie ESPAD o studii NASUD umožnilo porovnat situaci u dospívajících ve věku 16 a 18 let a současně poskytlo dostatečně velký soubor pro regionální srovnání na úrovni krajů ČR. Celkem bylo do studie ESPAD a NASUD zapojeno 15 092 studentů z 294 středních škol [6, 7]. Podle výsledků ESPAD 2003 učinilo 9 % 16letých studentů středních škol zkušenost s těkavými látkami (z 18letých studentů to bylo 6,4 %). Ve srovnání s ostatními drogami je užívání těkavých látek na zhruba stejné úrovni jako užívání extáze (8,3 %), lysohlávek (7,9 %), sedativ (11,1 %) a alkoholu s prášky (11,5 %). Celkem snadno nebo velmi snadno by těkavé látky sehnalo 53,5 % 16letých chlapců a 41,7 % 16letých dívek. Experimentování s těkavými látkami odsuzuje 77,7 % šestnáctiletých a 80,2 % osmnáctiletých. Podle stejné studie ESPAD 2003 je užívání těkavých látek z hlediska krajů významně vyšší mezi studenty v Královéhradeckém kraji, Vysočině a Moravskoslezském kraji (více než 11 % studentů). Nižší zkušenosti s užíváním mají studenti v Karlovarském, Ústeckém a Olomouckém kraji [7]. Studie ESPAD se snažila postihnout i vývoj užívání těkavých látek v letech 1995, 1999 a 2003, což ukazují grafy 4 a 5.

Celoživotní prevalence užívání těkavých látek, prevalence v posledních 12 měsících a v posledních 30 dnech v % [7].
Graf 4. Celoživotní prevalence užívání těkavých látek, prevalence v posledních 12 měsících a v posledních 30 dnech v % [7].

Prevalence užití těkavých látek podle pohlaví v % [7].
Graf 5. Prevalence užití těkavých látek podle pohlaví v % [7].

Do 13 let věku učinilo zkušenost s těkavými látkami 35,6 % (1995), 26,9 % (1999) a 29,0 % (2003) z těch, kteří měli zkušenost.

Další realizovanou studií zaměřenou na děti a mladistvé byl mezinárodní projekt SAHA (The Social And Health Assessment) [1]. V České republice bylo do studie zapojeno celkem 4876 respondentů (44 % chlapců, 56 % dívek) ve věku 12, 14 a 16 let. Výběr souboru byl koncipován tak, aby reprezentoval adolescentní populaci v městských oblastech. Do výzkumu byla zahrnuta pouze města s větším počtem obyvatel, kritériem bylo, zda jde o krajské město [1].

Celoživotní prevalence užívání těkavých látek u 12letých chlapců byla 8 % a dívek 5 %. Celkem 4 % 14letých chlapců a 5 % dívek učinilo zkušenost s těkavými látkami. Celoživotní prevalence u 16letých chlapců byla 4 % a dívek 3 % [2].

V rámci studie bylo srovnáváno také užívání drog ve velkých a malých městech. Celoživotní prevalence užívání těkavých látek ve velkých městech byla 6 % u chlapců a 5 % u dívek. V malých městech byla prevalence nižší (5 % chlapců, 2 % dívek) [3].

V letech 2000 a 2003 proběhla v ČR dvě dotazníková šetření „Tanec a drogy“ [9], která se zabývala problematikou užívání drog mezi příznivci elektronické taneční hudby. Celkem se do studie v roce 2003 zapojilo 1652 respondentů (63 % mužů, průměrný věk 21,8 let, 37 % žen, průměrný věk 20,3 let). Sledováno bylo užívání těkavých látek – rozpouštědel a poppers1. Celkem 42,8 % respondentů učinilo první zkušenost s poppers ve věku 17-19 let, 31,7 % respondentů ve věku 20-24 let a 18,2 % respondentů ve věku 14-16 let.

Celoživotní prevalence užití rozpouštědel byla v roce 2003 mezi příznivci elektronické hudby 5,5 %, prevalence v posledním roce 1,6 % a v posledním měsíci 0,7 %. Celoživotní prevalence užití poppers byla 35,1 %, v posledním roce 21,1 % a v posledním měsíci 7,9 % (tab. 4).

Tab. 4. Celoživotní, roční a 30denní prevalence užití rozpouštědel a poppers (v %) [9].
Celoživotní, roční a 30denní prevalence užití rozpouštědel a poppers (v %) [9].

Zkušenost s rozpouštědly učinili v posledním roce nejčastěji mladí lidé ve věku 15-19 let (3,3 %) a s poppers ve věku 20-24 let (23,8 %) a 15-19 let (20,2 %).

Pokud jde o celoživotní prevalenci užití poppers a rozpouštědel podle ukončeného vzdělání, zkušenost s poppers je vzhledem ke vzdělání poměrně vyrovnaná (ZŠ 26,0 %, SŠ bez maturity 36,0 %, SŠ s maturitou 40,4 %, VŠ 33,3 %). Zkušenost s rozpouštědly mají nejčastěji ti, kteří ukončili pouze základní vzdělání (8,6 %), následují se střední školou bez maturity (5,3 %, vysokoškoláci (4,6 %) a se střední školou s maturitou (4,1 %).

3. Užívání těkavých látek v ohrožených skupinách mladých lidí

Děti umístěné v ústavní péči podle průzkumu mezi pracovníky dětských diagnostických ústavů často kouří (62,3 % dětí pravidelně) a užívají alkohol (53,7 %). Zkušenosti s nelegálními drogami má 37,2 % dětí, z nich 13,9 % užívá nelegální drogy opakovaně nebo pravidelně. Nejčastěji se jedná o těkavé látky, konopné látky a pervitin; těkavé a konopné látky jsou často první užitou drogou. Věk při prvním užití nelegální drogy byl nejčastěji 13 nebo 12 let. Necelá třetina dětí má také zkušenosti s hrou na výherních automatech [11].

V r. 2003 byla realizována studie zaměřená na užívání drog a jeho kontext u dvou mimořádně ohrožených skupin dětí [5]. Jednalo se o děti ve věku 10–15 let, které [1] měly jednoho z rodičů léčeného pro problémy spojené s užíváním alkoholu [2], které byly v péči zdravotního nebo výchovného zařízení pro poruchy chování a měly v anamnéze útěky od rodiny. Jednalo se o malou studii, do které bylo zapojeno 75 dětí. Zkušenosti s těkavými látkami jsou v těchto skupinách vyšší – zhruba čtyřikrát tolik než v reprezentativním souboru žáků ZŠ, kteří byli dotázáni v rámci studie HBSC v r. 2002; přitom se jedná o mladší respondenty než u studie HBSC – zkušenost uvedlo 13,3 % dětí rodičů užívajících alkohol a 34,9 % dětí s poruchou chování [5, 11].

V rámci studie ESPAD z roku 2003 byla analyzována prevalence užití drog, včetně těkavých látek, z hlediska počtu dnů neomluvené absence a užívání mezi staršími sourozenci [7, 11] (tab. 5).

Tab. 5. Prevalence užití těkavých látek z hlediska počtu dnů neomluvené absence a užívání mezi staršími sourozenci v % [7, 11].
Prevalence užití těkavých látek z hlediska počtu dnů neomluvené absence a užívání mezi staršími sourozenci v % [7, 11].

V r. 2006 bylo evidováno celkem 36 smrtelných předávkování pouličními drogami (tj. nelegálními OPL a těkavými látkami), z toho 3 případy ve věku do 19 let; z těchto 3 úmrtí bylo 1 způsobeno pervitinem a 2 vdechnutím plynu do zapalovače (oba případy úmrtí po vdechnutí plynu do zapalovače byli chlapci ve věku 14 a 15 let). Úmrtí v důsledku vdechování plynu do zapalovače se v ČR ojediněle objevují od r. 2002. Relativně vysoký výskyt předávkování těkavými látkami mezi dětmi a mladistvými odpovídá relativně vysoké míře experimentování s nimi [11].

4. Žádosti o léčbu v souvislosti s užíváním těkavých látek

Žádosti o léčbu sleduje Hygienická stanice hl. m. Prahy. V roce 2007 bylo evidováno celkem 94 všech žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním těkavých látek a 53 prvožadatelů. Od roku 1995, resp. 2002, počet žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním těkavých látek klesá (graf 6) [11, 14].

Počet prvožadatelů a všech žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním těkavých látek v létech 1995-2007 [11, 14].
Graf 6. Počet prvožadatelů a všech žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním těkavých látek v létech 1995-2007 [11, 14].

Podle údajů Hygienické stanice hl. m. Prahy došlo k poklesu průměrného věku uživatelů těkavých látek (graf 7) [11].

Průměrný věk prvožadatelů a všech žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním těkavých látek v létech 1995-2006 [11].
Graf 7. Průměrný věk prvožadatelů a všech žadatelů o léčbu v souvislosti s užíváním těkavých látek v létech 1995-2006 [11].

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR monitoruje pacienty užívající drogy, kteří jsou evidováni na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o uživatele drog. Od roku 2000 jsou také k dispozici čísla týkající se užívání těkavých látek vzhledem k věku (tab. 6). V letech 2005 a 2006 došlo ke změně struktury věkových skupin a údaje o počtu evidovaných pacientů jsou tedy uvedeny v další tabulce (tab. 7). Podobně jako v žádostech o léčbu evidovaných Hygienickou stanicí hl. m. Prahy má počet evidovaných pacientů klesající trend (graf 8).

Tab. 6. Pacienti užívající těkavé látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o uživatele drog podle věku v létech 2000-2004 [15, 16, 17, 18, 19, 20].
Pacienti užívající těkavé látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o uživatele drog podle věku v létech 2000-2004 [15, 16, 17, 18, 19, 20].

Tab. 7. Pacienti užívající těkavé látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o uživatele drog podle věku v létech 2005-2006 [21, 22].
Pacienti užívající těkavé látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o uživatele drog podle věku v létech 2005-2006 [21, 22].

Pacienti užívající těkavé látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o uživatele drog v létech 2000-2006 [15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22].
Graf 8. Pacienti užívající těkavé látky evidovaní na ambulantních pracovištích zajišťujících péči o uživatele drog v létech 2000-2006 [15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22].

V roce 2006 byly v dětských psychiatrických léčebnách hospitalizovány celkem 4 děti s diagnózou F18 (poruchy vyvolané užíváním těkavých látek). Celkem 49 osob (46 mužů, 3 ženy) bylo hospitalizováno s diagnózou F18 v psychiatrických léčebnách pro dospělé a 42 osob (39 mužů, 3 ženy) na psychiatrických odděleních nemocnic. Počet hospitalizací v psychiatrických léčebnách v letech 2000-2006 ukazuje graf 9 [11].

Počet hospitalizací v psychiatrických léčebnách na poruchy způsobené užíváním těkavých látek v létech 2000-2006 [11].
Graf 9. Počet hospitalizací v psychiatrických léčebnách na poruchy způsobené užíváním těkavých látek v létech 2000-2006 [11].

5. Drogová úmrtí a mortalita

V ČR jsou na základě podzákonné normy (vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví) soudním lékařem povinně prováděny pitvy všech náhlých úmrtí v případech, kdy prohlížející lékař nemohl stanovit příčinu smrti, a všech násilných úmrtí bez výjimky. Od r. 2006 upozorňuje SSLST na zvyšující se počet pitev provedených soudními lékaři mimo síť 13 oddělení soudního lékařství; podle SSLST se také snižuje počet soudních pitev a vyžádaných toxikologických vyšetření nařízených policií podle § 115 trestního řádu. Oba tyto faktory mohou počty úmrtí detekovaných ve speciálním registru podhodnocovat [11].

5.1 Předávkování drogami

V r. 2006 bylo zjištěno 212 úmrtí na předávkování nelegálními drogami, těkavými látkami a psychotropními léky. Těkavé látky byly v r. 2006 příčinou předávkování ve 14 případech (18 případů v r. 2005), z toho ve dvou případech se jednalo o plyn do zapalovače (chlapci ve věku 14 a 15 let) [11]. Smrtelná předávkování těkavými látkami v letech 1998-2006 ukazuje graf 10. Od roku 2003 je patrný pokles počtu předávkování [11].

Smrtelná předávkování těkavými látkami v létech 1998-2006 [11].
Graf 10. Smrtelná předávkování těkavými látkami v létech 1998-2006 [11].

5.2 Úmrtí za přítomnosti drog

Celkem bylo v r. 2006 identifikováno 145 úmrtí za přítomnosti drog, z toho 4 pro nemoc, 69 případů nehod, 64 případů sebevražd, 5 případů zabití či vražd a 3 úmrtí z jiných příčin. Přehled podílu vybraných skupin drog na jednotlivých skupinách úmrtí za přítomnosti drog uvádí tabulka 8 [11].

V roce 2006 byly tedy zjištěny 2 případy úmrtí za přítomnosti těkavých látek (tj. 1,4 % ze všech zjištěných úmrtí). V roce 2005 to bylo celkem 14 úmrtí (9,3 %) a v roce 2004 celkem 6 úmrtí (3,7 %) [11].

6. Komorbidita hospitalizovaných uživatelů

V r. 2006 provedlo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti analýzu dat z povinných hlášení hospitalizací ÚZIS z let 2001–2005; sledovány byly všechny hospitalizace osob, u nichž byla alespoň jednou v tomto období uvedena základní nebo vedlejší diagnóza duševní a behaviorální poruchy způsobené užíváním drog (diagnózy F11–F16 a F18–F19 podle MKN-10). Soubor se skládal z 19 795 osob, z nich bylo 12 654 mužů a 7137 žen (u 4 osob nebylo uvedeno pohlaví) [11].

V létech 2001-2005 bylo hospitalizováno 756 osob (615 mužů, 141 žen) s poruchami způsobenými užíváním těkavých látek (F18) a s další psychiatrickou diagnózou. Nejčastěji byly diagnostikovány poruchy způsobené užíváním těkavých látek spolu s poruchami osobnosti a chování u dospělých (17,2 % mužů, 11,3 % žen), s poruchami chování u dětí (12,5 % chlapců, 12,1 % dívek) a s neurotickými poruchami, poruchami vyvolanými stresem a somatoformními poruchami (9,8 % muži, 17,0 % ženy). Další kombinace uvádí tabulka 9 [11].

ZÁVĚR

Cílem příspěvku bylo přinést ucelený souhrn výzkumně podložených informací o užívání těkavých látek v ČR. V první části byly prezentovány především údaje získané z průzkumů v obecné populaci dospělých v ČR. Ukazuje se, že ve skupině mladých dospělých (18-34 let) je prevalence užívání větší než populaci všech dospělých (18-64 let). Také výsledky průzkumů mezi dětmi a mladistvými ukazují, že celoživotní prevalence užití těkavých látek významně koreluje s věkem, kdy čím nižší věk respondenta (nejmladší respondentům bylo 12 let), tím vyšší celoživotní prevalence. Tato skutečnost napovídá, že těkavé látky jsou drogou, se kterou její uživatelé začínají v nízkém věku. Na vývoji užívání u mladistvých mezi lety 1995, 1999 a 2003 (studie ESPAD) je patrná mírná tendence k nárůstu, a to v celoživotní prevalenci. Hlavní pozornost se v současnosti obrací na obyvatele sociálně vyloučených lokalit a na děti a mladistvé patřící do rizikových skupin obyvatel. Uvedený přehled ilustruje velké množství dat, které mají odborníci v České republice k dispozici především o prevalenci užívání, počtu hospitalizací a úmrtí v souvislosti s užíváním těkavých látek. Podrobnější výzkumná data však chybějí u rizikových skupin dětí a mladistvých, u etnických minorit, popřípadě u obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Většina celonárodních výzkumů zaměřených na populaci dětí a adolescentů se zabývala především majoritní populací, a až na několik výjimek v nich chybějí údaje ze sociálně vyloučených skupin. Již skutečnost, že byly studie realizovány ve škole, znamená určitě omezení, neboť ze skupiny respondentů ve velké míře vypadávají záškoláci nebo žáci s větším počtem absencí, kteří jsou však z hlediska užívání návykových látek rizikovou skupinou. Dalším omezením současných studií je příliš vysoký věk respondentů, který opět zvyšuje pravděpodobnost, že dítě nebo adolescent s poruchami chování, popřípadě užívající těkavé látky, na běžné základní škole již dávno není. Cílovou skupinou pro další výzkum v této oblasti se jeví klienti ústavní výchovy, děti a mladiství žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Obě cílové populace jsou hůře dostupné. V případě první skupiny se jedná o bariéry, které by mohly vzniknout na straně institucí. Ve druhém případě je bariérou nedůvěra obyvatel vyloučených lokalit a ohrožených skupin k příslušníkovi majority. Nicméně tyto naznačené směry výzkumu jsou nutným krokem k rozšiřování našich znalostí a vědomostí a jsou i podmínkou pro tvorbu účinných preventivních a intervenčních strategií.

Článek vznikl díky subprojektu financovaným Finančními mechanismy EHP a Norska a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu.

Číslo subprojektu: A/CZ0046/1/0006.

1 Poppers je populární název pro různé alkyl nitrity (včetně isobutyl nitritu, butyl nitritu a amylnitritu). Isobutyl nitrit a butyl nitrit se prodávají jako speciální čistící prostředky na kůži, hlav u videorekordérů atp., bývají přítomny také ve většině osvěžovačů vzduchu. Amyl nitrity se používají v některých lécích pro kardiaky, bývají součástí některých čichacích afrodiziak ze sexshopů.

Mgr. Lenka Šťastná

Centrum adiktologie

Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Ke Karlovu 11

120 00 Praha 2

e-mail: miovska@adiktologie.cz


Zdroje

1. Blatný, M., Hrdlička, M., Květoň, P., Vobořil, D., Jelínek, M.: Výsledky české části mezinárodního projektu SAHA I.: Deskriptivní analýza rizikového chování a rizikových a protektivních faktorů vývoje mladistvých z městských oblastí. Zprávy - Psychologický ústav AV ČR, 10, 2004, s. 1-35.

2. Blatný, M., Hrdlička, M., Květoň, P., Vobořil, D., Jelínek, M.: Výsledky české části mezinárodního projektu SAHA II: Deskriptivní analýza rizikového chování a rizikových a protektivních faktorů vývoje mladistvých z městských oblastí z hlediska věkových kohort. Zprávy - Psychologický ústav AV ČR, 10, 2004, s. 1-89.

3. Blatný, M., Hrdlička, M., Květoň, P., Vobořil, D., Jelínek, M.: Výsledky české části mezinárodního projektu SAHA III.: Deskriptivní analýza rizikového chování a rizikových a protektivních faktorů vývoje mladistvých z městských oblastí z hlediska velikosti sídla. Zprávy - Psychologický ústav AV ČR, 10, 2004, s. 1-64.

4. Brožová, J.: Výběrové šetření o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky zaměřené na zneužívání drog. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2006, s. 1-84.

5. Csémy, L., Heller, J., Pecinovská, O., Šťastný, V., Kostroňová, T., Nová, D., Mráčková, E.: Návykové chování a jeho kontext u mimořádně ohrožených skupin dětí. Praha, Notes: Výzkumná zpráva pro zadavatele. Nepublikováno, 2003.

6. Csémy, L., Sadílek, P., Sovinová, H., Lejčková, P.: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD), Česká republika 2003. Přehled hlavních výsledků z let 1995, 1999 a 2003. Zpráva pro tisk. Psychiatrické centrum Praha, 2003.

7. Csémy, L., Lejčková, P., Sadílek, P., Sovinová, H.: Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD). Výsledky průzkumu v České republice v roce 2003. Praha, Úřad vlády ČR, 2006.

8. Finch, C. K., Lobo, B. L.: Acute inhalant-induced neurotoxicity with delayed recovery. The Annals of Pharmacotherapy, 39, 2005, pp. 169-172.

9. Kubů, P., Škařupová, K., Csémy, L.: Tanec a drogy 2000 a 2003. Výsledky dotazníkové studie s příznivci elektronické taneční hudby v České republice. Praha, Úřad vlády ČR, 2006.

10. Lowinson, J. H., Ruiz, P., Millman, R. B., Langrod, J. G.: Substance abuse – a comprehensive textbook. Baltimore, Williams and Wilkins, 2004.

11. Mravčík, V., Chomynová, P., Orlíková, B., Škrdlantová, E., Trojáčková, A., Petroš, O. a spol.: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2006. Praha, Úřad vlády ČR, 2007.

12. NIDA.: Inhalant abuse. NIDA research report series. NIDA. 2005, pp.. 1-8.

13. Smolík, P.: Duševní a behaviorální poruchy. Praha, Maxdorf, 1996.

14. Studničková, B., Benáková, Z., Šeblová, J., Zemanová, R.: Výroční zpráva ČR - 2007. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog. Praha, Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2008.

15. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2000. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2001.

16. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2001. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2002.

17. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2002. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2003.

18. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2003. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2004.

19. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2004. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2005.

20. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2005. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2006.

21. ÚZIS ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2006. Praha, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2007.

Štítky
Adiktologie Dětská psychiatrie Psychiatrie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská psychiatrie

Číslo 5

2009 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se