XXX. jubilejní konference sociální psychiatrie

(Ostravice, 20. -⁠ 22. listopadu 2008)

Konference sociální psychiatrie mají u nás již dlouholetou tradici a roce 2008 jsme si tuto tradici mohli opět připomenout uspořádáním již třicátého jubilejního ročníku. „Kulatým“ výročím byl ovlivněn i název konference: Ohlédnutí do minulosti a pohled do budoucna v sociální psychiatrii, ve kterém jsme chtěli poskytnout prostor jak k propojení současné sociální psychiatrie s její historií a tradicí, tak i k perspektivám a budoucím úkolům, které ji čekají.

Jedním z témat konference byl „Vývoj sociální psychiatrie u nás a v zahraničí“. Přizvali jsme některé sociální psychiatry ze zahraničí, abychom se seznámili s vývojem v sociální psychiatrii v jiných zemích. Úvodní přednáška zazněla od doc. dr. A. Germanovičiuse z Litvy o inovacích a výzvách pro sociální psychiatrii ve východní Evropě, především o evropském projektu celoživotního vzdělávání pro uživatele, ve kterém jsou uživateli i samotní výzkumníci a lektoři (EMILIA). Bylo také překvapivé slyšet, že v Litvě již existuje síť primární psychiatrické péče, včetně případového vedení. Naší ctí bylo také přivítat předsedkyni slovenské sekce sociální psychiatrie MUDr. D. Krajčovičovou, Ph.D., s prezentací přednášky o sociální psychiatrii na Slovensku, kde od r. 2002 existuje vládní Národní program duševního zdraví (NPDZ) zaměřený m.j. na destigmatizaci a rozvoj krizové či komunitní péče.

Druhým nosným tématem byly „Intervence umožňující léčbu a začlenění pacientů do přirozeného prostředí“, kterým jsme chtěli podpořit dlouholeté snahy o transformaci psychiatrické péče u nás. Zazněla řada zajímavých přednášek a příspěvků o inovativních přístupech v této oblasti: služby časné intervence u psychóz (J. Lorenc, Z. Foitová), integrovaný systém péče o pacienty s duální diagnózou (J. Zlámaný, L. Jurkovská), případové vedení a asertivní komunitní léčba (J. Stuchlík, O. Pěč), sociální začleňování adolescentů s duševními poruchami (P. Hellerová), resocializace u poruch  osobnosti –⁠ projekt Kaleidoskop (R. Tumlířová), případové vedení prováděné komunitními psychiatrickými sestrami (B. Dvořáková), denní péče o pacienty s organickými psychickými poruchami (L. Kočiš). K tématu role psychiatra a spolupráce v komunitní péči přinesli podnětné pohledy J. Rektor, A. Beránková, P. Hejzlar,  M. Stiburek, V. Vaďura a P. Taraba. Kontrastem ke komunitní péči jsou podmínky duševně nemocných v domovech pro osoby se zdravotním postižením, kterým by se měla věnovat větší pozornost (M. Petišková). Inspirací pro přeměnu psychiatrické péče blíže komunitním formám může být proces transformace péče o děti v ústavech (J. Pfeiffer).

„Perspektivy svépomocných hnutí“ byly třetím tématem konference. Klientské a příbuzenské hnutí se u nás stává stále méně odmyslitelnou součástí celého systému služeb o duševně nemocné. Účastníci konference mohli získat přehled o klientském hnutí a hnutí příbuzných duševně nemocných u nás i na Slovensku, o jejich zapojení do mezinárodních struktur (J. Poljaková, M. Balabán, J. Styblíková, C. Lacina, B. Košťál, V. Soukup, J. Hurová). Samostatnou kapitolou tohoto tématu byla otázka lidských práv a postavení duševně nemocných. Důrazně zde zazněla reference o závěrečné zprávě z návštěv osmi psychiatrických léčeben činěných Kanceláří veřejného ochránce práv –⁠ potřeba jednotného přístupu k zárukám právní ochrany, doporučení zlepšení materiálních podmínek pacientů, zajištění soukromí pacientů, přiměřeného režimu, podpora zlepšení pracovních podmínek personálu (P. Zdražilová, M. Lukasová). Právníci z Centra advokacie duševně postižených (M. Matiaško a J. Marečková), jakož i uživatelé (M. Balabán), poukazovali na nevyhovující a zneužívanou současnou podobu institutu omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům. Je zapotřebí uvést do právního řádu i alternativy –⁠ předběžná právní prohlášení (advanced directives), podporované rozhodování, opatrovnictví bez omezení způsobilosti k právním úkonům. Terapeutickým či antiterapeutickým působením práva se nazývá přístup zvaný „therapeutic jurisprudence“ (J. Marečková). Při posuzování nebezpečnosti duševně nemocného pro společnost a ukládání ochranné léčby by mělo být používáno sofistikovanějších a ověřených metod než je tomu v současnosti v posudcích znalců (M. Matiaško).

Mezi součásti sociální psychiatrie patří psychiatrická epidemiologie a výzkum. Komunitní psychiatrie potřebuje sociálně psychiatrický výzkum a právě těmto potřebám a možnostem výzkumu jak tyto potřeby naplnit, byla věnována samostatná plenární část s diskusí (L. Csémy, E. Dragomirecká, Z. Foitová, P. Hejzlar, O. Pěč). Na téma: „Výzkum v sociální psychiatrii“ byla uvedena řada zajímavých příspěvků: fyzické zdraví pacientů v psychiatrických a sociálních zařízeních –⁠ projekt HELPS (E. Dragomirecká), výsledky dotazníkového šetření spokojenosti pacientů v chráněných dílnách PL Bohnice (J. Prajsová), dlouhodobé výsledky činnosti Nadace Bona a Bona o.p.s. (L. Csémy, J. Štambachová, J. Zvettler), shrnutí přístupů k měření psychosociálního fungování (L. Csémy, Z. Dvořáková).

Na konferenci se již tradičně střídaly plenární přednášky s příspěvky v tematických panelech. Součástí programu byly kazuistické workshopy a tematické diskuse, osvěžením byla také projekce tří filmů na téma podpory autonomie a úzdravy uživatelů psychiatrické péče.

Konference se konala v Beskydech a je potěšující, že místo konání podpořilo účast kolegů z Moravy a ze Slovenska. Celkový počet účastníků byl kolem 200. Všem účastníkům je zapotřebí poděkovat za jejich aktivní zájem a pozornost po celou dobu konference.

MUDr. Ondřej Pěč

za sekci sociální psychiatrie PS ČLS JEP