PŘÍPRAVA SVĚTOVÉ KONFERENCE WPA PRAHA, 20. - 25. 9. 2008

Konference DGPPN

(Berlín, 21. -⁠ 24. listopadu 2007)

Sjezd Německé společnosti pro psychiatrii, psychoterapii a nervové nemoci (DGPPN) se uskutečnil v mezinárodním kongresovém centru (ICC) v Berlíně za účasti více než 6500 odborníků. Spolupořadateli, kromě dalších německých odborných společností, byly také psychiatrické společnosti Rakouska a Švýcarska, takže se z tohoto sjezdu stává největší a nejvýznamnější kongres německy mluvících zemí. Na konferenci byli dále pozváni zástupci psychiatrických společností sousedních států.

Německá psychiatrická společnost vyhlásila jako hlavní téma své činnosti na roky 2007 a 2008 problém identity oboru psychiatrie a psychoterapie. Nynější sjezd si dal do záhlaví motto: „Psychiatrie jako diagnostická disciplína“. Podnětem proto byla ta skutečnost, že v současné době probíhá proces přípravy nových diagnostických systémů MKN 11 a DSM-V, na jejichž přípravě se podílí Světová zdravotnická společnost (WHO), Světová psychiatrická společnosti (WPA), Americká psychiatrická společnost (APA), Americký psychiatrický institut pro výzkum a výuku (APIRE) a Národní institut zdraví (NIH). Zástupci těchto organizací na konferenci byli M. Muijen (WHO), J. Mezzich (WPA) a za americkou stranu D. Kupfer a N. Anreasenová. Všichni v různých částech kongresu přednesli velmi zajímavá sdělení, jejichž obsah se dá shrnout takto. Bylo vytvořeno několik pracovních skupin a proběhlo již několik koordinačních konferencí. Nové systémy mají přinést větší klinickou použitelnost a relevanci. Nové názvosloví má respektovat i vývojové aspekty z hlediska celého lidského života. Mají být využity nejnovější poznatky jak z oblasti neurověd tak věd behaviorálních. Nové diagnózy mají respektovat jak dimenzionální tak kategoriální hlediska. Byly již publikovány první výstupy práce v podobě monografií (např. o demencích nebo o duševních poruchách ve vyšším věku). Bude uspořádána ještě celá řada mezinárodních setkání a očekává se zveřejnění DSM-V v roce 2012 a MKN 11 v roce 2014. N. Andreasenová ve své plenární přednášce dále podtrhla tu skutečnost, že v americké psychiatrii byl dlouhodobě podceněn význam psychopatologie. Tento jev se stal po roce 2005 tak silný, že ho označila za smrt fenomenologie v USA. Doufám, že připravovaný klasifikační systém tuto nedobrou situaci napraví.

Zúčastnil jsem se sympozia, ve kterém prof. Alexander Glassmann z New Yorku obdržel cenu nadace Anna-Monika za práci v oblasti depresí. V čestné přednášce oslavenec diskutoval o výsledcích svých známých prací z pomezí psychiatrie a kardiologie týkající se vlivu deprese a její léčby na kardiovaskulární aparát (SADHART). Podtrhl známý fakt, že pacienti s depresí umírají častěji na srdeční příhody a deprese je nezávislým negativním prognostickým faktorem po prodělaném infarktu myokardu. Podávání antidepresiv (pracoval především se sertralinem) je i u těchto pacientů bezpečné a přináší dobrý efekt na duševní stav nemocných. Sporným zatím zůstává, zda tato terapie přispěje i k lepší prognóze quod vitam. A. Glassman, stejně jako další účastníci sympozia A. Honig z Amsterodamu a I. Heuserová z Berlína, doporučovali, aby antidepresiva byla podávána.

Prof. W. Gaebel, předseda DGPPN, zorganizoval „Forum European Leaders“, kterého se zúčastnili M. Muijen (WHO), M. Musalek (Vídeň), L. Vavrušová (Bratislava), W. Striková (Bern), W. Kosmowski (Bydhošť), E. Mikaliunas (Litva), P. Knappen (Utrecht), L. Tringer (Budapešť), M. Hermans (Nechrlen) a J. Raboch (Praha). V úvodu přednesl základní teze politiky WHO v Evropě M. Muijen. Poukázal na velké rozdíly ve finančním zabezpečení psychiatrické péče (zde neopomenul poukázat na, bohužel, již v Evropě známou skutečnost, že relativně nejméně se v EU na psychiatrickou péči přispívá ve Slovenské republice a v ČR) a doporučoval širší pojetí našeho oboru se zaměřením nejen na duševní nemoci, ale i na duševní zdraví. Většina zúčastněných se ale vyslovovala spíše pro medicínské pojetí s poukazem na charakter vzdělání, kterým průměrný evropský psychiatr projde. Byla vyzvednuta role UEMS jako evropského kordinátora především v oblasti postgraduálního vzdělání (zástupci naší společnosti se pravidelně zúčastňují pravidelných schůzí této EU organizace 2x ročně –⁠ nyní dr. Janů a dr. Motlová). Byla diskutována otázka, zda mají existovat „evropské standardy“ i v jiných oblastech psychiatrie, což bylo shledáno jako žádoucí, avšak komplikované, senzitivní a rozhodně dlouhodobé. Bylo doporučeno, aby se obdobná setkání konala i na dalších evropských konferencích (rozhodně takové fórum zorganizujeme během naší světové konference v Praze) (obr. 1).

V zájmu propagace kongresu WPA Praha 2008 v německy mluvící oblasti jsem připravil a přednesl v němčině (oficiální jazyk sjezdu, který však nově zařadil několik anglických bloků) sdělení o německé akademické psychiatrii v Praze. Zde od r. 1886 do roku 1945 existovala jedna z nejstarších německých psychiatrických klinik se slavnými přednosty jakými byli např. A. Pick (Pickova demence), E. Gamper, O. Pötzl a další. Je třeba připomenout i jejich předchůdce, kterými byli J. Riedel (první docent psychiatrie v habsburské monarchii) a F. Köstel (první profesor psychiatrie a neurologie na Karlově univerzitě).

Naše skupina z Centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu za podpory výzkumného záměru MS prezentovala výsledky týkající se nových pohledů na patogenezi deprese (Pathogenesis of depression: cognitive conflict, limbic iritability and nonlinear analysis) a její léčbu, např. antikonvulzivy. K posteru se rozvinula živá diskuse.

Na konferenci jsme měli i stánek propagující pražskou konferenci s nově připravenými materiály v němčině.

Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

Předseda Organizačního výboru WPA Praha 2008