Sympozium sociální psychiatrie


Vyšlo v časopise: Čes. a slov. Psychiat., 104, 2008, No. 2, pp. 98-99.
Kategorie: Kongresy, konference, kurzy

(Praha, 19. – 20. října 2007)

Výbor sekce sociální psychiatrie se rozhodl, že téma sympozia co nejvíce zaměří na původní význam pojmu sociální psychiatrie, obsažený v lat. „socio“ nebo-li sdružovati či míti vztah, a jeho odraz v současných podmínkách poskytování péče o duševně nemocné u nás. Proto bylo vybráno jako téma sympozia: Duševní nemoc a vztahy. Téma sympozia bylo pojato ve dvojím smyslu: vztahy mezi různými poskytovateli v péči o duševně nemocné a vztahy mezi pacientem a profesionálem.

Nepropojenost služeb je dlouhodobým bolestivým místem v péči o lidi s duševní poruchou, její důsledky na sobě pociťují jak pacienti, tak profesionálové. Jednotliví poskytovatelé mnohdy chtějí vyřešit problém nemocného jen pomocí svých vlastních prostředků bez využití služeb poskytovatele druhého a bez spolupráce s ním, jak by to odpovídalo potřebám pacientů. To platí jak pro péči lůžkovou, ambulantní, tak i psychoterapeutickou či sociálně rehabilitační. Na sympoziu současné možnosti sítě služeb v Královéhradeckém kraji osvětlil I. Tůma a v Pardubickém kraji P. Hejzlar. Možnostmi jak zlepšovat propojení poskytovatelů jsou např. společné kazuistické semináře, vzájemné účasti na týmových sezeních, návštěvy klíčových pracovníků rehabilitačních služeb v lůžkových zařízeních. Vydatnou pomocí by bylo sdílení dokumentace o pacientech nejen uvnitř zdravotních služeb, ale i mezi zdravotními a rehabilitačními (sociálními) službami. Zvláštní pozornost byla věnována místu psychoterapie a praktického lékařství v síti služeb pro duševně nemocné. Psychoterapie může sloužit jednak jako teoretické zázemí pro řadu profesionálů pracujících s pacienty, jednak jako přímo aplikovaná intervence nebo formovaná služba, či nepřímo v utváření vztahu mezi pacientem a profesionálem. Konečně může být psychoterapie využita i jako nástroj pro analýzu skupinových a institucionalizovaných obran, které mohou být kořenem nedostatečné propojenosti služeb (P. Junek). Praktičtí lékaři mimo to, že pečují o pacienty s duševními poruchami z rozličných diagnostických okruhů, jsou zaplaveni pacienty s psychosomatickými potížemi, jejichž léčba často ústí v nespokojenost pacienta i lékaře. Bohužel je obtížné pro indikovaného pacienta zajistit ambulantního psychiatra k předání do další péče (R. Procházka). Z. Bašný zmínil vztah současně revidované Koncepce oboru psychiatrie k síti služeb a komunitní péči. Na potřeby spolupráce hospitalizovaných somaticky nemocných pacientů s psychiatrem upozornila T. Tošnerová, na možnosti spolupráce z hlediska krizových služeb M. Petišková. J. Pfeiffer na kazuistice pacientky osvětlil funkční propojenost a návaznost britského systému péče, která spočívá v propracovaných plánech péče se zavzetím potřebných poskytovatelů a systematické týmové práci. Jak nejednoduché je naslouchat a reagovat na sebe jako profesionálové jednotlivých poskytovatelských skupin ukázal i workshop s hranými rolemi, uspořádaný V. Probstovou a O. Pěčem.

Vztah pacienta a profesionála byl druhým nosným tématem sympozia. Otázka vztahu nemůže být jen doménou psychoterapie, porozumění jemu, jeho kultivace a profesionální zvládnutí hraje zásadní roli v psychiatrické nebo rehabilitační péči. Jak upozornila V. Probstová, kvalita vztahu mezi pacientem a profesionálem, či jejich pracovní aliance, má zásadní vliv na výsledek péče. Pro toto tvrzení existují důkazy u pacientů trpících psychózou, depresí nebo závislostí napříč různými službami. Kvalitní vztah by neměl postrádat kontinuitu, flexibilitu, partnerství a snahu o porozumění. Právě důvěra v subjektivní zkušenost pacienta a její akceptování jako fakt je neopominutelná při vytváření nefalšovaného vztahu s pacientem, terapeut pak udržuje dvojí vizi reality (J. Paleček). O váznoucím porozumění lékařů a zdravotníků svědčily i zkušenosti básníka Ivana Diviše jako psychiatrického pacienta (N. Holub). Dobře zavedený a propracovaný systém podávání a řešení stížností pacientů může vydatně napomoci partnerství a dialogu (L. Furmaníková). Setrvání pacientů v substituční léčbě buprenorfinem může zlepšit kvalita terapeutického vztahu, včetně prováděné psychoterapie (A. Večeřová). Kvalitní vztah v rehabilitačních službách by neměl postrádat profesionalitu, důvěru, pravidla, strukturu a vzájemný respekt (G. Pražáková). Problematika vztahu se poměrně silně projevuje u dobrovolnických projektů zaměřených na rozvoj sociálních vztahů u pacientů, zvláště v rozlišení profesionálního a reálného vztahu (L. Eliášová). Oslovení lékařů ve vztahu k pacientovi od zástupce uživatelské organizace M. Balabána doplnilo diskusi k tématu o osobní výpověď a zkušenost; vyzval lékaře k dialogu a partnerství s pacienty, které daleko více nachází v komunitních službách a méně v léčebenských. Stejně inspirující pro téma vztahu pacientů a profesionálů byla i úvaha H. Klímové o totalitních pozůstatcích v našich myslích a jejich odrazech ve vztazích.

Třetím tématem sympozia bylo představení nových postupů a technologií v sociální psychiatrii a prvních zkušeností s nimi: Camberwelský formulář pro hodnocení potřeb pacientů - CAN-C (J. Stuchlík), nově adaptovaný nástroj pro hodnocení efektu intervencí SOS 10 (E. Dragomirecká) nebo program prevence relapsu psychotických onemocnění - ITAREPS (F. Španiel).

Zahraničním hostem sympozia byl A. Maone (psychiatr, viceprezident Světové asociace pro psychosociální rehabilitaci, region Evropa – WAPR), který ve svém příspěvku bilancoval situaci psychiatrické péče v Itálii 30 let pro provedení zásadní reformy v roce 1978, která představovala radikální přechod od nemocničního systému k systému založenému na komunitní péči. Nedošlo k obávanému zvýšení sebevražednosti, kriminality nebo bezdomovectví. Byl realizován systém schopný reagovat na potřeby pacientů se závažnými duševními poruchami bez škod, které by mohly vzniknout institucionalizací pacientů. V zařízeních intermediární péče je však třeba bojovat vůči opětovným formám „institucionalizace“.

Sympozium se konalo v nově otevřených moderních prostorách konferenčního centra In-Garden v Praze 10–Strašnicích za přítomnosti asi 170 účastníků.

Příští odbornou akcí sekce sociální psychiatrie bude jubilejní 30. konference sociální psychiatrie ve dnech 20. – 22. 11. 2008 v Ostravici v Beskydech s názvem: Ohlédnutí do minulosti a pohled do budoucna v sociální psychiatrii. Zájemci o účast jsou vítáni.

MUDr. Ondřej Pěč

ESET, Psychoterapeutická

a psychosociální klinika, Praha


Štítky
Adiktologie Dětská psychiatrie Psychiatrie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská psychiatrie

Číslo 2

2008 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Doporučení, indikace a dávkování LMWH
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Tomáš Kvasnička, CSc.

Pacient s neuropatickou bolestí v ordinaci praktického lékaře
Autoři: doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Neutropenie
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Průlomová bolest a možnosti její léčby
Autoři: MUDr. Pavlína Nosková, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se