Klinická a experimentální gastroenterologie

Vážené a milé kolegyně a kolegové,

vítám vás u prázdninového vydání Gastroenterologie a hepatologie věnovaného klinickému a experimentálnímu výzkumu. Je pro nás potěšením, že v letošním roce pochází třetina článků ze Slovenska, což je jistě především zásluhou koeditora časopisu dr. Petera Bánovčina ml.

Inzulinová rezistence je klíčovým tématem současné medicíny u pacientů s diabetem či obezitou a s nimi spojenými kardiovaskulárními chorobami. V našem oboru se s ním nově setkáváme jako s důležitým mechanizmem při vzniku jaterní steatózy, která je ve své konečné podobě stále častější indikací k transplantaci jater. Irena Hejlová-Míková z Prahy ukazuje, že častý výskyt inzulinové rezistence u pacientů před transplantací po transplantaci klesá, avšak do 2 let dosahuje původních hodnot [1].

Pacienti s celiakií mají zvýšené riziko vzniku pneumokokových infekcí. Ladislav Douda z Hradce Králové vyšetřil u souboru pacientů s celiakií subpopulace paměťových B lymfocytů jako nepřímého markeru funkčního hyposplenizmu. Téměř všechny vyšetřené subpopulace vykazovaly statisticky významně nižší hodnoty u pacientů ve srovnání s kontrolami. Tento rozdíl by mohl přispět k vysvětlení zvýšené náchylnosti k infekcím [2].

Většina pacientů s cystickou fibrózou trpí pankreatickou exokrinní insuficiencí, avšak málokdo má ostatní typické symptomy akutní či chronické pankreatitidy. Pavla Tesaříková z Brna upozorňuje nejen na tuto zajímavou skutečnost, ale velmi podrobně a zajímavě popisuje komplexní vztah cystické fibrózy a onemocnění pankreatu [3].

Multikanálová intraluminální impedance kombinovaná s pH-metrií umožňuje sledovat také pohyb bolusu plynu v jícnu, a stanovit tak diagnózu poruchy nazývané nadměrné supragastrické říhání. Michal Prokopič z Martina retrospektivě zhodnotil soubor vyšetřených pacientů a nelezl šest splňujících kritérií pro tuto diagnózu. Jejich rezistenci ke konzervativní či chirurgické antirefluxní léčbě lze nejspíše vysvětlit absencí patologického refluxu [4].

Naše chápání role nervového systému v patogenezi či symptomatologii onemocnění zažívacího traktu je stále nedostatečné. Napomoci může nová metoda, kterou spoluvytvořil autorský kolektiv vedený Peterem Liptákem z Martina. Experimentální model spočívá v použití transgenní myši, u které je možné pomocí 2-fotonové fluorescenční mikroskopie sledovat v experimentu aktivitu stovek aferentních neuronů najednou [5].

Děkuji všem autorům, kteří do prázdninového čísla přispěli. Některým z nás zpříjemní konec prázdnin a pomohou nastartovat do normálního pracovního režimu. Speciální poděkování patří autorům, kteří připravili své texty v angličtině. Je to výzva a příležitost nejen pro ně samé, ale také pro náš časopis, aby byl vyhledávanější a dostupnější širšímu okruhu čtenářů.

doc. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.

koeditor sekce

Klinická a experimentální gastroenterologie

tomas.hucl@ikem.cz